Komplexní příprava povrchu: Tryskání, odmašťování, oplach, sušení a nátěr
Před lakováním kovu nejde jen o „odmaštění“, ale o odstranění přesně těch nečistot, které ve skutečnosti zničí přilnavost povlaku. Olej, mazivo, prach po obrábění, sůl, okuje, zbytky po galvanizaci a stopy rukou se nechovají stejně, takže se neodstraňují stejným prostředkem ani stejným postupem. Problém s přilnavostí velmi často nevyplývá z kvality samotné barvy, ale z nesprávně připraveného podkladu. Reklamace se pak vrací do lakovny, i když zdroj chyby vznikl dříve: ve fázi mytí, oplachu, sušení nebo organizace pracoviště. Právě proto by se odmašťování nemělo chápat jako pomocná činnost. Je to součást technologie.
Fáze přípravy povrchu
Pokud chcete zvolit správný prostředek a vyhnout se zavádění metodou „pokus-omyl“, rozdělte problém na tři otázky: co je na povrchu, z jakého kovu je detail vyroben a jak vypadá navazující proces lakování. Teprve potom se volí chemie, metoda mytí a způsob kontroly čistoty. Nejkratší odpověď zní: prostředkem zvoleným podle typu znečištění a materiálu, nikoli náhodným rozpouštědlem „protože rychle odpařuje“. Nejdůležitější je, že se produkt vybírá podle problému, nikoli naopak. Jiný prostředek vyžaduje lehký olejový film před práškovým lakováním, jiný povrch po těžkém obrábění se silnou vrstvou maziva a ještě jiný detail po zimní přepravě s podezřením na přítomnost soli. Předúprava slouží k přípravě materiálu, jeho očištění a odmaštění. Má zásadní vliv na přilnavost laku a jeho trvanlivost. Postup předúpravy navrhujeme podle konkrétního materiálu, jeho rozměrů a také podle jeho aktuálního stavu a stáří. Je to hodně kroků, které musíme udělat, než výrobek pošleme na vlastní lakování.
- Nejprve rozpoznejte typ znečištění. Nehádejte, že jde jen o mastnotu.
- Odstraňte silné nečistoty mechanicky nebo předběžně.
- Zvolte metodu mytí.
- Pokud je proces vodní, zajistěte skutečný oplach a úplné vysušení.
- Nedotýkejte se připraveného povrchu holou rukou a neodkládejte jej do znečištěné zóny.
- Pokud má jít detail na lakování později, kontrolujte čas mezi přípravou a aplikací barvy.
Typy znečištění a jejich odstranění
Nejčastější skupinou znečištění jsou typické olejové a mastné nečistoty, dílenská špína a provozní zbytky, které pochází z obrábění, montáže, skladování nebo samotného provozu strojů a dílů. Obvykle se odstraňuje rozpouštědlově nebo vodně v závislosti na rozsahu procesu a typu znečištění. Právě v této oblasti se nejčastěji objevuje otázka na „nejsilnější prostředek“. V praxi je to špatně položená otázka. Mnohem důležitější je: má si prostředek poradit s tenkým olejovým filmem, nebo se silným, vícevrstvým znečištěním po výrobě a provozu?
- Organické znečištění: Pokud jsou problémem typické olejové a mastné nečistoty, dílenská špína a provozní zbytky, je vhodný LOCTITE SF 7840. Tento produkt dává smysl tehdy, když je potřeba účinně rozložit organické znečištění a odstranit je z povrchu bez budování celého vícestupňového mycího procesu. Pokud je příprava povrchu před lakováním plnohodnotnou fází procesu, nikoli jen rychlým otřením před aplikací, je opodstatněnější Molti RS. Tento prostředek lépe zapadá do ručního, postřikového nebo ponorného mytí, když je potřeba odstranit oleje, tuky a procesní zbytky z celé plochy, nikoli jen z lokální oblasti. Rozpouštědla se dobře osvědčují při rychlém finálním odmaštění, lehkém organickém znečištění a tam, kde záleží na rychlém odpaření. Isopropylalkohol je typickým příkladem prostředku pro finální přípravu povrchu.
- Anorganické soli: Pokud jsou na povrchu chloridy nebo sírany po přepravě, skladování, technologickém mytí nebo provozu v agresivním prostředí, rozpouštědlo problém neřeší. Soli je nutné smýt vodou s detergentem nebo vhodným vodním přípravkem a následně důkladně opláchnout. To je klíčové, protože neviditelná vrstva soli může pod povlakem působit jako elektrolyt. Závěr je jednoduchý: pokud máte podezření na sůl, nezačínejte rozpouštědlem. Začněte vodním mytím s detergentem a oplachem. Vodní mytí má velkou výhodu tehdy, když je potřeba odstranit nejen tuk, ale i smíšené nečistoty, procesní zbytky a minerální kontaminaci. Je také přirozenou volbou všude tam, kde máte podezření na sůl.
- Pevné částice: Prach po broušení, válcovací okuje nebo oxidy kovu nejsou problémem pro samotný odmašťovač. Zde je často potřebné mechanické opracování a někdy také samostatná fáze moření nebo aktivace povrchu.
Metody tryskání a pískování
Tryskání (otryskávání) povrchů je technologie opracování různých tvrdých povrchů a materiálů proudem jemných částic. Tryskání se nejčastěji využívá jako předúprava povrchů před aplikací nátěrových hmot nátěrem, nebo nástřikem. Tato technologie dokáže v krátké době účinně působit na menších součástkách a výrobcích, ale také i na velkých plochách. Tryskání (otryskávání) kovů se používá pro mnohé známé materiály jako je ocel, hliník, litina, měď, mosaz, bronz a další. Tryskání je mechanická technika řízeného čištění povrchů, obvykle kovového. K čištění dochází díky otěru vznikajícímu poháněním kovového granulátu, drtě nebo písku tryskací pistolí s nástavcem na stlačený vzduch (vzduchové tryskání). Další metodou je tryskání metacími koly.
Tryskání dokonale zabezpečí čištění, odmašťování a odstraňování starých nátěrů, rzi a starých nežádoucích povrchů. Opracovaný materiál je po pískování dokonale čistý a připravený k dalším povrchovým úpravám. Díky tryskání můžete povrch nejen očistit od korozí a okují, ale můžete také dosáhnout cílené drsnosti pro následné lakování a nátěry. Na druhé straně, v případě brokování (shot-peening) se tryskání využívá pro zpěvnění povrchu nebo pro snížení namáhání komponentů. Tryskání zajistí sjednocení povrchu, který bude dokonale čistý a odmaštěný. Výsledkem pískování může být povrch, který je hladký nebo naopak zdrsněný. Otryskání funguje rovněž jako velmi účinný způsob, jak zlikvidovat korozi nebo původní nátěr.
Čtěte také: Výhody kondenzačního sušení řeziva
Tryskání, nazývané též abrazivní pískování, otryskávání nebo pískování, je technologický postup opracování povrchu nejrůznějších, obvykle tvrdých, materiálů proudem natlakovaných abrazivních částic. Nejpoužívanější abraziva jsou:
- Ocelové granuláty a drť
- Sekaný drát
- Korund
- Skleněné mikrokuličky
- Skleněná drť
- Granát
- Keramické mikrokuličky
- Křemenné písky
- Kukuřičný klas
- Plastový granulát
Závěrem obecně platí, že čím tvrdší abrazivo použijeme, tím rychleji odstraníme nános z povrchu a zároveň tak vytváříme a dosahujeme hlubší struktury povrchu.
Typy pískování
K tryskání a pískování povrchů používáme metodu suchého pískování a mokrého pískování. Proces pískování byl patentován v roce 1870 Bejnaminem Chew Tilghmanem v USA. Ten patentoval pískovací dmýchadlo, které mu umožnilo hloubkově porušovat tvrdé předměty např. kov, kameny nebo sklo. Později proces vylepšil o šablony, které mu umožňovaly vytvářet stále stejný vzorek u mnoha výrobků. O osm let později dostal patent také Němec Holstein z Osnabrucku, který matoval povrch skla pískem. Písek při matování působí na sklo samospádem.
Suché pískování
Tryskání za sucha využívá rázovou sílu stlačeného vzduchu a je to čistě mechanický proces, který vede k tomu, že se abrazivní částice při nárazu rozbijí na malé částice, tj. na prach. Fragmenty abrazivních částic kontaminují povrchovou vrstvu tryskaného dílu. Při suchém tryskání se uvolňuje teplo, vytvářejí se jiskry, materiál má vyšší drsnost. K pískování se používáme mobilní pískovačky, které jsou přenosné. Nejsou omezené prostorem, na kterém se nacházejí, ani velikostí předmětu k otryskávání. Pohánět je může např. dieselový kompresor. Nevýhoda těchto pískovaček je však skutečnost, že abrazivo nedopadá obvykle jen na opracovávaný předmět, ale i na blízké okolí.
Mokré pískování (Aquablasting)
Mokré pískování do značné míry eliminuje prašnost, protože k proudu abraziva je přimíchávána voda, která zabraňuje rozprašování abraziva po okolí. Mokré pískování je jedinečný proces, který byl vyvinut pro šetrné opracování a leštění materiálů z kovů a lehkých slitin. Díky jemnému abrazivnímu materiálu smíchanému s vodou a rozptýlenému vysokotlakým vzduchem získají součásti po tryskání hladký povrch a atraktivní vzhled s neobvyklým leskem, při čemž se účinně odstraní nečistoty, koroze, karbonové usazeniny, oxidace a to vše aniž by došlo k poškození původního povrchu. Celý proces je navíc plně bezprašný, ekologický a účinný s minimální hlučností. Tato technologie umožňuje v jednom kroku tryskané díly odmastit, otryskat a napasivovat. Tryskání vodním paprskem je tou nejlepší možnou volbou v oblasti leštění nerezu, hliníku a jiných prvků z lehkých slitin. Abrazivní materiál po povrchu tzv. klouže a tím vytváří přirozeně lesklý až sametový povrch oproti dílům opracovaným klasickým suchým pískováním. Povrch dílů je současně odolnější vůči korozi a má zvýšenou přilnavost při lakování. Využívá se převážně v oblasti renovací historických vozidel a motocyklů, kdy je kladen vysoký důraz na konečný vzhled povrchu dílu. Při AQUABLASTINGU není potřeba použít vysoký tlak stlačeného vzduchu, proces je částečně mechanický a částečně erozivní, voda změkčuje dopad abrazivního média a zvyšuje hmotnost částice při nárazu. To vytváří hydrostatickou sílu, která odstraňuje povrchové povlaky a nečistoty, čistí povrch dílu proudem směsi abrazivních částic s vodou a brání pronikání nečistot na povrch. Při vodním tryskání se ochlazuje a čistí tryskaný povrch od prachu, nedochází ke změně původní velikosti dílu, jeho deformaci a změně rozměrů dílu.
Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru
Mokré pískování systémem Torbo® snižuje prašnost o 95% a je prováděno směsí písku s vodou, která je unášena proti otryskávané ploše proudem stlačeného vzduchu. Abrazivní účinek je dosažen kinetickou energií proudící směsi. Systém Torbo® je konstruován tak, že se s ním dá tryskat, pískovat, oplachovat a osušovat tlakovým vzduchem. Tryskání a pískování systémem Torbo® má prakticky neomezený dosah tryskacích hadic, které jsou konstruovány tak, že jsou schopny čerpat vodu z beztlakového zásobníku. Dá se s nimi tedy pracovat i v místech, kde nejsou k dispozici žádné stávající rozvody.
Rozdíl mezi suchým pískováním a aquablastingem:
| Vlastnost | Suché pískování | Aquablasting (Mokré pískování) |
|---|---|---|
| Hlavní síla | Rázová síla stlačeného vzduchu | Hydrostatická síla (voda změkčuje dopad a zvyšuje hmotnost částic) |
| Proces | Čistě mechanický | Částečně mechanický a částečně erozivní |
| Prašnost | Vysoká, abrazivní částice se rozbíjejí na prach | Minimální (až 95% snížení prašnosti) |
| Teplo a jiskry | Vznikají teplo a jiskry | Povrch se ochlazuje, jiskry nevznikají |
| Vliv na materiál | Větší drsnost, kontaminace povrchu fragmenty abraziva | Hladký až sametový povrch, bez poškození původního povrchu, odolnější vůči korozi |
| Deformace | Může dojít k deformaci a změně rozměrů dílu | Nedochází ke změně původní velikosti ani deformaci dílu |
| Odmaštění/pasivace | Obvykle samostatné kroky | V jednom kroku lze odmastit, otryskat a napasivovat |
Aplikace tryskání na různé povrchy
- Kovy: Pískování nachází uplatnění při renovaci jakýchkoliv povrchů kovových předmětů - odstranění starých nátěrů, nebo koroze. Pískování a povrchová úprava plechů lze výborně využít k renovaci veteránů, nebo v automobilovém průmyslu. Pískování a povrchová úprava ocelových konstrukcí má největší význam jako úprava před aplikací žárového nástřiku, případně před nanášením nátěrových hmot.
- Zdivo, fasády, kámen: Tryskat a pískovat lze prakticky jakýkoliv povrch. Nejčastěji se používá k otryskání povrchů zdiva, fasád, kamenných prvků, historicky cenných staveb - památky, sochy, kašny, pohledové zdivo, sklepní prostory, klenby. K tryskání používáme nejčastěji k opracování zdiva, betonu a kamene a taktéž zejména ve městech k otryskávání fasád, sloupů a jiných ploch - zbytky plakátů, graffiti a podobná znečistění. Pískováním lze zdivo očistit rychle a bez námahy. Výsledkem tryskání je navíc rovnoměrně očištěný povrch.
- Dřevo: Pískováním můžeme navrátit dřevu původní podobu. V průběhu let na dřevěné materiály působí celá řada vnějších vlivů, které postupně narušují jeho vzhled. Konkrétně se u dřevěných povrchů používá pískování např. k odstranění starých nátěrů, laků, k renovaci poškozených povrchů, k renovaci krovů, dřevěných altánů, roubených staveb, dřevěných chat a další. Tryskání dřeva je účinná metoda čištění, renovace i restaurování. Dřevo a dřevostavby mají své místo v každé době. Dřevo je totiž ryze přírodní materiál, který krásně vypadá, je příjemný na dotek a vydrží skoro vše a je možné jej velmi efektivně renovovat a to i přes to, že běžným používáním materiál opotřebováváme. Tryskání dřeva se provádí ve většině případů použitím křemičitého písku. Při jemnější renovaci dřeva se používají ta nejšetrnější abraziva, které upravovaný povrch neponičí: přírodní granát, drcené ořechové skořápky a jedlá soda. Dřevo se tryská pistolí s abrazivem pod vysokým tlakem. Rychlost částic přitom dělá požadovanou práci - pracuje výběrově, protože pískuje (brousí, čistí, sjednocuje) pouze měkké části dřeva, kdežto tvrdé nechává být a pouze je jemně vyčistí, což není možné nijak technologicky imitovat. Tryskání dřeva má tu jednoznačnou výhodu, že se jemné abrazivo dostane všude - pojme nerovnosti, spáry, prohlubně. Povrch přejedete jednou a finální úprava je hotová. Pískováním dřeva dosahujeme krásného přírodního vzhledu dřeva, které vypadá méně opracované, má zvýrazněné suky a letokruhy. Kresba dřeva více vyniká, pískování mu dodává přirozený vzhled.
- Betony: Pískování dokáže nejen velmi rychle vrátit vzhled betonového povrchu do původního stavu, ale také ho vyhladit nebo naopak zdrsnit a připravit pro nanášení nových vrstev materiálu nebo pro atraktivní vzhled. Betonové konstrukce se pískují také pro odstranění degradovaných nesoudržných vrstev před provedením reprofilací a sanací.
Procesní prostředky a maskování
V sériové výrobě, u opakovatelných dílů a při vyšší odpovědnosti za stabilitu procesu přicházejí ke slovu procesní prostředky BONDERITE. Zde už výběr nezávisí jen na druhu znečištění, ale také na metodě aplikace a pracovních podmínkách. U oceli může fungovat alkalická chemie, ale u hliníku nebo pozinkovaných povrchů může příliš agresivní mytí více uškodit než pomoci.
Některé výrobky je potřeba před lakováním přetryskat. Tryskání nebo také pískování odstraní mechanickou cestou z povrchu materiálu všechny nečistoty, staré barvy a rez a povrch tak dokonale očistí a připraví pro lakování. Některé výrobky mají tak složitý tvar, že by se v tryskacím automatu neočistily dokonale nebo mají větší rozměr než tryskací box. Abychom při lakování nezanesly připravené závity, otvory, panty nebo třeba i dosedací plochy u disků kol, provádíme v rámci předúpravy potřebné maskování a záslepky.
Barva drží dobře jen tehdy, když skutečně smáčí povrch kovu a má s ním stabilní kontakt. Pokud mezi povlakem a podkladem zůstane tenká vrstva oleje, čisticího prostředku, soli nebo prachu, vzniká slabá mezivrstva. To je důležité zejména pro technology a osoby odpovědné za opakovatelnost procesu.
Čtěte také: Nátěr pro OSB desky na podlahu
tags: #tryskani #odmasteni #oplach #suseni #nater #proces

