Zdění pórobetonových tvárnic: Kompletní průvodce

Pro rychlost stavebních prací a kvalitu samotné výstavby je důležité přesné vybetonování základové desky, respektive základových pásů. Zděte při teplotě ovzduší nad +5 °C. Nejen keramické zdivo se používá na zdění, je dobré si vyzkoušet i další materiály. Dnes si představíme zdivo z betonových tvárnic.

Typy tvárnic a jejich vlastnosti

Pro stavbu zdiva z betonových tvárnic se mohou použít tvárnice různých typů s hutným nebo lehkým kamenivem, například tvárnice ze škvárobetonu, struskobetonu, liaporbetonu a další. Tvárnice mohou být plné nebo vylehčené dutinami, které se mohou vyplnit tepelně izolačními materiály. Tyto tvárnice se vyrábějí většinou vibrolisováním z betonu vyšších pevnostních tříd. Mohou být vylehčeny dutinami nebo některé typy tvárnic mají čtvercové nebo obdélníkové dutiny a lze je použít jako bednící dílce (tzv. „ztracené bednění“) pro vybetonování železobetonové stěny - jde o kombinaci zděné konstrukce a monolitické betonové technologie. Dalším typem jsou betonové dutinové tvárnice s průběžnou polystyrénovou vložkou tloušťky 100 mm, které dosahují dobrých tepelně izolačních parametrů.

Pórobetonové tvárnice

Pórobeton je druh lehkého betonu s jemnozrnnou strukturou vylehčený póry vyplněnými vzduchem. Rozeznáváme dva typy: plynobeton, který je vyroben z jemnozrnné cementové malty vylehčené póry vzniklými během autoklávování plynotvornou přísadou, a plynosilikáty, které jsou vyrobeny z jemnozrnné vápenné malty, jinak je jejich výroba obdobná jako u plynobetonů. Nízká objemová hmotnost pórobetonu umožňuje výrobu tvárnic větších rozměrů, které mají výborné tepelně izolační vlastnosti a nižší pracnost. Velmi přesné rozměry tvárnic umožňují velmi tenké vrstvy malty (tmele) ve vodorovných spárách. Svislé spáry jsou buď na pero a drážku nebo u hladkých tvárnic se plnoplošně maltují. Pro snadné zdění a manipulaci jsou tvarovky opatřeny kapsami. Sesazování tvárnic je na sraz, zdění je s převazbou podobně jako u jiných tvárnic. Pórobetonové systémy obsahují také prvky pro příčky, překlady, střešní a stropní panely, schodišťové stupně, komínové dílce atd.

Liaporbetonové tvárnice

Tvárnice z liaporbetonu jsou vyrobeny z expandovaného keramického kameniva a většinou jsou vylehčeny svislými dutinami. Speciální tvárnice Liapor SL pro obvodové zdivo mají dutiny vyplněny tepelně izolační výplní. Z liaporbetonu je vyráběn také thermoakustický zdící systém pro přesné zdění, který odpovídá současným tepelně technickým požadavkům. Tvárnice se kladou stranou s uzavřenými nebo částečně uzavřenými dutinami nahoru, aby nedošlo k propadávání zdicí malty do vzduchových dutin.

Vápenopískové bloky

Vápenopískové bloky mají výšku 238 mm, což odpovídá výšce vrstvy 250 mm. Tloušťka ložné spáry je proto 12 mm. Zařazením systému pero-drážka na čelní straně bloků se zpravidla upouští od zamaltování styčných spár. Vápenopískové bloky jsou usazovány na sraz k sobě a případně vyrovnány pomocí gumového kladívka. Vyzdění je prováděno na vazbu, u výšky vrstvy 25 cm musí být dodržen rozměr vyvázání 10 cm, u výšky vrstvy 12,5 cm pak 5 cm. Vzhledem k přesným rozměrům a vysoké odolnosti se toto zdivo používá pro lícové zdivo vystavené přímým účinkům povětrnostních vlivů, popřípadě vlivům agresivního prostředí. Mezi dalšími vlastnostmi patří dobré akustické a požární vlastnosti. Větší bloky jsou vylehčeny dutinami.

Čtěte také: Průvodce rekonstrukcí trámového stropu

Tvárnice FACE BLOCK

Tvárnice FACE BLOCK se štípaným nebo hladkým povrchem jsou určeny pro výstavbu budov, garáží, okrasných zídek a stěn, oplocení a drobné zahradní architektury. Do základů staveb lze použít ztracené bednění, dále pak speciální typy tvarovek pro výstavbu nosných stěn, příček a věnců. Jako designové prvky slouží doplňkové tvarovky, pomocí kterých lze vytvořit zajímavé skladby. Zdění z tvárnic FACE BLOCK probíhá se spárou o tloušťce 10 mm, nejlépe na cementovou maltu. Zdění beze spáry nedoporučujeme, neboť tyto tvárnice nejsou určeny k přesnému bezespárému zdění a mají jistou rozměrovou toleranci.

Příprava malty a zdění

Na zdění doporučujeme použít zdící maltu PORFIX. Orientační spotřeba zdící malty je 17 kg/m3 zdiva u tvárnic PDK a 20 kg/m3 u hladkých tvárnic. Suchou směs zdící malty/lepidla na pórobeton PORFIX nasypte do čisté nádoby s vodou (přesné množství vody je uvedené na obale v závislosti na výrobním závodě). Rozmíchejte do homogenní hmoty a zpracujte do 4 hodin.

Osaďte rohové tvárnice a následně do vápeno-cementové malty udělejte výškovou kontrolu nivelačním přístrojem, respektive laserovou vodováhou. Opět překontrolujte délky a úhlopříčky. Případné menší nerovnosti první řady srovnejte hoblíkem. Po výškovém zarovnání (provádíme škrabákem na pórobeton) a očištění ložné plochy nanášejte zdící maltu PORFIX rovnoměrně po celé ploše na horizontální i vertikální spoj (kromě tvárnic PDK) pomocí zubové zednické lžíce. Dbejte na to, aby spáry byly ideálně cca 2 mm. Pokud při zdění používáte hladké tvárnice, spojujte je i na svislých plochách pomocí zdící malty PORFIX. Důležité je správné provázání tvárnic. Pomocí šňůry nebo vodováhy průběžně kontrolujte vodorovnost a svislost stěn.

Zdění s tenkovrstvou maltou

U tvárnic pro přesné zdění se tenkovrstvá zdicí malta aplikuje buď pomocí maltovacích boxů, které zajišťují rovnoměrné rozprostření tenkovrstvé zdicí malty po povrchu tvarovky, nebo rozprostřením malty pomocí nanášecího hřebene nebo lžíce s hřebenem. Tyto prostředky umožňují provedení tloušťky maltového lože 2 mm. Pro zdění kalibrovaných tvarovek Liapor na tenké maltové lože používáme tenkovrstvou zdicí maltu vyráběnou jako suchá maltová směs. Zdicí prvky ukládáme do tenké malty nanesené v celé šířce zdiva, maltování v pruzích se nedoporučuje, neboť zhoršuje pevnost zdiva.

Pravidla vazby a provázání

Při zdění se musí důsledně dodržovat pravidla vazby. Tvárnice musí být převázány o 0,4 násobek výšky tvárnice, minimálně však o 40 mm. Toto pravidlo se musí obzvláště pečlivě dodržet v místech změny tloušťky nebo výšky stěny. V rozích a napojení stěn nesmí být přesahy menší než šířka zdících prvků, pokud by to méně než podle výše uvedeného požadavku. Příčky s nosnými stěnami a nosné stěny různých vlastností mají být navzájem spojovány pomocí ocelových pásků, aby byla umožněna jejich oddělená deformace. Nenosné příčky připojte k nosné konstrukci takzvaným trvale pružným spojem. Mezi nenosnou příčkou a nosnou stěnou i stropem nechte mezeru jeden centimetr a vyplňte ji polyuretanovou pěnou. Příčky ukotvujte pomocí ocelového úhelníku.

Čtěte také: Technologie zdění HELUZ pro bezvadné provedení

Realizace překladů

Překlady zhotovíte přímo na stavbě tak, že do připravených podepřených U-profilů PORFIX, které jsou navzájem slepené, vložíte výztuž. Pokud jsou U-profily použité jako překlady na vnější nosné stěně budovy, která nebude dodatečně zateplovaná, vložte do U-profilu k vnější straně tepelnou izolaci tloušťky 80 mm. Na vnitřních nosných stěnách a vnějších nosných stěnách dodatečně zateplovaných budov není potřeba tepelnou izolaci vkládat. Po uložení výztuže zabetonujte nosné jádro betonem. Výztuž se skládá z hlavní tahové výztuže (navrhuje statik podle zatížení) a spojovacího třmínku (E6) jako smykové výztuže. Uložení překladů na zdivo je minimálně. Pro zabezpečení správného osazení a polohy překladů je na každém z nich vyznačen směr kladení - šipkou dolů (nosná výztuž dole). Při překladech délky 1,20 m je možná ruční manipulace. Na manipulaci delších překladů je potřebné zdvihací zařízení. Osazení překladů doporučujeme realizovat do lepidla PORFIX. Překlad složený z jednotlivých nosných překladů je potřeba po jeho vyskládání minimálně na každých 900 mm zabezpečit proti převrhnutí pomocí ocelových spon z hřebínkové oceli o průměru min. 12 mm, nebo svázáním skrz manipulační oka. Body stlačené by měly být výškově ve středu překladu. Na takto zabezpečený překlad je možné přímo klást stropní nosníky PORFIX s minimálním uložením 150 mm. U dodatečně zateplených budov zateplení samotného překladu není nutné řešit. Pokud budova nebude dodatečně zateplená (při použití tvárnic PORFIX PREMIUM P2 - 400 šířky 375 nebo 500 mm), je nutné zateplení překladu řešit tak, aby úložná plocha stropních nosníků byla na překladech.

Stropní konstrukce

Se stropními nosníky a stropními vložkami manipulujeme se zvýšenou opatrností, protože případná poškození mohou mít negativní vliv na statiku stropní konstrukce. Stropní konstrukce můžete ukládat přímo na tvárnice nosných stěn. Stropní nosníky ukládejte ručně anebo pomocí mechanizace, a to v modulu 600 mm, podle výkresu skladby stropu. Uložené stropní nosníky podepřete montážními podpěrami ve vzdálenosti maximálně 1 600 mm tak, aby vzniklo převýšení uprostřed nosníku - dokud se nezačne zdvihat jeden z konců nosníku. Stabilitu podpůrného systému zabezpečte zavětrováním úhlopříčně na sloupky, přibitím desek ve dvou nerovnoběžných směrech. Podpěry nestavte na zamrznutou zem. Stropní vložky ukládejte na připravené nosníky v kolmém směru až po montáži podpěr. Stropní vložky krajního pole můžete ukládat i jednou stranou na zdivo (min. 20 mm) a druhou stranou na stropní nosník. Po vyarmování zalijte mezery mezi stropními vložkami betonem a zalijte i betonovou desku s výškou 50 mm - musí být zalité v jedné vrstvě. Pórobeton vstřebává vlhkost, proto stropní vložky před betonáží navlhčete vodou cca 4-6 l/m2. Doporučujeme beton třídy min. C20/25. Při převážení betonové směsi po uložených stropních vložkách použijte dřevěné fošny. Při venkovní teplotě +12° až +20° je možné strop zatížit nejdříve 28 dní po jeho zabetonování. Při teplotě nižší než +12° se doba zrání úměrně prodlouží. Betonáž při teplotách pod +5° nedoporučujeme bez potřebných přísad.

Ztracené bednění

Při stavbě základových konstrukcí a podezdívek nabývá na popularitě koncept ztraceného bednění, jehož využití se rozšiřuje díky mnoha přednostem, jako jsou ekonomická efektivita a rychlost výstavby. Ztracené bednění nachází využití v širokém spektru konstrukčních projektů. Je ideální pro tvorbu základových pasů, stavbu stěn a příček za předpokladu, že budou vyplněny betonovou nebo maltovou výplní. Tvárnice nejsou primárně určeny pro výstavbu svislých konstrukcí. Betonové tvárnice se vyrábí jednovrstvým vibrolisovacím postupem, díky čemuž nabízejí vysokou užitnou hodnotu, neobyčejnou odolnost a kvalitu. Poskytují maximální pevnost, schopnou odolat i těm nejnáročnějším podmínkám, a minimální nasákavost. Rozměry ztraceného bednění koncipujeme tak, aby vyhovovaly různým stavebním aplikacím. Širší tvárnice, jako jsou Ztracené bednění 20, 25, 30, a 40, poskytují větší prostor pro vyztužení a betonovou výplň, což zvyšuje pevnost a stabilitu výsledné konstrukce. Jedná se o ucelený systém ztraceného bednění, které je tvořeno buď třískocementovými nebo polystyrénovými tvárnicemi. Z tvárnic lze sestavit bednění, které po vylití betonem vytvoří kompaktní nosnou zeď s oboustrannou tepelnou izolací. Polystyrénové tvárnice jsou dodávány jako otevřené bloky nebo pravo/levo uzavřené bloky. Tvarovky jsou z expandovaného polystyrenu se samozhášivou úpravou, které se pomocí speciálního zámkového systému zasunují do sebe a vytváří tak obvodové stěny a příčky bez použití spojovacích materiálů. Takto postavené ztracené bednění se vyplní betonovou směsí B 25 a vytvoří kompaktní stěnu s oboustrannou tepelnou a zvukovou izolací bez vzniku tepelných mostů v konstrukci. Tvárnice pro obvodovou stěnu mívají uvnitř vrstvu polystyrenu. Stěny tvárnic mají tloušťku 30 - 40 mm. Z tvárnic se vyskládá stěna s vazbou tak, že sloupce betonového jádra musí probíhat souvisle na celou výšku podlaží. Pokud během provádění stěny 1 podlaží vznikají po výšce pracovní spáry, je nutno pracovní spáru zajistit trny z betonářské výztuže.

Postup stavby se ztraceným bedněním

Začněte výkopem základových pásů v místech, kde se budou nacházet nosné zdi. Základ doporučujeme provést z betonu třídy min. C16/20. Už při betonáži dbejte na to, abyste pásy srovnali do vodorovné roviny. Začněte vždy v rozích stavby pokládat ztracené bednění nasucho (bez použití betonu), a to vazebným způsobem pero - drážka. Dejte si záležet na pečlivém vyrovnání. Po usazení a vyrovnání do roviny se tvárnice zalijí betonem. Zalévání provádějte opatrně a plynule betonovou směsí měkké konzistence S3 po vrstvách, a to maximálně do výšky 4 vrstev. Dbejte na to, aby beton řádně tvárnice vyplnil a nevznikala prázdná místa, která by mohla negativně stavbu ovlivnit.

Svahové tvárnice a opěrné zídky

Opěrná zídka na zahradě vyřeší problém s nestabilním svahem, ale je rovněž výrazným dekorativním prvkem. Poměrně jednoduchou a levnou variantou opěrné zídky je stavba z betonových tvarovek (svahovek). Ty jsou určeny ke stavbě šikmé opěrné zídky a po umístění do terénu se nechají zarůst vegetací. Nízké zídky můžeme zakládat pouze na štěrkopískovém podsypu. U opěrných zdí vyšších než 1,5 metru je nutný betonový základ. Svahovky ukládáme na hotový, vyzrálý základ a zasypáváme zeminou po každé položené vrstvě tak, aby zásyp svahovku zcela vyplnil. Je třeba rovněž dokonale vyplnit mezery mezi sousedními svahovkami. Konstrukce svahovek umožňuje sklon zdi od 45 do 75 stupňů v závislosti na výšce a zakřivení zdi. Kolmou opěrnou zídku můžete snadno postavit z betonových dílců na „ztracené“ bednění, které sice k takovému použití nejsou určeny, ale mohou dobře posloužit. V tomto případě jde o klasické betonování a staví se na betonový základ.

Čtěte také: Zdění na PU pěnu: výhody a postup

Protože nápor vlhkosti ze svahu do zídky bude zvláště v deštivých obdobích roku poměrně značný, udělejte v prostoru za zídkou drenáž. Při stavbě jednoduše položte drenážní trubky a vyveďte je na spád před zídku, nebo do stran s dostatečnou možností vsakování vody. Varianta z betonových tvarovek je rychlejší a výhodnější oproti klasickému betonování, při němž se nevyhnete stavbě dřevěného bednění. Různé typy tvarovek bývají běžnou součástí sortimentu stavebnin a hobbymarketů. Máte-li na výběr, jsou vhodnější tvárnice, které do sebe z boku zapadají na zámek, a také tvárnice se silnější stěnou. Profesionální variantu materiálů, určených pro stavby opěrných zídek a zdí z betonových tvarovek nabízí například firma KB Blok. Její systém vibrolisovaných prvků Geostone představuje ucelený soubor materiálů pro stavbu zdí a zídek včetně tvárnic, určených k osázení zelení. Tvarovky se spojují „na zámek,“ takže stavbu podle výrobce zvládnete i bez specializované firmy. Součástí systému jsou i takzvané geomříže, které posílí stabilitu svahu i opěrné zdi. Jednotlivé vrstvy zdiva se v řadách nad sebou spojují plastovými kolíčky. Spojení tedy zajišťují kolíčky, drážky a zámky.

Postup stavby svahové zdi

Prvním krokem je vybudování výkopu v místě budoucí zdi, přičemž se odstraní i část svahu určeného ke zpevnění a osazení svahových tvárnic. Výkop v místě založení zdi je vhodné vyhloubit a zhutnit do tzv. třídy C 12/16 uložený na vrstvu zhutněné kamenné drtě uložené v nezámrzné hloubce na zhutněné podloží základové rýhy výkopu. Betonový základový pas musí zároveň zajišťovat první vrstvu tvárnic proti posunutí tlakem svahu. Tvárnice první vrstvy se kladou do řady vedle sebe s mezerou cca 220 mm, přičemž je možné vytvářet i zdi s mírným zvlněním tak, že se sousední tvárnice vzájemně natáčejí pod určitým úhlem. Druhá a každá následující vrstva se vytváří tak, že se tvárnice kladou šachovnicově do místa mezery mezi tvárnicemi spodní vrstvy na sucho. Tvárnice jsou na vrchní ploše vybaveny nálitky, které vymezují prostor pro umístění tvárnic další vrstvy a zabraňují tak posunu jednotlivých tvárnic směrem od svahu. Doražením tvárnic na tyto nálitky lze dosáhnout maximálního úhlu zdi ze svahových tvárnic 70°. Při budování okrasných zdí osázených květinami se každá vrstva tvárnic zvlášť vyplňuje humusní zeminou obohacenou o rašelinu a osází rostlinami. Pro zamezení propadávání zeminy tvárnicemi je vhodné mezi jednotlivé vrstvy tvárnic vkládat pás vodopropustné síťované zahradnické fólie o šířce cca 250 až 350 mm. Případné dělení tvárnic, např. u okrajů zdi se provádí stolovou pilou na beton nebo úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem. Na závěr se dosype výkop za tvárnicemi směsí zeminy a vodopropustného materiálu, např. kamenné drtě.

Ploty z betonových tvárnic

Nejjednodušším řešením pro stavbu plotu je stavebnicový zdicí systém, který je tvořen sloupkovými i průběžnými tvarovkami a řešení má i pro čisté zakončení bez řezání. Díky betonovým dílcům vytvoříte pevný a trvanlivý plot od základu až po zákrytové desky. Betonové ploty mohou mít velice rozmanitý vzhled. Když se řekne betonový plot, nemusíte si představovat pouze šedý hrubý beton, můžete volit betonové stavební tvarovky, které jsou k dostání v různých strukturách i barvách. Nabídka tvarovek je široká, vybírat můžete z tradičních i nestandardních tvarů, rovných a hladkých povrchů či rustikálních a štípaných struktur. Mezi nejznámější plotové tvarovky patří BEST LUNETA s hladkým povrchem. Využít je můžete pro plné zdi i jednotlivé sloupky s dřevěnou nebo kovovou výplní.

