Vápenná hubená malta: Historie, složení a moderní aplikace
Jedním z nejstarších stavebních pojiv je vzdušné vápno. Hornina vápenec (pro zjednodušení uvedená jako čistý uhličitan CaCO3) se pálí v pecích (dříve například v milířích), produktem je pálené vzdušné vápno CaO (oxid vápenatý). Po smísení s příslušným množstvím vody nastává exotermická reakce hašení (hydratace) a vzniká hašené vápno Ca(OH)2. Smíšením vápenné kaše s pískem vzniká malta, v níž vápno za vhodných podmínek (ztráta většiny vody vyschnutím, přístup vzduchu a periodicky se obnovující vlhkost malty při teplotách nad +5 °C) se proměňuje zpět na uhličitan vápenatý CaCO3, tedy vápenec. Na této přeměně v málo rozpustný vápenec jsou založeny všechny technologie využívající vápno jako pojivo, tedy příprava maltových směsí všeho druhu i vápenných nátěrových hmot.
Naše výrobky vycházejí ze znalostí historických tradičních postupů přípravy vápenných maltovin a barev a ze zkušeností s jejich aplikacemi. Tyto produkty plně respektují složení historických materiálů, jsou proto vhodné k opravám a restaurování památek a historických staveb vůbec.
Historické kontexty a vývoj vápenných malt
Malta je zatvrdlá směs pojiva (hlíny, vápna, později cementu atd.), plniva (písku, štěrku atd.) a nezávadné vody, případně také přísad upravujících různé vlastnosti maltové směsi. V čerstvém stavu má malta nejčastěji podobu plastické kaše a užívá se termínu čerstvá malta. Množství jednotlivých složek je dáno předem stanoveným poměrem. Malta se připravuje ručně nebo strojně a slouží ve stavebnictví k vzájemnému spojení jednotlivých prvků (zejména kusového staviva - kamene, cihel a později též tvárnic), zalévání spár, k povrchovým úpravám stavebních konstrukcí (malta na omítky) atd.
Vápno se pálilo v jednoduchých polních pecích stavěných do svahu z kamene nebo z nepálených cihel. Postup, kterým se kusové pálené vápno zpracovává na staveništích, se nazývá hašení. Při tomto chemickém procesu se pálené vápno prudce slučuje s přidávanou vodou a za vzniku značného množství tepla nabývá na objemu a mění se na hydroxid vápenatý. Hašení může probíhat za sucha, kdy se přidává pouze tolik vody, kolik je jí třeba k vytvoření hydroxidu vápenatého. Tím se získává bílý prášek - práškové vápno. V lidovém stavebnictví převládá první způsob hašení. Rozšíření vápna ve vesnickém prostředí souvisí s rozvojem vápenictví koncem 18. a počátkem 19. století.
Je důležité použít správné množství vody, protože nadměrné množství může způsobit, že se voda odpaří a sníží pevnost maltové směsi. Jeho použití je rozmanité, vždy s perfektními výsledky a velkou dekorativní hodnotou a vlastností prodloužení životnosti konstrukcí.
Čtěte také: Sanace a ochrana staveb s Remmers vápennými omítkami
Typy vápenných malt
- Čistě vápenná malta: Pro profesionální renovace historických budov. Je difuzně otevřená, paropropustná. Čistě vápenná malta je vhodná pro zdění a spárování v historických budovách, pro vnitřní i vnější prostředí.
- Směsné vápno (VAPO): Pro opravy je v některých případech nezbytná rovněž hydraulická reakce, tedy určitý přídavek hydraulické složky ke vzdušnému vápnu. To řešíme přípravou směsného vápna pod označením VAPO, s hydraulickými vlastnostmi, bez přídavku cementu. Směs je koncipována pro výrobu staveništních maltových směsí v obnově památek. Svým složením je blízká historickým vápnům, neboť malty dosahují obdobných vlastností, a to i bez přídavku cementu. Je formulována pro vytváření nebo opravu kletovaných povrchů. Směs je barvy světle šedé, na zakázku dodáváme i barvenou variantu. Vyrábí se ve dvou zrnitostech 0,4 mm a 1,2 mm. Maltovina je vhodná k tmelení drobných poškození a doplňování omítek nebo štukatérských prvků.
Příprava a aplikace vápenných malt
Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý nebo vodoodpudivý. Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí bubnové míchačky nebo pomaloběžného vrtulového mísidla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek, nechte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte.
Doporučuje se, aby se směs různých prvků tvořících vápennou maltu provedla těsně před aplikací na podklad, ať už je to podlaha nebo zeď. Tato směs nám poskytne optimálnější výsledky, pokud se provede pomocí průmyslového míchače, i když je také možné to udělat ručně. Jako radu doporučujeme použít v maltě hydratované vápno, aby tak urychlilo vysychání malty.
Postup přípravy malty:
- Přesně musí být vypočítáno množství každé složky: vápno, voda, písek, cement.
