Účinky minerálních vod v Karlových Varech: Komplexní průvodce lázeňskou léčbou
Základem tradice klasického karlovarského lázeňského léčení je neopakovatelný a jedinečný přírodní zdroj - minerální voda, jejíž účinky jsou prověřeny staletou praxí. Kvalita minerální vody je v průběhu staletí neměnná. Karlovarská minerální voda se tvoří v hloubkách cca 2500 m pod povrchem zemským.
Charakteristika karlovarských minerálních vod
Karlovarská zřídelní struktura je ojedinělým přírodním fenoménem, poskytujícím proplyněnou termální vodu unikátních vlastností. V Karlových Varech vyvěrá 13 léčivých pramenů (poslední z roku 1993 - obnoven pramen Štěpánka u hotelu Richmond, tento však není zařazen pro pitnou kúru), které mají obecně stejné chemické složení, liší se však od sebe teplotou a množstvím plynného kysličníku uhličitého. Právě tyto parametry - teplota a obsah kysličníku uhličitého mají vliv na rozdílné léčebné účinky jednotlivých pramenů.
Chemicky patří karlovarské prameny mezi natrium-bikarbonát-sulfátové termální vody, s celkovou mineralizací 6.400 mg/l. Obsahují více než 60 chemických prvků, z nich nejdůležitější jsou z kationtů sodík, lithium, vápník, hořčík, draslík, zinek, železo, z aniontů chloridy, fluoridy, hydrogenkarbonáty a sírany. Vysoký obsah kyseliny křemičité svědčí o hlubokém původu formování chemismu vody. Jedná se o vody alkalické (některé dosahují kritéria kyselek). V karlovarských pramenech je přítomna většina prvků periodické tabulky, běžně je analyzováno přes 40 prvků potřebných pro lidský organismus. Minerální voda je pozůstatkem postvulkanické činnosti v širší oblasti Karlových Varů a není jedinečná jen svým chemickým složením, ale i fyzikálními vlastnostmi. Nejstarší složky této vody jsou starší než 25 000 let, plynný oxid uhličitý je projevem postvulkanické aktivity zdejšího území.
Složení Mlýnského pramene
Mlýnský pramen je výtěžek z přírodního léčivého zdroje. Jedná se o velmi silně mineralizovanou vodu, hydrogenuhličitano-sírano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité, hypotonickou.
| Složka | Množství (mg/l) |
|---|---|
| Kationty | |
| Na+ | 1690 |
| Ca2+ | 88,9 |
| Mg2+ | 43,9 |
| K+ | 88,2 |
| Anionty | |
| HCO3- | 2070 |
| SO42- | 1620 |
| Cl- | 601 |
| F- | 6,07 |
| Nedisociované složky | |
| H2SiO3 | 94 |
| Celková mineralizace | 6307 |
Historie a vývoj lázeňské léčby
Karlovy Vary byly založeny ve 14. století českým králem Karlem IV. Již roku 1370 propůjčil lázním městské právo s výsadami města královského. Až do 18. století se v Karlových Varech léčilo zásadně koupelemi, ačkoliv již r. 1521 dr. Václav Payer doporučil zdejší termální vodu i k pití. Pitná kúra se však ujala až o 250 let později na podnět dr. Davida Bechera, který jako jeden z prvních provedl její chemickou analýzu. Vědeckým poznáním postupně došlo ke zmírnění a vzájemné harmonizaci obou základních druhů léčby, koupelové i pitné. Základem dnešní karlovarské léčby je opakované pití termální vody, které ve svém důsledku znamená zvýšený přísun vody a minerálních látek do těla a následně regulaci vodního a minerálního hospodářství organismu. Za lázeňskými prameny cestují lidé do Karlových Varů již více než 650 let. Karlovy Vary jsou nejnavštěvovanějšími a nejvýznamnějšími českými lázněmi.
Čtěte také: Nedostatek minerálních látek u dětí
Léčivé účinky minerální vody
Léčivé schopnosti karlovarských pramenů jsou mnohostranné. V obecné rovině platí, že termální prameny s menší teplotou mají průjmovité účinky a prameny s vyšší teplotou mají posilující účinky s uklidňujícím efektem. Vedle přímého vlivu na sliznice, na látkovou přeměnu a detoxikační děje v tělesných buňkách ovlivňuje karlovarská léčba příznivě i mikrobiální osídlení střev a jejich produkci.
Voda z teplých karlovarských minerálních pramenů obsahuje čtyřicet sedm prvků potřebných pro organismus. Má prokazatelně příznivé účinky na trávicí trakt, látkovou výměnu, zvýšení imunity vůči genetické a civilizační zátěži, na pohybové ústrojí a celkové čištění organismu. Proto je pitná kúra spolu s koupelemi nejdůležitější součástí karlovarské lázeňské léčby.
Indikace lázeňské léčby
- Onemocnění trávicího traktu: Pitná léčba je nejdůležitější součástí léčebného komplexu při lázeňské léčbě nemocí trávicího traktu (žaludek, žlučník, žlučové cesty, slinivka břišní, játra, dvanáctník a tenké i tlusté střevo). Zaznamenáváme výrazný efekt především pitné léčby u pacientů s Crohnovou chorobou střev.
- Metabolická onemocnění: Karlovarské prameny jsou indikovány na choroby látkové výměny, jako je např. úplavice cukrová (diabetes mellitus), zvýšená hladina cholesterolu či dna. U nemocných s úplavicí cukrovou druhého typu po příchodu do lázní se snižuje dávka tablet a inzulínu, neboť jejich potřeba je díky pitné, dietní a pohybové léčbě menší.
- Onemocnění ledvin a močových cest: Pitná kúra podporuje proplachování a detoxikaci ledvin.
- Respirační problémy: Inhalace a čistý vzduch ulevují dýchacím cestám.
- Funkční poruchy páteře: Koupele a cvičení zmírňují bolest zad.
- Onemocnění jater: Minerální kúra podporuje regeneraci jater.
- Gynekologická, srdečně cévní onemocnění.
- Netuberkulózní nemoci cest dýchacích a nemoci kožní.
Z mnohaletých zkušeností víme, že pobyt v lázních zkrátí dobu rekonvalescence a tím i rychlejší návrat do zaměstnání po infarktu myokardu, po operacích na srdci.
Správné užívání minerální vody
Pitná kúra
Pitná léčba se provádí vždy u pramenů po dobu nejméně 3 týdnů nalačno (půl až 1 hodinu před jídlem) ráno, večer a mnohdy i před obědem vypitím 200 až 600ml vody podle předpisu lékaře. Objem ordinované vody je individuální, posuzuje se hmotnost těla, věk, stav srdce a oběhového systému a stav ledvin a vylučovacího systému. Minerální pramen se pije pomalu, po malých doušcích z tradičních lázeňských pohárků. Osobitým prvkem je úzký náustek pro pití, který umožňuje dávkovat doušky a zadržovat je v ústech, protože první léčebné účiny se projevují přes ústní sliznici. Karlovarské léčebné prameny se doporučuje pít v blízkosti vývěrů, a to hlavně z důvodu zachování teploty a obsahu plynů, které jsou rozhodující pro dosažení léčebného efektu.
Desatero pravidel karlovarské pitné kúry:
- Karlovarská termální minerální voda je složitou, vysoce koncentrovanou směsí přírodních látek, která není určena ke stálému či neregulovanému užívání.
- Vodu doporučujeme užívat po konzultaci s lázeňským lékařem.
- Pro plný léčebný efekt užívejte vodu v blízkosti prameních vývěrů.
- Pijte z tradičně tvarovaných porcelánových či skleněných pohárků.
- Kůru nekombinujte s alkoholem či kouřením tabákových výrobků.
- Doporučujeme užívat vodu při pomalé chůzi.
- V duševní pohodě, beze spěchu, v uvolnění.
- Pitnou kúru doporučujeme opakovat v lékařem stanovených cyklech.
- Jde o malou slavnost, v jejím průběhu nerušte ostatní.
- Vodu nevylévejte do okolo stojících rostlin nebo na podlahu. Nedotýkejte se pramenního stojanu či výtokových trubic.
Pokud uvážíme, že během třítýdenní kúry vypijeme 1 litr termy denně, který obsahuje cca 6,5 g minerálních látek, tak za tu dobu jich tělo přijme až 140 g. To odpovídá zhruba příjmu 13 tablet minerálů denně!
Čtěte také: jak chránit fasádu silikonovým nátěrem
Koupele
V lázeňství se minerální voda využívá především pro koupele. Vřídlo a Zámecký pramen jsou jedinými prameny využívanými ke koupelím.
Kontraindikace pitné kúry
Pitná kúra představuje i určité zatížení organismu, proto při některých stavech není vhodná. Jde například o orgánová selhání jater, ledvin, srdce, plic, těžkou cukrovku, překážky v průchodnosti trávicí trubice, žlučových a močových cest a všechny stavy spojené s celkovými otoky, dále všechna akutní onemocnění a těhotenství po 4. měsíci.
Prameny v Karlových Varech
Veřejnosti je přístupná v 14 pramenech, které se od sebe liší teplotou a množstvím rozpuštěného oxidu uhličitého. V Karlových Varech najdete 15 léčivých pramenů.
- Vřídlo: Stalo se symbolem největších českých lázní a jejich věčně pulzujícím srdcem. Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 pitných stojanů s vřídelní vodou o teplotách 72, 50, 30 °C.
- Zámecký pramen: Vyvěrá uvnitř bývalé Zámecké kolonády (dnešních Zámeckých lázní).
- Mlýnský pramen: Historicky se využíval i k výrobě karlovarské léčivé soli.
- Pramen knížete Václava: Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Je vyveden do dvou pramenních váz.
- Pramen Štěpánka: Obnoven v roce 1993 u hotelu Richmond, není zařazen pro pitnou kúru.
- Pramen Svobody: V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen.
- Skalní pramen: Nachází se v kamenném pavilonu a veřejnosti je nepřístupný. Slabě mineralizovaný pramen se silnými vývěry CO2 se využívá pouze k měření.
- Pramen Karla IV.: Již od 16. století je užíván k lázeňské léčbě.
- Sadový pramen: Vyvěrá v Sadové kolonádě, kam byl přiveden v rámci rekonstrukce kolonády v roce 2001. Z hlediska jeho zpřístupnění veřejnosti je to nejnovější karlovarský pramen.
Kontrola kvality minerální vody
Kontrolu provádějí pracovníci Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Na deseti vrtech zaznamenávají každých šest sekund přesné průtoky a teplotu vody přístroje. Malé prameny - například na Mlýnské kolonádě - jednou denně kontroluje měřič, který posuzuje vydatnost pramene a jeho teplotu. Pracovníci kontrolují i bakteriologickou povahu pramenů a provádějí chemicko-fyzikální odběr vody. Pro maximální ochranu zdrojů jsou stanovena ochranná pásma, která omezují činnosti, jež v nich lze provádět. Využívání zdrojů je regulováno povolením, které stanovuje podmínky čerpání tak, aby nemohlo dojít k ohrožení zdroje a zdroj se neustále přirozeně obnovoval.
Čtěte také: Vliv regulace na hladinu minerálů v krvi.
tags: #účinky #minerálních #vod #ve #Varech

