Vlhké fleky na sanační omítce: Příčiny a komplexní řešení

Vlhké zdivo je jednou z nejčastějších poruch, které se u objektů rodinné výstavby vyskytují. Mokré fleky uvnitř domu mohou mít mnoho příčin. Pro jejich odstranění je nutné tyto příčiny nejdříve identifikovat a zvolit vhodné řešení.

Identifikace příčin vlhkosti

Základem je odhalení příčiny vlhkosti. Od toho se odvíjí právě volba způsobu opravy, místa opravy a celkového technologického postupu. Mezi projevy vlhkosti lze zařadit především odpadávání omítky, výkvěty ve vodě rozpustných solí a vlhké mapy na povrchu konstrukce. Z rozsahu poruch a rozložení těchto projevů je možné získat také informaci o poloze zdroje vlhkosti. V mnoha případech již v minulosti na konstrukcích jsou provedena některá opatření, jejichž funkčnost je nutné také ověřit. Nápovědou je i relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí. Před provedením sanačního zásahu, který má omezit vlhkost v objektu, je potřeba provést alespoň základní stavebně technický průzkum.

Typické projevy vzlínající vlhkosti

• Omítka opadaná v pásu u země. Někdy se neloupe přímo omítka, ale jen barva na omítce. To se děje hlavně u cementových omítek, které jsou velmi pevné.
• Solné výkvěty, které vypadají, jako když na zdi něco kvete. Sůl vylézá skrz omítku na povrch.

Vzlínající vlhkost stoupá vzhůru skrz základy budovy. Vlhkost, která stoupá vzhůru, je vzlínající. A slovo „linout se“ značí rozlévat se. Voda se tedy rozlévá do zdi zespod nahoru.

Vzlínající vlhkost a zdravotní rizika

Vzlínající vlhkost způsobuje zdravotní rizika nepřímo. Největším zdravotním rizikem jsou plísně a jejich spory. Voda vzlínající zdí se dostane do omítek a odtud se neustále odpařuje do vzduchu. Tím se zvyšuje vzdušná vlhkost a ta se pak sráží na studených částech zdí jako jsou rohy místností, zdi za nábytkem nebo okolí oken a dveří. Na těchto místech se pak daří plísním, které do vzduchu uvolňují svoje spory. Vdechování spor je zdraví škodlivé a může vést k astmatu, horšímu léčení infekčních nemocí nebo kožním potížím.

Co není vzlínající vlhkost?

• Pokud jste před rokem dostavěli dům a máte vlhké zdi dole u země, pravděpodobně to nebude vzlínající vlhkost, ale takzvaná stavební vlhkost, která se většinou po nějaké době ztratí.
• Pokud máte ve sklepě vždy mokro pár hodin nebo pár dní po dešti, pak to zase vyschne a pak se to po dešti nebo tání sněhu opakuje, tak toto není vzlínající vlhkost. Není vyloučeno, že tam máte i vzlínající vlhkost, ale rozhodně tady hraje roli i dešťová voda.
• Havárie rozvodů vody v podlaze, případně ve stěně - únik vody může být drobný (rosení vody), ale neustálý.
• Problém v rozvodech: pokud se mapy po uzavření přívodu vody do koupelny ztrácí, je příčina zde.
• Vlhké mapy v zimních měsících za nábytkem a v rozích jsou často způsobeny nedostatečným tepelným odporem zdiva a jeho vyšší tepelnou vodivostí v kombinaci se snížením proudění vzduchu.

Metody odstranění vzlínající vlhkosti

Je několik metod. Každá z nich má svoje plusy a mínusy. Upozorňujeme, že každý dům je jiný a je třeba ho posuzovat individuálně. Snahou je přiblížení se zadaným cílům, protože při sanaci vlhkého zdiva není možné nikdy zaručit 100 % úspěch v prvním kroku.

Čtěte také: Ochrana fasády před vlhkostí

1. Podřezání nebo podbourání zdí nebo také narážení plechů

• Výhody: Pokud je dobře provedené, vytvoří pevnou překážku pro vzlínání vlhkosti.
• Nevýhody: Pokud není provedeno důkladně, může voda stále vzlínat nahoru skrz netěsnosti. Je tu určité riziko statických poruch (popraskané zdi apod.). Obklady se budou muset udělat znovu, stejně tak fasáda a omítky. Při provádění dojde k přerušení užívání nebo provozu v budově. Vzlínající vlhkost se bude hromadit pod izolací.

2. Chemická injektáž (také se říká chemická clona)

• Výhody: Pokud je dobře provedená, vytvoří pevnou překážku pro vzlínání vlhkosti.
• Nevýhody: Pokud není provedeno důkladně (což je velmi časté, protože technických detailů je při téhle metodě velmi mnoho), může voda stále nahoru skrz netěsnosti. Nejslabší místo chemické injektáže rozhoduje o úspěchu. Je tu určité riziko statických poruch (popraskané zdi apod.), i když menší než při podřezání. Některé detaily jsou těžko proveditelné a problematické (různé úrovně podlah, rohy apod.). Obklady se budou muset udělat znovu, stejně tak fasáda a omítky. Dojde k přerušení užívání nebo provozu v budově. Vzlínající vlhkost se bude hromadit pod vzniklou izolací.

3. Sanační omítky (bez dalších souběžných opatření)

• Výhody: Pocit ze zdí se zlepší, protože na povrchu nebude nějakou dobu vidět, že je zeď mokrá. Žádný zásah do statiky domu.
• Nevýhody: Toto není skutečné řešení vzlínající vlhkosti. Nejdřív musí být odstraněn přísun další vzlínající vlhkosti, aby měla omítka význam. Voda se skrz sanační omítku nadále odpařuje do vzduchu v místnosti a tam zvyšuje vzdušnou vlhkost. Uvnitř zdi je nadále vzlínající vlhkost, jen schovaná. Do pórů sanační omítky se stále ukládají soli, které zůstanou po odpaření vody. Jakmile se póry touto solí zaplní, sůl vykvete na povrchu.

4. Přístrojová řešení (krabičky na zeď)

• Výhody: Nemusíte rozkopat celý dům. Obklady, fasáda, omítky…to vše může zůstat. Při použití správné technologie bude dům po nějaké době bez vzlínající vlhkosti a toto odstranění bude trvalé. Vzlínající vlhkost se nebude hromadit pod izolací. Rychlá instalace, žádné nebo minimální omezení provozu v budově. Žádný zásah do statiky domu.
• Nevýhody: Na trhu je několik firem. Používají různé technologie. Některé vzlínající vlhkost úspěšně odstraňují, jiným se to daří v určitém procentu případů a některé jsou čistý podvod. Obchodní zástupci často naslibují výsledky i tam, kde to nedává žádný smysl - průsaková vlhkost, havarijní vlhkost. Slibované garance často nejsou doprovázeny a podloženy kvalitním a důkladným měřením.

Technologický postup sanace vlhkého zdiva a aplikace sanačních omítek

Po provedené injektáži a uplynulé technologické pauze se provede sanační podhoz/špric. Na tento podhoz lze zvážit přípravek, který jádrová sanační omítka ochráněna před solemi, které mohou být obsaženy ve zbytkové vlhkosti.

Kompletní sanace vlhkého zdiva, zejména v prostorách pod terénem, se obvykle provádí v několika krocích:

1. Příprava podkladu

• Odstranění zdegradovaných omítek: omítky se odstraní alespoň 500 mm nad horním okrajem viditelného poškození. Starou, vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky min. 80 - 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti.
• Proškrabání spár: spáry se proškrabou do hloubky cca 20 mm.
• Očištění zdiva: zdivo se zbaví veškerých povrchových nepevných částic hrubým kartáčem anebo za pomoci vodního vysokotlakého čističe s rotační tryskou.

Tím zdivo bude připravené nejen pro injektáž, ale zejména pro zahájení omítacích prací.

2. Provedení injektáže

Technologická pauza od dokončení injektáže zdiva po zahájení omítacích prací by měla být dodržena, a to min. 14 dní. Vodorovná izolace zdiva se provádí např. pomocí chemické infúzní clony, která eliminuje vzlínající vlhkost. Stejným materiálem je provedena vodorovná izolace vnitřních stěn, a to těsně nad podlahou. Vnitřní stěny jsou odizolovány svislou linií izolace od stěn obvodových. Aplikace spočívá ve vytvoření souvislé linie otvorů ve stěně, které jsou naplněny injektážním krémem.

3. Hydroizolace a podlahy

Dále je provedena hydroizolační omítka obvodových stěnových konstrukcí pod terénem, která je propojena s chemickými infuzními clonami a izolacemi v podlahách. Pokud v podlaze izolace není, je nutné ji vytvořit, případně včetně celého podlahového souvrství.

Čtěte také: Vlhkost soklu budovy

4. Aplikace sanačních omítek

Konstrukce stěn nad linií chemických infúzních clon, kde je vyžadováno vyschnutí zdiva, jsou opatřeny systémem sanačních omítek. Obecně je souvrství tvořeno podhozem, jádrovou vrstvou a sanačním štukem.

• Sanační podhoz/špric: Prvotní a to nejzásadnější je zdivo spolehlivě odizolovat od dotace vlhkosti a v případě působení solí ochránit nově zhotovenou sanační omítku protisolným ochranným nátěrem.
• Jádrová sanační omítka: Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 20 mm. Při vrstvách silnějších se provádí nanášení vícevrstvě a závěrem se stáhne a zarovná latí nebo uhladí.
• Sanační štuk: Na ještě ne zcela suchý povrch nové sanační omítky, ale již dostatečně pevný, se nanese sanační štuk, který by se neměl tzv. utáhnout.

5. Finální úprava povrchu

Finalizaci povrchu je potřeba provést nátěrem, který má dostatečnou paropropustnost, aby nedošlo k narušení funkce celého souvrství. Fasádní barva by měla být také prodyšná a tak doporučuji použít takovou barvu, která by veškeré paropropustné vrstvy neuzavřela. Pro nátěry fasád, kde je povětrnostní zatížení větší než v interiéru, se používá nejčastěji silikátová barva. U památkových staveb se často používá vápenná barva.

Důležité detaily při sanaci

Styk omítky s vlhkým podkladem

Omítka, která je běžně omítaná od podlahy, pochozí plochy atd., ve Vašem případě zámkové dlažby dvorku, je ve styku s tímto podkladem. Zámková dlažba ale není odizolovaná a tím je více či méně vlhká, což je ale naprosto standardní stav. Tato vlhkost se ale přenáší z dlažby do omítky, a to i když bude nová omítka již na suchém svislém podkladu.

Řešení:

• Vytvořit hydroizolační pásek na vodorovné podkladové ploše (pokud je vlhká) ve vzdálenosti od zdiva na tloušťku omítky, který tím oddělí omítku od vlhkého podkladu.
• Při omítání položíme hoblované prkno anebo hliníkovou lať na povrch pochozí plochy a tím se vytvoří mezera mezi podkladem a spodní hranou omítky. Doporučuje se lať o výšce cca 30-50 mm a šířce větší než bude tloušťka omítky, aby se po zavadnutí omítky dala lať snadněji a také včas vytáhnout.

Měření vzlínající vlhkosti a výsledků vysoušení

Doporučujeme důkladné měření vlhkosti ve zdivu před provedením opatření, po půl roce, po roce a dále, až do dosažení takzvané přirozené vlhkosti zdiva. Cílem není dosáhnout 0 % vlhkosti. To není přirozený stav zdiva. Cílem je takzvaná přirozená vlhkost zdiva. Dobré měření umožňující sledování vývoje vzlínající vlhkosti by mělo probíhat na několika místech v budově a v horizontálně různých výškách.

Čtěte také: postup při nivelaci vlhkého podkladu

Speciální sanační omítky a systémy

KLINOSAN

KLINOSAN je bioklimatická stěrka, která zabraňuje kondenzaci vzdušné vlhkosti na stěnách a tím vzniku plísní. Je z 80 % tvořen nerostem klinoptilolit (druh zeolitu), který určuje jeho unikátní vlastnosti.

• Vlastnosti: Izotermická reakce, záporná iontová vazba, obrovský prostor pro pohlcování vlhkosti (1g klinoptilolitu má vnitřní povrch 36m2).
• Po vyzrání má bílou barvu - není nutné natírat barvou.
• Součásti systému KLINOSAN: KLINOSAN Restart (postřik proti plísním), KLINOSAN Color (prodyšné povrchové barvy).

BAUREX-SAN

BAUREX-SAN je sanační tepelně-izolační omítka, která je tzv. kapilárně aktivní. Umí přijmout vlhkost do sebe a ve vhodném okamžiku ji předat zpět do vzduchu (odkud se vyvětrá). Proto je vhodná i do vnitřního prostředí, kde je vyšší relativní vlhkost, ale není zde ještě situace natolik vážná, aby vznikaly plísně.

• Cenově dostupná omítka schopna dlouhodobě pracovat s vyšší relativní vlhkostí.
• Používá se na velké plochy: fasád na běžných i památkově chráněných stavbách a ve vnitřním prostředí, kde je potřeba omítka, která si poradí se zbytkovou vlhkostí ve zdivu.

UNISAN

UNISAN je sanační omítka pro úpravu podkladu, vhodná pod všechny typy lehčených omítek.

• Vlastnosti: Sjednotí savost podkladu čímž zabrání trhlinám, zvyšuje přilnavost, částečně vytvoří ochrannou vrstvu mezi vlhkou stěnou a čerstvou sanační omítkou.

Vápenný štuk Interiér NEW

Čistě vápenná štuková omítka, vhodná pro použití v interiérech, včetně historických či památkově chráněných objektů. Doporučuje se jako povrchová úprava jak na všechny typy sanačních tepelně-izolačních omítek (např. Baurex-SAN, Baurex-AQUA), tak i na klasické vápenocementové omítky.

• Vlastnosti: Čistě vápenný, ruční nanášení, vysoká prodyšnost.
• Po vytvrdnutí lze jednoduše navlhčit a začistit případné vzniklé trhlinky.

Tabulka: Přehled sanačních omítek a stěrek

Návrh sanace vlhkého zdiva tedy musí zohledňovat provedení, nebo obnovení, izolací všech dotčených a sousedících konstrukcí, jejich vzájemné propojení a následně odvlhčení konstrukcí, ideálně tak, aby nedocházelo k projevům vlhkosti na povrchu konstrukce. V některých případech je potřeba také upravit provozní režim ve vnitřním prostředí.

tags: #vlhke #fleky #na #sanacni #omitce #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Postup přípravy podkladu pod obklad
• Význam statického posudku
• Vše o minerálních kazetových podhledech a LED osvětlení
• Vše o sádrokartonu: Výběr, montáž, školení
• moderní zateplení dřevostaveb dřevovláknitou deskou