Účtování církevních staveb a majetku: Komplexní přehled pravidel

Hospodaření církví a náboženských společností v České republice se řídí specifickými pravidly, která jsou ukotvena v zákonech a vyhláškách, zejména s ohledem na účetnictví a daň z nemovitých věcí. Cílem je zajistit transparentní a řádné spravování majetku, který je často historicky cenný a slouží k náboženským, duchovním a komunitním účelům.

Právní rámec účtování a správy majetku

Ministerstvo financí stanoví podle § 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., k provedení § 4 odst. 8, § 24 odst. 4 a 5 a § 28 odst. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., vyhlášky č. 549/2004 Sb., vyhlášky č. 401/2005 Sb., vyhlášky č. 576/2006 Sb. a vyhlášky č. 1, hraje klíčovou roli v definování účetních postupů.

Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku. Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka.

Technické zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb

Při účtování církevních staveb je zvláštní pozornost věnována technickému zhodnocení. V § 8 odst. 3 se doplňuje písmeno „g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.3. Stavby č. 8.“

V § 34 odst. 15 se doplňuje písmeno „f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.“ Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku. Pokud jsou splněny podmínky podle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce "A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek".

Ocenění majetku a jeho evidence

Majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 37a odst. 2 písm. b) zákona, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou. Položka „A.3. Umělecká díla a předměty č. 17“ obsahuje zejména umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty a obdobný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku oceněných podle § 37a odst. 2 písm. b) zákona. Vedení ústřední evidence nezcizitelných nemovitostí zajišťuje z pověření církve Jeronýmova jednota.

Účetní jednotka účtuje o drobném dlouhodobém nehmotném majetku jako o dlouhodobém, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice (tzn. nižší než 7 000 Kč). V případě, že není využita možnost rozhodnutí o snížení dolní hranice pro účtování o drobném dlouhodobém nehmotném majetku je o majetku, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice (tj. nižší než 7 000 Kč) účtováno účetní jednotkou jako o Jiném drobném dlouhodobém nehmotném majetku na podrozvahovém účtu 901 - Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek.

Dlouhodobým majetkem je též drobný dlouhodobý hmotný majetek (dále jen DDHM), tj. hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem.

Církevní sbory vedou evidenci objektů, které jsou jejich majetkem a jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a movitých předmětů prohlášených za kulturní památku Ministerstvem kultury ČR. Církevní sbory vykonávají v plném rozsahu práva a povinnosti vlastníků těchto objektů jež jsou stanoveny obecně platnými právními předpisy.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Typ majetku Minimální ocenění Doba použitelnosti Účtování
Dlouhodobý nehmotný majetek nad 60 000 Kč delší než 1 rok A.I. (např. Software, Ocenitelná práva)
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 7 000 Kč - 60 000 Kč delší než 1 rok A.I. (např. DDNM)
Dlouhodobý hmotný majetek (samostatné movité věci) nad 40 000 Kč delší než 1 rok A.II. (např. Stroje, Zařízení)
Drobný dlouhodobý hmotný majetek 3 000 Kč - 40 000 Kč delší než 1 rok A.II. (např. DDHM)
Pozemky, Kulturní předměty, Stavby (včetně církevních) bez ohledu na výši ocenění bez ohledu na dobu A.II.

Osvobození od daně z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí se může pro církve a náboženské společnosti v určitých případech zásadně snížit - zákon jim totiž přiznává rozsáhlá osvobození. Postavení církví a náboženských společností je předmětem úpravy zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.

Tato osvobození se vztahují jak na pozemky, tak i na stavby a jednotky, pokud jsou využívány k výkonu náboženských obřadů, duchovní správě nebo dalším souvisejícím činnostem. Právní úprava je však detailní a vyžaduje pečlivé rozlišení toho, co do daňového přiznání patří a co nikoli. Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem stavby nebo jednotky, se kterou tvoří pozemek funkční celek. Osvobození může být na celý pozemek nebo jeho část.

Osvobození pozemků

Osvobození se vztahuje na pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, dále s budovou nebo jednotkou sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek s budovou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této budovy nebo jednotky.

Osvobozeny budou neveřejné příjezdové cesty, zahrady a sady u far a klášterů apod., nebo jejich části, které jsou užívány v souvislosti s komunitními akcemi atd. Pozemky je možné osvobodit za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. V případě, že je pozemek osvobozený pouze z části, tak se vždy uvádí do daňového přiznání. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. d) až h), j), k), m), p), r), u), w) a y) ZDN se vždy uvádějí v daňovém přiznání. Další osvobození, výše neuvedená, se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je pozemek osvobozený celý.

Osvobození staveb a jednotek

Zákon o dani z nemovitých věcí (ZDN) v § 9 osvobozuje od daně ze staveb a jednotek zdanitelné stavby, budovy nebo zdanitelné jednotky, a to při splnění určitých podmínek. Osvobození se vztahuje na zdanitelné stavby, které jsou budovou nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy.

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou v dalších odstavcích ustanovení omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem zdanitelné stavby, budovy nebo jednotky. Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. d) až f), k), m) až r), u) a v) ZDN se vždy uvádějí v daňovém přiznání (§ 9 odst. 5 ZDN). Ostatní osvobození se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka osvobozená celá. Správce daně ale přesto může požadovat prokázání jejich nároku.

U budovy nebo jednotky je třeba vždy posuzovat, zda k výkonu duchovní správy slouží celá budova nebo zdanitelná jednotka nebo pouze část. Například pokud bude v budově fary bydlet farář, tak část budovy bude s ohledem na § 9 odst. 2 ZDN od daně osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDN, a to v části farní kanceláře, učebny náboženství, farního archivu, skladu bohoslužebných potřeb, farní knihovny, společenské místnosti pro farní akce a pro konference duchovních apod. Část budovy, kde se nachází byt faráře, osvobozena nebude, protože neslouží k výkonu duchovní správy.

Budovy nebo zdanitelné jednotky, které slouží k podnikání (zemědělské stavby, restaurace, administrativní budovy, prodejny apod.) případně jsou pronajímány či propachtovány (nájemní byty a domy..) nelze podle § 9 odst. 4 ZDN osvobodit. Klíčové je, zda stavba nebo pozemek skutečně slouží duchovní správě a náboženskému životu.

Organizace hospodaření církevních sborů

Hospodaření církve je částí služby církevních sborů a její odpovědnosti za úkoly církve ve světě. Tato služba se opírá o dobrovolnou obětavost členů církve, kteří svými dary a sbírkami vytvářejí hlavní zdroj příjmů na zajištění života a práce církve.

Autonomie a odpovědnost sborů

Každý církevní sbor hospodaří samostatně, neručí za závazky jiných sborů či zařízení, ani ostatní sbory či zařízení neručí za jeho závazky. Sbor poskytuje kazateli na svůj náklad byt včetně vody, otopu a energie v bytě. Hradí i další poplatky spojené s užíváním bytu. O podmínkách užívání bytu uzavře sbor s kazatelem smlouvu na dobu určitou, na kterou je kazatel sborem povolán.

Rozpočet a kontrola

Shromáždění sboru rozhoduje o zásadách hospodaření sboru. Shromáždění sboru volí nejméně dva revizory a dva náhradníky (u povšechného sboru čtyři revizory a čtyři náhradníky), kteří provádějí revizi a kontroly hospodaření sboru. Revizoři jsou při své činnosti oprávněni nahlížet do všech dokladů, které se týkají činnosti a hospodaření sboru. O své činnosti a o výsledcích provedených revizí podávají jednou ročně písemnou zprávu shromáždění sboru.

Správní orgán sboru vede hospodaření sboru, jedná a usnáší se o všech hospodářských záležitostech sboru, pokud nejsou vyhrazeny jiným církevním orgánům. Pro sbory všech stupňů je závazné hospodaření podle rozpočtu. Základním pravidlem tvorby rozpočtu je jeho vyrovnanost. Celková výše výdajů nesmí překročit celkovou výši příjmů. Účetnictví a další hospodářskou evidenci vedou sbory v souladu se zákonem o účetnictví a vyhláškami MF ČR. Pravidla výkaznictví o majetku sboru a o sborovém hospodaření včetně podoby formulářů určuje synodní rada.

Doporučuje se vytvářet rezervní fond, který se tvoří každoročním odvodem 5% vlastních příjmů sboru až do výše 20% majetku sboru. Do rezervního fondu je možno jednorázově odvést část přebytku sborového hospodaření ve výši schválené příslušným sborovým shromážděním. Prostředky rezervního fondu sbor udržuje v likvidní formě (např. termínovaný vklad, dluhopis).

Zdroje příjmů a finance

Hospodaření církve spočívá na dobrovolné obětavosti jejich členů. Salár je pravidelný roční dar, který církev očekává od každého svého člena s vlastním příjmem v doporučené výši 5% jeho celkových ročních čistých příjmů. Sbírky při shromáždění jsou dalším zdrojem příjmů, které sbor očekává od svých členů. Účelové sbírky slouží k financování mimořádných potřeb sboru.

O celkové výši darů poskytnutých sboru na církevní účely ve zdaňovacím období vydává sbor na žádost dárce (daňového poplatníka) potvrzení ve smyslu zákona o dani z příjmu. Potvrzení lze vydat na základě příjmových dokladů zahrnutých do účetnictví sboru, jedná-li se o nepeněžní dar na základě doložení jeho hodnoty dárcem.

Výši seniorátních repartic na příští kalendářní rok a jejich rozdělení na farní sbory seniorátu stanovuje konvent. Farní sbory odvádějí seniorátní i celocírkevní repartice na účet seniorátního výboru. Seniorátní výbory odvádějí shromážděné celocírkevní repartice na účet synodní rady ve dvou pololetních splátkách k 30.6. a k 30.11. každého roku. Odvody seniorátních repartic kontroluje seniorátní výbor.

tags: #uctovani #cirkevnich #staveb #pravidla

Oblíbené příspěvky: