PergolyTruhlářství Svoboda Jenišovice: Historie
Při sestavování slavnostních zpráv a dějin spolků jsem pociťoval nedostatek záznamů z dřívějších dob. Tyto okolnosti mě přiměly, abych sbíral důležité údaje o našem Rychnově v minulosti a zachoval je v psané knize potomkům. Shovívavý čtenář asi nemá námitek, že jsem z dobré vůle a lásky k domovu a potomstvu zanechal skromný pomník bohaté minulosti našeho otcovského města Rychnova.
Rychnov je lemován kopci: na východě Kokonínskými a Pulečenskými, od jihu na západ - Kopaninou a Pelédkovickými, na západě Rádelskými a na severu výběžky Ještědského hřebene.
Od východu k západu se vpravo od Mohelky táhnou dva hřebeny, ten kratší, začínající na tzv.. Na levém břehu Mohelky se táhne od potoka Liska až k železnici pozvolna stoupající plošina proti Košaovské a Pelédkovické hoře.
Kromě Mohelky je v Rychnově jen málo potoků hodných zaznamenání. Na pravém břehu ústí mezi náměstím a železnicí potok, sbírající své vody z pramenů na lukách nad farou. pod železničním zářezem ("Sněhové valy - Schneeschanzen") na loukách a ústí v dolní části obce. V tzv. úzejícím se Grundlochu. Na levé straně říčky vtéká do Mohelky za mlýnskou stavbou p. Preisslera potok pramenící v lese zv. Liska. ci pod Zálesím do dolní části obce a území na jeho pravém břehu bylo zcela močálovité.
Aby se zamokřené, potokem Liska močálovité území vysušilo a bylo schopné obdělání, nařídil hrabě Valdštejn počátkem 16.stol. cestou potok Liska do Mohelky. Na tzv. Poulově louce se shromažďuje pod Zálesím voda k tzv. řídka zv.
Čtěte také: O Smíchovské průmyslovce
Vodní nádrže a tůňky k zachycování dešťové vody pro případ vypuknutí ohně jsou na různých místech obce. Na selské straně byla taková tůňka, obklopená jílvami u domu čp. 46. é byla na rohu ulic mezi hostincem U města Prahy a obchodem Antona Peukerta a na dalších místech obce. en na ochranu proti ohni. Své jméno dostal podle manželky Katti, zakladatele výroby džus Jana Schöffela. Katelteich byl vypuštěn po vystavění vodovodu. Na louce majitele domu č. 38 p. Frant. voda, která je vyvedena dřevěným potrubím do Mohelky. . Pramen se v lidovém nářečí jmenuje "Das Rinhel". U domu č. 38 je nádrže na vodu (vypadá jako sklípek), která je pouívána obyvateli na selské straně. č. 24 vydatný pramen, tzv. Molkeborn. Tento pramen patřil dříve do katastru Pulečného a byl přičleněn do Rychnova při vyměřování hranic v roce 1845. éjších krajin.
Roky s neobvyklým počasím byly ovšem zaznamenány i zde. Jak staré záznamy říkají, že velmi silné a dlouhé zimy byly u nás v letech 1609 a 1691. Jak píše Schwarzecker, napadlo 18.února 1718 v Rychnově a okolí tolik sněhu, že domy byly úplně zasypány a obyvatelé se mohli dostat ven jen komínem. 26.května nebyla vidět ani jeden zelený lísteček nebo tráva. Také rok 1741 se vyznačoval tuhou a mrazivou zimou už od začátku listopadu, ale zima byla bez sněhu. Mohelka i rybníky vymrzly.
Začátkem června roku 1785 nastala chladna, která vydržela až do konce srpna. ita, 50 zl. za pšenici a 16 zl. za brambory. Tvrdé dříví stálo 8 zl. že 16.března na 28 zl. a pak až na 52 zl., které do 15.7. za tu cenu liberecký městský mlynář a mnoho dalších prodávali a kupovali. Pak ale tak rychle kleslo, že už 18. ce bylo za 38 a 36 zl. Pak přišlo 5.srpna už dost obilí na trh a bylo za 18, 15 13 a 10 zl.