Realizace betonového plotu

Nejprve si pečlivě zaměřte pozemek, nejen vzdálenosti, ale i převýšení. Na ošetřený základ naneseme cementové lože pro osazení první řady betonových tvarovek. Tvarovky vyrovnáme svisle i vodorovně tak, aby vrchní hrana byla dokonale rovná. Poté provedeme zafixování tvarovek jejich zabetonováním do výšky cca ½ tvarovky. Betonování provádíme do předem navlhčené vnitřní dutiny tvarovek zavlhlou betonovou směsí, minimální pevnostní třídy C20/25. V žádném případě nepoužíváme pro výplň tvarovek tekutý beton. Na první vrstvu tvarovek následně ukládáme další vrstvu, kterou opět svisle a vodorovně vyrovnáme. Tuto vrstvu zalijeme výplňovým betonem do 2/3 výšky tvarovek a opět pěchujeme. Každou další řadu provádíme stejným způsobem. Nesmíme zapomenout na průběžné nastavování svislé armatury tak, aby byly jednotlivé tvarovky armaturou provázány v celé své výšce a současně v celé výšce plotu. Případné výškové tolerance tvarovek vyrovnáváme klínky. Vrstva betonáže a každé hutněné výšky by neměla přesáhnout 15 cm. Betonáži je potřeba věnovat náležitou pozornost a pečlivost. Nejedná se v žádném případě o prosté vyplnění dutiny betonovým pískem, jde o vytvoření monolitu zdiva. Tím získá pevnost celá stavba. Pokud provedete špatnou vnitřní betonáž, nedojde ke spojení betonové směsi se samotnou tvarovkou a armaturou a tvarovka pak slouží jako duté zdivo, respektive příliš dlouho neslouží, při změně klimatických podmínek může dokonce prasknout. Celou stavbu z tvarovek ukončíme zákrytovými deskami, osazenými na mrazuvzdorné lepidlo.

Důležité aspekty při zdění plotových konstrukcí

Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci je zpracovaná projektová dokumentace v souladu s platnými technickými normami a ostatními předpisy. Při vyzdívání je vhodné předem pamatovat na kotevní prvky. Při dodatečném řezání nebo vrtání do již zabudovaných tvárnic může dojít k jejich poškození a následná oprava může být zbytečně komplikovaná a drahá. Velmi důležité je, zejména u plotových konstrukcí, dodržovat optimální vzdálenosti dilatačních celků, aby bylo konstrukci umožněno její roztahování a smršťování v závislosti na okolních teplotních podmínkách. Při absenci dilatačních spár dochází k délkovým deformacím. Dilatační spáru je možno vytvořit vynecháním betonové výplně v rámci dvou sousedních dutin tvárnic a nahrazení zdicí malty v jejich společné spáře pružným tmelem. Zdění a spárování probíhá v jedné operaci. Aby se předešlo narušení konstrukce vlivem objemových změn, je třeba dutiny tvárnic vyplnit kvalitním betonem pevnostní třídy C 20/25 (B25), případně vyšší, s velikostí zrna max. V opačném případě se zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího vzniku trhlin a výskytu výkvětů. Je nežádoucí, aby se do tvárnic a rozestavěného zdiva dostala voda. Pro zdění doporučujeme používat cementovou maltu (vhodná je speciální malta určená pro zdění a následné spárování zdiva v jedné pracovní operaci), která obsahuje nižší podíl CaO, resp. Ca(OH)2 po smíchání s vodou, a tím by případně vzniklé výkvěty měly být nižší intenzity. Na vytvoření vodorovné spáry se doporučuje použít dřevěné nebo ocelové kolíčky (s délkou asi 300 mm), které se uloží napříč zdivem a na něž se usadí krajní tvárnice. Mezi nimi se napne vodicí šňůra pro umístění ostatních tvárnic. Spárování probíhá současně se zděním. Dojde-li při zdění ke znečištění pohledových ploch, je nejlépe toto místo očistit až po částečném zavadnutí malty. Sendvičové stěny doporučujeme zdít současně, tj. vnější i vnitřní stěnu spolu se vkládáním tepelné izolace. Spojení vnější a vnitřní sendvičové stěny musí být detailně a přesně řešeno v projektové dokumentaci. Základová spára musí být v nezámrzné hloubce, tj. 60 až 80 cm pod úrovní terénu v závislosti na klimatických podmínkách dané oblasti, aby působením mrazu nedocházelo k pohybu celého základu.

Betonové tvárnice pro ploty - shrnutí postupu

Zemní práce je třeba provést za vhodných klimatických podmínek - když nemrzne nebo neprší a zemina není promočená. Základový pás je třeba vykopat v šířce min. 300 mm, u sloupů min. 400 × 400 mm do nezámrzné hloubky (min. 800 mm - záleží na klimatických podmínkách daného regionu). Základ je třeba vyhotovit minimálně z betonu třídy C16/20 a vyztužit jej ocelovou výztuží, aby byl dostatečně pevný. Při betonování základů je třeba ocelovou výztuž vkládat do betonu tak, aby vyčnívala nad základovou konstrukcí. V místech budoucích sloupků je třeba osadit ocelovou výztuž min. 2 × ∅ 12 mm, která bude po celé výšce sloupků. Pod sloupy se doporučuje použít bednící tvárnice o rozměru 300 × 300 mm a pod zdí část bednící tvárnice o šířce 200 mm. K zalití bednících tvárnic je třeba použít beton C16/20. Plotové nadzákladové zdivo je třeba chránit před zemní vlhkostí, která do něj proniká vzlínavostí a je nejčastější příčinou jeho rychlého chátrání. Izolaci je třeba provádět za sucha, mimo mrazy, když zdivo základů není podchlazené a orosené. Jako izolační materiál slouží fólie z plastů, tekuté izolační nátěry nebo asfaltová lepenka a asfaltový nátěr (aplikují se po vyzrání betonu - po min.).

Základový pás se vykope o šířce min 300 mm, v místě sloupů min 400 × 400 mm do nezámrzné hloubky. Na základ se uloží bednící tvárnice. V místě uložení sloupu se do středu osadí výztuž (2 × ∅ 12 mm). Po vyzrání betonu se aplikuje tekutá hydroizolace. Potom se nanese hrubé maltové lůžko (malta s pevností M5). Vždy je třeba dodržovat tloušťku ložné a styčné spáry 7 až 10 mm. Sloupové tvárnice se osazují zároveň se zdicími prvky do hrubého maltového lůžka. Provlečou se přes ocelovou výztuž osazenou do základů. Po vyzdění první řady se osadí tvárnice druhé řady. Tvárnice se kladou na vazbu, k tomuto se účelu použije poloviční tvárnice (200 × 200 × 150 mm), kterou začneme druhou řadu. Sloupové tvárnice se zalévají po vyzdění každé druhé řady. Dutina se vyplní betonem třídy min C16/20 s kamenivem se zrnem do 12 mm. Za jeden den se doporučuje vyzdít max. Po vyzdění zdi se krycí desky osadí do stavebního lepidla. Spárovací malta se nanese i na styčnou plochu krycích desek, čímž se zjednoduší jejich spárování. Výšku sloupů a zdí nad 1 m je třeba řešit se statikem. Doporučená maximální výška zdi je 7 řad a krycí deska. Na sloupy se nedoporučuje zavěsit těžká vrata z kovové konstrukce. Vhodným řešením je vytvořit pro dvoukřídlou bránu samostatný ocelový sloup, který bude osazen vedle sloupu z betonových tvárnic. Otvory pro výztuž se nedoporučuje předvrtat do betonové základové konstrukce.

Omítání a vlhkost zdiva

Při omítání je důležité změřit vlhkost zdiva před omítáním. A pokud je hmotnostní vlhkost vyšší než 20 %, je potřebné počítat s vyššími objemovými změnami, což vyžaduje vyšší flexibilitu omítky, nebo ošetřit celou plochu síťkou. To samé, respektive vzhledem na rozměry, ve zvýšené míře platí i pro venkovní omítání.

Orientační spotřeba zdící malty PORFIX
Typ tvárnice Spotřeba malty (kg/m³)
Tvárnice PDK 17
Hladké tvárnice 20

tags: #zdeni #porobetonovych #tvarnic #postup

Oblíbené příspěvky: