Požární bezpečnost výškových budov a zateplení polystyrenem

Tragický požár londýnské výškové budovy Grenfell Tower nenechal chladným asi nikoho a mnohé naopak pořádně rozpálil. V každém případě je ale vždy lepší použít materiály nehořlavé. Používání nehořlavých izolací je klíčové při zateplování fasád výškových budov i bytových domů. Co se týká požárního zabezpečení, jsou českomoravské výškové budovy podle odborníků zabezpečeny dobře. Hůře na tom však již je aplikace hořlavých materiálů při realizacích zateplování těchto budov. Kvalita zateplení často vůbec neodpovídá požadovaným standardům a to začíná již při testování stavebních výrobků, které bývá na míle vzdáleno podmínkám skutečného požáru.

České protipožární předpisy jsou ve srovnání s většinou evropských zemí na velice dobré úrovni. Zásadní je zpřísněné omezení použití hořlavých materiálů do určité výšky a od této výšky pouze při splnění konkrétních podmínek. Ovšem v praxi je slabinou stavebních firem právě správné použití hořlavých materiálů. Revidovaná norma ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb přitom platí pro nově i dodatečně zateplované budovy.

Třídy reakce na oheň a volba materiálu

Z výše zmíněných důvodů byly zavedeny třídy reakce na oheň a my bychom měli vybírat pouze výrobky nehořlavé, čili třídy A1 a A2. Použití nehořlavých materiálů snižuje rizika při skutečných požárech. Norma je norma, nikdo však nepřikazuje, ale ani nezakazuje, aby šel stavebník až za její hranici, čili aby učinil protipožární opatření ještě účinnější. Můžeme používat jen nehořlavé materiály třídy A1 a A2, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Oheň se pak nešíří lavinovitě po fasádě a šíří se pomaleji i samotnou budovou. Z hlediska norem požární bezpečnosti je možná překvapivě rozhodujícím kritériem výška budovy. Jiná pravidla tudíž platí pro výškové budovy a jiná zase pro stavby s pouhým jedním podlažím.

Třídy reakce na oheň dle ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb:

Materiály se podle hořlavosti dělí do tříd reakce na oheň dle ČSN EN 13501-1.

Většina standardního EPS pro fasády je třídy E - hoří, ale nekapká hořícím materiálem. Minerální vata je třídy A1 nebo A2 - nehořlavá. Grafitový polystyren (EPS s grafitovými přísadami) bývá rovněž třídy E.

Čtěte také: Nová éra dřevostaveb

Požadavky na zateplení podle výšky budovy

Česká norma ČSN 73 0810 a metodické pokyny Ministerstva vnitra stanoví, jaký materiál lze použít v závislosti na výšce budovy. Rozsah požadavků se tedy nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky.

Jednopodlažní stavby (0,0 až 12,0 m požární výšky)

• U jednopodlažních staveb jsou požadavky na požární ochranu v rámci zateplování v podstatě nulové.
• Prvky použité k zateplení takovýchto staveb by měly být v třídě reakce na oheň klasifikovány alespoň jako E. To splňuje například samozhášivý fasádní polystyren.
• Budovy do 12 m požární výšky pak musí mít zabezpečený pouze sokl zateplovacího systému.
• Lze použít EPS bez omezení.

Budovy s požární výškou od 12 do 22,5 m

• U takových již musí být sestava zateplovacího systému zařazená v třídě reakce na oheň alespoň B. To splňují například fenolické pěny nebo izolace z EPS.
• Povinné protipožární pásy z minerální vaty A1/A2 v úrovni každého stropního věnce (horizontální pásy min. 150-200 mm výšky) a nad každým otvorem (okno, dveře).
• Nově je též třeba aplikovat u zateplovaných budov širší požární pásy z minerální izolace (místo 0,5 metru 0,9 metru), přičemž pásy musí být umístěné nad soklem, okny a atikou domu včetně nejvyššího podlaží (zde je eliminováno riziko vzplanutí střechy).
• Tyto požární pruhy musí být z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2, a musí být minimálně 90 cm široké.
• Pásy se umísťují v úrovni každého stropního věnce, nad každým okenním nebo dveřním otvorem a v místech, kde by oheň mohl přeskakovat z okna na fasádu.
• Šířka pásu závisí na normě a výšce budovy - zpravidla 150-300 mm.

Výškové stavby nad 22,5 m

• U budov, jejichž výška překračuje hranici 22,5 metru jsou pochopitelně také nejpřísnější pravidla stran požární bezpečnosti.
• Nehořlavý tepelný izolant zde může mít třídu odolnosti nejhůře A2. Většinou se zde používá izolace z minerálních vláken.
• Celé zateplení musí být z nehořlavých materiálů nebo musí být doloženo posouzení požárním specialistou.

Specifické požadavky a detaily

Klíčovým prvkem při zateplování budov z hlediska požární bezpečnosti je i odbornost provedení s dodržením veškerých předepsaných postupů a pravidel. Zateplení vnějších obvodových stěn se v období posledních třiceti let provádí především pomocí systémů ETICS.

• Založení ETICS: Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů. Pokud je založeno nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, je potřeba eliminovat riziko zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m.
• Fasády bez požárně otevřených ploch: Na části fasády bez požárně otevřených ploch (bez oken, dveří, vyústek technologického zařízení) lze vynechat všechny kombinace materiálů včetně základních požárních pruhů a lze použít pouze hořlavý tepelný izolant, pokud bude od ostatních částí fasády oddělen svislým požárním pruhem v šíři alespoň 0,9 m.
• Vyústění technologického zařízení: Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS.
• Bleskosvod: Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády.
• Šíření zplodin hoření: Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest.
• Dilatační spáry: Pokud jsou ve fasádách jakékoli spáry (například dilatační), které jsou vyplněny materiálem jiné třídy reakce na oheň než A1 nebo A2, pak se za vyhovující považuje, když jsou tyto spáry chráněny materiály A1 nebo A2 tloušťky alespoň 25 mm.

Problematika testování a praxe

I přes vysokou úroveň platných norem však v ČR chybí dostatečné praktické zkušenosti s hašením zateplovacích materiálů. Testování probíhá v ideálních podmínkách zkušeben, na malých vzorcích a při slabém ohni. Bylo by proto třeba, aby se zkoušky přiblížily reálným požárům.

• V současnosti jsou prováděny takzvané velkorozměrové zkoušky fasád na vzorcích ve tvaru L výšky 5,7 m, délky hlavního ramene 3 m a vedlejšího ramene 1,2 m, přičemž je použit hořák výkonu 3 MW.
• Středněrozměrové zkoušky probíhají na vzorcích výšky 2,4 m a při výkonu hořáku pouze 100 kW.
• Realita je však taková, že požár může dosahovat výkonu 4 MW a více.

Problematické je i hašení, jelikož ze země lze hasit budovy nejvýše do 12 metrů, jinak je třeba zasahovat zevnitř. A pokud je výšková budova z hořlavého materiálu, oheň se šíří velice rychle. Fasádní izolace je velká plocha materiálu pokrývající celou obálku budovy. Pokud je z hořlavého materiálu a vypukne požár, může fasáda fungovat jako požární šiřitel - plamen se po ní rychle rozšíří na celou výšku budovy. Tento jev je zvláště nebezpečný u vyšších budov, kde únik trvá déle a hasičský zásah je obtížnější.

Doporučení pro větší bezpečnost

Zajištění požární bezpečnosti v budovách by mělo být prioritou. Lidé mohou při volbě stavebních materiálů kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen nehořlavé, tedy třídu A1 a A2. Tyto materiály nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře.

Čtěte také: Vlastnosti polystyrenu pro OSB

• Volba nehořlavé izolace: Ideálním řešením je zateplovat nehořlavou kamennou vlnou ROCKWOOL, která je klasifikována v nejvyšší třídě reakce na oheň A1, tedy nehoří. Vlákna kamenné vlny odolávají teplotám až do 1000 °C, nepřispívají k jeho rozvoji a šíření, nezpůsobují vznik hořících kapek ani částic. Proto je vhodná pro zateplování výškových budov a bytových domů, kde je nutné dodržovat požadavky z hlediska požární bezpečnosti staveb.
• Důsledná realizace: Za správné provedení zodpovídá realizační firma. Doporučuje se ptát firmy, zda jsou protipožární pásy zahrnuty v ceně, požadovat technické listy výrobků s uvedenou třídou reakce na oheň a ověřit, že firma pracuje s certifikovaným zateplovacím systémem s posouzením požární bezpečnosti.
• Přísnější posuzování: Pokud by bylo opláštění londýnského obytného domu Grenfell Tower realizováno právě podle současné české protipožární normy, zřejmě by k tak velké tragédii vůbec nedošlo.

Budoucí vývoj a úspory

Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně díky realizaci zateplení s pomocí pěnového polystyrenu namísto minerální vaty.

• Navrhuje se zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny, jelikož je prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže.
• Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm.
• Navrhuje se připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou.

„O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov.

„Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit - je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku.“

Často kladené otázky

Mohu použít polystyren EPS na fasádu libovolně vysoké budovy?

Ne. Pro budovy s výškou nad 12 metrů (zhruba 4 nadzemní podlaží) jsou povinné protipožární pásy z minerální vaty v úrovni každého podlaží. Nad 22,5 metru (výšková budova) jsou požadavky ještě přísnější - celé zateplení musí být z nehořlavých materiálů nebo musí být doloženo posouzení požárním specialistou. Pro rodinné domy do 12 m výšky EPS bez omezení používat lze.

Jak poznat, jakou třídu reakce na oheň má můj izolant?

Třída reakce na oheň je součástí technického listu výrobku a musí být uvedena v prohlášení o vlastnostech (CE označení). Hledejte označení Euroclasses: A1 nebo A2 (nehořlavé - minerální vata, pěnové sklo), B nebo C (těžce nebo středně hořlavé), E nebo F (hořlavé - EPS). Třída se uvede jako kombinace s kouřovými třídami: např. E nebo E-d2.

Čtěte také: Jak na OSB podlahu

Jsou protipožární pásy viditelné na hotové fasádě?

Při správném provedení ne. Protipožární pásy z minerální vaty jsou zality stejnou armovací hmotou a omítkou jako zbytek fasády. Pokud je tloušťka pásů stejná jako okolní izolace a omítka je provedena rovnoměrně, na hotové fasádě pásy vidět nejsou. Problém nastane, pokud je pás jiné tloušťky nebo pokud se jinak chová při zpracování omítky.

Kdo zodpovídá za požární bezpečnost zateplení - projektant nebo firma?

Za návrh zodpovídá projektant nebo zpracovatel technické dokumentace. Za správné provedení zodpovídá realizační firma. U rodinných domů bez projektanta leží zodpovědnost na realizační firmě, která musí znát a dodržovat platné normy. Při pochybnostech je vhodné vyžádat si od firmy písemné prohlášení o shodě s normami.

tags: #vyskove #budovy #polystyren #požární #bezpečnost

Oblíbené příspěvky:

• Tradiční techniky vypalování dřeva
• Podlahové topení a dubová podlaha
• Hnědá dýha jasan: Detaily a nápady
• Jak brousit podlahu
• Truhlářský návod na výběh pro drůbež