Vlhké omítky u soklu budovy: Příčiny a řešení vzlínající vlhkosti

Vlhké zdivo je jednou z nejčastějších poruch, které se u objektů rodinné výstavby i komerčních prostor vyskytují. Zvláště starší nemovitosti trápí problém vzlínající vlhkosti, která stoupá vzhůru skrz základy budovy. Slovo „vzlínající“ znamená, že voda se rozlévá do zdi zespodu nahoru. Pokud se vlhkost dlouhodobě neřeší a přetrvává, může způsobit vážné poškození obvodového zdiva i zdravotní problémy.

Jak poznat vzlínající vlhkost a její projevy?

Vlhkost zdiva zasažená zvýšenou vlhkostí poznáte pouhým okem, aniž byste museli použít vlhkoměr. Mezi typické projevy vzlínající vlhkosti patří:

  • Opadaná omítka v pásu u země: Někdy se neloupe přímo omítka, ale jen barva na omítce, což se děje hlavně u cementových omítek, které jsou velmi pevné.
  • Solné výkvěty: Vypadá to, jako když na zdi něco kvete. Sůl vylézá skrz omítku na povrch. Soli jsou takzvaně hygroskopické, což znamená, že do sebe nasávají vlhkost ze vzduchu.
  • Vlhké mapy na povrchu konstrukce: Bývají na dotek studené.
  • Zatuchlý zápach: Charakteristický nepříjemný zápach v místnosti.
  • Plísně: Objevují se na stěnách, u oken a v rozích místností.
  • Rosení oken.

Doporučujeme důkladné měření vlhkosti ve zdivu před provedením opatření, po půl roce, po roce a dále, až do dosažení takzvané přirozené vlhkosti zdiva. Cílem není dosáhnout 0 % vlhkosti, ale takzvané přirozené vlhkosti zdiva. Dobré měření by mělo probíhat na několika místech v budově a v horizontálně různých výškách.

Zdravotní rizika spojená se vzlínající vlhkostí

Vzlínající vlhkost způsobuje zdravotní rizika nepřímo. Voda vzlínající zdí se dostane do omítek a odtud se neustále odpařuje do vzduchu. Tím se zvyšuje vzdušná vlhkost, která se pak sráží na studených částech zdí jako jsou rohy místností, zdi za nábytkem nebo okolí oken a dveří. Na těchto místech se pak daří plísním, které do vzduchu uvolňují svoje spory. Spory jsou rozmnožovací útvary plísní. Po dopadu spory na vlhké místo s živinami (například omítka) začne spora plísně klíčit, poté roste a poměrně rychle vytváří další spory. Jejich vdechování je zdraví škodlivé. Astma, horší léčení z infekčních nemocí, kožní potíže, to jsou jen některé důsledky plísní v domácnostech. Nedílnou součástí pronikání zemní vlhkosti z podloží do stavby bývá zvýšená koncentrace zdraví nebezpečného prvku radon, jenž se odpařován s vlhkostí váže na prachové částice v domě, které jsou jeho obyvateli či uživateli neustále vdechovány.

Další škody způsobené vzlínající vlhkostí

  • Zhoršení kvality a stability zdi: Dlouhodobě zvýšená vlhkost ve zdi konstrukci rozhodně neprospívá. Dochází k opadávání omítky a může se narušit i samotné zdivo, které se časem začne drolit. Může docházet k poklesu zdiva a tím i celé konstrukce domu.
  • Špatné izolační vlastnosti: Zeď postižená vlhkostí má horší izolační vlastnosti a ochlazuje interiér. V topné sezoně dochází vlivem vlhkých a chladných zdí k tepelným ztrátám, tepelné nepohodě v bytě a ve zvýšené míře k nákladům na vytápění vlhkého objektu.
  • Nehezký vizuální dojem: Vlhká zeď v bytě nebo domě zkrátka a dobře nevypadá hezky.

Příčiny vlhkosti zdiva

Existuje až dvanáct příčin vlhkosti, nejčastějšími příčinami vlhkosti ve zdivu však bývají tyto:

Čtěte také: Ochrana fasády před vlhkostí

  1. Vzlínající vlhkost: Jednou z nejčastějších příčin vlhkého zdiva je vzlínající vlhkost od spodní vody. Prvním varovným znamením bývá vlhká zeď od podlahy či vlhké zdivo přímo ve sklepě. Většinou za tím stojí nefunkční hydroizolace, neboť životnost materiálů, které se k tomuto účelu používaly, byla nižší desítky let. Po uplynutí této doby již zdivo není proti vzlínající vlhkosti chráněno. Dalšími příčinami může být i nedodržení správného postupu během pokládání hydroizolace při stavbě budovy nebo izolace schází úplně.
  2. Hygroskopická vlhkost (sůl ve zdi): Každá zeď a každá omítka obsahují určité množství hygroskopické vlastní soli (sůl ve zdi) jakož i cizí sůl (např. sůl ze země). Tyto soli se působením kapilární vzlínající vlhkosti „vymývají“ ze země, případně ze zdiva. Ukládají se nejčastěji v odpařovací zóně zdiva, v omítce nebo nátěru. I když je zdivo uvnitř suché, může se stará, zasolená omítka či nátěr při vyšší vzdušné vlhkosti jevit jako mokrá.
  3. Kondenzace vody na povrchu stěny: Vzniká v důsledku dosažení rosného bodu vodních par ve vzduchu. Bývá způsobena nedostatečnou tepelnou izolací stěny, přítomností tepelného mostu nebo v zatepleném domě polystyrenem; v kombinaci s plastovými okny dům zcela uzavřeme a stává se neprodyšný. V některých případech bývá kondenzace vody na stěnách způsobená i vysokou vlhkostí vzduchu, např. když se vaří a nevětrá.
  4. Zatékání dešťové vody: Dešťová voda, která může do zdí pronikat několika způsoby. Buď do stěn stéká přes trhliny ve fasádě domu, nebo nasakuje do špatné omítky, která vlhkost propouští. Na vině přitom nemusí být jen právě padající déšť, ale i dešťová voda odražená od okolí, která naráží na zdi vaší budovy.
  5. Špatné větrání: Každý člověk prostřednictvím dýchání a pocení produkuje vlhkost.
  6. Činnosti produkující vlhkost: Zvýšenou vlhkost v domě může mít na svědomí i sušení prádla uvnitř v místnosti, častější vaření nebo delší sprchování.
  7. Novostavba (stavební vlhkost): Nově postavené domy častokrát mají vlhký vzduch a vlhké stěny, protože se stále vysušují stavební materiály, omítky a další prvky. Tato vlhkost se většinou po nějaké době ztratí a už se neobjeví.
  8. Porucha na potrubí: V případě, že se vlhkost zdiva objeví náhle a ve větším rozsahu, může být na vině prasklé vodovodní či odpadní potrubí.
  9. Vlhkost v domě po zateplení: Vlhkost v domě stoupne zejména po výměně oken za nová plastová a též vlhkost v domě po zateplení bývá vyšší. Starší netěsnící okna totiž větrala prakticky bez přestání, ale pochopitelně kvůli nim unikalo teplo, což bylo nežádoucí.
  10. Zanesené drenáže, zazděné průduchy.
  11. Nevhodné dodatečné stavební úpravy: Cementové omítky, sádrové vysprávky, neprodyšná podlahová krytina, keramické obklady kolem základů atd.

    12. Je důležité si uvědomit, že v některých případech se může jednat o kombinaci vzlínající a jiné vlhkosti. Pokud do zdi přichází ještě jiná vlhkost, pak provedení podřezání, chemické injektáže ani jiných opatření nebude fungovat. Někdy to situaci ještě zhorší, protože tato nevzlínající voda narazí při své cestě dolů na izolaci a bude se nad ní hromadit.

    Metody řešení vzlínající vlhkosti

    Úspěšný boj s vlhkostí vždy začíná odhalením konkrétních příčin. Prvním krokem je důkladná analýza situace a všech příčin vlhkosti ve vašich zdech. Sanačních způsobů je mnoho a volba přiměřeného řešení vlhkosti by měla vycházet z důkladné analýzy stupně provlhnutí a zasolení zdí. Na nízké provlhnutí (kolem 6 %) by měla stačit sanační omítka nebo odvětrávaná předstěna. Střední provlhnutí (8 až 15 %) a vysoký stupeň nasáknutí (25 %) vyžaduje již složitější sanaci.

