PergolyUrbanistické předpoklady k výstavbě pozemních staveb v České republice
V praxi se stavebníci často setkávají se situací, kdy záměr, ač v souladu s územně plánovací dokumentací, je v hrubém nesouladu s převládajícím rázem zástavby. Zejména výstavba 90. let 20. století a počátku 21. století, řadící se do pseudostylu tzv. podnikatelského baroka, je dokladem naprosto necitlivého umístění stavby ignorujícího ráz a charakter stávající zástavby. Nicméně trendem českého stavebního práva poslední dekády a půl je rostoucí důraz na estetické kvality nové zástavby a její začlenění do stávajícího urbanisticko-architektonického prostředí, který poněkud staví do ústraní individuální zájmy stavebníka a jeho leckdy divoké představy o podobě stavby.
Ochrana urbanistického a architektonického rázu zástavby
Těžiště ochrany urbanistického a architektonického rázu zástavby nalezneme již v hlavě I zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („Stavební zákon“ či "StZ"). Jedním z cílů územního plánování je podle § 18 odst. (4) ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že vzhledem ke skutečnosti, že existence urbanistických a architektonických hodnot v určitém území je zjišťována v rámci pořizování územně plánovací dokumentace, se ochrana těchto hodnot realizuje výlučně v rámci posuzování souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací.
Právní úprava již od účinnosti Stavebního zákona rozlišuje posuzování záměru žadatele s územně plánovací dokumentací a posuzování záměru s cíli a úkoly územního plánování, mezi něž patří i zachování urbanistických a architektonických hodnot. Posuzování záměru se podle platné právní úpravy děje v režimu § 96b odst. 3 StZ. Princip zůstává nezměněn - i když je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací, případný nesoulad s urbanistickými a architektonickými hodnotami v území vylučuje vydání kladného závazného stanoviska orgánu územního plánování.
Definice urbanistických a architektonických hodnot
Pokud bychom hledali legální definici pojmu „urbanistické a architektonické hodnoty“, hledali bychom marně - ačkoliv právní úprava používá zmíněné sousloví, na žádném místě ho nedefinuje. Dílčí definici urbanistických hodnot nalezneme v Metodice identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami:
- „území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby nebo urbanizované krajiny.“
Dílčí analytickou definici architektonických hodnot území lze v hrubých obrysech dovodit z výčtu charakteristik, které Politika architektury a stavební kultury České republiky přiřazuje kvalitnímu architektonickému dílu; u staveb se hodnotí:
Čtěte také: Jak kreslit detailní výkresy staveb
- estetická stránka,
- technické řešení,
- společenská hodnota,
- zasazení do prostředí,
- údržba a další kritéria.
Souhrnný pojem „urbanistické a architektonické hodnoty“ je širší než pojem památková ochrana. Institut posuzování souladu záměru s urbanistickými a architektonickými hodnotami v území je komplementárním prostředkem ochrany hodnotné zástavby pro případy, kdy určité území není chráněno v režimu památkové ochrany. V případech umístění staveb do území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče podle § 14 odst. 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko do řízení podle Stavebního zákona, čímž se urbanistickým a architektonickým hodnotám v určité lokalitě již dostává zasluhující ochrany.
Role Nejvyššího správního soudu a moderní zástavby
V praxi jsou to zejména účastníci územního řízení, kdo na nesoulad záměru s urbanistickými a architektonickými hodnotami upozorňuje. Stavební zákon dává účastníkům řízení možnost uplatňovat námitky proti záměru podle § 89 odst. 1, do kterých lze tento argument použít. Jedná se o institut zneužitelný, který by v případě nadužívání mohl zbytečně blokovat umístění stavby i v lokalitách nevyžadujících zvýšenou ochranu hodnot. V tomto ohledu je vhodné zmínit judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se umístění stavby v území bez architektonických a urbanistických hodnot. Bylo judikováno, že v kontextu takovéto zástavby nemusí být „cizorodost“ záměru na škodu, ba naopak - Nejvyšší správní soud při této příležitosti hovoří o „architektonické provokaci“.
I čistě moderní zástavba může vykazovat urbanistické a architektonické hodnoty. V kontrastu se živelnou zástavbou, kdy developer rozprodá zasíťované pozemky a ponechá samotnou výstavbu na vlastnících pozemků, vznikají i v České republice sídelní komplexy, jež jsou realizovány podle jednotné urbanisticko-architektonické koncepce, obsahují zajímavě řešená veřejná prostranství a celkově vhodně navazují na již existující zástavbu. Taková zástavba může být urbanisticky a architektonicky hodnotná, a tudíž i způsobilá k ochraně v rámci realizační fáze územního plánování.
Požadavky na výstavbu podle nového stavebního zákona
Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) a vyhláška č. 146/2024 Sb. stanoví obecné požadavky na využití území při vymezování ploch a pozemků a na podmínky využití a umisťování staveb na pozemku.
Základní principy umisťování staveb
Stavby se umisťují tak, aby:
Čtěte také: hranice percentilu pro studium Architektury pozemních staveb na VUT
- respektovaly podmínky a požadavky územního plánu, včetně minimálních odstupů od hranice pozemku,
- bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a komunikace.
Vzdálenost stavby garáže a od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 2 m. Vzdálenost průčelí budov, u nichž jsou okna obytných místností, musí být min. 3 m od kraje silnice/místní komunikace.
Konkrétní požadavky na výstavbu
Termínem „požadavky na výstavbu” se dle nového stavebního zákona rozumí požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Zákon se zabývá i technickými požadavky na stavby, jako jsou požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, na požární bezpečnost, na ochranu zdraví a životního prostředí, na bezpečnost a přístupnost při užívání, provoz a údržbu stavby či na úsporu energie. Zákon řeší i požadavky na udržitelné využití přírodních zdrojů. Požadavky na výstavbu musí při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb dodržovat každý.
Výjimky z požadavků na výstavbu
Z požadavků na výstavbu lze povolit výjimku, avšak pouze z těch, u nichž to prováděcí právní předpis výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. O povolení výjimky z požadavků na výstavbu se nově nepovede samostatné řízení. Stavebník si i podle NSZ může požádat o udělení výjimky z těch ustanovení vyhlášky o požadavcích na výstavbu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (jsou uvedeny v § 95 odst. 1 a 2 vyhlášky), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. Podle NSZ je nutné, aby stavebník přímo do žádosti o vydání povolení záměru uvedl i to, zda-li žádá o povolení výjimky, případně jaké, odůvodnil ji a doložil závaznými stanovisky příslušných dotčených orgánů.
Regionální specifika
Nový stavební zákon umožňuje upravit požadavky na vymezování pozemků a na umisťování staveb v regulačních plánech a v územních plánech s prvky regulačního plánu odchylně od ustanovení vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Dále udílí Praze, Brnu a Ostravě privilegium samostatně upravit pro své území požadavky na výstavbu formou nařízení. V takovém případě se bude postupovat dle tzv. městských stavebních předpisů v rozsahu, v němž se budou odchylovat od celostátní úpravy ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu. Nařízení o požadavcích na výstavbu však nebudou moci upravovat požadavky na výstavbu dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a dále technické požadavky na stavby technické infrastruktury.
Požadavky na rodinné a bytové domy
Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné bytové jednotky, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. V rámci pozemku má být vždy vyřešeno umístění odstavného a parkovacího stání pro účel využití pozemku a staveb na něm, v rozsahu ČSN 73 6110. Rodinný dům musí mít nejméně jedno garážové stání na jeden byt. PSP - světlá výška obytných a pobytových místností min. 2,6 m - možno snížit na 2,4 m, pokud je součástí bytu alespoň 1 obytná místnost o s.v. 2,6 m a ploše 16 m2. V obytných místnostech se šikmým stropem musí být s.v. dosažena alespoň nad ½ podlahové plochy místnosti.
Čtěte také: Výkresy pozemních staveb a jejich zásady
Světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Zde je povoleno snížení 100 mm oproti dnešnímu standardu. To platí pro rodinné i bytové domy shodně. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m.
Parkování a odstupy
Výpočet parkovacích stání se v případě bydlení odvíjí nikoliv od bytové jednotky o dané velikosti, ale od podlahové plochy, jak je definována v NSZ. Postačí přitom 1 parkovací stání na 120 m² podlahové plochy. To ale může být i několik bytových jednotek, na které by tak připadalo jediné parkovací místo. V odst. 3 je pouze generální klauzule o tom, že umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Vyhláška však již neřeší (oproti dosavadní úpravě) vzdálenost minimálně 7 m mezi rodinnými domy a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků minimálně 2 m. Pro jiné stavby pro bydlení už nemá dosavadní pravidlo tzv. stavební úřad tak bude zajímat pouze kritérium odstupu 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství. Umisťuje-li se stavba na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství.
Proslunění a schodiště
Vnitřní prostor stavby musí být podle odst. 3 tohoto ustanovení navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení podle účelu užívání stavby. Požadavek proslunění se tedy nově nevztahuje vůbec na bytové a rodinné domy, ty už pro proslunění nemusí vyžadovat určitou orientaci bytu. Podle § 20 odst. 3 vyhlášky se stavba navrhuje a provádí s ohledem na zastínění obytných a pobytových místností stávající budovy ovlivněné navrhovanou stavbou, s výjimkou pobytové místnosti ve stavbě pro bydlení a bytu v podzemním podlaží.
Každé podlaží, s výjimkou vstupního podlaží v úrovni upraveného terénu, musí mít podle odst. 3 tohoto ustanovení zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocné schodiště musí být navrženo a provedeno tak, aby splnilo prostorové parametry řešení únikových, popřípadě zásahových cest. Odst. 2 uvádí, že hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Toto ustanovení je jistě na straně bezpečnosti při užívání schodiště, neboť vede na nižší výšky schodů. Podle obvykle užívaného vzorce 2h + b, kde h je výška a b šířka stupně, vychází jako nejvyšší výška stupně 165 mm. Omezení šířky a tím i výšky stupně způsobí větší počet schodů a tím delší ramena schodišť.
Proces povolování a dokumentace
Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz.
Dokumentace a její fáze
Vypracování studie proveditelnosti je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru. Hlavním účelem FEA je pomoci investorovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru a sledování možných účelů, k jejichž „zefektivnění“ by mělo realizací záměru dojít.
Příprava dokumentace pro územní řízení a stavební povolení
Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3. Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem.
Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad a bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení.
Realizace a dozor
Projektová dokumentace pro provádění stavby, u staveb financovaných z veřejných zdrojů, musí být zpracovaná tak, aby také splňovala požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 147/2017 Sb., a vyhlášky č. 169/2016 Sb. Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 3. Vychází ze schválené projektové dokumentace DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.
Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby. V dokladové části jsou obsaženy doklady, které potřebuje projektant k řádnému zpracování DPS - zajišťování těchto dokladů je standardní činností projektanta. Některé další doklady musí pro schválení DPS zajistit/doložit stavebník.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, stavebník je povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou s oprávněním podle AZ.
Odstraňování staveb
Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. Pokud se jedná podle § 128 odst. 1 SZ o dokumentaci stavby, která by vyžadovala při povolování ohlášení nebo stavební povolení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), pak musí zpracovat dokumentaci bouracích prací autorizovaná osoba. Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje SP, může její vlastník odstranit svépomocí.
Stavební deník
Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje.
Projektové práce jsou především službou. Jedná se o službu, jejíž úroveň a kvalita nezáleží jen na splnění daných požadavků a na rozsahu dokumentace, ale především na vložené duševní činnosti konkrétních osob, jejich znalostech a schopnostech.
tags: #urbanisticke #predpoklady #k #vystavbe #pozemnich #staveb
