PergolyTechnické řešení detailů příček Ytong
Při stavbě příček z pórobetonu Ytong není nutné být profesionálním Ytong mistrem. Kromě správného nářadí a času na seznámení se s doporučenými postupy pomohou i praktické rady. Všechny detaily a popisy správného zdění příček z Ytongu najdete na stránkách společnosti Xella, kde jsou k dispozici produktové listy a publikace Stavební postupy. Příčkovky Ytong vynikají snadným a rychlým zděním s minimem odpadu, předností je i jejich nízká hmotnost a vysoká přesnost vyzděných příček.
Založení příček a separační vrstva
Často se stavebníci ptají, proč je při zdění příčky nutná separační vrstva na podlaze a zda není možné klást první řadu příček přímo do malty. Praktici takový postup nedoporučují. Naopak, pod první řadu zdiva je potřeba nejprve položit separační vrstvu (asfaltový pás, papírová lepenka apod.), aby došlo k oddělení stropu od příčky. Předejde se tak možným nežádoucím dotvarováním stropů a stěn, což by mohlo mít za následek popraskání příček apod.
Vedení rozvodů v příčkách Ytong
Zajímá vás, do jaké maximální hloubky můžete provést rozvody v příčkách z Ytongu? Obecně společnost Xella doporučuje, aby se v Ytong příčce tloušťky 75 a 100 mm vytvořila drážka pouze pro vedení el. kabelů. V příčce tl. 125 mm je možné vést i vodu a v příčce tl. 150 mm i odpad apod.
Omítání příček z pórobetonu Ytong
Mezi pravidelně se objevujícími se otázkami je i téma omítání příček z pórobetonu Ytong. Většina kutilů a domácích mistrů ví, že k příčkám Ytong patří i malty a omítky této značky, ale ne vždy mají jasno, jak tlustá má být vrstva malty a omítky při zdění pórobetonových příček.
Akustické požadavky na příčky Ytong
Současná akustická norma přinesla řadu výzev nejen pro projektanty, ale i pro výrobce stavebních materiálů. S příčkovkami z pórobetonu Ytong se snadno a rychle pracuje bez ohledu na to, jestli se s nimi staví nový objekt nebo rekonstruuje stávající bydlení. Při potřebě zlepšit akustiku vnitřních prostor nebo nosnost stěn lze vybrat ze sortimentu firmy Xella vápenopískové tvárnice Silka.
Čtěte také: Ytong montáž fasády
Podle Martina Mihála, vedoucího technického oddělení Xella CZ/SK, přinesla poslední změna akustické normy více změn. Zásadní je však z pohledu výrobce stavebních materiálů skutečnost, že akustické parametry, kladené na příčky uvnitř bytu, se nyní týkají všech obytných místností (mimo příslušenství) a současně platí nejen pro bytové, ale i pro rodinné domy. Smysl současné normy je tak zřejmý - je jím ochrana dané místnosti před jakýmkoliv zdrojem hluku, včetně případů, kdy je jeho zdrojem vedlejší místnost. Podle upravené akustické normy by stěny mezi obytnými místnostmi měly splňovat zvukovou izolaci R´w a/příp. Dntv ≥ 40 dB.
Pro ilustraci uvádíme parametry stěny, realizované s příčkami Ytong Klasik tl. 100 mm na maltu Ytong, oboustranně omítnutých akustickou omítkou Ytong tl. 15 mm. V tomto případě je hodnota Rw(C, Ctr) = 42. Pokud stavebník použije příčky Ytong Klasik tl. 125 mm, vzroste hodnota Rw(C, Ctr) = 44. Klasické příčky Ytong, omítnuté vnitřní akustickou omítkou Ytong, odpovídají požadavkům normy.
Tabulka akustických parametrů příček Ytong
| Tloušťka příčky Ytong Klasik | Omítka | Hodnota Rw(C, Ctr) |
|---|---|---|
| 100 mm | Akustická omítka Ytong tl. 15 mm (oboustranně) | 42 dB |
| 125 mm | Akustická omítka Ytong tl. 15 mm (oboustranně) | 44 dB |
Navrhování zděných konstrukcí podle Eurokódu 6
Pro posuzování únosnosti zdiva platí od března 2010 jako jediná řada nových českých a evropských norem (Eurokód 6) pro zděné konstrukce označená ČSN EN 1996. Tato norma stanovuje požadavky na únosnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí. Nestanovuje jiné požadavky, např. nepokrývá zvláštní požadavky navrhování na seismická zatížení. V Eurokódu 6 nejsou uvedeny hodnoty zatížení působící na pozemní a inženýrské stavby, které se mají uvažovat při navrhování.
Norma EN 1996 -1 -1 uvádí principy a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost zděných konstrukcí. Je založena na použití metody mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů. EN 1996 -1 -1 je určena pro použití komisemi navrhujícími normy pro návrh konstrukcí a s nimi spojených výrobků, normy pro zkoušení a normy pro provádění staveb; investory.
Část 1 -1 Eurokódu 6 je obecným základem pro navrhování pozemních a inženýrských staveb z nevyztuženého a vyztuženého zdiva, do kterého jsou vloženy výztužné pruty pro dosažení potřebné tažnosti, únosnosti a použitelnosti zdiva. Pro předpjaté a sevřené zdivo jsou uvedeny zásady, nikoliv aplikační pravidla. Část 1 -1 poskytuje podrobná pravidla, která jsou použitelná zejména pro běžné budovy. Při navrhování zděných konstrukcí se řídíme podle ČSN EN 1996 Eurokód 6 Navrhování zděných konstrukcí - část 1 -1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené konstrukce. Tato norma je podkladem pro zpracování přesných a podrobných statických výpočtů zděných prvků. Udává také základní pravidla pro zděné konstrukce.
Čtěte také: Řešení tepelných mostů u ostění
Výrobce pórobetonu Ytong, společnost Xella CZ, vydává v pořadí již druhé aktualizované a rozšířené vydání příručky Statika, která by měla projektantům a architektům usnadnit projektování staveb z pórobetonu Ytong. Obsah publikace se soustřeďuje především na řešení nevyztužených zděných svislých nosných konstrukcí z materiálu Ytong a Silka navržených podle nových evropských a českých norem - eurokódů. Druhé vydání je doplněno o nové materiály ze sortimentu Xella pro zděné konstrukce, jsou doplněny nové výpočtové postupy, publikace je rozšířena o navrhování zděných konstrukcí na účinky zemětřesení.
Zjednodušený výpočet v Eurokódu 6
Pro stavby menšího rozsahu a jednoduché stavby Eurokód 6 (část 3) zavádí zjednodušené metody výpočtu. Tato metoda přináší rychlý a jednoduchý návrh. Pro použití zjednodušených výpočtů jsou normou přesně definovány velikost staveb a jejich konstrukční provedení. Zjednodušené metody definují dvě kategorie staveb, pro něž je možné postup použít. Pro každou kategorii staveb je navržena jiná metoda zjednodušení výpočtu. Zjednodušené metody výpočtu umožňují rychlejší provedení výpočtu nosné stěny, za podmínek zjednodušení zadání a použitých postupů. Výsledky také obvykle vycházejí s vyšší rezervou v únosnosti oproti standardnímu výpočtu. To je způsobeno především normativní volbou součinitelů zavádějících vzpěr a uložení stěny. První metoda stanovuje zjednodušeným způsobem součinitel φ. Pro zjednodušené výpočty obecně platí omezení štíhlostního poměru stěn na 18 nebo 21. To v podstatě umožňuje výpočet pro výšku stěny 3 metry v tloušťce od 175 mm. Při nejvíce užívaných tloušťkách vnitřních nosných stěn 250 a 300 mm bezpečně splňujeme podmínky štíhlosti.
Metodu lze užít pro budovy nejvýše se třemi nadzemními podlažími. Jsou definovány podmínky pro použití metody jako u metody pro zjednodušení výpočtu stěn na svislé zatížení. Principem metody je stanovení velikosti a umístění smykových stěn. Při navrhování daných objektů je potřeba upravit uložení stropů tak, aby vyhovovalo podmínkám výpočtu, tzn. ustanovením v normách. Osazení stropní konstrukce alespoň na dvě třetiny šířky stěny není pro stavební praxi a zvyklosti firem obvyklé a je potřeba toto od projektu zajistit a na stavbě dodržet.
Posuzování únosnosti zdiva
Při posuzování únosnosti zdiva se stanovují následující pevnosti:
- Průměrná pevnost zdicího prvku v tlaku (fu): Je základní pevností zdicího materiálu určenou ze zkoušek.
- Normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlaku (fb): Pevnost označená fb se nazývá normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlaku. δ - vliv šířky a výšky zdicího prvku.
- Charakteristická pevnost zdiva v tlaku kolmého k ložným spárám (fk): Dále stanovíme z pevnosti fb výpočtem charakteristickou pevnost v tlaku. Pevnost také často přímo udává výrobce ve svých podkladech. Jedná se o pevnost již pro celé zdivo včetně zdicího materiálu a malty.
- Návrhová hodnota pevnosti (fd): Návrhovou hodnotu pevnosti stanovíme podělením charakteristické pevnosti zdiva v tlaku hodnotou součinitele materiálu. Ten dosahuje pro zdivo obecně hodnot 2,0 a 2,2 MPa. Liší se podle druhu užité malty. Pro maltu návrhovou, dodanou výrobcem, má hodnotu nižší. Pro maltu předpisovou, která vznikne například mícháním na stavbě a která může dosáhnout nižší kvality, má hodnotu vyšší. Pro pórobeton platí hodnoty stanovené odděleně. Pro návrhovou maltu je to 2,5 MPa a pro předpisovou 2,7 MPa.
Zatížení a kombinace zatížení
Stálé zatížení na zdivo se sestavuje podle ČSN EN 1991 -1 -1 na základě rozměrů stavebních konstrukcí a objemových tíh navržených materiálů, popř. váhy prvků. Součinem těchto hodnot určujeme charakteristickou hodnotu stálého zatížení pro daný materiál nebo prvek. Proměnné zatížení sestavujeme podle norem uvedených v předchozí kapitole. Užitná zatížení na podlahách volíme podle účelu místnosti. Klimatická zatížení sněhem a větrem podle umístění stavby na mapě a v terénu.
Čtěte také: Bungalovy Ytong: Váš průvodce
Na rozdíl od dřívější praxe s různou hodnotou součinitelů zatížení pro různé materiály a velikosti nahodilých zatížení podle původní ČSN 73 0035 zavádí Eurokód jednotné hodnoty součinitelů pro stálá a proměnná zatížení. Proto je výhodné provést součty charakteristických hodnot stálých zatížení (váhy a vrstev konstrukce) bez součinitelů a kombinaci provést s vynásobením součiniteli zatížení až pro výsledné hodnoty. Pro sestavení účinků stálého a proměnného zatížení na jednotlivé konstrukce nebo objekty používáme základní kombinaci zatížení.
Při posuzování únosnosti se rozlišují dva mezní stavy:
- EQU: Jedná se o ztrátu statické rovnováhy konstrukce nebo její části. Jde o stabilitu konstrukce proti účinku vnějších sil.
- STR: Jedná se o vnitřní poruchu nebo nadměrnou deformaci konstrukce. Rozhoduje pevnost konstrukčního materiálu.
Zdivo pod úrovní terénu
Pro stěny podzemí nemusí být výhodné užití pórobetonových stěn kvůli jejich nižší pevnosti v ohybu a tlaku a působícímu bočnímu zatížení od zeminy. Proto doporučujeme užít vápenopískových tvárnic Silka s vyšší pevností a hmotností nebo pórobetonové tvárnice P4 a P6 s vyšší pevností. Suterénní stěny posuzujeme na účinky svislého zatížení od váhy budovy a vodorovného zatížení od zeminy za stěnou. Zemní tlak vyvodí nejvyšší účinek v patě stěny. Pokud je stěna samostatně stojící, je i zatěžovací moment v patě největší. Je zde také účinek smyku od bočního zemního tlaku. Zde posuzujeme ložnou spáru v patě zdi. Je třeba si uvědomit, že zděná stěna zde stojí na základu nebo na vrstvě izolace proti vodě a vlhkosti umístěné na základě. Pro posouzení lze užít v ČSN EN 1996 1 - 3 uvedenou zjednodušenou metodu návrhu budov vůči vodorovným silám nebo postup dle ČSN EN 1996 1 -1. Působí zde pro nás také příznivě přetížení od vrchní stavby včetně váhy stropních konstrukcí. Při opření stěny do příčných stěn výrazně klesne namáhání stěny. Stěna pak působí jako deska opřená v patě, po svislých stranách a v horní rovině o stropní konstrukci. Cihly maltujeme i ve svislých spárách.
Jiné řešení předpokládá, že před zděnou stěnu zařadíme železobetonovou stěnu odolávající samostatně zemnímu tlaku. Stěna sama přenáší účinky zemního tlaku, vnitřní vyzdívka pak má izolační funkci. Vyzdívka může však být i konstrukcí přenášející zatížení od stropní konstrukce nad podzemím a zatížení od horní stavby. Opěrná stěna pak stojí zcela nezávisle. Zároveň musíme při řešení podzemní stěny v návaznosti na podlahu umístit před stěnu izolaci proti vlhkosti.
Kompletní stavební systém Ytong od společnosti Xella CZ, s.r.o. nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav.
tags: #ytong #detail #zhlavi #pricky #technické #řešení