    1. Mechanické metody (Podřezání nebo podbourání zdí, narážení plechů)

    Jedná se o nejstarší metodu. Tato metoda využívá dodatečně vložené horizontální izolace do vlhkého zdiva. Za tím účelem se zdivo po částech probourává, prořezává či provrtává tak, aby mohla být zavedena vhodná izolace (fólie, plechy).

    Výhody:

    • Pokud je dobře provedené, vytvoří pevnou překážku pro vzlínání vlhkosti.

    Nevýhody:

    • Pokud není provedeno důkladně, může voda stále vzlínat nahoru skrz netěsnosti.
    • Je tu určité riziko statických poruch (popraskané zdi apod.).
    • Obklady se budou muset udělat znovu, stejně tak fasáda a omítky.
    • Při provádění dojde k přerušení užívání nebo provozu v budově.
    • Vzlínající vlhkost se bude hromadit pod izolací, která vytvoří vodě překážku.
    • V poslední době rostoucí ceny a také nedostatek schopného personálu.

    2. Chemická injektáž (Chemická clona)

    Vytváří se zaváděním vhodných těsnicích látek do připravených vrtů, z nichž pak difuzí nebo tlakovou injektáží pronikají do okolního zdiva, jehož póry a kapiláry zaplňují a vytváří tak horizontální izolaci proti zemní vlhkosti. Injektáže tvoří dodatečnou vodorovnou hydroizolaci, kdy je hydroizolační látkou chemický roztok (kapalina, krém), který je do zdiva napouštěn (injektován) navrtanými otvory.

    Výhody:

    • Pokud je dobře provedená, vytvoří pevnou překážku pro vzlínání vlhkosti.
    • Menší riziko statických poruch než u podřezání.
    • Injektáže si můžete provést bez problémů sami, jsou časově nenáročné a nejsou takovým stavebním zásahem jako podřezávka.

    Nevýhody:

    • Pokud není provedeno důkladně (což je velmi časté, protože technických detailů je při téhle metodě velmi mnoho), může voda stále nahoru skrz netěsnosti. Nejslabší místo chemické injektáže rozhoduje o úspěchu.
    • Některé detaily jsou těžko proveditelné a problematické (různé úrovně podlah, rohy apod.).
    • Obklady se budou muset udělat znovu, stejně tak fasáda a omítky.
    • Dojde k přerušení užívání nebo provozu v budově.
    • Vzlínající vlhkost se bude hromadit pod vzniklou izolací, která vytvoří vodě překážku.
    • Poměrně nízká účinnost difuzních způsobů vedla k rozšíření chemických clon injektáží, avšak životnost těchto izolací nedosahuje původní očekávání. Nic na tom nemění ani snaha před plněním izolační látkou vytěsnit vodu z kapilárního systému zdiva předehřevem, naopak dochází při tom k dalšímu napětí a rozrušování zdiva.
    • V poslední době rostoucí ceny a také nedostatek schopného personálu.

    Pro řešení vzlínající vlhkosti pomocí injektáží je vhodný například tekutý injektážní prostředek DICOSIL 100 pro plné cihly či beton. Pro zdivo s dutinami se spotřeba počítá přibližně 1,6 * hloubka vrtu (m) * délka stěny (m). Hloubka vrtu by měla být délka stěny - 5 cm. Injektážní krém POLARIS je také efektivní pro eliminaci vzlínající vlhkosti.