- Poté se pokračuje v míchání přísad, které se mají přidat do malty. Nejběžnější bývá písek nebo následně štěrk.
- Jakmile je dokonale smíchána a malta je suchá, je čas ji aplikovat. Odborníci doporučují její umístění v horní části, aby se rozšířila touto oblastí.
Zdění:
Hmotu rozprostřete na připravený podklad (např. zdicí prvek) zednickou lžící nebo pomocí příslušného nástroje. Okamžitě po nanesení malty osaďte zdicí prvek a vyrovnejte ho.
Spárování:
Materiál aplikujte ručně, za pomoci aplikační pistole nebo jiného vhodného strojního zařízení. Následně spáru uhlaďte do požadovaného tvaru a povrchu vhodným nástrojem dle šíře a tvaru spáry.
Vyhněte se negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou.
Čtěte také: Služby Odvozu Žumpy a Čištění Odpadních Vod Vápenná
Vlastnosti a výhody vápenné malty
Vápno má vlastnost ztvrdnout, když je vystaveno vzduchu, což způsobuje, že mazlavá pasta rozprostřená po povrchu začíná tvrdnout a tvoří pevnou krustu v důsledku vypařování vody, které je následkem chemické změny jeho složek. Jedna z jejích nejlepších vlastností je, že pokud se jedná o maltu vyrobenou z kvalitního vápna, toto se nebude s časem zhoršovat, naopak, získá lepší konsolidaci. Než se dostane do tohoto stavu, musí dojít k úplné karbonizaci materiálu, což vyžaduje několik měsíců, než se odpaří veškerá voda.
Tento materiál se vyznačuje vysokou úrovní alkalinity, což mu dodává úžasné vlastnosti jako je přirozené fungicidní a desinfekční působení. Nesmírně důležitá vlastnost. Vápno aplikované na povrchy umožňuje odvod nebo absorpci vody prostřednictvím hygrometrické výměny, což brání vysoké vlhkosti v prostředí. Vápenné malty mají výhodu, že jsou stejně efektivní v různých klimatických podmínkách. Mají velkou odolnost vůči dešti, vlhkosti a slunečnímu záření. Vápno má schopnost stažení nebo protažení pro přizpůsobení svého tvaru různým prostředím díky své vysoké plasticitě. Na druhou stranu, maltové směsi s hydraulickým vápnem se zpevňují bez ohledu na to, zda jsou v prostředí s vysokou vlhkostí. Takto ztvrdne při styku s vzduchem i vodou stejně. Tento typ maltu může být získán zcela přirozeně přímo ze kamene nebo průmyslovou výrobou.
I když se používají moderní "chemické" malty, vápenná malta si drží své místo díky prodyšnosti a schopnosti pracovat s vlhkostí. Hliněné omítky a částečně i vápenné jsou prodyšné, tudíž jsou schopné pojímat vlhkost a zase ji vracet do prostředí bydlení.
Inovace: Vápenné malty s deriváty gumy guar
V poslední době je stále rozšířenější používání viskozitu modifikujících přísad (VEA) pro malty, a to jak cementové, tak i vápenné. V cementových maltách a betonech jsou tyto používány především pro omezení bleedingu a segregace malty a pro zlepšení jejích vodoretenčních vlastností. V případě vápenných malt je jejich použití výrazně méně prozkoumáno, ve většině případů jsou používány pro dosažení plastičtější malty. Nejrozšířenější je použití etherů celulosy, ke kterým jsou však hledány alternativy, především z důvodu zátěže životního prostředí při získávání celulosy.
Jednou z alternativ je guma guar a její deriváty, kdy surová guma guar se získává pouze mletím, pražením a sušením fazolí rostliny Cyamopsis tetragonoloba patřící do čeledi bobovitých. Užití derivátů gumy guar je poměrně dobře prozkoumáno v maltách na bázi cementu, především reologie těchto malt a vliv přídavku těchto přísad na hydrataci cementu. V těchto maltách hydroxypropyl guar (HPG) již v malých dávkách podstatně zvyšuje viskozitu malty. Vlivem gumy guar na vápennou maltu se zabýval A. Izguire a kol., který ve své práci porovnává vliv HP celulosy a HPG na vlastnosti čerstvé malty, ale i na vlastnosti malty v zatvrdlém stavu. Obě přísady podstatně zvýšily množství vody potřebné pro dosažení požadované konzistence a zvýšily viskozitu malty. HP celulosa překvapivě neovlivnila retenci vody v čerstvé maltě, byť je především toto její hlavní úloha v maltách cementových.
Čtěte také: Poznejte Vápennou a její historii
Vliv derivátů gumy guar na vlastnosti vápenných malt
Byl zkoumán vliv přídavku gumy guar a jejích dvou derivátů (hydroxypropyl guar (HPG) a karboxymethylhydroxypropyl guar (CMHPG)) na vlastnosti vápenných malt v čerstvém i zatvrdlém stavu. Čistá guma guar výrazněji neovlivňovala žádnou ze sledovaných vlastností a proto bylo od jejího sledování v případě dlouhodobých pevností upuštěno. Oba deriváty guarové gumy působily jako zahušťující přísady s obdobným efektem v závislosti na dávce. Přídavek HPG navíc výrazně provzdušňoval čerstvou maltu a ve vyšších dávkách také dosahoval výrazně vyšších hodnot retence vody v maltě.
Přídavkem obou přísad bylo dosaženo zlepšení počátečních pevností malty. Pevnosti malt s přísadou byly i z dlouhodobého hlediska vyšší než v případě malty referenční. V případě HPG plně nekorespondují dlouhodobé pevnosti v tlaku a tahu za ohybu mezi sebou, kdy s rostoucí dávkou přísady roste i pevnost v tahu za ohybu, avšak pevnost v tlaku mírně klesne. Pro použití do vápenných malt a omítek se jako nevhodná, neúčinná ukázala být guma guar v čisté formě, když zásadně neovlivnila vlastnosti malty s ní připravené. HPG se jeví jako velmi vhodná přísada především pro dosažení vysoké retence vody v maltě a také pro přípravu sanačních omítek díky své provzdušňující funkci.
Shrnutí vlivu přísad na vlastnosti vápenných malt
| Přísada | Vliv na objemovou hmotnost | Vliv na obsah vzduchu | Vliv na zpracovatelnost | Vliv na retenci vody | Vliv na pevnosti | Vliv na karbonataci |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Guma guar | Žádný výrazný vliv | Žádný výrazný vliv | Žádný výrazný vliv | Žádný výrazný vliv | Téměř žádné ovlivnění | Žádný výrazný vliv |
| Hydroxypropyl guar (HPG) | Nižší (zvýšený vzduch) | Výrazně vyšší | Snížení | Velmi vysoké hodnoty | Vyšší (zejména v tahu za ohybu, tlak klesá u vyšších dávek) | Zpomalení (u některých dávek) |
| Karboxymethylhydroxypropyl guar (CMHPG) | Vyšší (neprovzdušňuje) | Mírné zvýšení u vyšších dávek | Snížení | Zvýšení (vysoké hodnoty) | Vyšší (rostoucí trend u tahu za ohybu i tlaku) | Výrazně neovlivnil |
Vápenné malty v obnově památek a moderním stavitelství
Struktury, které se nacházejí venku, jako například fasády, mají velkou nevýhodu, že jsou neustále vystaveny povětrnostním vlivům, což ovlivňuje stav povrchu a opotřebuje je. To vše, spolu s uběhlým časem, nevyhnutelně vede k jejich zhoršení. Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, vápenná malta je ideálním materiálem, který nám pomůže problém efektivně vyřešit. Jedná se o ideální produkt pro renovaci fasád, ať už se jedná o soukromý dům, nebo dokonce o památkové budovy. Jeho potenciál jí dá mladší vzhled i lepší vlastnosti v termínech mechanické a chemické odolnosti, čímž fasáda získá lepší vlastnosti, které jí poskytnou dlouhou životnost.
V koupelnách je situace podobná. Mají výhodu, že jejich stav neovlivňují klimatické podmínky, nicméně vysoká vlhkost a stálý kontakt s vodou vyžaduje použití obkladu, který poskytuje větší odolnost proti těmto prvkům. Vápenný tmel, nebo jak ho znali starověcí Římané, mortarius; je vyrobeno z vápna, kameniva a přírodních přísad, složení, které obkladu dodává bioklimatický charakter, díky čemuž je nosič velmi propustný a zvyšuje jeho prodyšnost, aniž by ztratil jeho nepromokavé vlastnosti. Vápno aplikované na povrchy umožňuje odvod nebo absorpci vody prostřednictvím hygrometrické výměny, což brání vysoké vlhkosti v prostředí.
V MyRevest jsme se připojili ke změně, abychom mohli nabídnout udržitelnější produkt, který pomáhá snižovat ekologickou stopu. MyKal L (0,3 mm) je náš druhý produkt s nejhrubší zrnitostí. MyKal M (0,2 mm) a MyKal S (0,1 mm) jsou naše dvě řady mikrocementu tadelakt určené pro aplikaci jako dokončovací produkt. Rozdíl mezi těmito dvěma materiály spočívá v tom, že první může být použit jak na stěnách, tak na podlahách; druhý však kvůli své jemné zrnitosti může být použit pouze na svislých plochách. MyKal nabízí širokou škálu až 34 barev, kterými lze odstranit dekorační limity a vytvářet různorodé povrchy vysoce kvalitních povrchů. Počet barev se může zdvojnásobit, pokud je povrch opracován hladítkem, čímž získáte až 68 barevných variant.

