Kolik tun cementu se vyrobí denně v České republice a ve světě

Výroba cementu je klíčovým průmyslovým odvětvím, které má významný dopad na globální i lokální ekonomiku a životní prostředí. V České republice, stejně jako ve světě, prochází cementářský průmysl dynamickým vývojem, který je ovlivněn poptávkou, inovacemi a snahou o udržitelnost.

Výroba cementu v České republice

Výroba cementu v České republice loni meziročně stoupla o 4,6 procenta na 4,72 milionu tun. Rostla i jeho spotřeba, která se proti loňsku zvýšila o 5,2 procenta na 4,68 milionu tun. Loni se vyrobilo nejvíce cementu od roku 2007, kdy to bylo celkem 4,77 milionu tun. Po tehdejším rekordu přišel kvůli celosvětové krizi pokles a výroba cementu v Česku rostla od roku 2013 až do předloňska, kdy mírně klesla. Letos se výroba znovu zvýšila.

Velký loňský zájem o cement dokládá rovněž jeho dovoz, který vzrostl o 14,9 procenta na 579.000 tun. Většinou se dováží z okolních států, téměř polovina ze Slovenska a čtvrtina z Polska. Výroba cementu v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,2 procenta na 587 751 tun. Prodej stoupl o 5,4 procenta na 537 552 tun. Vývoz cementu v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 3,8 procenta na 91 398 tun. Více než dvě třetiny směřovaly na Slovensko. Dovoz klesl o 10,9 procenta na 68 145 tun. Zhruba polovina cementu se do Česka dovážela ze Slovenska. Následovaly Polsko (27,4 procenta), Německo (16,3 procenta) a Rakousko (6,5 procenta).

Za celý loňský rok výroba cementu v ČR meziročně vzrostla o 2,5 procenta na 4,03 miliónu tun. Prodej se zvýšil o 3,5 procenta na 3,95 miliónu tun. Za posledních 17 let se v Česku vyrobilo nejvíce cementu v roce 2007, celkem 4,77 miliónu tun. V porovnání s ním byla loni produkce zhruba o 15 procent nižší. Nejnižší byla výroba v roce 2010, kdy činila 3,35 miliónu tun. V posledních čtyřech letech výroba nepřetržitě rostla, v souhrnu více než o čtvrtinu. Vývoz cementu loni meziročně klesl o 6,5 procenta na 547.267 tun. Více než tři pětiny směřovaly na Slovensko, následovaly Německo (33 procent), Polsko a Rakousko. Dovoz se zvýšil o 19,2 procenta na 552.290 tun. "Mírný rozdíl mezi výrobou a domácí spotřebou je kryt dovozem, přičemž vývoz a dovoz jsou v rovnováze. Cement není obchodní komoditou obchodovatelnou na vzdálenost obvykle větší než 300 kilometrů."

Odběratelé cementu a paliva

Největšími odběrateli cementu jsou betonárny a výrobci prefabrikovaných dílců, jejichž podíl tvoří dohromady zhruba tři čtvrtiny. Od roku 1990 se výrazně změnil podíl paliv, která se při výrobě cementu používají. V roce 1990 dominoval zemní plyn s téměř 70 procenty, podle dostupných údajů z roku 2016 už to bylo necelé procento. Největší zastoupení měly černé uhlí a jiná tuhá paliva, dohromady téměř tři pětiny. Čtvrtinu tvořila biomasa, která se v roce 1990 nepoužívala. Za posledních 26 let vzrostlo zastoupení použitých pneumatik.

Čtěte také: Kreativní průvodce betonových hub

Výrobci cementu se významně dotýká současná energetická krize. Byť se zemní plyn loni využíval jako palivo jen z 0,8 procenta, je nezbytný při zapalování rotačních pecí. Pece po zapálení přechází na alternativní ekologická paliva. Nejpoužívanějším jsou alternativní odpadová paliva z průmyslových odpadů (40,1 procenta), biomasa tvoří 31,1 procenta a černé uhlí 20,3 procenta.

Důležitým cenovým prvkem cementu jsou emisní povolenky, které podle Gemricha způsobí, že nebude možné vyrábět cementy s vysokým obsahem slínku.

Svaz výrobců cementu sdružuje firmy, které vyrábějí cement na území ČR.

Globální produkce cementu a environmentální dopady

Podle aktuálních statistik se v Česku vyrábí asi dvě procenta evropské produkce cementu. Evropa tvoří asi desetinu celosvětové produkce, které vládne s více než 55 procenty cementu Čína. V současné době je zdaleka největším producentem cementu Čína, kde se vyrábí přibližně 60 % světové produkce. To je ale důsledek poměrně nedávného vývoje - ještě v roce 1990 Čína vyráběla méně než čtvrtinu světové produkce. Další významní producenti cementu jsou Indie, USA a Evropská unie.

Pokud by byl cementárenský průmysl státem, byly by jeho emise třetí největší na světě, hned po Číně a USA. V roce 2015 způsobila výroba cementu přibližně 2,8 miliard tun CO2, tedy asi 8 % světových emisí. To je zhruba čtyřikrát více než letecká doprava. Výroba jedné tuny cementu vytvoří v průměru 0,6 tuny CO2. Oxid uhličitý přitom vzniká dvěma způsoby: jednak jako produkt chemické reakce, a jednak při spalování uhlí nebo plynu při zahřívání. Cement se vyrábí v pecích, zahříváním směsi rozemletého vápence a jílů na teploty okolo 1450 °C. Zbylých 40 % emisí z výroby cementu je důsledkem spalování uhlí nebo plynu při zahřívání.

Čtěte také: komplexní přehled o transportu cementu

V roce 2018 vzniklo v České republice kvůli produkci cementu celkem asi 3,8 miliónů tun CO2, což je přibližně 2,7 % celkových emisí skleníkových plynů v ČR. To je srovnatelné s ročními emisemi středně velké uhelné elektrárny, a skoro třikrát víc než emise z letecké dopravy. Můžeme očekávat, že díky rozvoji měst bude poptávka po cementu a betonu ve světovém měřítku dále narůstat. Dlouhodobé scénáře vývoje však očekávají, že poptávka po cementu ve světě naroste o 12-23 % do roku 2050, zejména v důsledku rozvoje zemí jako Indie, Indonésie či Brazílie. Na druhou stranu, pro naplnění Pařížské dohody a omezení oteplování na 2 °C musejí emise z výroby cementu klesnout do roku 2050 asi o čtvrtinu. Je tedy možné snížit celkové emise z výroby, i když se bude zvyšovat objem jeho výroby? Cementářský průmysl hledá cesty, jak snížit emise skleníkových plynů. Obor připravil dokument nazvaný RoadMap dekarbonizace českého cementářského průmyslu, podle kterého se dekarbonizace uskuteční v osmi krocích.

Cesty ke snížení emisí

"Výroba cementu se řadí k průmyslovým procesům, jejichž emise sice lze snížit, ale mnohem obtížněji než například v energetice." Zatímco zahřívání je možné provádět i s mnohem nižšími emisemi, například spalováním vodíku, oxid uhličitý z chemické reakce není prakticky možné snížit. Ke snížení by samozřejmě nejvíce přispěl pokles spotřeby cementu, tedy méně staveb z betonu.

Možné přístupy ke snížení emisí zahrnují:

  • Použití alternativních paliv: Vzhledem k vysoké teplotě nelze k zahřívání použít elektřinu, přichází v úvahu vodík nebo syntetická paliva z biomasy.
  • Snížení množství CaO v cementu a jeho nahrazení jinými sloučeninami: I tento přístup je oblastí vývoje a experimentování.
  • Zachycování uhlíku (CCS, carbon capture and storage) při výrobě cementu: Do technologie zachycování uhlíku se vkládají velké naděje a už existují testovací projekty.

Výroba cementu se proto řadí k průmyslovým procesům, jejichž emise sice lze snížit, ale mnohem obtížněji než například v energetice.

Cement vs. Beton

Beton je směs písku, vody a cementu, který při tuhnutí písková zrna slepí. Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Představa, že se při tuhnutí váže CO2 zpět do betonu, je častý omyl. Pro vysvětlení je potřeba rozlišovat mezi maltou a betonem, jejichž tuhnutí jsou velmi odlišné procesy. Malta je směs hašeného vápna Ca(OH)2 s vodou a pískem a tuhnutí malty spočívá ve vázání CO2 ze vzduchu a přeměně hašeného vápna na vápenec. Tuhnutí betonu je ale jiný, a v jistém smyslu složitější proces - nezpůsobuje jej reakce se vzduchem, ale reakce s vodou, při které vznikají tzv. hydratační produkty, tedy sloučeniny obsahující chemicky vázanou krystalovou vodu - proto je možné pracovat s betonem i pod vodou. Tyto hydratační produkty jsou ve vodě nerozpustné a velmi pevné. K velmi slabému vázání CO2 ze vzduchu dochází až při zvětrávání betonu, kdy působením vody a oxidu uhličitého vzniká zejména na povrchu betonu vápenec.

Čtěte také: Analýza cementu: Mangan a chemické složení

Míchání betonu

Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.

Výpočet množství betonu

Velké množství betonu o objemu přes 45 l budete potřebovat při stavbě základů, například pro zídky. Kromě vlastního materiálu budete používat kolečko, lopatu a stavební míchačku na beton. Pro střední množství o objemu cca 12 l stačí stavební míchadlo, stavební vědro, lopata a kbelík s vodou. Malá množství o objemu do 12 l lze bez problémů zpracovat ručně pomocí zednické lžíce ve stavebním vědru. Tip: V případě malého množství si můžete ušetřit čas a námahu pomocí hotových směsí betonového potěru. Stačí, když ke směsi přidáte zhruba celé určené množství vody a mícháte, dokud nezapracujete všechen suchý materiál.

Stanovení směšovacího poměru

Než začnete, doporučujeme připravit si pomůcky a mít je v blízkosti stavby po ruce. Vhodné je použít ochranné prostředky a oblečení: beton může dráždit pokožku, pracovní rukavice a dlouhé rukávy vás tak ochrání. Kromě cementu a vody patří do betonu také písek o zrnitosti do 2 mm nebo štěrk o zrnitosti do 32 mm. Poměr mezi cementem a pískem nebo štěrkem je 1 : 4. V zásadě platí, že čím vyšší je podíl cementu, tím je beton tvrdší. Pro většinu zahradních projektů, jako jsou základy pro terasu, stačí třída pevnosti C12/15. Při míchání betonu je důležitý správný poměr mísení. Jedna jednotka cementu se rovná čtyřem jednotkám písku. Voda se následně přidá podle potřeby. Množství vody určuje pozdější konzistenci betonu. S větším množstvím vody bude směs kašovitější a základy se tak budou snáze zalévat. Méně vody vytváří vlhký beton, který se lépe nanáší třeba na svislou podpěru obrubníku.

Jak namíchat beton

Doporučujeme míchat cement a vodu s pískem nebo štěrkem tak dlouho, dokud směs nedosáhne požadované pevnosti. Doporučená metoda závisí na celkovém množství.

Míchání betonu v míchačce

Pokud používáte míchačku na beton, zacházejte se zařízením opatrně, nesahejte dovnitř a zajistěte stabilitu.

  1. Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout.
  2. Přidejte čtyři jednotky štěrku.
  3. Přidejte jednu jednotku cementu.
  4. Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.
Míchání středního množství betonu pomocí stavebního míchadla
  1. Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše kompletně promíchejte stavebním míchadlem.
  2. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit.
  3. Míchadlem vše rozmíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Míchání malého množství betonu v maltovníku
  1. Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše promíchejte zednickou lžící.
  2. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit.
  3. Zednickou lžící směs zpracujte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.

Čištění přístrojů a nářadí

Jakmile je betonování dokončeno, je vhodné všechny pracovní nástroje důkladně očistit vodou. Pracovní oblečení doporučujeme hned po použití namočit do vody. Ztvrdlý beton je už velmi obtížné odstranit z nástrojů a oblečení.

Přehled výroby cementu v ČR (v mil. tun)

Rok Výroba Spotřeba Vývoz Dovoz
2007 4,77 N/A N/A N/A
2010 3,35 N/A N/A N/A
Minulý rok 4,03 3,95 0,547 0,552
Předminulý rok 4,72 4,68 N/A 0,579

Poznámka: Hodnoty se mohou mírně lišit v závislosti na zdroji a metodice sběru dat.

tags: #kolik #tun #cementu #se #vyrobí #denně

Oblíbené příspěvky: