PergolyVýškové dřevěné patra konstrukce: Nová éra ve stavebnictví
Výškové stavby ze dřeva jsou v zahraničí aktuálním trendem. Vznikají tak čtvrti s dřevěnými bytovými domy, školami, školkami, sportovní haly, administrativní a veřejné budovy. Bariéra dvanácti metrů výšky, která nyní limituje dřevostavby v České republice, má od příštího roku padnout.
Dlouho očekávané normy, které v Česku prolomí limity pro dřevostavby vyšší než 4 patra, by měly být brzy hotovy. Budou představeny v létě a projektanti by tak podle nich v druhé polovině roku mohli začít pracovat. Od ledna 2026 pak začnou platit. Nově by se zjednodušeným způsobem mohly projektovat stavby až do výšky 22,5 metru, což odpovídá až 8 patrům.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části - webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu.
Výhody dřevostaveb
Dřevostavba se jeví jako ideální konstrukce k nástavbám a přístavbám starších objektů. Pro toto řešení hovoří hned několik důvodů. První výhodu představuje lehkost dřevostavby. Ta je výhodná nejprve při montáži: u nástaveb se ve výškách s lehkou dřevěnou konstrukcí pracuje přesně a jednoduše. Rychlost výstavby je důležitá proto, aby se minimalizovalo nebezpečí zatečení vody do původní odbourané konstrukce.
„Rychlost postavení hrubé nosné stavby se střechou netrvala například u domu v Praze 4 déle než týden. Nejdříve byla odbourána střešní atika po obvodu střechy a po zhotovení nosných stěn a zastřešení se teprve vybouralo původní souvrství ploché střechy, které do té doby chránilo obydlené patro", říká Jaroslav Peroutka z architektonického ateliéru 3AE, který realizoval nástavbu na pražském rodinném domě ze 70. let.
Čtěte také: Dřevěné sudy: tradiční výroba
Nová část domu (dřevostavba) mívá parametry nízkoenergetické stavby. Dům dále dostane originální vzhled a vypadá jako postavený včera a nikoliv před 30 nebo 50 lety. A navíc se spolu s nástavbou většinou realizuje také obnova fasády původní části domu, takže i ta získá po rekonstrukci (což znamená také převážně zateplení) kvalitnější vlastnosti i nový vzhled.
Požární bezpečnost dřevostaveb
S vyššími stavbami však přichází i vyšší požadavky na bezpečnost, zejména v oblasti požární ochrany. A právě zde hrají klíčovou roli sádrovláknité a cementovláknité desky fermacell®. Tyto desky se osvědčily už ve výškových dřevostavbách v Německu, Švýcarsku i dalších zemích a vynikají vynikajícími požárně odolnými, akustickými a statickými vlastnostmi.
Společnost James Hardie Europe, výrobce desek fermacell®, má pro projektanty a developery připravený kompletní balík technické podpory - od návrhových a statických tabulek, přes požárně klasifikační protokoly, akustická měření až po ekocertifikáty a EPD dokumentaci.
Dřevostavby jsou podle něj stejně bezpečné jako budovy z jiných materiálů. Náměstek generálního ředitelství hasičů Daniel Miklós by s bydlením v patrové budově ze dřeva problém neměl.
Dobré vlastnosti při případném požáru podle něj vykazují také sendvičové konstrukce na bázi dřeva. Nosná konstrukce je opláštěná většinou materiály, které jsou nehořlavé. Například sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně.
Čtěte také: Venkovní sezení ze dřeva
Hybridní konstrukce
Prefabrikace, stabilita, požární bezpečnost, přesnost a jednoduchost montáže - to jsou hlavní přednosti, díky nimž fermacell® nachází uplatnění v rostoucím segmentu hybridních konstrukcí dřevostaveb.
Hybridní konstrukce se prosazují stále více a cíleně se u nich využívají výhody masivní a dřevěné konstrukce: ocelový skelet nabízí zejména u vícepodlažních staveb jasné výhody z hlediska statiky. Dřevěné stěny se zase vyznačují velmi dobrými tepelněizolačními vlastnostmi a jsou obvykle tenčí než masivní stěnové prvky. Obložení sádrovláknitými deskami fermacell® zajišťuje vysokou stabilitu a zároveň vysokou požární odolnost.
Dalším důležitým argumentem pro hybridní konstrukci je snížení vlastní hmotnosti budovy. S nenosnou předvěšenou fasádu ve formě prefabrikované dřevěné konstrukce lze ušetřit několik tun vlastní hmotnosti, což se u výškové budovy výrazně projeví při dimenzování základů a stabilizaci. Díky štíhlým vnějším stěnám je navíc možné dosáhnout výrazně větší obytné plochy.
CLT panely
Za pár dní zde spustí výrobu takzvaných CLT panelů, které mohou hrát významnou úlohu v udržitelném stavebnictví. CLT je zkratka výrazu cross laminated timber, tedy křížem lepené dřevo. Jednotlivé vrstvy masivního dřeva se lepí kolmo na sebe, což zvyšuje pevnost, odolnost i tvarovou stálost dřeva. Díky tomu vydrží víc než běžné dřevěné konstrukce, a proto je možné z nich stavět i výškové budovy.
„Stavět ze dřeva ale dává smysl. Používáte lokální, obnovitelnou surovinu. Dřevo má mnohem nižší uhlíkovou stopu. Ve srovnání s výrobou cihel či betonu není naše výroba tolik energeticky náročná,“ říká Vícha. Navíc je i stavba z dřevěných panelů rychlejší - a to nejen při srovnání s běžnými materiály, ale i s klasickou dřevostavbou či roubenkou.
Čtěte také: Grilování: uhlí nebo brikety?
Ve světě se ze dřeva už staví ledacos, třeba i mrakodrapy. Má dvacet podlaží a jeho výška dosahuje téměř 80 metrů. Vedle CLT panelů byla při stavbě využita také lepená dřevěná konstrukce, ocel a beton. Úplně nejvyšší dřevěnou budovou na světě je s 85,4 metru Mjøstårnet v norském městě Brumunddal.
tags: #výškové #dřevěné #patra #konstrukce
