Tichý asfalt: Inovativní řešení pro snížení hluku z dopravy

S přibývající dopravou obyvatele měst stále více obtěžuje valivý hluk pneumatik projíždějících vozidel, který se stává středem zájmu. Hluk z dopravy nás venku provází prakticky na každém kroku a navzdory zavřeným oknům často i doma. Někdy si jej už ani neuvědomujeme, ale i tak jde o významný rizikový faktor pro naše zdraví. Asfaltové směsi, které snižují valivý hluk, mívají kromě speciálních složek i více vzduchových mezer. Byly navrženy zvláště pro významné snížení hluku od pneumatik a bezpečnou jízdu.

Jak vzniká hluk z dopravy a jaké jsou jeho negativní dopady?

Podle Státního zdravotního ústavu je hluková zátěž naší populace způsobena přibližně ze 40 % z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí. Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava. Státní zdravotní ústav také uvádí jednoznačně prokázané negativní účinky nadměrného hluku.

Na hluku ze silniční dopravy se podílejí zejména tři zdroje:

• Při nižších rychlostech dominuje hluk motoru.
• Při vyšších rychlostech než 30 km/h u osobních aut a 50 km/h u nákladních automobilů už začíná převažovat valivý hluk vznikající při kontaktu pneumatiky s vozovkou.
• Aerodynamický hluk narůstá úměrně s rychlostí vozidla a nejvíce se projevuje mimo obydlené aglomerace.

V místě styku kol s vozovkou vznikají vibrace a tření, které se pak přenášejí jako valivý hluk do okolí. Míra tohoto hluku úzce souvisí s povrchem vozovky a vzorkem pneumatik. Pokud je na vozovce položen „tichý asfalt“, může klesnout hladina valivého hluku o čtyři i více decibelů oproti běžnému asfaltovému povrchu.

ŘSD uvádí, že na hodnoty vnějšího hluku ze silniční dopravy v reálném provozu má vliv i řada dalších faktorů, které závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění, odrazech zvuku a meteorologických podmínkách. Pokud jde o města, odrazy zvuku mezi vysokými domy podél frekventovaných ulic mají za následek podstatně vyšší hladinu hluku než na otevřených komunikacích.

Čtěte také: Detailní pohled na CZ STAVEBNÍ HOLDING, a.s.

Možnosti snižování hluku z dopravy

Výrobci mohou snížit hluk zejména úpravami vedoucími k co nejtiššímu chodu motoru, vhodnou konstrukcí a dezénem použitých pneumatik, správně řešenou geometrií či odpružením podvozku. Hlučnost silniční dopravy lze omezit také změnami, které vedou k jejímu zklidnění. Může jít například o snížení počtu jízdních pruhů, zúžení vozovky či omezení rychlosti jízdy.

Poslední řešení ale musí odborníci dobře zvážit. Kdyby totiž znamenalo nutnost přeřadit na nižší převodový stupeň, mohlo by to paradoxně vést k nárůstu hluku. Uvažovat je také možné o zákazu vjezdu některých druhů vozidel (typicky nákladních), ale je přitom nutné mít pro ně alternativní objízdné řešení. V úvahu dále připadají pásy zeleně, ideálně stromů a keřů. Ty mají i další pozitivní účinky: ochlazují a zvlhčují, snižují prašnost, veřejný prostor zkrášlují a působí pozitivně na lidskou psychiku. Pokud jde o protihlukový efekt, tak obecně platí, že „použité dřeviny by měly mít tvrdé a velké listy, orientované kolmo ke směru hluku a olistění by mělo být na stromě či keři co nejdéle v roce“. Stále oblíbenější jsou i tramvajové pásy s travním porostem, které však hlavně absorbují hluk generovaný provozem na kolejích. V tomto případě jsou asi nejviditelnější protihlukové stěny či valy mezi komunikací a zástavbou.

Jde však také o udržování vozovek v co nejlepším stavu, protože hluk zvyšují různé výtluky, nerovnosti a praskliny. Proto by z hlediska snížení hlukové zátěže byla vhodná i výměna městské dlažby („kočičí hlavy") živičnými povrchy, avšak z důvodu ochrany památkových zón, jako je například Pražská památková rezervace, toto řešení nelze aplikovat ve všech lokalitách. Na konec tohoto výčtu doplňme, že existuje ještě další a velice efektivní možnost, a to snížit hluk z provozu na silnicích v duchu „méně aut, méně hluku". Spočívá v nabídce komfortnější veřejné dopravy, kterou lidé ve velkém upřednostní před osobními automobily.

Vlastnosti a složení tichého asfaltu

Asfalty jsou tmavé plastické až tuhé podíly z ropy koloidního charakteru. Obsahují zejména asfaltény, ropné pryskyřice a nejtěžší ropné olejové podíly. Asfalty se mohou získávat v průběhu krakovacích procesů - krakovací asfalty, extrakčních procesů - např. propanové asfalty, aj., avšak nejčastějším způsobem získávání ropných asfaltů je pomocí fyzikální rafinace ropy, jejíž základní operací je dvoufázová destilace. První fází je tzv. atmosférická destilace, která je následovaná destilací vakuovou. Výsledkem tohoto procesu je tzv. asfalt primární. Vlastnosti získaných primárních asfaltů je možné dále upravovat navazujícími procesy jako je oxidace - vzniká asfalt oxidovaný (polofoukaný) nebo tzv. extrakce vakuového zbytku - vzniká asfalt extrahovaný. Dalšími modifikacemi těchto asfaltů pomocí polymerů, emulgováním nebo např. U asfaltů se sledují zejména reologické vlastnosti - asfalty se nesmí lámat při nízké teplotě a trvalá deformace při vyšších teplotách nebo dlouhodobém zatížení musí být malá. Dalšími důležitými vlastnostmi asfaltů jsou fyzikálně chemické vlastnosti, chemické složení a povrchové vlastnosti, zejména přilnavost asfaltu ke kamenivu. Mezi nejdůležitější sledované vlastnosti asfaltů patří bod lámavosti a bod měknutí. Bod lámavosti je stav, kdy asfalt přestává být termoplastický a při ohybu vznikají trhlinky - asfalt se láme. Hlavním uplatněním asfaltů je výstavba a údržba netuhých asfaltových vozovek. Vlastnosti asfaltů používaných v silničním stavitelství a údržbě jsou definované Českou technickou normou ČSN EN 12591.

Tichý asfalt je asfaltová směs s přetržitou křivkou zrnitosti v oblasti 2 - 4 (5) mm s vysokým obsahem hrubého kameniva frakce 4/6 nebo 4/8 (5/8) a stanoveným obsahem fileru. Obecně se jako pojivo používá silniční asfalt s přídavkem organických vláken. Vlákna napuštěná asfaltem působí jako "tlumič hluku". Jemnozrnnost směsi snižuje hluk způsobený pneumatikami vozidel na hrubém povrchu vozovky. V závislosti na velikosti dopravního zatížení lze vybrat také některý polymery modifikovaný asfalt vyvinutý a vyráběný společností Eurovia.

Čtěte také: Produkty Barta & Tichý

Tento asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy se pokládá v tloušťce 20-30 mm. Pokud je podklad příliš nerovný, nejprve se musí provést jeho vyrovnání. Vhodný spojovací postřik - pro vysoké dopravní zatížení z emulze s modifikovaným asfaltem - zajišťuje vodonepropustnost podkladu a odolnost krytu proti tangenciálním silám.

Zkušenosti s tichým asfaltem v praxi

Francouzské ředitelství dálnic vybralo tuto asfaltovou směs jako součást Charty silničních inovací. Měření valivého hluku na směsi VIAPHONE(R) byla provedena na různých úsecích ve Francii, metodou shodnou s ČSN ISO 11819-1 Měření vlivu povrchů vozovek na dopravní hluk - Část 1: Statistická metoda při průjezdu (označovanou dle francouzské normy S 31-119 jako "vehikle maitrisée"), kdy je mikrofon umístěn ve vzdálenosti 7,5 m od středu měřené jízdní dráhy.

Některé správy silnic ani města nemají dobrou zkušenost s takzvaným tichým asfaltem. Měl snižovat hlučnost aut, jenže málo vydrží, je podle kritiků zbytečně drahý, a navíc se musí často a náročně čistit. Silničáři ho i proto nechtějí dále používat. Špatné zkušenosti má třeba Jihlava nebo Vysoké Mýto na Orlickoústecku. Naopak v Pardubicích si ho pochvalují a chystají položení speciálního povrchu na dalších úsecích.

S testováním takzvaných gumoasfaltů s nižší hlučností začal Kraj Vysočina už v roce 2013, měření ale neprokázala výraznější snížení hluku. Další nový typ asfaltu s větší porézností už funguje a na průtahu Velkým Meziříčím, kudy řidiči objíždějí dálnici D1, hluk prokazatelně snižuje. Jenže brzy po položení popraskal. „Došlo tam ke kombinaci, že je tam obrovské dopravní zatížení i těžkou dopravou a ten povrch je v současné době předmětem reklamace,“ upřesnil náměstek ředitele Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Tomáš Mátl. Správa nemá dobré zkušenosti s bezhlučným asfaltem ani na hlavním průtahu Jihlavou na Brněnském mostě. Nejenže po pouhých pár měsících se v povrchu objevují vyjeté koleje, protihlukový efekt zcela vynulovalo celkem sedm dilatačních spár. „Na každém závěru auto drncne a ta hluková špička tam vynikne,“ dodává Mátl. Speciální povrchy jsou dražší, mají kratší životnost a musejí se několikrát ročně nákladným způsobem čistit. Jihlava i proto nechce protihlukový asfalt použít na Vrchlického ulici u nemocnice a zlobí se na neústupné hygieniky. „Hygiena požaduje splnění hygienických limitů hluku a je na provozovateli zdroje hluku, jaká opatření si navrhne a udělá,“ konstatuje Milan Brychta z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. „My bychom byli rádi, kdyby nám v této záležitosti byla hygienická stanice partnerem, který navrhuje řešení, protože z našeho pohledu žádné rozumné řešení není,“ namítá náměstek jihlavské primátorky Petr Laštovička (ODS). Město hodlá začít s opravami silnice ještě letos a věří, že i bez tichého asfaltu nakonec hlukovým limitům vyhoví a stavbu zkolauduje.

Negativní zkušenosti s vytvářením kolejí mají i na frekventovaném průtahu Vysokým Mýtem, kudy denně projede přes dvacet tisíc vozů. Nový povrch tu bez poškození vydržel jen dva měsíce. Úsek odmítá převzít Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a čeká na výsledky analýzy ČVUT. Podle laboratoře byl ale problém už v samotném pokládání nové vrstvy. „Vrcholné souvrství na silnici bylo pokládáno za extrémních teplot a zároveň bylo konstatováno, že na tento povrch podle všeho asi naprostým nedodržením nebo ignorováním dopravního značení vjelo několik vozů těžké kamionové dopravy,“ zdůvodňuje Jan Rýdl, mluvčí ŘSD.

Čtěte také: Jezdecké disciplíny a terén

Naopak v Pardubicích si speciální povrch pochvalují. Na silnici vytížené podobně jako ve Vysokém Mýtě tu tichý asfalt položili už v roce 2012. Podle měření snížil hluk až o pět decibelů. „Tyhle vrstvy se používají tam, kde je zátěž velmi silná, takže pochopitelně pokud nedojde k nějakému enormnímu přetížení té vrstvy a má to dobré podloží, tak to vydrží víc než běžné asfaltové vrstvy,“ tvrdí ředitel pardubické správy a údržby silnic Miroslav Němec. Kladné zkušenosti potvrzuje i vedoucí tamního krajského odboru dopravy Ladislav Umbraun: „Zatím jsme aplikovali tyto technologie v Pardubicích, v Sezemicích, v Dašicích a převažuje spokojenost, každopádně tam došlo k výraznému snížení hlukové zátěže,“ kvituje. Kraj proto připravuje další úseky, kde tlumicí povrch položí.

Tabulka: Přehled zkušeností s tichým asfaltem v ČR

Životnost a údržba tichého asfaltu

Tichý povrch vozovky je oproti klasickému nejen o něco dražší, ale zejména je nutné ho kvůli ucpávání pórů 2krát ročně nákladně čistit vysokotlakým splachem a příměsí čističe (a to nad rámec běžného úklidu prováděného 1-2krát týdně). Při této řádné péči pak mohou protihlukové vlastnosti tichému asfaltu vydržet až osm let. Pořízení tichého asfaltu a jeho údržba je tedy nákladnější než v případě běžného asfaltu.

Nízkohlučný asfalt v Praze slouží od roku 2010, kdy byl položen hned ve dvou lokalitách. Konkrétně šlo o ulici Slezskou v úseku U Vodárny - náměstí Míru a Poděbradskou ulici v úseku Hloubětínská - Kolbenova (později byl prodloužen až k Milovické). Dnes se už „tichý asfalt“ v hlavním městě nachází na celkem 19 komunikacích.

Asfalt má ještě jednu skvělou vlastnost - dá se jednoduše a dost účinně recyklovat. Asfalt nemusí být z vizuálního hlediska jen nuda a šeď, jak ukazuje například pokládka zeleného asfaltu v Banské Bystrici.

tags: #tichý #asfalt #životnost #a #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• využití štěrkopísku
• Potěry a dilatace podlah
• Je vhodná akrylátová vana se sprchovým koutem?
• kompletní průvodce izolací venkovního potrubí
• Pobavte se u vtipů o štěrku