PergolyV kterém prstu necha tesar diru vyznam
K dosažení Božího království je třeba dokonalejší spravedlnosti, než je spravedlnost učitelů zákona a kazatelů morálky.
Spravedlnost je víc než morálka: v Bibli vyvěrá ze vztahu s Hospodinem, který jediný je spravedlivý.
Označuje plnost a dokonalost vztahů mezi Bohem a lidmi a mezi lidmi navzájem.
Dnešní první čtení z Deuteronomia klade morální otázku dobra a zla do mnohem základnější souvislosti - života a smrti a také požehnání a zlořečení: Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu.
Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo, (a miluj) Hospodina, svého Boha, jej poslouchej a přilni k němu.
Čtěte také: Svatý kříž: Který kostel v Římě ho uchovává?
Vždyť on je tvůj život... (Dt 30,19-20).
Sebelepší morálka bez kajícího vztahu k Hospodinu a kořene živé víry vždy nakonec vede k farizejství a tedy k uzamčení se ve vězení vlastní domnělé spravedlnosti, k uzavření se životu, ke smrti.
Jde tedy o život a o smrt, úzkou cestu k životu a širokou cestu ke smrti.
Nezabiješ! Nezcizoložíš!
Vzít vážně Ježíšova nová přikázání tedy znamená vydat až k jejich kořenům, nebrat je jen jako "stopku" nebo "zákaz vjezdu", ale jako poukaz k životodárné Boží vůli, k níž máme přilnout svým srdcem, i když nás to srdce pak zároveň obviňuje.
Čtěte také: Článek o metrologii a prof. Tesařovi
Bůh dává život a přeje si, aby člověk v druhém ctil jeho obraz.
Bůh je společenství a zve nás do společenství, jehož jedinečným odrazem ve stvoření je manželství jako celoživotní svazek muže a ženy, které mají všichni ctít, protože není jen lidským výmyslem, ale skutečným Božím poutem (Co Bůh spojil...).
Bylo vám řečeno, já vám však říkám - to je struktura Ježíšovy řeči v Kázání na hoře.
Ježíš zde vystupuje jako nový Mojžíš.
Důležité není jen ono zpřísnění zákona, ale právě ono Ježíšovo „já“.
Čtěte také: Ordinační hodiny lékařské služby
Když čteme Bibli, jsme svědky, jak si všímá už Talmud, napříč tisíciletími zhušťování Boží Tóry, Zákona: od 613 předpisů Mojžíšových po Habakukovo „Spravedlivý bude z víry živ“.
A rabín Jacob Neusner se ve své knize o Ježíšovi ptá: Tohle učil i Ježíš?
A odpovídá: Přibližně ano.
Co vynechal? Nic.
Co přidal? A to je odpověď i na naši úvodní otázku, jak chápat výzvy horského kázání.
Ježíšovo přikázání už nemůžeme "vyřídit" jako pouhé zpovědní zrcadlo nebo vyšší morálku pro morálně a duchovně zdatnější.
Při pohledu na Krista totiž nemůžeme popřít, že na této zemi, po které i my chodíme, byl někdo, kdo to takto žil a naplnil.
Dveře k naplnění Božího zákona se nám sice při pohledu na sebe sama mohou zdát zavřené.
Je tu ale Tesař, který v nich nechal díru.
Nejsou už neprostupné.
Vidíme na druhou stranu a jde o to, jak se tím pohledem necháme fascinovat a prostoupit.
tags: #v #kterem #prstu #necha #tesar #diru
