Testování zvukové izolace a informace

Sousedův televizor běží na plný výkon, z chodby se ozývá dupání a vy byste si chtěli v klidu odpočinout. Zvuková izolace slouží ke snížení šíření hluku přes různé stavební konstrukce. Zvuková izolace dokáže citelně zlepšit odpočinek, soustředění i celkový komfort doma, v kanceláři nebo v jiných vnitřních prostorech. Největší přínos spočívá ve snížení rušivého hluku přicházejícího zvenčí nebo z jiných místností. Kromě toho zvyšuje soukromí, zlepšuje podmínky pro práci i spánek a v mnoha případech zvyšuje i užitnou hodnotu nemovitosti.

Hluk je problém, který ovlivňuje každého. Dlouhodobé vystavení hlasitému zvuku vede ke smrti buněk ve vnitřním uchu, které jsou velmi citlivé a hrají klíčovou roli ve sluchové funkci. Permanentní změny prahu sluchu byly zjištěny u mnoha výzkumníků v dlouhodobých lidech v prostředí s vysokou hladinou hluku. Ačkoli není snadné odhalit významnou ztrátu sluchu v nižších úrovních nebo krátkodobých vlivech, lze identifikovat negativní účinky hluku na lidské zdraví, chování a štěstí.

Rozdíl mezi zvukovou izolací a tlumením hluku

Zvuková izolace v zásadě omezuje průnik zvuku z jednoho prostoru do druhého. Snižuje množství zvuku, které projde zdí, stropem nebo podlahou. Tlumení hluku znamená spíše zmírnění rušivých zvuků na dané konstrukci nebo povrchu.

Zvuková izolace není otázkou jedné desky nebo panelu. Vždy se vyplatí přemýšlet v systému, kde záleží na konstrukci, obkladu, způsobu upevnění, vzduchové mezeře i na tom, jaký hluk chcete potlačit. V bytě i v kanceláři je první krok rozhodnout, zda potřebujete skutečnou zvukovou izolaci, nebo spíše tlumení hluku.

Akustická pěna o tloušťce 2-4 cm s extra vysokou hustotou dobře poslouží jako doplňkové tlumení hluku, ke zmírnění menšího hluku strojů nebo k dodatečné vnitřní úpravě, ale při silném průzvuku sama o sobě nenahradí oddělenou příčku. Síla plstěných akustických panelů a dřevěných akustických obkladů často nespočívá v úplném odhlučnění, ale ve zlepšení akustiky místnosti. Omezují zvonění, tlumí odrazy zvuku a přitom esteticky zapadají do obývacího pokoje, kanceláře nebo pracovny. Zvukově izolační panely oceníte hlavně ve chvíli, kdy chcete dodatečně zlepšit akustický komfort nebo vnitřní akustiku. Zvuk pohlcující panel zlepšuje akustiku místnosti, sám o sobě ovšem účinně nezastaví hluk pronikající zdí.

Čtěte také: Typy grilů na dřevěné uhlí a paliva

Typy hluku a jejich řešení

Zvuková izolace se vždy odvíjí od toho, s jakým hlukem máte co do činění, odkud přichází a přes jakou konstrukci se šíří. Ne každý hluk utlumí stejný materiál. Tenká nalepovací vrstva může pomoci se snížením vnitřní ozvěny nebo menšího povrchového hluku, při silném průzvuku ovšem sama o sobě málokdy stačí.

  • Vzduchový hluk se šíří vzduchem. Typickým příkladem je řeč, televize nebo hudba. Toto řešení přichází na řadu, když přes zeď proniká sousedův hovor, zvuk televize nebo jiný hluk šířený vzduchem.
  • Strukturální hluk postupuje konstrukcí - například od strojů, vibrací nebo nárazů. Kročejový hluk je jednou z nejčastějších forem strukturálního hluku. Klepavé, dunivé a pronikající podlahové hluky řeší právě podlahová izolace.

Pokud sousedův hovor, zvuk televize nebo chod stroje proniká zdí, je nutné sáhnout po konstrukčním řešení. Pokud hlavní problém nepředstavuje průzvuk, ale ozvěna a špatná vnitřní akustika, lepší výsledek přinesou zvuk pohlcující nebo akustické panely. Zvuková izolace funguje dobře za předpokladu, že řešení odpovídá typu hluku a cestě jeho šíření.

Proces správné zvukové izolace

Zvuková izolace přinese výsledky jen za podmínky, že nezačnete materiálem, ale přesnou identifikací hluku.

  1. Identifikace typu hluku

    Nejprve je třeba určit, o jaký hluk jde: řeč, zvuk televize, hudba, hluk strojů, klepání nebo kročejový hluk. Vzduchový hluk, strukturální hluk a ozvěna se chovají odlišně, a proto vyžadují odlišná řešení. Když tento krok přeskočíte, snadno se stane, že zvolíte nevhodný materiál nebo systém.

  2. Zmapování cesty šíření

    Zvuk nepřichází vždy odtamtud, odkud ho poprvé slyšíte. Často se šíří stropem, podlahou, bočními stěnami nebo dokonce přes zásuvky a konstrukční spoje. V bytových domech a starších budovách je to obzvláště běžné, proto je důležité promyslet celou trasu přes konstrukci. V bytových a panelových domech se hluk často nešíří jen přes jednu zeď, ale prochází stropem, bočními stěnami i konstrukčními spoji. Schodiště a chodby jsou častým zdrojem hluku, zejména kvůli klepání, kročejovým zvukům a ozvěně.

    Čtěte také: Jak identifikovat a testovat pravost stříbra

  3. Volba správné skladby vrstev

    Jakmile znáte typ hluku a cestu jeho šíření, je třeba rozhodnout, zda potřebujete předstěnu, stropní systém, podlahovou zvukovou izolaci nebo pouze úpravu vnitřní akustiky. Předstěna je obvykle účinnější, protože pracuje s oddělením, vzduchovou mezerou a více vrstvami. Přímo lepená řešení se hodí spíše jako doplňková úprava při mírnějším hluku nebo ke zvýšení vnitřního akustického komfortu.

    • Pokud hluk přichází shora, řešení pouze na stěnách nepomůže. Stropní zvukově izolační systém je nutný při kročejovém hluku, dupání nebo hluku z horního bytu.
    • Podlahová zvuková izolace míří proti klepání, kročejovému hluku a strukturálnímu hluku.
    • Tlumení hluku uvnitř místnosti naopak snižuje ozvěnu a nepříjemné zvonění.

  4. Výběr materiálu: zvukově izolační, nebo zvuk pohlcující?

    V tomto kroku se rozhodne, zda je potřeba skutečná zvuková izolace, nebo spíše pohlcování zvuku. Vláknité zvukově izolační textilie, husté zvukově izolační pěny, plstěné panely, pružné vrstvy a složitější konstrukční systémy - to všechno jsou dostupné izolační materiály. Elitexa extra hustá houbová akustická pěna deska 200kg/m3.

    Hustá samolepicí zvukově izolační pěna dobře poslouží jako doplňková vrstva na menších plochách, u hluku strojů nebo při dodatečné vnitřní úpravě. Plstěné nebo dřevěné obkladové panely jsou naopak vhodné tam, kde je cílem snížení ozvěny, zlepšení srozumitelnosti řeči a vytvoření příjemnějšího vnitřního akustického prostředí.

  5. Realizace: uzavření detailů, spár a napojení

    Jednou z nejčastějších chyb při izolaci proti hluku je situace, kdy samotný materiál je vhodný, netěsnosti vzniklé při realizaci však snižují účinek. Napojení, rohy, spáry, upevnění a prostupy jsou stejně důležité jako hlavní vrstva. Špatně uzavřený detail dokáže snadno oslabit výkon celého systému.

  6. Kontrola a doladění

    Po dokončení realizace je vhodné ověřit, zda se situace skutečně zlepšila tam, kde bylo potřeba. V mnoha případech už první zásah přinese znatelnou změnu, může se ale stát, že budou nutné další doplňkové kroky. Může jít například o dodatečné akustické ošetření stěny, menší povrchové tlumení hluku nebo opravu problematického napojení.

    Čtěte také: Srovnání nejlepších okenních stěrek

Požadavky a měření zvukové izolace

Dodržení požadavků na zvukovou izolaci konstrukcí je důležité pro zachování akustické pohody v interiéru budov i pro zajištění soukromí uživatelů. Požadavky na zvukovou izolaci stavebních konstrukcí a v budovách upravuje norma ČSN 73 0532. Dodržení těchto požadavků je dle Vyhlášky č. 268/2009 Sb. závazné. Zvuková izolace mezi místnostmi v budovách se dle současně platné legislativy prokazuje měřením.

Typy měření zvukové izolace

Měření zvukové izolace se provádí podle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 140 a v návaznosti na měření poté i vyhodnocení dle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 717. Měření zvukové izolace se dělí na dvě základní skupiny:

  • Měření vzduchové neprůzvučnosti postihuje vlastnost konstrukce útlumu hluku přenášeného vzduchem (například rozhovor osob, puštěná televize, hluk spotřebičů mimo konstrukce). Při měření vzduchové neprůzvučnosti je do jedné z místností (vysílací), oddělených měřenou konstrukcí, umístěn všesměrový zdroj hluku (zdroj širokopásmového šumového signálu). Jedná se o soustavu dvanácti reproduktorů umístěných na povrch dvanáctistěnu. Poté je v obou místnostech oddělených měřenou konstrukcí snímána hladina akustického tlaku. Speciálním případem měření vzduchové neprůzvučnosti jsou obvodové pláště budov, kdy je vysílací místnost nahrazena exteriérem.
  • Měření kročejové neprůzvučnosti postihuje vlastnost konstrukce útlumu hluku vznikající přímými mechanickými nárazy na konstrukci (kroky osob, zvířat, pády předmětů). Při měření kročejové neprůzvučnosti je do vysílací místnosti umístěn normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Jedná se o soustavu pěti závaží se stanovenou hmotností, která dopadají ze stanovené výšky v určených intervalech na stropní konstrukci. V přijímací místnosti je měřena hladina akustického tlaku v různých polohách v místnosti.

V obou případech je v rámci zkoušky v přijímací místnosti změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru, která vstupuje do vyhodnocení jako korekční člen. Výsledná neprůzvučnost je stanovena rozdílem hladin akustického tlaku ve vysílací a přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti.

Měření zvukové izolace se běžně provádí při kolaudaci objektů na popud investora nebo hygieny pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky. Dále se měření zvukové izolace provádí jako podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace nebo pro případné návrhy úprav. Velice často se měření zvukové izolace provádí v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku.

Laboratorní měření vs. reálné podmínky

Noise Isolation Class (NIC) je laboratorní měření používané k vyhodnocení schopnosti uzavřených boxů a místností izolovat zvuk. NIC se používá především v oblasti akustiky k testování zvukově izolačních prvků, jako jsou akustické kabiny a odhlučňovací kabiny. Měření NIC probíhá v laboratorním prostředí, kde se testovaná kabina umístí v místnosti jejíž vlastnosti jsou dobře známé a změřené. Zdroje zvuku jsou umístěny dovnitř kabiny a měří se, jak velká část hluku se přenese zevnitř kabiny ven do místnosti a taky naopak. Pro vyhodnocení výsledků NIC se často používá norma ASTM E413, která poskytuje metodiku pro výpočet hodnoty STC (Sound Transmission Class). Hodnoty NIC umožňují snadno porovnávat podobné výrobky od různých výrobců, čímž zvyšují transparentnost nabízených produktů.

Laboratorní hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, které výrobci u svých materiálů uvádějí, představují vždy ideální podmínky. Společnost Xella si je však vědoma toho, že na staveništi to v praxi vypadá úplně jinak než v laboratoři. Zajímavé výsledky přineslo měření akustických vlastností stěn z vápenopískových bloků Silka Tempo 240 v obytném domě Ponavia v Brně. Závěry ukázaly, že všechny měřené konstrukce dosáhly lepších hodnot, než udávají technické podklady, ze kterých bude většina projektantů a specialistů vycházet pro své posouzení.

Na budově Ponavia byla měřena vzduchová neprůzvučnost stěnové konstrukce. Měřené stěny byly vyhotoveny z velkoformátových vápenopískových bloků Silka Tempo 240, jejichž hodnota laboratorní zvukové izolace je 57 dB. Hladina akustického tlaku se měřila ve vysílací místnosti se zdrojem, v přijímací místnosti bez zdroje hluku. Kromě toho byl důležitý přirozený hluk v místnosti, tedy hluk, který se měřil při vypnutém zdroji a který může pocházet například z venkovního provozu. Konkrétně se jednalo o stěny z velkoformátových vápenopískových bloků Silka Tempo 240, jejichž hodnota laboratorní zvukové izolace je 57 dB. Dvě stěny dosáhly lepších hodnot, než bylo stanoveno na základě teoretického výpočtu. Třetí stěna se pak rovnala teoretickému předpokladu. Všechny tři stěny pak dosáhly lepších výsledků než výpočet podle technické dokumentace, ze které bude většina projektantů a specialistů vycházet pro své posouzení.

Základní požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v rodinných a bytových domech

Prostor Popis Požadavky na zvukovou izolaci [dB] stropy R´w, DnT,w L´n,w, L´nT,w Požadavky na zvukovou izolaci [dB] stěny R´w, DnT,w Požadavky na zvukovou izolaci [dB] dveře Rw
Chráněný Bytové domy, rodinné domy - nejméně jedna obytná místnost 47 63 42
Hlučný Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu 27
Chráněný Bytové domy - obytné místnosti bytu 53 521) 55
Hlučný Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství 581) 53 521)
Společné prostory domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) 52 55 52
Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody 57 48 57
Místnosti s technickým zařízením domu (výměnikové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem: LA,max ≤ 80 dB 574) 484) 574)
80 dB < LA,max ≤ 85 dB 625) 485) 625)
Provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dBs provozem do max. 22.00 hod 57 53 57
s provozem i po 22.00 hod 62 48 62
Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB s provozem i po 22.00 hod 725) 385) -

1) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově izolační opatření.
2) Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, pokud je chráněný prostor místnosti oddělen dalšími dveřmi.
3) Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu.
4) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatněných případech se doporučuje vypracovat předběžné hodnocení ve formě akustické studie.
5) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkosti bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech se provede posouzení ve formě akustické studie. Provozovny s hlukem LAmax>95dB se nemají umisťovat do obytných budov.

Dosažení optimální zvukové izolace ve fázi návrhu

Architekti, projektanti a montážní technici musí při navrhování a výstavbě moderních budov vždy brát v úvahu zvukovou izolaci. Může to začít vytvořením efektivního půdorysu a končit instalací správného potrubního systému. Díky moderní technologii zvukové izolace by dosažení nízké hlučnosti v budově nemělo znamenat kompromis v estetice. Návrhová fáze je klíčová pro zajištění tohoto cíle.

Volbou izolovaných oken a vnějších stěn a optimalizací akustiky budovy pomocí chytrého plánování mohou architekti zabránit pronikání hluku z venkovního prostředí do vnitřních prostor. Pokud se to však podaří, zesílí se tím vnitřní hluky. Zvuky z odvodňovacích systémů a potrubí pro pitnou vodu se mohou stát rušivými, jakmile je odstraněn vnější hluk.

Architekti mohou tyto vnitřní hluky minimalizovat tím, že identifikují, které místnosti v budově vyžadují akustickou ochranu, a určí nejefektivnější způsob, jak každou místnost chránit. To by mělo zahrnovat kombinaci strategického návrhu, výběru materiálů a technik instalace. Například umístění revizní šachty pro hlavní odvodňovací a vodovodní potrubí na optimálním místě sníží související hluk. Kombinace s nízko-hlučným potrubním systémem a upevňovacími prvky by jej měla účinně eliminovat.

Vyhýbání se otevřeným půdorysům, umisťování závěsových nebo dělících stěn tam, kde je to vhodné, a použití stěn s vysokou hmotností jsou dalšími způsoby, jak mohou architekti prostřednictvím návrhu minimalizovat vnitřní hluk.

tags: #test #zvukovych #izolaci #informace

Oblíbené příspěvky: