Komplexní průvodce teplotními hodnotami spacáků: Výběr a údržba pro optimální komfort

Výběr toho správného spacáku je zásadní pro úspěch každé mise. Nejen té profesionální - máme na mysli i vícedenní outdoorové akce či expedice jednotlivců, kteří chtějí svůj spacák jakožto důležitou složku svého vybavení maximálně přizpůsobit svým potřebám. Teplotní údaje na spacích pytlích jsou objektivním způsobem, jak zjistit, zda bude konkrétní model do daných podmínek vhodný.

Správným výběrem spacáku optimalizujete váš teplotní komfort během spánku, čímž zásadně ovlivníte úspěch celé akce, obzvlášť v zimě. V neposlední řadě se výrazně snižuje pravděpodobnost, že se budete nad ránem muset kvůli prochladnutí evakuovat, nebo dokonce volat záchranáře. To je ostatně hlavní důvod, proč je tak důležité umět správně číst teplotní parametry spacáků. Aby nedošlo např. k tomu, že se někdo v -10 °C pokusí přespat v modelu, u něhož je tato teplota uvedena jako extrémní. Proč je to špatně? To si za okamžik vysvětlíme.

Historie a význam teplotních norem

Zatímco dříve se teplotní limity určovaly tak trochu odhadem a každý výrobce pro ně měl jiná pravidla, dnes už definice teplotních limitů sjednocuje norma EN 13537. Teplotní normy umožňují efektivně posoudit, jaké teplotní podmínky spacák zvládne, respektive jaké zvládne jeho uživatel, když se v něm pokusí přečkat noc. Díky jednotným normám je navíc možné srovnávat - třeba model, který sháníte, s tím, který už jste někdy vyzkoušeli.

Mezi nejuznávanější teplotní normy se řadí evropský standard EN ISO 13537, respektive jeho novější verze EN ISO 23537. Tato norma definuje minimálně v evropských podmínkách jednotný způsob testování spacáků, a to tak, aby bylo možné objektivně porovnávat teplotní údaje u spacáků různých výrobců. Norma EN 13537, která definuje „Požadavky na spací pytle“, byla zavedena v roce 2002 a byla významným krokem vpřed ve snaze standardizovat teplotní hodnocení spacích pytlů. To znamená, že spotřebitelé mohou relativně snadno porovnávat spacáky od různých výrobců. Standard z roku 2002 byl mezitím nahrazen normou EN 13537: 2012 a současná platná norma má označení ISO 23537.

Díky těmto normám už údaje o teplotách nejsou jen odhadem výrobců, ale vycházejí z přesného měření. Proto si dnes mohou zákazníci vybrat přesně ten typ spacáku, který odpovídá jejich potřebám, a to nikoliv metodou pokus-omyl.

Čtěte také: Tepelná roztažnost a dřevěné konstrukce

Laboratorní testování spacáků podle normy

Teplotní limity se u jednotlivých modelů stanovují v laboratoři s využitím termálních figurín, které mají lidské proporce a simulují reakce lidského těla v různých teplotách. Figuríny jsou oblečené ve spodním prádle a pod spacákem je rozložena izolující karimatka tak, aby podmínky co nejvěrněji napodobovaly reálné situace.

Norma ISO 23537 i předtím platná EN 13537 používají vyhřívanou figurínu ve tvaru člověka, složenou z mnoha různých zón, z nichž každá je vybavena teplotními senzory a zdroji energie. Figurína se používá v klimatizované místnosti a leží na standardizované matraci. Má na sobě standardní pyžamo a kuklu do chladného počasí, které propůjčují figuríně děsivý vzhled. Před testem se spací pytle nechají dostatečně dlouho ležet, aby izolační náplň dosáhla objemu, který odpovídá tzv. loftu - tedy maximálního dosažitelného objemu, který vytvoří vzduchové kapsy v izolujícím materiálu (syntetika nebo peří). Teplá figurína je vložena do testovacího spacího pytle, ve speciální chladící místnosti se zapne chlazení a měří se výkon, potřebný k udržení figuríny v teple. Podle toho se určuje odpor proti úniku tepla ze spacáku.

Po dokončení laboratorní zkoušky na figuríně se naměřené hodnoty tepelného odporu porovnají s řadou teplotních hodnot uvedených v normě. Tento přepočet vychází z testování se skutečnými lidmi, které probíhá již mnoho let. Standardní muž je při testech definován věkem 25 let, výškou 173 cm a váhou 73 kg, standardní žena má 25 let, je vysoká 160 cm a váží 60 kg.

Vysvětlení teplotních údajů

U každého spacáku se setkáte s čísly, která stanovují, do jakých teplot je daný model určený. Tyto údaje jsou klíčové pro správný výběr.

Maximální teplota (T-max)

Maximální teplotu lze definovat jako horní hranici komfortního teplotního rozsahu spacáku. Překročí-li teplota uvedenou hranici, začne vám být ve spacáku horko. Je to zkrátka horní hranice, při které můžete spacák používat, aniž byste se přehřívali nebo potili. Příliš teplý spacák může způsobit diskomfort a narušit spánek. Ve většině spacáků se totiž příliš dlouho lenošit nedá. Zpotit se hned zrána skutečně nechcete, zvlášť když vás čeká celodenní výšlap. Je všeobecně vhodné, aby byla při spánku okolní teplota o něco nižší než při denních aktivitách. V souvislosti s maximální teplotou je důležitá také dobrá ventilace. Pokud si však kupujete spacák na zimní expedice, údaj T-max nemusíte příliš řešit.

Čtěte také: Dřevěný obklad: tepelná úprava

Komfortní teplota (T-comf)

Tento údaj patří z celé normy k těm nejdůležitějším a je to berná mince při výběru konkrétního spacáku. Komfortní teplota je definována jako teplota, při níž se osoba ve spacáku cítí ještě pohodlně a nemrzne. Je to nejnižší teplota, při které může kvalitního spánku bez pocitu chladu dosáhnout průměrná žena (25 let, 60 kg a 160 cm). Nenechte se ale mýlit, tento údaj rozhodně není určený jen pro ženy, ale pro všechny jedince, kteří mají mez chladu posunutou trochu výše. Jinými slovy, vnímají chlad citlivěji. Výběr spacáku by se tak měl řídit hlavně podle teploty komfort. Pro jedince více náchylné na zimu je potřeba chápat komfort jako nejnižší možnou hodnotu pro pohodlné spaní.

Limitní teplota (T-lim)

Druhý nejdůležitější údaj v hodnocení teplotních limitů spacáků je mezní či limitní teplota, označovaná jako T-lim. Ta je určena pro průměrného muže (25 let, 173 cm, 70 kg) a jedná se o spodní hranici, při které je možné spát v pozici „stočený do klubíčka“. Je to teplota, při které zkušená osoba, která se přizpůsobila okolí i spacáku a se svým oblečením se ve skrčené pozici nalézá v teplotní rovnováze, ještě nepociťuje chlad. Pokud ale nejste úplný otužilec, nejspíš chlad pocítíte. Pro otužilejší jedince je možné využívat spacák při teplotách limitu a stále se při tom cítit jako při komfortu.

Extrémní teplota (T-ext)

U této teploty už vzniká riziko podchlazení (hypotermie) a i trénovaný jedinec se začíná třást. Extrémem nemá prakticky smysl se zabývat. Označuje teplotu, při níž ve spacáku možná ještě neumrznete. Podle extrémní teploty spacák určitě nevybírejte, protože pro většinu lidí je v tomto limitu už beztak nepoužitelný. A jestliže vstoupí do situace ještě další faktory, například zmíněný vítr nebo vaše nemoc, existuje už zde poměrně velké riziko ohrožení zdraví, nebo dokonce života.

Pro většinu uživatelů jsou nejdůležitějšími údaji komfortní a limitní teplota. Extrémní nebo maximální teplota pro běžné použití až tak důležité nejsou.

Faktory ovlivňující tepelný komfort ve spacáku

I když jsou teplotní limity u spacáků objektivně stanovené, stále jsou pouze orientační, protože každý člověk je jiný a každý cítí tepelný komfort někde jinde. Ostatně to je vidět už na tom, jak kdo v zimě topí. Zatímco někomu na spaní bohatě stačí 18 °C, jinému je ve 21 °C zima. Kromě individuálních odlišností neřeší norma ani extrémní vlivy, jako je vítr, vlhkost nebo specifika reálného použití, např. typy a kvalitu karimatek a stanů. Jak známo, vítr dokáže podstatně snížit pocitovou teplotu.

Čtěte také: Jak souvisí součinitel tepelné vodivosti (λ) s kvalitou izolace Isover?

Tepelný komfort ve spacáku ovlivňují i faktory, jako je např. vlhkost a rychlost větru, váš věk, pohlaví či zdravotní stav. Vnímání tepla ovlivňuje v neposlední řadě také kvalita a materiál spacáku. Celková ochrana spacáku, garantujícího určitý tepelný komfort, navíc nezaručuje celkový pocitový komfort. Jinými slovy, celým svým tělem můžete cítit teplo, ale zároveň mít zmrzlé nohy nebo ruce. Norma zkrátka podobné lokální rozdíly vůbec neřeší, takže s nimi počítejte alespoň vy.

Pokud to jen trochu půjde, vždy si nastavte jako prioritu, abyste spali na suchém a v suchém, protože mokré věci odvádějí teplo násobně rychleji. Veškeré teplotní limity, které jsme uvedli výše, přirozeně platí pro kompletně suché spacáky. Mějte na paměti, že veškeré testy probíhají v laboratorních podmínkách, které berou v úvahu teplotní, vlhkostní, větrné a další průměry.

Typy izolace spacáků: peří vs. syntetika

Při nákupu spacáku si většina uživatelů klade otázku: „Mám si koupit spacák naplněný syntetickou izolací nebo peřím?“

Péřová izolace

Při plnění spacáků se používá převážně peří kachní nebo husí. Většinu náplně tvoří peří prachové, které zajišťuje izolaci, menší část tvoří malá pevnější pírka, která slouží jako určité pružinky na roztažení tkaniny. Díky tomu může prachové peří nabrat loft (tzn. navázat na sebe víc vzduchu) a řádně izolovat. Běžně se poměr prachového a normálního peří pohybuje kolem hodnoty 90:10, u ultralehkých spacáků, kde je hlavní co nejlepší izolace na co nejnižší hmotnost, může poměr dosahovat až k hodnotám 96:4. To co izoluje není peří samotné, nýbrž teplý vzduch od těla, který na sebe peří naváže. Když je peří mokré, nenaváže na sebe žádný vzduch a nemá tak šanci nijak izolovat.

Gramáž izolace a plnivost (cuin)

Když je peří ve spacáku málo, nedokáže na sebe v nízkých teplotách navázat dost teplého vzduchu a vám tak bude zima. Proto jsou zimní spacáky naplněné větší gramáží peří (např. 800 g) a letní menší gramáží (200 g). Zde se dostáváme ke dvěma hlavním vlastnostem spacáků spojených s peřím. Tou první je již zmíněná celková hmotnost izolace, velmi často rozeznatelná podle číselného označení spacáku.

Plnivost se vyjadřuje v jednotkách cuin nebo FP a udává, jak velkého objemu v kubických palcích (cubic inch) dosáhne v měřícím válci jedna unce (28,4 g) peří pod určitým zatížením. Zjednodušeně řečeno plnivost vyjadřuje, jak hodně se peří nafoukne (jaký získá loft), tzn. kolik vzduchu je na sebe schopné navázat. Čím větší hodnota plnivosti, tím více se spacák „nafoukne“, čím nižší hodnota plnivosti, tím bude potřeba větší gramáž peří, aby spacák stejně izoloval.

Husí peří mívá větší plnivost než kachní peří, déle vydrží a má lepší tepelně-izolační vlastnosti, a proto je použité ve většině spacáků. Kachní peří je oproti tomu levnější. Zde je potřeba zmínit, že hodnoty cuin se liší podle toho, zdali bylo peří měřeno podle amerických nebo evropských norem. Díky rozdílům ve způsobu měření má peří nižší hodnoty cuin podle evropských norem a vyšší podle amerických norem. Pro zjednodušení si stačí zapamatovat, že je zde rozdíl okolo 50 cuin.

Hydrofobní úprava peří

Aby se eliminovala největší slabost peří tj. jeho citlivost na vlhkost, používá se v posledních letech čím dál častěji tzv. hydrofobní úprava peří. Hydrofobně ošetřené peří má tendenci absorbovat mnohem méně vlhkosti a zároveň rychleji schnout než běžné peří. Neznamená to, že s hydrofobním peřím, můžete nechat bez problémů spacák promoknout. Stále platí, že péřový spacák promoknout nesmí. Ale pokud se to již náhodou stane, bude mokré hydrofobní peří schopné vykonat stejnou práci jako mokrá syntetická izolace.

Syntetická izolace

Syntetický materiál se dělí mezi mikrovlákno a duté vlákno. Oba materiály nezpůsobují alergické reakce, snadno se čistí a rychle schnou. Duté vlákno má v řezu jednu či více dutinek, do kterých zachytává molekuly vzduchu. Mikrovlákno je naproti tomu vyráběno do podoby dlouhého rouna, jež zachycuje vzduch na svém povrchu. Spacák je po sbalení menší a lehčí než dutovlákenný, ale samozřejmě i dražší. Vlákno nedokáže vzdorovat neustálému sbalování, čímž se snižuje jeho životnost.

Srovnání peří a syntetiky

Při srovnání výhod a nevýhod syntetiky a peří jsme došli k závěru, že při naprosté většině teplot a prostředí je lepší použití péřového spacáku. Jediné prostředí, kde je syntetická izolace lepší než peří, je prostředí s extrémně vysokou vlhkostí vzduchu, neboť syntetická izolace zvládá extrémní vlhkost lépe. Ve všech ostatních podmínkách si povede péřový spacák lépe a více využijete i jeho další přednosti.

Mokrý spacák neznamená ranní rosa na povrchu spacáku nebo vlhký spacák v nohou, kdy jste se otírali o kondenzaci na stěně stanu. Tyto případy jsou pouze navlhnutí spacáku, které se dřív či později vyřeší vyvětráním nebo usušením. Mokrý spacák znamená, když na vás celou noc pod širákem bez jakéhokoli krytí padají provazy vody, když vaše tábořiště spláchne v noci rozvodněný potok nebo když brodíte řeku po prsa ve vodě s batohem z velké části pod vodou a při tom zjistíte, že věci v batohu nemáte v žádném nepromokavém obalu. Po takových zážitcích není spacák ničím jiným, než těžkou a vlhkou hromadou a v takovém případě je opravdu lepší syntetická izolace. Ta bude mít stále určitou schopnost izolovat na rozdíl od peří, které bude bohužel naprosto k ničemu (s výjimkou hydrofobně upraveného peří).

Strach z mokrého a tudíž nefunkčního péřového spacáku bývá často přeceňován a že situace, kdy jsou péřové spacáky znehodnoceny vlhkostí nebývá většinou chyba spacáků, ale jejich uživatelů. Při dodržení určitých pravidel zacházení s péřovým vybavením se vlhkosti a peří netřeba bát.

Údržba a skladování spacáků

Údaje u spacáku samozřejmě platí pro úplně nový a nepoužitý spacák. Spacáky, stejně jako jakákoliv jiná výbava, postupně degradují, a tak už se například u rok nebo dva starého kousku nelze na standardizované teplotní údaje úplně spoléhat. Na druhou stranu existují možnosti, jak životnost spacáku v co nejoptimálnější formě prodloužit.

Především je důležité dodržovat pravidla skladování, jinými slovy neskladovat spacák v kompresním obalu. Pokud máte tu možnost, je ideální ho rozložit ve skříni. Stlačený spacák totiž postupně přichází o loft, tj. schopnost udržovat v izolačním materiálu vzduchové kapsy. A degradovaná izolace znamená i zhoršené teplotní limity. Při několikadenním výšlapu komprese spacáku tolik nevadí, ale pokud ho necháte sbalený a stažený popruhy tři měsíce v kuse, další sezónu už nemusí být tak funkční.

S údržbou spacáku souvisí také praní. Vždy dodržujte instrukce výrobce pro praní konkrétního spacího pytle - některé je možné prát v pračce, ale jen na nízkou teplotu a při nízkých otáčkách, jiné můžete čistit jen ručně. Bez ohledu na způsob praní vždy vybírejte šetrné prací prostředky přímo určené na praní outdoorového oblečení a vybavení, protože klasické prací prášky mimo jiné zanechávají na tkanině rezidua, která snižují prodyšnost spacáku. Při sušení pak spacák často protřepávejte, hlavně v případě, že obsahuje peří, aby zůstal zachovaný jeho loft.

A abyste spacák tak často nemuseli prát (protože i šetrné praní ho aspoň minimálně degraduje), udržujte ho v čistotě. I při spaní v náročném terénu ho vždy ukládejte na čistou podložku (karimatku) a nikoliv přímo do trávy nebo na hlínu či písek. A pokud možno v něm nespěte nazí, ale ve vhodném funkčním spodním prádle a bez bot.

Konstrukce spacáku

Spacák není pouze vnitřní a vnější tkanina, mezi kterou je uložené určité množství peří. Jedná se o důmyslný systém přepážek a komor, který zajišťuje rovnoměrné rozložení peří a který umožňuje peří dostatečný loft v závislosti na jeho kvalitě. Pro zjednodušení si můžeme říct, že komory jsou oblasti v rámci spacáku, ve kterých je uložená izolace. Ty mohou mít různý tvar i výšku a podle tvaru komor můžeme rozlišovat např. V komory, H komory, lichoběžníkové komory nebo mnohé další. Každá z konstrukcí má určité výhody či nevýhody a výrazně ovlivňuje celkovou hmotnost a funkčnost spacáku.

Rozdílné plnění spacáků

Za zmínku stojí i rozdílné plnění u jednotlivých výrobců, tzn. množství peří, které je ve spodní (pod zády) a vrchní části spacáku. Například někteří výrobci plní své spacáky v poměru 60:40, což znamená, že 60 % peří je ve vrchní části spacáku a 40 % peří je v té dolní. Logika je zde jasná: peří ve spodní části, na kterém se leží, je stlačováno hmotností těla a ztrácí tak svou izolační schopnost. Ve spodní části tak není potřeba jej mít tolik, protože o izolaci se stará primárně karimatka. Proto se přesouvá více peří do vrchní části, kde více peří zachytí více tepla a postará se o dostatečnou izolaci.

Problém nastává, když se v takto naplněném spacáku obracíte na bok a při tom se obracíte se spacákem. Méně naplněná část, na které se má ležet, odhalí záda a menší množství peří vespod nemusí dostatečně izolovat. Díky tomu je lepší se v takových spacácích obracet pouze uvnitř spacáku, nikoliv s celým spacákem. Kdo něčeho takového není schopen, může sáhnout po spacácích, které mají plnění rovnoměrné 50:50. Horní část bude sice izolovat o něco méně, ale na druhou stranu se můžete ve spacáku převalovat, jak chcete a nikdy nevzniknou studená místa způsobená rozdílným plněním.

Zajímavý způsob rozdílného plnění používají systémové spacáky, které mají všechno peří pouze ve vrchní části a část pod zády představuje pouze tkanina bez izolace. O tu se stará karimatka, která je umístěna do předem připravené našité kapsy. Spacák je tak pevně fixován ke karimatce a nehrozí odhalení zad tkanině bez izolace.

Jak vybrat správný spacák

Tyto faktory můžete naštěstí ovlivnit správným výběrem spacáku. K tomu je třeba zohlednit podmínky, do jakých se chystáte. Jinými slovy to, jestli máte v plánu tábořit v létě nebo v zimě, jestli se chystáte na hory, nebo budete spát spíše v nížinách, či jestli budete spát pod širákem, v chatě, nebo si postavíte stan. Řiďte se také doporučeními výrobce pro daný model spacáku, jsou-li k dispozici. Jiný spacák si vyberete, pokud venku spáváte při letních festivalech, jiný je vhodný pro bivakování a trekking.

Je vhodné mít také určitou rezervu v teplotních hodnotách. Pokud tedy předpokládáte, že budete spát pod širákem při teplotách kolem 5 °C, klidně si pořiďte spacák, jehož komfortní teplota se pohybuje kolem nuly. Lepší mít spacák trochu předimenzovaný než poddimenzovaný. Teplotní údaje na spacáku mají svůj význam při výběru konkrétního modelu pro konkrétní účely. Je jisté, že jeden univerzální spacák prostě neseženete, takže pokud chcete v létě provozovat vícedenní cykloturistiku a v zimě bivakování, budete si nejspíš muset pořídit spacáky dva. Anebo (protože v zimě mrznout nechcete) se v létě teplým spacákem jen zakrýt, v tom případě ale počítejte s vyšším objemem a hmotností.

Je velmi dobré, abyste si vyzkoušeli jeho velikost podobně jako před nákupem bundy nebo lezeček. Rozdělení na pánské a dámské varianty neřekne vše, pytle jsou vyráběny i v různých šířkách a délkách. K výběru přistupujte individuálně a mějte na mysli, jak moc jste citliví na chlad. Někdo je zimomřivý, jiný naopak otužilý. To je velmi důležité a subjektivní kritérium, které je často opomíjené. Navíc pocit tepla je závislý i na momentální kondici. Taktéž se zeptejte sami sebe, jak často budete spacák využívat, kam budete nejčastěji jezdit či jakou únavu od vašich výletů očekáváte.

tags: #tepelne #izolacni #hodnoty #spacaku #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a využití stolku
• Otevírací doba Dablice Stavebniny
• univerzální lepidlo na podlahové krytiny
• Umění a bezpečnost na piazzettě Vrchlického divadla
• Role břidlice a vody v přírodě