Zpětný spoj asfaltových pásů v hydroizolaci spodní stavby
Problematika spolehlivosti hydroizolací ve spojích je spojena s vysokou kvalitou prováděných prací. Tato kvalita je ovlivněna nejen lidským faktorem, ale i použitou technologií u provádění hydroizolačního souvrství. Dalším ovlivňujícím faktorem je druh užitého asfaltového hydroizolačního pásu.
Důležitost hydroizolace spodní stavby
Hydroizolace spodní stavby je jednou z nejdůležitějších součástí stavby. Chrání objekt před účinky spodní vody a dalšími korozními účinky vnějšího prostředí, jako jsou bludné proudy, radon a chemicky znečištěné horniny. Provádění hydroizolace se musí dělat zvlášť pečlivě, jelikož je to konstrukce chránící stavbu, která je těžce opravitelná. Někdy je oprava i nemožná nebo velice nákladná.
Na stavbu jako celek působí voda jako atmosférická (srážková), povrchová a podpovrchová. Zabránit vnikání vody do objektu není jenom o položení asfaltového pásu na podkladní desku. Je to daleko širší spektrum metod, které se dělí na přímé a nepřímé.
Nepřímé metody zahrnují už samotný výběr staveniště (bez podzemní vody, nepromáčené půdy), umístění objektu společně s jeho tvarem a úpravou okolního prostředí (vyspádování, zřízení drenáží) přispěje k jeho celkové ochraně před vlhkostí.
Izolační materiály a technologie
V dnešní době nejpoužívanější izolační technologie jsou povlakové (asfaltové pásy nebo fólie) a bezpovlakové (nátěrové hmoty a nástřiky). Ty se liší tloušťkou, skladbou vrstev, nosnou vložkou a povrchovou úpravou.
Čtěte také: Detaily spojů překližky
Povrchová krycí vrstva hydroizolačního pásu je tvořena z asfaltu. Dříve se používal oxidovaný asfalt, který není odolný proti UV záření a má malou životnost. V hydroizolační praxi donedávna převládalo používání oxidovaných stavebněizolačních asfaltů, příp. asfaltů filerizovaných, které jsou v současnosti nahrazovány pružnějšími asfalty modifikovanými.
Asfaltové pásy se dělí do tří základních typů, a to A, R, S. Asfaltové pásy se buď lepí asfaltovým nátěrem, nebo natavují pomocí plamene a horkovzdušné pistole.
Pro izolování spodní stavby se používá výhradně pás typu S, popř. modifikované pásy SBS (styrén-butadien-styrén) bez nosné vložky. Hydroizolační pásy typu S s nosnou vložkou ze skelné, polyesterové rohože nebo kovové vložky mají daleko lepší vlastnosti, a to jak mechanické, tak hydroizolační, než pásy typu A a R.
Nosné vložky a jejich význam
Jedna z důležitých vlastností nosných vložek, která ovlivňuje jejich uplatnění v asfaltových pásech a rozhoduje o použitelnosti těchto asfaltových pásů, je nasákavost. Podle nasákavosti se vložky dělí na nasákavé a nenasákavé.
Je nesmírně důležité a vhodné zvolit druh asfaltového pásu, který můžeme použít jako hydroizolaci spodní stavby. Přesněji řečeno se musí jednat o asfaltové pásy s nenasákavou nosnou vložkou.
Čtěte také: Techniky spojování dřeva
U nasákavých vložek dochází k tomu, že vlhkost, která se do nich může dostat, vytváří při vypařování v asfaltové vrstvě tzv. „puchýřky“. Ty jsou vždy spolehlivým signálem skutečnosti, že v asfaltovém pásu je výrazné množství vlhkosti. V zimě vlhkost zmrzne a rozpíná se. Tudíž vzniklý led trhá povrchovou asfaltovou krycí vrstvu asfaltového pásu. V teplých obdobích se led změní ve vodu a posléze opět v páru, která uniká někde mikroskopickými, jinde většími trhlinkami opět ven. Týmiž trhlinkami zpětně vniká do asfaltového pásu atmosférická voda a proces se tak neustále opakuje až do stavu úplného „vyhnití“ nosné vložky a tím i ztráty hydroizolační funkce daného asfaltového pásu. Příkladem takovéto nasákavé a „hnijící“ = degradující vložky je strojní hadrová lepenka. Jedním z asfaltových pásů, které tuto vložku obsahují, je např. IPA 400 H. Asfaltové pásy s nasákavými vložkami pro hydroizolační vrstvu zásadně nepoužíváme.
Návrh a provedení hydroizolace
Hydroizolace objektu se navrhuje podle hydrofyzikálních podmínek. Záleží na tom, zda je objekt podsklepen či ne, a také na tom, jaká voda se zde vyskytuje. U podsklepených budov se kombinuje izolace vodorovná a svislá.
Hydroizolace se provádí na rovný, pevný a očištěný povrch. Veškeré hrany podkladu musí být zaobleny, aby se asfaltové pásy při ohýbání nelámaly. Hydroizolaci připevňujeme k podkladu mechanicky (kotvou), lepením asfaltem nebo natavováním plamenem, nebo horkým vzduchem. Napojování musíme věnovat zvláštní pozornost, spoj musí být dokonale těsný.
Nosné podklady hydroizolačních povlaků se na vodorovných a šikmých plochách zpravidla navrhují z betonů v tloušťce nejméně 80 mm. Vyskytují-li se v podzákladí propustné zeminy, kladou se přímo na ně. V případě nepropustných zemin se podkládají drenážní vrstvou ze štěrkopísku v tloušťce cca 0,2 m krytou separační vrstvou, např. geotextilií. Na různě stlačitelných a různě ulehlých zeminách podzákladí se betonové podklady armují.
Zpětný spoj - klíčový detail
Svislá hydroizolace se v přesahu spojuje s vodorovnou hydroizolací tzv. zpětným spojem. Zpětný spoj je spoj umožňující protisměrné napojení povlaku v následné etapě izolačních prací.
Čtěte také: Tipy pro dokonalé řešení spojů obkladů
Jedním z nejčastějších důvodů reklamací funkčnosti hydroizolace spodní stavby je právě nekvalitní vyhotovení zpětného spoje z důvodu chybějícího přesahu vodorovné podkladové betonové desky nebo základového pásu a nezohlednění způsobu vytváření zpětného spoje.
První krok zpětného spoje spočívá v položení vodorovné hydroizolace s přesahem minimálně 150 mm od budoucí stěny. Ve druhém kroku po vyzdění suterénní zdi se na vodorovnou izolaci nataví svislá část hydroizolace a připevní se ke konstrukci stěny.
Před terénními úpravami bylo nutné zaizolovat spodní část domu. V tzv. zpětném spoji je spojena vodorovná hydroizolace s hydroizolací svislou, která je natavena od ztraceného bednění nad cca 30 cm nad finální terén. Pro natavení svislé hydroizolace na první řadu cihel je nejprve nutné nanést asfaltovou penetraci.
Pokud se izolace natavuje přímo z role, může být pás příliš těžký na rovné rozvinování. Proto je vhodné nařezat pásy na pruhy, např. cca 1x0,5 m, a ty postupně natavovat na zeď samostatně. Jednotlivé pruhy se samozřejmě musí překrývat, povrch již natavené lepenky se musí předehřát a musí se postupovat opatrně, aby nedošlo k propálení izolace, nebo nějakému většímu nechtěnému tavení.
Spojování asfaltových pásů
V současné době je nejběžněji používanou technologií spojování asfaltových pásů ohřev přímým plamenem, kde se používá medium, tzv. propan-butan. Plamen této technologie spojování dosahuje běžně teplot okolo 1 300 °C. Avšak tato teplota může při nesprávném provedení vést ke snížení kvality asfaltových pásů.
Druhou a méně obvyklou metodou, či technologií, při svařování asfaltových pásů je spojování za pomoci horkovzdušné pistole. Teplota při použití horkovzdušných přístrojů se dá regulovat, do maximální teploty 700 °C. Tato teplota by neměla znehodnotit materiálové vlastnosti asfaltového pásu.
Příprava povrchu a penetrace
Po dostatečném vyschnutí betonu na základové desce se můžete pustit do plošné hydroizolace. Nejprve desku pečlivě projděte a odsekejte případné nerovnosti nebo ostré hrany betonu. Poté desku pečlivě zamette.
Po přípravě betonu následuje penetrace. Doporučuje se zvolit asfaltovou penetraci a nanášet ji malířským válečkem. Dbejte na to, aby byla nanesena poctivá vrstva, aby nikde neprosvítal beton. Penetraci nechte cca 2-3 dny pořádně zaschnout.
Důležitost ochrany hydroizolace
Dobrý projekt by měl vždy pamatovat na ochranu před mechanickým poškozením, ať už v důsledku manipulace s armaturou nebo pohybu pracovníků, vykonávajících stavební práce. Na ochranu vodorovné plochy hydroizolace je vhodný betonový potěr s tloušťkou 50 mm.
Při izolování „do vany“ je nutné do příslušné výšky ochránit i svislou část hydroizolace, např. deskami z polystyrenu nebo jiného materiálu - během ukládání armatury totiž hrozí její poškození. Ochranná vrstva u vodorovné izolace se provádí v ideálním případě z betonové mazaniny tl. minimálně 50 mm. V mnoha případech však postačí izolaci chránit pomocí geotextilie. U svislé hydroizolační vrstvy je nutno zabránit poškození pásu od zeminy.
Hydroizolační fólie se musí standardně uložit mezi syntetické geotextilie s minimální plošnou hmotností 300 g/m2. Svislá izolační fólie může být při zasypávání dodatečně chráněná před mechanickým poškozením profilovanou fólií, která má při zvýšeném radonovém riziku zároveň funkci ventilační vrstvy. Fólii je dále možné ochránit pomocí různých, např. sádrokartonových desek apod., příp. přizdívkou z cihel nebo betonových tvárnic. Během stavby je nevyhnutelné při už aplikaci ochranných vrstev zabránit vniknutí ostrých předmětů, jako jsou úlomky tvárnic, betonu apod. do prostoru.
Stanovení odolnosti proti odlupování ve spojích
V tomto článku si shrneme dílčí výsledky pevnosti spojů vybraných druhů modifikovaných asfaltových pásů SBS s označením typu KV PL 5R a KVE 55B (nazývaný též jako mostní pás). Pevnosti spojů budeme moci porovnat i s oxidovaným asfaltovým pásem s označením Bitagit R20. Tyto druhy asfaltových pásů nám byly poskytnuty ve spolupráci od firmy Büsscher & Hoffmann, s. r. o.
Vybrané asfaltové pásy (modifikované, oxidované) se vzájemně spojovaly za pomoci horkovzdušné pistole. Takto svařené pásy se nechaly 24 hodin odležet, při teplotě +20 °C, aby spoje vychladly a spoje tak měly požadovanou pevnost. Takto připravené pásy se rozvinuly a položily se na tvrdou podložku. Poté se přes celou šířku přeřezaly tak, aby se z pásů daly vyřezat a vybrat zkušební vzorky.
Pro identifikaci horního povrchu a směru výroby se označily jednotlivé typy pásů. Poté se odebralo pět kusů pravoúhlých zkušebních vzorků uříznutých kolmo na spoj o šířce 50 ±1 mm a délce tak, aby počáteční vzdálenost mezi oběma čelistmi přístroje byla 100 ±5 mm. Vzorek se tak upne do obou čelistí minimálně 50 mm, tzn., že výsledná délka zkoušených vzorků je cca 250 - 300 mm.
Díky studiu aktuálního stavu řešené problematiky bylo rozhodnuto o aproximaci zkoušek daných pásů v analogii zkoušení střešních asfaltových pásů. Pro velké množství tabulek a grafů, které jsme naměřili a vyhodnotili, budou uvedeny výsledky pouze z některých zkoušek při namáhání vzorků, a to při „Stanovení odolnosti proti odlupování ve spojích - tah“.
Tabulka níže shrnuje výsledky maximální a průměrné odolnosti proti odlupování ve spojích pro oxidovaný asfaltový pás Bitagit R20 a modifikované asfaltové pásy KVE 55B a KV PL 5R.
| Typ pásu | Maximální odolnost proti odlupování ve spojích (ČSN EN 12316-1) | Průměrná odolnost proti odlupování ve spojích (ČSN EN 12316-1) |
|---|---|---|
| Oxidovaný asfaltový pás Bitagit R20 | Nejsou uvedeny konkrétní hodnoty, pouze odkaz na normu | Nejsou uvedeny konkrétní hodnoty, pouze odkaz na normu |
| Modifikované asfaltové pásy KVE 55B, KV PL 5R | Nejsou uvedeny konkrétní hodnoty, pouze odkaz na normu | Nejsou uvedeny konkrétní hodnoty, pouze odkaz na normu |
Kontrola kvality
Po položení hydroizolace je nutné zkontrolovat odvedenou práci. Především se kontroluje těsnost v přesazích hydroizolačních pásů, kterou můžeme kontrolovat buď vizuálně, pomocí jehly, ofouknutím horkým vzduchem, vakuovou zkouškou nebo natlakováním komůrkových spojů.
Vzhledem k tomu, že jakékoli dodatečné opravy jsou velmi komplikované, doporučuje se, pokud je to možné, využít v případě každé tlakové izolace služby specialistů, kteří vykonají zkoušky těsnosti hydroizolačního povlaku, a to např. vysokonapěťovou jiskrovou zkoušku, která dokáže poměrně přesně odhalit poškození, příp. nedostatečné svaření.
Drenážní systém
Drenážní systém je sestava perforovaných ohebných trubek různé velikosti a čisticích popř. kontrolních šachet. Slouží k odvádění přebytečné podpovrchové vody z pozemku a zabraňuje tak pronikání vody ke stavbě. Drenáže jsou plošné a liniové.
Liniová drenáž se zhotoví ve vzdálenosti 0,5 - 1 m od líce obvodových zdí. Tvoří ji perforované trubky o sklonu min. 0,5 %, lépe však 1 %. Trubka je ukládána do štěrkového lože frakce 16/32 mm, nejlépe na betonový podklad, jelikož v případě štěrkového podkladu můžou vznikat prohlubně, trubka nebude lokálně ve správném spádu a v těchto místech se bude držet tlaková voda. Násyp štěrku musí být 300 mm vysoký. Kontrolní šachtice se vyskytují v rozích budovy.
Osa drenážní trubky musí být uložena min. 200 mm pod úrovní hydroizolace. Štěrkový zásyp je ideální obalit geotextilií s plošnou hmotností 500 g/m2 s přesahem 100 mm ve spoji, aby se předcházelo ucpání systému drobnými částicemi.
Plošné drenáže jsou nejčastěji zhotoveny pod podkladní deskou mezi základovými pásy. Jedná se o štěrkový násyp tloušťky 200 mm obalený geotextilií.
tags: #zpetny #spoj #asfaltove #pasy

