Živnostenský zákon a podmínky pro přípravu a provádění staveb
Živnostenské podnikání je v současné době nejrozšířenější formou podnikání. Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených živnostenským zákonem označených jako „podmínky provozování živnosti“. Povinnosti podnikatele související s výkonem podnikatelské činnosti jsou vymezeny v § 31 živnostenského zákona.
Zákon č. 455/1991 Sb. - Živnostenský zákon
Zákon č. 455/1991 Sb., upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Zákon stanovuje druhy živností, co je a není živností, dále podmínky pro provozování živností (odborná způsobilost), rozsah živnostenského oprávnění, náležitosti spojené s vydáním živnostenského listu/koncesní listiny a jejich centrální evidencí. Živnost je charakterizována šesti znaky, které musejí být splněny všechny současně, aby bylo jednoznačné, že daná činnost je živností, tedy podnikáním v režimu živnostenského zákona. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Pokud by nebyl splněn některý ze znaků, pak se o živnostenské podnikání nejedná (v případě znaku „účel dosažení zisku“ je rozhodující to, že podnikatel měl úmysl nebo snahu svou činností dosáhnout zisku; nerozhoduje ani to, zda bylo ve skutečnosti touto činností zisku dosaženo).
Negativní vymezení živnosti je uvedeno v § 3 živnostenského zákona, kde jsou taxativně uvedeny činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny. Zpravidla je úprava podnikání ve vyloučených činnostech regulována jiným zákonem. Druhy živností podle zákona jsou:
- Živnosti koncesované
- Živnosti ohlašovací (řemeslné, vázané a volné)
Odborná způsobilost pro živnosti ve stavebnictví
Provozování živností „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je podle živnostenského zákona podmíněno splněním odborné způsobilosti stanovené přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Tato odborná způsobilost spočívá buď v autorizaci či zápisu do seznamu registrovaných osob podle autorizačního zákona, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí.
Autorizovaný inženýr i technik jsou v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace podle autorizačního zákona, oprávněni mj. vést realizaci stavby. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě, již mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejímu výkonu podle zvláštního právního předpisu.
Čtěte také: Krok za krokem: podklad pro dřevěnou terasu
Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje doklady uvedenými v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu, a to pro živnosti v částech A, B a C. Praxí v oboru se rozumí také základní nebo náhradní služba v ozbrojených silách nebo civilní služba, pokud během ní byly pravidelně vykonávány práce, které jsou předmětem příslušné živnosti.
Živnosti související s výkonem činnosti autorizovaných osob podle živnostenského zákona jsou vázanými živnostmi „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ zařazenými v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu.
Odpovědný zástupce
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu a musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti.
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, jenž je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, nebo podnikatel, jenž je právnickou osobou pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Česká právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce.
Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených.
Čtěte také: aplikace hydroizolace
Nový stavební zákon a jeho dopady
Prvním lednem 2007 došlo ve stavebnictví ČR po více než 30 letech k zásadním změnám stavebního práva. K tomuto datu nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 68/2007 Sb. S tímto zákonem též spatřilo světlo světa i šest jeho prováděcích předpisů, konkrétně vyhlášek Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Nový stavební zákon je v praxi nepřehledný jak pro úředníky, tak pro občany - stavebníky.
Povinnosti stavebníka
Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb je dána pro stavebníka § 152 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení.
Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci, oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět. U svépomocné formy výstavby je nutné uvést jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Změny v těchto skutečnostech oznámí stavebnímu úřadu neprodleně. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby.
Umístění a povolení staveb
Všechny stavby je třeba posuzovat z hlediska jejich možnosti umístění a poté povolení realizace. Umístění staveb lze mj. povolit územním souhlasem nebo územním rozhodnutím.
Územní souhlas (ÚS)
Územní souhlas (§ 96 stavebního zákona) není správním řízením; stavební úřad pouze vydá souhlas s umístěním stavby. ÚS lze vydat pro stavby umisťované v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, pokud záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a jsou k němu připojena závazná stanoviska dotčených orgánů (bez podmínek) a stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury.
Čtěte také: Podrobnosti o volné živnosti v oblasti úklidu a přípravy staveb
ÚS je možno vydat pro druhy staveb uvedených v § 96 odst. 2 stavebního zákona, například pro všechny stavby, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení (§ 103), pro všechny ohlašované stavby (§ 104), pro stavby pro reklamu, pro změny druhu pozemku o výměře do 300 m2, pro skladové a manipulační plochy do 200 m2, pro dělení pozemku.
Územní řízení (ÚŘ)
Územní řízení (§ 76-94) je vedeno jako veřejné, tj. zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou. Žadatel je povinen na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku vyvěsit informaci o svém záměru s grafickým vyjádřením. K dokladům není potřeba dokládat ověřené souhlasy sousedů, ani vlastnické právo k pozemku, ale stačí písemný souhlas vlastníka.
Typy staveb a jejich povolování
Následující tabulka shrnuje, jaké typy staveb vyžadují ohlášení nebo stavební povolení podle nového stavebního zákona.
| Typ stavby | Požadované povolení/ohlášení | Poznámky |
|---|---|---|
| Stavby nevyžadující ani ohlášení ani stavební povolení (§ 103) | Nevyžadují povolení ani ohlášení | Např. stavební úpravy nezasahující do nosných konstrukcí, výměna bytových jader ve stejných rozměrech, zateplování bez negativního ovlivnění požární bezpečnosti. |
| Ohlašované stavby (§ 104) | Ohlášení stavebnímu úřadu | Konkrétní výčet staveb je uveden v tab. č. 2 stavebního zákona. |
| Stavby vyžadující stavební povolení | Stavební povolení | Stavby, které nelze zařadit do výčtu staveb dle § 103 a 104 (viz tab. č. 1). |
Chyby v dokumentacích a formulářích
Stavebníci často chybují v předkládaných dokumentech k žádostem, hlavně v úrovni projektových dokumentací a ve vyplnění předepsaných formulářů. Obsah dokumentací je dle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 68/2007 podrobně předepsán prováděcími vyhláškami, které stanovují "povinnou" strukturu. Pokud předložená dokumentace není úplná nebo není zpracována dle vyhlášek, stavební úřady ji vrací k dopracování.
Příklady častých chyb:
- Dokumentace není zpracována autorizovanou osobou s příslušnou autorizací.
- V textových částech není uvedeno, proč nelze splnit požadavky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o technických požadavcích na stavby pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
- V kolonce stávající využití není vyplněn způsob využití pozemku dle výpisu z katastru nemovitostí.
- Žádost je podepsána pouze jedním ze žadatelů.
Koordinátor bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi
Na co se velmi zapomíná, je v legislativou stanovených případech zajistit výkon funkce koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi dle zákona č. 309/2006 Sb., a to již ve fázi přípravy stavby, tak i při realizaci.
Archeologický výzkum
V neposlední řadě je to též neoznámení stavby příslušnému archeologickému pracovišti. Jedná se o součinnost, která významně může zasáhnout do plánované stavby, a to jak časově, tak i finančně. Stavebník (projektant stavby) by si měl při každé přípravě projektu stavby, při níž dojde k zásahům do stávajícího terénu, ověřit, zda jsou na konkrétním pozemku již známy archeologické nálezy, jaká doba by byla potřebná k provedení záchranného archeologického výzkumu, a měl by si začlenit do rozpočtu stavby i určitou finanční částku k pokrytí nákladů záchranného archeologického výzkumu (záchranný archeologický výzkum jsou povinny hradit právnické osoby a ty fyzické osoby, při jejichž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, viz § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb.).
Oznamování stavební činnosti na území s archeologickými nálezy vyplývá z § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebník je povinen svůj stavební záměr oznámit v dostatečném předstihu Archeologickému ústavu AV ČR. Pokud stavebník nesplní svoji oznamovací povinnost, vystavuje se postihu dle § 35 odst. 2 písm. f (je-li stavebník právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání) nebo dle § 39 odst. 2 písm. g (je-li stavebník fyzická osoba) zákona č. 20/1987 Sb.
Zahraniční osoby a živnostenské podnikání v ČR
Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky.
Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
Provozovny
Provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty.
Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby.
tags: #zivnostensky #zakon #priprava #staveb #informace