    Čtěte také: postup při nivelaci vlhkého podkladu

    3. Sanační omítky (bez dalších souběžných opatření)

    Na nízké provlhnutí (kolem 6 %) by měla stačit sanační omítka. Pro řešení soklových partií se nám nejvíce osvědčila sanační tepelně-izolační omítka NANOSAN, která se zde velmi dobře vypořádává s náporem vlhkosti i solí. Omítka je specifická tím, že je na bázi přírodního hydraulického pojiva s vysokým obsahem difuzně otevřených mikropórů. Používá se na sanaci omítek poškozených kapilární (vzlínající) vlhkostí. Má velmi vysokou poréznost, prodyšnost a vynikající tepelně-izolační vlastnosti, čistě vápenné složení, nízkou hmotnost, hydrofobitu a lze ji aplikovat i na mokré zdivo, není potřeba ho štukovat. Konstrukce stěn nad linií chemických infúzních clon, kde je vyžadováno vyschnutí zdiva, jsou opatřeny systémem sanačních omítek SANOFIX. Obecně je souvrství tvořeno podhozem SANOFIX KP, jádrovou vrstvou SANOFIX H a sanačním štukem SANOFIX F. Finalizaci povrchu je potřeba provést nátěrem SANOFIX SILIKAT W, který má dostatečnou paropropustnost, aby nedošlo k narušení funkce celého souvrství.

    Výhody:

    • Pocit ze zdí se zlepší, protože na povrchu nebude nějakou dobu vidět, že je zeď mokrá.
    • Cena opatření (je ale třeba počítat s tím, že vynaložené prostředky jsou vyhozeny, protože soli omítku do několika let znovu zničí).
    • Žádný zásah do statiky domu.

    Nevýhody:

    • Toto není skutečné řešení vzlínající vlhkosti. To se dočtete i v technických listech těchto omítek. Nejdřív musí být odstraněn přísun další vzlínající vlhkosti, aby měla omítka význam.
    • Voda se skrz sanační omítku nadále odpařuje do vzduchu v místnosti a tam zvyšuje vzdušnou vlhkost. To může vyústit ve výskyt plísní, rosení oken apod.
    • Uvnitř zdi je nadále vzlínající vlhkost. Jen schovaná.
    • Do pórů sanační omítky se stále ukládají soli, které zůstanou po odpaření vody. Jakmile se póry touto solí zaplní, sůl vykvete na povrchu a zdi budou zase ošklivé, barva se oloupe.
    • K obdobným výsledkům dochází při aplikaci předstěn nebo paronepropustných obkladů či nátěrů na vlhké zdivo.

    4. Přístrojová řešení (Elektroosmotické metody, krabičky na zeď)

    Elektroosmotické metody odvlhčování zavedly do oboru sanace vlhkého zdiva novou kvalitu, jíž je citlivý, nedestruktivní proces vysoušení. Funkce těchto systémů spočívá ve vyrovnání potenciálního rozdílu, který vzniká při vzlínání vlhkosti v kapilární soustavě zdiva a dosahuje od 620 do 80 mV. V průběhu času bylo vyvinuto více elektroosmotických systémů, z nichž se dosud uplatňuje hlavně aktivní elektroosmóza. Příkladem je technologie AQUAPOL.

    Výhody:

    • Nemusíte rozkopat celý dům. Obklady, fasáda, omítky…to vše může zůstat. Samozřejmě omítky je dobré vyměnit, pokud jsou zasolené.
    • Při použití správné technologie bude dům po nějaké době bez vzlínající vlhkosti.
    • Při použití správné technologie bude toto odstranění vzlínající vlhkosti trvalé.
    • Vzlínající vlhkost se nebude hromadit pod izolací, jak tomu je u podřezání a chemické injektáže.
    • Rychlá instalace, žádné nebo minimální omezení provozu v budově.
    • Žádný zásah do statiky domu.

    Nevýhody:

