Zátěžové nátěry na beton: Komplexní přehled

Betonové povrchy jsou populární nejen v průmyslových halách, ale i v domácnostech. Z betonu bývají vyrobeny stěny, podlahy i různé dekorativní prvky. Barva dodá betonovému povrchu estetičtější a novější vzhled, zvýší jeho životnost, ale i odolnost proti poškození. Zátěžovou barvu můžete používat při nátěru venkovních i vnitřních podlah. Barvy na beton mají dnes velmi široké spektrum. Jejich aplikace může betonové, minerální podlaze prospět, může ji však i velmi významně poškodit. Při nepříznivých okolnostech, nedostatečné přilnavosti barevného povlaku či krátké trvanlivosti naneseného nátěru se jedná o nezanedbatelnou škodu. Při rozhodování je vždy třeba zvážit konkrétní situaci, stav konstrukce, namáhání jejího povrchu (včetně klimatických vlivů) a cíl, kterého má aplikace dosáhnout.

Typy zátěžových barev na beton

Zátěžové barvy na beton se dělí do několika skupin podle typu pojiva, což je základní spojovací látka, kterou barva obsahuje. Před výběrem barvy musíte přesně vědět, k jakému účelu budete barvu potřebovat. Zároveň je nutné popřemýšlet o efektu, který má barva betonovému povrchu dodat. Barvu můžete vybírat i s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí.

Rozdělení podle pojiva

• Akrylové barvy: Jsou cenově dostupné, ale použít je můžete spíše na méně zátěžových površích. Aplikovat je můžete především na balkon, terasu, sklep nebo jiná místa, která nepřijdou do kontaktu s koly vozů. Lze je aplikovat na méně zatěžované povrchy. Základní akrylátové 1 či 2 složkové barvy obsahující silikonovou emulzi jsou obvykle univerzální nátěrové hmoty s pojivem tvořeným akrylátovou disperzí s přídavkem rozpouštědla či bezrozpouštědlové silikonové emulze, které jsou vodoodpudivé a zároveň paropropustné v transparentním provedení, což je bezbarvá laková úprava s nízkou odolností. Je nutná penetrace savého povrchu. Důležité je si uvědomit, že se jedná o úpravu betonu na povrchu, systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce betonu.
• Epoxidové barvy: Tyto nátěry jsou velmi odolné vůči oděru, skvrnám i chemikáliím. Z tohoto důvodu se používají při ošetřování podlah v průmyslových halách či vysoce frekventovaných prostorách. Využít je můžete i při ošetření podlahy v dílně nebo garáži. Epoxidové barvy jsou dostupné v mnoha různých odstínech a postarají se o dokonalý vzhled podlahy. Tyto barvy se však nesmí používat v exteriéru, protože nejsou odolné vůči UV záření. Dvousložkové tvrdé barvy obsahující pryskyřici a tvrdidlo, tedy epoxidy, jsou typicky univerzální dvousložkové hmoty tvořené bází a tvrdidlem s difúzní neparopropustností. Vynikají vysokou pevností a tvrdostí (zvýšení fyzikální odolnosti) a odolností proti mnoha chemikáliím agresivním pro beton. Adheze epoxidů k betonu je při správné přípravě podkladu velmi vysoká. Kvůli nízké odolnosti UV záření nebývají vhodné do exteriéru. Nutnost penetrace povrchu. Stejně jako u akrylových barev, i zde platí, že se jedná o úpravu betonu na povrchu, která se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce betonu.
• Polyuretanové barvy: I tyto barvy jsou velmi odolné vůči oděru a skvrnám. Polyuretanovou barvu rovněž využijete při nátěru komerčních, průmyslových nebo veřejných prostorů. Tato materiálová skupina je příbuzná epoxidům, tvořená opět bází a tvrdidlem s difúzní neparopropustností s univerzálním použitím. Avšak po vytvrzení jsou pružnější. Jsou dobře odolné na povětrnosti a UV záření (nekřídují vs. epoxidy). Uplatnění nalézají například u nátěrových systémů schopných přemosťovat pohyblivé trhliny či venkovních nátěrech. Nutnost penetrace povrchu. Opět se jedná o úpravu betonu na povrchu, systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce betonu.
• Disperzní báze: Jedná se o směs látek s univerzálním použitím, kdy jedna (či více) látka je rovnoměrně rozptýlena ve druhé. Disperze stojí za rozšířením vodou ředitelných hmot. Může se jednat o akrylátové, polyuretanové, epoxidové či jiné materiálové báze. Nutnost penetrace povrchu dle typu disperze. I zde se jedná o úpravu betonu na povrchu, systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce betonu.

Rozdělení podle ředění

• Rozpouštědly ředitelné barvy: Nevýhodou je menší šetrnost barvy k životnímu prostředí. Tyto barvy mohou být rovněž zdravotně závadné. Pro rozpouštědly ředitelné barvy je typický zápach a delší čas, který potřebují ke svému schnutí. Největší výhodou je velmi dobrá chemická i mechanická odolnost.
• Vodou ředitelné barvy: Jsou šetrnější a ekologičtější. Po aplikaci nebude barva zapáchat a výhodou je jejich rychlé schnutí.

Vlastnosti kvalitní zátěžové barvy na beton

Kvalitní zátěžová barva na beton musí nabídnout vysokou krycí schopnost, opravdu velkou odolnost, dlouhou životnost a snadnou omyvatelnost. Kvalita barvy souvisí se samotným složením. Každá barva je složena z vody, barviva a pojiva. Kvalitnější barvy obsahují méně vody a více pojiva a barviva. Kvalitu barvy ovlivňuje z velké části výrobce. Při výběru zátěžové barvy je samozřejmostí odolnost vůči poškození a oděru. U interiérových barev si všímejte množství těkavých látek, které jsou v barvě obsaženy. Tyto látky mohou být při uvolňování škodlivé a v uzavřených prostorech by se používat neměly. Všechny venkovní barvy by měly být odolné vůči povětrnostním vlivům.

Příprava podkladu před aplikací nátěru

Před tím, než začnete barvu aplikovat, musíte povrch pořádně připravit. Barvy byste měli vždy nanášet na dokonale vyzrálý, suchý a čistý beton. Beton je vyzrálý, vyrovnaný opatřený základním již vyschlým penetračním nátěrem. Pro nové betony to značí alespoň 3 měsíce. Pokud se rozhodnete natírat nový, nevyzrálý beton, upozorňujeme, že máte jen velice malé procento úspěšnosti. Nový beton se k barvám na podlahy chová velice agresivně a poškozuje je. Betonová podlaha musí být samozřejmě čistá, bez olejových fleků a nesmí se drolit/loupat/praskat. Barvu můžete aplikovat na čistý povrch, který je zbaven prachu, různých nečistot i mastnoty. K hloubkovému čištění můžete použít vysokotlaký čistič. V případě potřeby opravte veškeré nerovnosti případně praskliny. Díky tomu bude barva aplikována rovnoměrně. Instalace podlahových nátěrů vyžaduje vstupní inspekci betonových či litých podlah. Zkoumá a hodnotí se také tvrdost povrchového materiálu betonových podlahy dle Mohsovy stupnice tvrdosti, která vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Před aplikací je vždy provedena zkouška pevnosti a tvrdosti podkladu. Pevnost a tvrdost podkladu se posoudí pomocí ocelového trnu, který se do něj zarývá. U podlah s neznámou skladbou se volí sonda v tloušťce podkladních vrstev. Následně je případně provedeno měření vlhkosti podkladu, jelikož je velmi důležitým parametrem podlahy před aplikací ochranných systémů z hlediska zbytkové vlhkosti. U betonových potěrů nesmí podle ČSN jejich zbytková vlhkost přesáhnout 4 %, u anhydritových potěrů dokonce 0,5 %. Je také prováděna zkouška savosti podkladu. Savost stávajícího podkladu se posoudí pomocí nalití malého množství vody na podklad. Pokud se voda po zhruba 5 minutách beze zbytku vsákne, jedná se o savý podklad, v opačném případě je podklad nesavý. V případě potřeby odstranění zbytků volných částic, nátěrů, lepidel a dalších balastních materiálů je provedeno odstranění mechanickou cestou, a to obroušením, tryskáním nebo odfrézováním až na vrstvu pevného soudržného podkladu.

Aplikace zátěžového nátěru

Při výběru správné zátěžové barvy na beton myslete i na to, že podmínkou pro opravdu kvalitní výsledek je její správná aplikace. Barvu můžete nanášet pomocí malířského válečku, štětce a na větší plochy můžete použít stříkací pistoli. S její pomocí budete moci nátěr aplikovat rovnoměrně. V jedné vrstvě si však barvu může dovolit aplikovat pouze ten, kdo má vysokotlaké zařízení. Pokud se barva natírá, je nutno aplikovat vždy nejméně dvě vrstvy.

Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru

Postup aplikace

1. Penetrační, neboli základní nátěr: Ten se vytváří z barvy samotné (vyšší ředění) nebo samostatnou základovou barvou. Nelze obecně říci, která varianta je lepší. Jsou barvy, pro které základ ani neexistuje. V tomto kroku dbejte na to, aby barva měla správnou hustotu, aby povrch penetrovala, a aby nezůstávala na povrchu jako krycí nátěr. Penetrační barva proniká hluboko do podkladu, zpevňuje jej a vytváří vhodný podklad pro vrchní nátěr. Barvu roztíráme válcem s nízkým vlasem, například velour. Tento váleček je speciálně vhodný i pro dvousložkové barvy. U dvousložkových epoxidových barev máte na výběr zvolit speciální základní barvu, nebo jako penetraci použít vrchní. U barvy Floor Expert EP310W je možno první nátěr ředit 10% vodou a tím vytvořit penetrační nátěr pro méně savé povrchy nebo nový, vyzrálý beton. Prvním krokem je penetrační, nebo-li základní nátěr, Jendu penetrační zředěnou ředidlem C6000 v poměru 1:1. Lze říct, že tento postup platí obecně pro všechny podlahové nátěry.
2. Druhá vrstva nátěru: Beton je vyzrálý, vyrovnaný opatřený základním již vyschlým penetračním nátěrem. Druhá vrstva nátěru je velice důležitá pro odolnost a tvrdost. Druhý nátěr se provádí již neředěnou nebo jen velice málo naředěnou barvou. Tím se vytvoří dokonalý povrch, hladký, souvislý a hlavně odolný. Tento nátěr vždy provádějte s časovým odstupem po první vrstvě dle technické dokumentace k použité barvě. Ve většině případů se aplikují dvě vrstvy, přičemž budete muset zachovat výrobcem doporučenou dobu schnutí. Při aplikaci nátěru nezapomeňte dodržovat správný postup a techniku.

Údržba zátěžového nátěru na beton

Aby barva na povrchu dlouho vydržela, budete o ni muset správně pečovat. Základem je povrch pravidelně čistit. Tuto činnost byste měli provádět alespoň 1x ročně. Za účelem čištění je nutné použít speciální čističe určené výhradně k údržbě betonu. Obarvený beton můžete ochránit pomocí základního nátěru nebo ochranného laku. Zbytečně odkládat byste neměli opravu prasklin.

Zátěžové nátěry a norma ČSN EN 1504-2

Příspěvek popisuje základní rozdělení nátěrů na beton, které definuje norma ČSN EN 1504-2. Hodnotí jednotlivé předepsané parametry ve vztahu k požadavkům obvyklých konstrukcí a uvádí vhodná použití jednotlivých nátěrů. Norma ČSN EN 1504-2 definuje systémy povrchové ochrany betonu, a to na hydrofobní impregnace, impregnace a nátěry (ve smyslu povlaky). Norma používá slovo „nátěr“ v užším významu. Barvy na beton (povlaky) mají z hlediska výrobců definováno mnohem více parametrů, ačkoliv většina z nich jsou mezi nepovinnými.

Cíle aplikace nátěru dle normy

Norma uvádí pět cílů, kterých lze aplikací nátěru (systému povrchové ochrany) dosáhnout:

1. Ochrana proti vnikání: Povrchová úprava má omezit vnikání, nejčastěji vody, do betonu. Použitelné jsou hydrofobní impregnace, impregnace i povlaky. Při jeho návrhu nebo provádění, je třeba neopomenout skutečnost, že povrchová úprava bude, přinejmenším částečně, bránit odpařování vlhkosti z betonu, a proto je třeba pečlivě zvážit, zda bude zásah proveden dokonale a nepovede k hromadění vlhkosti v konstrukci.
2. Regulace vlhkosti: Lze využít buď hydrofobní impregnaci nebo povlak. Provádí se typicky v případě konstrukcí postižených alkalicko křemičitou reakcí či síranovou korozí pro částečné prodloužení jejich životnosti.
3. Zvýšení fyzikální odolnosti: Norma předpokládá buď impregnaci nebo povlak. Typickým příkladem tohoto zásahu je zvýšení odolnosti podlahy v obrusu.
4. Zvýšení chemické odolnosti: Dle normy toho lze dosáhnout pouze povlakem, který betonovou konstrukci od agresivního prostředí oddělí.
5. Zvýšení elektrického odporu betonu: V tomto případě je snahou snížit vlhkost betonu a omezit tak riziko koroze výztuže. Suchý beton má větší elektrický odpor než beton vlhký.

Mimo výše uvedené se nátěry často aplikují pro zlepšení vzhledu konstrukce, pro sjednocení barevného odstínu.

Důležité parametry dle normy ČSN EN 1504-2

Hydrofobní impregnace

Hydrofobní impregnace je dle normy možné využít pro ochranu proti vnikání, pro regulaci vlhkosti betonu a pro zvýšení elektrického odporu betonu. Předepsány jsou tři povinné parametry, avšak pouze dva z nich popisuje vlastnost, kterou chceme na konstrukci dosáhnout, případně která konstrukci ovlivňuje.

Čtěte také: Nátěr pro OSB desky na podlahu

• Absorpce vody a odolnost proti alkáliím: Hodnotí, jak nanesený materiál brání pronikání vody do referenčního betonu.
• Rychlost sušení po hydrofobní impregnaci: Hodnotí schopnost ošetřeného betonu vysychat.
• Hloubka průniku prostředku do betonu: Je dle mého názoru technologický a pro správné fungování konstrukce málo podstatný.

Dále jsou vlastnosti, které je třeba specifikovat jen v některých případech:

• Úbytek hmotnosti po střídavém působení mrazu a rozmrazovacích solí: Hodnotí schopnost prostředku zlepšit mrazuvzdornost betonu a norma jeho vznesení doporučuje zvážit u všech tří cílů.
• Difuze chloridových iontů: Je hodnocena schopnost prostředku bránit vnikání chloridů do betonu.

Impregnace

Impregnace je dle normy možné využít pro dva cíle, a to ochrana proti vnikání a zvýšení fyzikální odolnosti. Norma uvádí pět cílů, kterých lze aplikací nátěru (systému povrchové ochrany) dosáhnout.

• Rychlost pronikání vody v kapalné fázi: Hodnotí obdobnou schopnost jako parametr „absorpce vody a odolnost proti alkáliím“ u hydrofobních impregnací, kvůli jiným vlastnostem hodnocených materiálů však pomocí jiného zkušebního postupu.
• Odolnost proti úderu: Hodnotí odolnost povrchu při pádu definovaného závaží.
• Propustnost pro vodní páru: Na jeho základě je impregnační prostředek klasifikován jako parotěsný nebo paropropustný, případně ani parotěsný, ani paropropustný.
• Teplotní cyklování: Zkušební vzorky se vystaví působení teplotních cyklů a sleduje se, zda došlo ke vzniku vizuálně patrných vad a k poklesu soudržnosti s podkladem. Definovány jsou 4 rozdílné postupy teplotního cyklování. Je třeba předem rozhodnout, který odpovídá předpokládanému namáhání nátěru.

Nátěry (povlaky)

V případě nátěrů (povlaků) je parametrů definováno mnohem více, většina z nich mezi nepovinnými.

• Propustnost pro vodní páru a propustnost pro oxid uhličitý: Jsou klíčové parametry pro všechna určená použití.
• Lineární smršťování: Týká se nátěrů, které vytváří film o tloušťce alespoň 3 mm.
• Systémy schopné přemosťovat trhliny: Se využívají zejména u nátěrů podlah garáží. Tento parametr je významně závislý na teplotě (schopnost se při nižších teplotách zhoršuje) a je proto třeba sledovat při jaké teplotě byl nátěr zkoušen.
• Protismykové vlastnosti: Norma EN 1504-2 uvádí 3 třídy protismykových vlastností, avšak současně upozorňuje, že v mnoha zemích existují národní předpisy, které tuto problematiku řeší a které mají před touto normou přednost. Tato situace platí i v ČR. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, která je obecně závazným právním předpisem, odkazuje na ČSN 74 4505 Podlahy - společná ustanovení, jež definuje požadavky na protiskluznost platné v ČR.

Příklady zátěžových barev na beton

Na trhu je k dispozici široká škála zátěžových barev na beton. Kvalitní vodou ředitelná dvousložková epoxidová barva, určena pro nátěry betonových podlah s požadavkem na vysokou mechanickou a chemickou odolnost. Tento univerzální nátěr je ideální pro ochranu a úpravu betonových a minerálních povrchových ploch, jako jsou podlahy sklepů, garáží, terasy, balkóny, zídky a sloupky. Barva se používá k nátěrům betonových podkladů, zdiva a omítkek vystavených účinkům vody, vodním parám nebo vysoké relativní vlhkosti.

Přehled vybraných zátěžových barev na beton a jejich vlastnosti

Dvousložkový barevný epoxidový nátěr na vodní bázi je vhodnou alternativou. Sikafloor®-304 W je 2komponentní polyuretanová transparentní pečeticí vrstva s matným vzhledem, s nízkým obsahem VOC, na bázi vody. Sikalastic - 490 T je transparentní, lesklý, 1 komponentní vodotěsný nátěr na bázi polyuretanu. Pigmentovaný́ 2-komponentní speciální barevný nátěr na bázi křemičitanu lithného se chemicky kotví a spojuje s minerálními složkami v hloubce / pórech betonu či Cemflow / terazzu. Nehrozí zde riziko budoucího odlupování - nepřilnavosti / lokálně lze vždy opravit či doplnit materiál s plnou propustností. Nátěrový ochranný systém OBTEGO® proniká hluboko do povrchu, zde se kotví - sklovatí (zasklovatění pórů) a následné případné doplnění již ošetřených míst je velmi snadné. Obvykle postačí důkladné čištění a obnova, či doplnění impregnace povrchů, bez nutnosti tvorby jakýchkoliv vrstev a povlaků včetně zamezení migrace změkčovadel / pryže a gumy do povrchů (povrch je vyplněn - nemá kam migrovat). Problematika povrchových černých čar, způsobených třením, zde také není problémem.

Čtěte také: Doporučení pro ekologické nátěry

tags: #zatezovy #nater #betonu #prehled

Oblíbené příspěvky:

• jak řezat polystyren bez nepořádku
• Jak vybrat komponenty pro posuvné brány?
• Bezpečné pozice jógy v těhotenství
• Komplexní průvodce zateplením obvodových konstrukcí
• Dimenzování izolace potrubí