V roce 1822 pršelo celý podzim a zimu, ale nepadal žádný sníh, načež následovalo brzké jaro a suché léto, takže koncem dubna už kvetlo obilí. řed a ostatních plodin. Ale bohužel špatně to dopadlo. ez, aby byl umožněn průjezd. Zimní noc se spoustou sněhu byla 15.5.1893. h dost vysoko. do Hodkovic.
Ale máme také zprávy o mírných a teplých zimách. Rychnovský kronikář Augustin Weiss píše ve své knize: "Anno 1802 byla teplá zima. 16. Zima roku 1833/34 se vyznačovala teplem a vysokou teplotou.
Čtěte také: Přečtěte si o Václavu Hromasovi
V roce 1590 seschlo obilí na polích a seno na lukách v letním žáru, takže nastalo velké zdražení a měřice obilí stála přes dvě kopy gr. Horké a suché jaro 1711 vystřídalo chladné a vlhké léto, obilí na polích polehlo, v důsledku toho byla velká drahota. Schwarzecker píše, také o létě 1719, které přineslo tak velká vedra a sucho,m že Mohelka neměla ani kapku vody a v Rychnově téměř všechny prameny vyschly. i hluboké studně ještě vodu a byly dnem i nocí obleženy lidmi, kteří chtěli získat alespoň několik šejdlíků vzácné vody. žebách božech prosebné procesí k zachování vody.
Ještě v dalších letech byla léta buď suchá a horká, nebo studená a vlhká, takže byly neúrody celá léta. rok přinesl do Rychnova hlad, kterým trpěli chudí obyvatelé celá desetiletí. vali "Kleinplatzel") - byly jen pamlskem na neděli. Tyfus z hladu a souchotě byly následkem podvýživy chudých vrstev obyvatelstva. ch obyvatel k tomu, že nenašli výdělek, což vedlo ve 40.letech k odchodu mnoha lidí z Rychnova.
V dobách tohoto vystěhovalectví se domky prodávaly za 200-400 zl., většina domy s pozemkem za 500-700 zl.
Bylo by jistě zbytečné, abych sepisoval a zmiňoval veškeré rostlinstvo, neboť se tak v dostatečné míře děje už ve škole. dou se u nás nedaří. Z okopanin se většinou pěstují brambory pro potřebu lidí i dobytka, na našich kamenitých polích jsou chutnější než na hlinitých a často dávají bohaté sklizně. em kraji jsou už nejchudší vrstvy zbaveny nebezpečí hladu. Z různých odrůd řep je většinou pěstována krmná řepa jako krmení pro dobytek.
Jak už bylo řečeno, nedává naše půda v podhůří stejný výnos jako v kraji. Z druhů stromů jsou v našich prosvětlených lesích smrky, z malé části také jedle a borovice, modřín je jen zřídka zastoupen a jen za Sensemíchle (mlýn Sense)dva stromy tohoto druhu. ch stromů v Rychnově zastoupeno více druhů, nejvíce je zastoupena lípa, neboť téměř před a za každým selským stavením je mohutná stará lípa s košatou korunou k ochraně před ohněm. většina kapliček a křížů v obci je také obklopena stinnými lipami. Květy lípy jsou obyvatelstvem pilně sbírány a používány na čaj proti různým nemocem. lo, neboť byly téměř všechny v dobách než se začalo dovážet uhlí použity k topení, neboť dávaly dobrý materiál na palivo.
Čtěte také: Jak se truhlář stal umělcem: Příběh Ondřeje Suchého
Duby byly dříve v Rychnově také, ale byly stavitelem mlýnů Preislerem č. 36 skoupeny a sdělány na hřídele pro mlýny. Jak odpovídá severské poloze, jsou v Rychnově z ovocných stromů jen málokteré výnosné. řídka. Někteří majitelé domů se snaží pěstovat kordony, ale tyto stromy nedosahují vysokého věku. na každou nemoc radu a léky.
K prvním domácím zvířatům člověka patřili kůň a pes, kteří i dnes mají přední postavení v lidském obydlí. si člověk také ochočil už v prastarých dobách. Mládě je kočka. V našem kraji chov ovcí v 19.stol. úplně zanikl, prasata se chovají, ale selata jsou většinou kupována. ni slepice, husy, kachny a holubi volně, v zajetí různí zpěvní p ptáci jako kanáři, čečetky, sýkory, černohlávci, drozdi, červenky (čermáčci) a jiní. chováni krocani a perličky pro jejich dobré maso, ze stejného důvodu je oblíben chov králíků. mu rychlému růstu.
Z šelem, zdržujících se v našem kraji jsou to: liška, tchoř, různé druhy kun, vydra a lasička. zvěč. Ze světa ptactva je třeba jmenovat mnoho zástupců. Ze skupiny dravců patří v naší krajině domácí sokoli, jeřábi, jestřábi, krahujci a vrány. Noční ptáci jsou sova, výr a sýček. ům patří slavík, konopka, černohlávek, čermáček, kosi, drozdi, špaček, skřivani, pěnkavi Grasmückke (střízlík) a jiní. Kukačka se vyskytuje jen ojediněle.
Je třeba se zmínit ještě o svízeli, který trápí lidi a dobytek. Je to všudypřítomná moucha, která i nejtrpělivější nutí k boji proti ní. Jako poslední druh živočichů našeho kraje je třeba se zmínit o rybách.
Ještě před padesáti lety byli pstruzi a ostatní druhy silně zastoupeny, ale od té doby, co se odpadní vody z brusíren a pasíren svádí do Mohelky zmizely ryby z celého okolí. ch let minulého století rozhodla se jedna společnost nasadit do Horního rybníka a do Katelteichu kapry a bělice. Z Horního rybníka byly v důsledku tání a dešťů ryby vyplaveny.
V dřívějších dobách oživovali Mohelku raci, kteří ale podlehli račímu moru. iceti letech nesměli chytat. Teprve v novější době jsou zase raci vidět v dolní části obce v Mohelce.
Rychnov je na nerosty chudý. Příroda, která vytvořila všechno pro dobro lidstva neobšťastnila náš domov cennými kameny. é basalty. Na vyvýšených místech, např. Jíl se nachází na několika místech, největší zásoba je v Plánském lese. spol. Bílý jíl je na obecním pozemku u hasičské zbrojnice a sousedních domů. Po desetiletí brala jíl obec, rodina Hofrichterů č. k průmyslovému využití, což dávalo slušný výdělek. lé hlíny. Rašelina v Rychnově byla těžena do roku 1880. Byla na lukách pod viaduktem a na mokrých lukách v dolní Dobré Vodě.
Uhlí, černé diamanty, chtěl v roce 1852 nalézti v Rychnově farář Alois Schalk. ém uhelném revíru doufal v úspěch a ve shora jmenovaném roce založil na farské louce šachtu. že kýžené uhlí konečně přijde.
V jižním směru od Rychnova leží na hřebeni malá osada se 16.domy, která nese jméno Košaovy. Tento Jan Pavel vykácel les na severní straně výšiny, spolu se svými bratry a udělal z něj pole, takže tam vznikla selská usedlost. Jeden potomek Jana Pavla si vzal dceru bohatého českého šlechtice. žáka, jménem Kaša byla obyvateli nazývána Hanspaulova Kaša. Kopec pak rychnovští nazývali "U nabo na Kaše" a stejně tak se zachovalo jméno Hanspaul. Ze slova Kaša vzniklo jméno Kaschen (Košaovy).
že zpráva Schwarzeckerova se zdá věrohodná, mohla by potvrzovat okolnost, že ještě před 40. dici. Vnučka oné Kašai si vzala majitele usedlosti čp. Poznamenejme zde ještě jednu zvláštnost, totiž tu, že tam bylo rodinou Lang provozováno broušení granátů.
V severním směru pod Kašaovem je 16 domů označovaných jménem Zálesí. leny od Rychnova, nazývalo se toto sídlo "Za křovím" (Hinter dem Busche). Teprve v novější době z toho vzniklo Zálesí (Hinterbusch). no "Lindner", zabývali se zemědělstvím, výrobou kožených a látkových bot a sklářstvím. Od Zálesí odděleny Plánským lesem, leží západně od Rychnova za nádražím osada Liščí jáma. ho, jehož činnost spočívala v kladení nástrah tam se v hojném počtu nacházejícím lišákům. vyhubeny, ale o...
tags: #truhlářství #Svoboda #Jenišovice #historie