    • Není krabička jako krabička. Na trhu je několik firem. Používají různé technologie. Některé vzlínající vlhkost úspěšně odstraňují, jiným se to daří v určitém procentu případů a některé jsou čistý podvod.
    • Pozor na garanci. Co je garantováno, za jakých podmínek a jak to prokážete.
    • Obchodní zástupci často prodají toto zařízení a naslibují výsledky i tam, kde to nedává žádný smysl - průsaková vlhkost, havarijní vlhkost.
    • Slibované garance často nejsou doprovázeny a podloženy kvalitním a důkladným měřením. Měřit vlhkost ve zdi vyvrtáním jedné nebo dvou děr, je nedostatečné a nelze na něm stavět tvrzení o snížení vzlínající vlhkosti ve zdivu. S tím pak souvisí obtížnost vyžadování slibovaných garancí.
    • Některé firmy mají smlouvy postaveny na „snížení vlhkosti“ a ne „odstranění vlhkosti“. Výsledkem pak je, že uplatňování garance je obtížné, protože nepřesným měřením prokáží, že vlhkost snížily a to mají i ve smlouvě.
    • Účinnost elektroosmotického odvlhčování zdiva mohou v praxi negativně ovlivňovat vodivé rozvody vestavěné v sanovaném objektu, neizolovaná kovová potrubí, bludné proudy v zeminách, složení zdiva (přítomnost anorganických solí, kyselost, vodivost), jakož i složení podloží staveb. Funkce odvlhčovacího systému bývá snižována zasolováním a korozí elektrod.

    5. Odvětrávací systémy

    Odvětrávací systémy pod podlahami a podél nosných zdí jsou nejstarší metodou, založenou na odvádění vlhkosti z konstrukce stavby přirozeným nebo nuceným větráním. Vzduchové systémy samotížné se uplatňují zejména u stavebních památek, kde nejsou požadavky na dosažení nízkých hodnot vlhkosti zdiva. Nelze je uplatnit tam, kde je požadován nízký, nebo dokonce velmi nízký stupeň vlhkosti konstrukcí. K vzduchovým systémům lze řadit také výkopy kolem obvodu stavby s následným vložením vzduchových kanálků, které mají odvádět vodní páry z přilehlého zdiva a tím je vysoušet. Méně závažná vlhkost v domě se dá řešit správným větráním a omezením činností, které mohou zvyšovat vlhkost. Větráním se zbavíme dočasné vlhkosti, která nám čas od času vzniká například v kuchyni, v koupelně a při malování zdí. Časté a intenzivní větrání nám pomůže i v případě, kdy máme zvýšenou vlhkost v domě po zateplení. Řízené větrání s rekuperací tepla je moderní řešení. Příkladem je nástěnná větrací jednotka FLUO L+.

    Tipy pro větrání:

    • Relativní vlhkost vzduchu by se měla držet v rozsahu 40 až 60 %.
    • Vlhkost v domě v létě je obvykle vyšší, neboť teplejší vzduch dokáže pojmout více vlhkosti. Proto v létě větráme zásadně ráno, večer a během noci. Nejlépe se vlhkost v domácnosti snižuje otevřením protilehlých oken - vznikne tak průvan, který sebou odnese i přebytečnou vlhkost.

    6. Vysoušeče a odvlhčovače

    Naši předkové k vysoušení vlhkosti používali sálavé teplo žhavého uhlí. Moderní obdoba této metody nahradila pánve se žhnoucím uhlím jinými zdroji tepla - například infralampami nebo topnými tělesy na elektrický proud. Energeticky schůdnější jsou infračervené vysoušeče na naftu nebo lehký topný olej. Jejich obsluha je velmi jednoduchá. Regulují se termostatem a hoření je kontrolováno fotobuňkou. Odvlhčovací aparáty zase odstraňují vzdušnou vlhkost ze vzduchu kondenzací. Kromě větrání je společným postupem u jakékoliv příčiny vlhkých zdí vytápění místnosti pomocí radiátorů nebo přímotopů. Užitečným prostředkem jsou i odvlhčovače nebo vysoušeče vlhkosti. Fungují na principu snižování vlhkosti vzduchu, která se opětovně zvýší z nasáklých zdí, a touto cirkulací dochází k postupnému vysušení stavební konstrukce. Při jejich použití by měla být místnost uzavřená, aby se nesnižoval výkon vysoušeče vlhkým venkovním vzduchem.

    Důležité kroky při sanaci vlhkého zdiva

    Než začnete s vysušováním, zjistěte nejdřív skutečnou příčinu. Před provedením sanačního zásahu, který má omezit vlhkost v objektu, je potřeba provést alespoň základní stavebně technický průzkum. Dále je vhodné stanovit si, co má být výsledkem zásahu a za jakých podmínek je možné jej dosáhnout. Nejprve je potřeba odstranit vlhké a zasolené vrstvy omítek, včetně proškrábnutí spár v povrchových vrstvách. Po provedení opatření je důležité odstranit soli. Solí je třeba se zbavit, jak nejvíc je to možné. Jakmile budete mít tyto kroky splněné, můžete se pustit do výmalby interiéru. V rámci řešení problému s vlhkostí v domě ale nezapomeňte odstranit možné příčiny, které ji způsobily. Řádně zkontrolujte střechu, okapy nebo opravte poškozené vodovodní potrubí.

    Čtěte také: Řešení kondenzace v konstrukcích

    Chybné přístupy k řešení vlhkosti

    • Zakrytí problémů vlhkého zdiva: Jedná se zejména o provedení předstěny, která není buď odvětrána vůbec, nebo nevhodně (např. zpět do interiéru), případně je poddimenzována. V meziprostoru dochází k hromadění vlhkosti, která vniká do vnitřního prostoru, a navíc dochází k tvorbě plísní za předstěnou.
    • Použití parotěsného nátěru nebo obecně vrstvy na stěny a podlahu: Bez provedení dalších opatření to obvykle vede pouze k posunutí problému do jiného místa a nezřídka se může jednat o zhoršení situace. Tady se jedná např. o vytvoření nepropustné vrstvy na stěně, bez obnovení vodorovné izolace ve stěně. Nejprve dojde ke vzlínání vlhkosti stěnou směrem vzhůru a s odstupem také k porušení nepropustné vrstvy.
    • Špatné provedení opatření: Sebelepší opatření proti vzlínající vlhkosti selže, pokud ho bude dělat lempl. Návody k omítkám, chemické injektáži, přístrojům apod. nejsou v tomto případě jen zbytečný papír. Je třeba se jimi řídit.

    Tabulka metod sanace vzlínající vlhkosti

    Metoda Výhody Nevýhody Vhodné pro
    Podřezání/Podbourání zdí Pevná fyzická bariéra proti vlhkosti Riziko statických poruch, zásah do konstrukce, nutnost nových omítek/fasády, přerušení provozu, hromadění vlhkosti pod izolací Domy s vysokým stupněm provlhnutí
    Chemická injektáž Pevná chemická bariéra, menší zásah do statiky než podřezání, možné svépomocí Nutnost pečlivého provedení (mnoho detailů), problematické rohy/různé úrovně, hromadění vlhkosti pod izolací, omezená životnost, rostoucí ceny Střední až vysoký stupeň provlhnutí
    Sanační omítky (bez dalších opatření) Zlepšení vzhledu povrchu, nízké náklady, bez zásahu do statiky Není skutečné řešení vlhkosti (jen maskování), zvyšování vzdušné vlhkosti v místnosti, hromadění solí v omítce Nízký stupeň provlhnutí (cca 6 %)
    Přístrojová řešení (Elektroosmóza) Nedestruktivní, trvalé odstranění vlhkosti, bez hromadění vlhkosti pod izolací, rychlá instalace, bez zásahu do statiky, není třeba rozkopávat dům Riziko nekvalitních přístrojů/podvodů, složitá kontrola garancí, vliv vodivých rozvodů/zasolení elektrod Různé stupně provlhnutí, ideální pro památkově chráněné objekty
    Odvětrávací systémy Přirozené nebo nucené odvádění vlhkosti, snižování vzdušné vlhkosti U samotížných systémů nelze dosáhnout nízkých hodnot vlhkosti, u řízeného větrání nutnost správného návrhu a instalace Památkové objekty (samotížné), obecně pro snížení vzdušné vlhkosti a kondenzace
    Vysoušeče a odvlhčovače Rychlé snížení vzdušné vlhkosti, pomocné při vysušování stavební konstrukce Místnost musí být uzavřená pro efektivní provoz, řeší následky, ne příčiny Dočasné řešení, pomoc při odstraňování stavební vlhkosti, po povodních

    Při řešení problémů s vlhkostí je klíčové komplexní posouzení situace a výběr nejvhodnější metody či kombinace metod. Důkladný stavebně technický průzkum je základem úspěšné sanace.

    tags: #vlhke #omitky #u #soklu #budovy #příčiny

    Oblíbené příspěvky: