PergolyUkládání nosníků Porotherm POT a montáž stropní konstrukce: Podrobný návod
Tento článek navazuje na zkušenosti s kladením stropů, vysvětluje, proč a jak řešit některé nepřesnosti, a zmiňuje optimální opatření při používání věncovek jako bednění. Dnes se v rámci projektu e4dům svépomocí podíváme na sestavení, armování a betonáž skládaného stropu POROTHERM.
Příprava a rozmístění nosníků
Přesné množství stropních nosníků a vložek pro strop POROTHERM jsme si nechali spočítat přímo ve Wienerberger na základě projektové dokumentace. Stropní MIAKO vložky i POT nosníky nám řidič z výrobního závodu přivezl a složil.
Vzepětí nosníků
Hlavním opatřením proti nadměrným průhybům je především předepsané vzepětí trámů při ukládání na podpory. Firma Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., ve svém posledním Podkladu pro navrhování uvádí doporučenou hodnotu 1/400 l při štíhlosti stropní desky větší než 15 (u nejvíce prodávaných stropů tloušťky 25 cm to platí pro trámy od délky 4 m). Došlo tak ke zmenšení doporučeného vzepětí z dříve uváděné 1/300 rozpětí.
Vliv vyztužení na průhyb trámů je dvojí. Vždy je to zvětšení momentu setrvačnosti výztuží při horním povrchu. To se projeví zmenšením průhybu u všech typů statických schémat. Na obr. 1 je znázorněn průběh průhybu pro trám PTH 625 se světlým rozpětím 6 m s osovou vzdáleností trámů 625 mm. Kromě vlastní tíhy je uvažováno charakteristické zatížení od podlahy 2 kN/m² a užitné 1,5 kN/m². Beton zálivky je uvažován nejnižší možné třídy C20/25. Vypočtený extrémní průhyb vychází 39,54 mm. Pokud budeme uvažovat vložení sítí 4/100-4/100 s krytím 20 mm, dojde ke snížení průhybu na 36,24 mm, a při použití sítí 6/100-6/100 dokonce na 34,7 mm. Jde tedy o zhruba 9% pokles průhybu. Jen malá poznámka - pokud použijeme síť 4/100-4/100 a odečteme doporučené vzepětí 1/400 l, vychází výsledný průhyb 20,9 mm.
Celoplošné sítě však mohou mít ještě větší vliv na celkový průhyb, a to především změnou schématu z prostého na spojitý nosník. Zatímco zvýšení únosnosti nemusí být vždy jednoznačné (pokud je pro únosnost rozhodující smyková únosnost, ke zvýšení nedojde), u průhybu je to patrné vždy a dosti výrazně.
Čtěte také: Uskladnění dřeva u krbu: nápady
Na obr. 2 je u stejného trámu vynesen průhyb jednostranně vetknutého trámu (na přenesení záporného ohybového momentu je zde nutné použít min. síť 8/100-8/100). Dojde ke zmenšení průhybu na 11,02 mm - tj. skoro na 1/4 oproti základní variantě! A pokud bychom měli to štěstí a mohli uvažovat oboustranně vetknutý nosník (obr. 3), dojde ke snížení průhybu až na 5,74 mm, tj. na zhruba 1/7 základního průhybu. Při odečtení vzepětí to už dává velmi pěkných 4,49 mm.
Objevuje se samozřejmě otázka, kdy lze uvažovat vetknutí u trámového stropu Porotherm. Určitě vždy, když trámy dobíhají na vnitřní zeď proti sobě (obr. 4 - šedá plocha). Zde bych vložil malou poznámku - někteří projektanti se domnívají, že trámy musí být osově proti sobě. To je však omyl - trám je vlastně pouze prefabrikovaná výztuž, a proto není nutné mít trámy proti sobě. Je však třeba si uvědomit, že ideálního vetknutí (nulové natočení v podpoře) dosáhneme pouze při shodném rozpětí a zatížení. I tak je ale zlepšení vždy výrazné.
Na obr. 5 a 6 je ukázka bytového domu, kde bylo dosaženo spojitého nosníku po celé délce objektu. Přesto vlivem rozdílného rozpětí dojde k natočení a „zvlnění“ stropní desky (obr. 7).
V případě, kdy jsou nosníky k sobě nad střední zdí kolmé, dojde určitě ke „zmenšení“ vetknutí (obr. 4 - růžová plocha). Je to způsobeno snížením železobetonové desky, a tím i neschopností přenést záporný ohybový moment nad podporou. Pokud potřebujeme dosáhnout alespoň částečného vetknutí, můžeme desku navýšit použitím vložky o výšce 80 mm alespoň přes dvě pole (obr. 8).
Na základě zkušeností lze říci, že pokud je možné dosáhnout alespoň jednostranného vetknutí (spojitý nosník přes střední zeď), nebývá problém vynést i zatížení od sloupků krovu. V případě sloupků od krovu přibližně v polovině rozpětí bývá neřešitelným problémem právě průhyb pod sloupkem. Proto je obvykle nutné použít vložený ocelový válcovaný prvek. V případě, že dosáhneme spojitého nosníku se symetrickým zatížením, nebývá problém tyto sloupky vynést pouhým znásobením stropních trámů. Obvykle je také důležitá posouvající síla - smykovou únosnost lze jednoduše zvýšit zvětšením počtu trámů. Co se týče ohybové únosnosti, v poli nebývá problém, ale obvykle je nutné doplnit vyztužení sítí nad podporou ještě příložkami (obr. 9).
Čtěte také: Konstrukční zásady uložení dřevěných trámů
Pokládka nosníků na zdivo
Na nosné zdivo položíme těžký asfaltový pás. My zvolili DEKBIT V60 S35 a spotřebovali jsme necelé 2 role. Asfaltový pás jsme nařezali na šířku 24 cm. Na celou šířku zdiva ho nedáváme, aby nebyl umístěn pod věncovkami a polystyrenovou izolací ve věnci.
Nyní přichází na řadu jeřáb, který jsme si na dnešek domluvili. Podle výkresu statiky stropu, kde jsou popsány jednotlivé nosníky, jsme tyto nosníky postupně přemisťovali na strop. Zatím si je jen usadíme, rozmisťovat je budeme později. Jakmile byly nosníky rozmístěny, můžeme se pustit do další práce.
Při rozmisťování POT nosníků dle kladečského plánu měříme rozteč prostředního prutu betonářské výztuže. Podle projektu máme k dispozici rozteč 62,5 nebo 50 cm. Je nutné dodržet také minimální délku uložení nosníků na zdivu, tj. 12,5 cm. Po hrubém rozměření rozteče mezi dvěma nosníky mezi ně umístíme MIAKO vložku. A můžeme pokračovat ve stejné práci na sousedním nosníku.
V místě otvoru, například tam, kde bude komín, je ideální začínat s rozmístěním nosníku právě u komínu. Předejdeme tak situaci, kdy bychom museli přeskládávat strop v celé místnosti.
Ocelové průvlaky a jejich podepření
Často se objevuje otázka na podepření trámů rovnoběžných s ocelovými průvlaky. Jedná se o to, že zatímco trámy u posuzovaného stropu (6 m) vcelku lehce o 1/400 vzepneme, ocelový profil (např. HE 200 B) už ne. A pokud správně zajistíme plné spojení vloženého prvku a Porotherm stropu použitím nižších vložek (obr. 10) a tím i dokonalého obetonování, bude se chovat ocelový prvek jako tuhá výztuž a z desky se „nevytrhne“. Po odstranění podpor a vnesení zatížení se profil HE 200 B samozřejmě také prohne, ale díky tuhému propojení s železobetonovou částí stejně jako sousední trám. Proto první trám podél ocelového nosníku vypodkládáme stejně jako ocelovou část (spodní hrany ve stejné úrovni) a teprve první následující trám nadvýšíme o 1/800 l (pro POT 625 je to 7,5 mm). Stejně bychom měli postupovat i u trámů rovnoběžných s nosným zdivem. Pokud je trám částečně podepřen zdí (platí i pro trám probíhající těsně podél zdi - po zabetonování bude tvořit železobetonový prvek na zdivu), neměli bychom ho jakkoliv navyšovat (již se neprohne - leží na stěně).
Čtěte také: Postupy uložení dřevěného trámu
Ukládání cihlových vložek
Jakmile máme rozmístěny všechny POT nosníky, můžeme přistoupit k ukládání cihlových vložek. Zde, kromě zmíněné rozteče, máme v projektu vložky vysoké 19 nebo 8 cm.
Doprostřed nízkých vložek se nesmí stoupat. Používají se tedy tam, kde je nutné zvýšit tuhost konstrukce uložením většího množství betonu v kombinaci s betonářskou výztuží. Nad nimi obvykle v dalším patře stojí příčka nebo sloupek krovu.
Kladení vložek bychom měli provádět postupně po řadách mezi jednotlivými nosníky. Když pozvete partu kamarádů a vytvoříte řetěz, jde ukládání pěkně od ruky. Zabere vám to tak jedno odpoledne. Pokud POT nosníky stihnete rozmístit dopoledne, máte strop složený za jeden den.
Armování
Betonářskou výztuž a kari sítě jsme spočítali podle výkresu statiky a vše objednali i na věnec ve 2. NP. Podle výkresu bude strop tvořen třemi typy věnců, jedním ztužujícím žebrem a konzolou v místě budoucího schodiště.
Výroba třmínků a vázání armatur
Výrobu třmínků jsme se rozhodli dělat svépomocí přímo na stavbě. Pořídili jsme si k tomu novou ohýbačku, se níž jde práce rychle od ruky a třmínky jsou stejné. Vázání armatur jsme nejprve prováděli ruční rádlovačkou, ale později jsme si dojeli do půjčovny Stavebnin DEK pro AKUvazač armatur. Rovnou jsme si půjčili také AKUstřihač. Pozor je třeba dávat na správnou vazbu rohu ve věnci. Zde provazujeme obě vnější výztuže a následně vždy vnitřní prut s vnějším.
Příprava prostupů
Před ukládáním kari sítí si ve vnitřním nosném zdivu připravíme prostor pro prostupy vody, odpadního potrubí a elektřiny. Prostupy si můžeme připravit například vložením polystyrenové kostky. Výšku polystyrenu volíme maximálně na úrovni budoucího betonu nebo o 1 cm méně. To proto, abychom se následně při betonáži nemuseli připraveným prostupům vyhýbat.
Kari sítě a bednění
Kari sítě a další betonářskou výztuž uvedenou v projektové dokumentaci ukládáme vždy na distanční lišty nebo jiný typ podložek. V místě otvorů ve stropní konstrukci, například u schodiště, vytvoříme bednění a důkladně jej zabezpečíme proti budoucímu tlaku betonu.
Zdění věnce
Jakmile máme dokončené armování věnce, přichází na řadu zdění věncových cihel POROTHERM. V místě otvorů pro okna, kde byla použita schránka pro venkovní stínění POROTHERM VARIO UNI, je třeba nad schránku v úrovni věnce umístit překlad KP 7 odpovídající délky. Prostor mezi schránkou a překladem vyplníme nízkoexpanzní pěnou. Podle projektu vložíme za věncové cihly tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a na komínové těleso nalepíme 3cm desky minerální izolace, abychom po vybetonování stropu zachovali potřebnou dilataci. Abychom zabezpečili věncové cihly proti tlaku betonu, připevníme k nim lať, kterou rádlovacím drátem spojíme s POT nosníky.
Betonování stropu
Jakmile máme dokončené kompletní armování stropu a bednění v prostoru schodiště a překladů z ocelových profilů, můžeme spočítat beton a objednat betonáž. Podle projektové dokumentace máme použít na strop beton s označením C 25/30. Potřebné množství betonu si spočítáme podle technické příručky POROTHERM, kde je uvedena spotřeba betonu na 1 m2 MIAKO vložek.
Beton včetně čerpadla jsme objednali od Cemexu. Kalkulaci lze provést v kalkulátoru na webu beton.cz. Na betonáž stropu jsme si pozvali opět pomocníky. Důležité je stropní vložky před betonáží důkladně prolít vodou. Také je důležité dobře beton zhutnit v místě věnců a ztužujících žeber. Toho docílíme nejlépe ponorným vibrátorem. Ten jsme si zapůjčili ve Stavebninách DEK.
Vrstva betonu nad MIAKO vložkami vysokými 19 cm musí být 6 cm. Protože máme strop předepnutý, kontrolujeme výšku uloženého betonu pomocí jednoduché měrky přímo od horní hrany MIAKO vložky.
Při betonáži jsme spotřebovali 19 m3 betonu s označením C 25/30 X0S3. Betonování nám trvalo asi 2 hodiny. Beton na stropě pravidelně kropíme, abychom předešli smršťovacím trhlinám. Po 10 dnech můžeme strop zatížit a začít se zděním 2. NP.
tags: #ulozeni #nosniku #porotherm #pot #navod
