Bezbariérové užívání staveb: Vyhláška č. 398/2009 Sb. a její vývoj

Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. „přístupnost“ je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Nicméně, historicky byl tento pojem klíčový a vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která nabyla účinnosti dne 18. listopadu 2009, představovala významný milník v českém stavebním právu. I když byla tato vyhláška zrušena s účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a nahrazena vyhláškou č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu, její odkaz a vliv na problematiku přístupnosti jsou stále relevantní. Bezbariérové užívání staveb je klíčové pro zajištění plné participace všech občanů na společenském životě, zejména osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Historický vývoj legislativy

Ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přinesla až vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, kterou vydala Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu.

Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významným krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob. Následně Ministerstvo hospodářství vydalo vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nahradila vyhlášku č. 53/1985 Sb.

Několik let platnosti vyhlášky č. 174/1994 Sb. však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001. Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytovala, bylo doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené osoby, které se v předcházejících zákonných ustanovení příliš nerespektovaly.

Výrazný posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí nastal v podobě stavebního zákona č. 183/2006 Sb., jenž definuje pojem bezbariérové užívání staveb a staví ho na úroveň obecných požadavků na výstavbu. V návaznosti na to vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj novou vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která v plném rozsahu zrušila a nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, resp. 18. listopadu 2009 ve Sbírce zákonů částce 129 s platností na celém území ČR a její působnost se vztahovala na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady.

Čtěte také: Jak demontovat palubní desku u Seatu Leon 2001 a opravit topení

Vyhláška č. 398/2009 Sb. - klíčové aspekty

Hlavním cílem vyhlášky č. 398/2009 Sb., obdobně jako u dřívějšího předpisu, bylo přispět k integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace do společnosti. Stanovovala obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.

Vyhláška doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Struktura vyhlášky vycházela z předchozího předpisu vyhlášky č. 369/2001 Sb., a to ze základního paragrafového znění a navazujících čtyř přílohových částí. Změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. byly předmětem jak paragrafového znění, tak navazující přílohové části s požadavky na technické řešení. Každé z výše uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb, které je nutné řešit samostatně.

Zásadní změny a požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb.

• Formulace rozsahu uplatnění vyhlášky, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb.
• U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců.
• Nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Oproti původní hodnotě 5 % z každé dílčí parkovací plochy se požadavek od 101 a více celkového počtu stání zmírnil, a to až na konečnou hodnotu při 501 a více stání 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy.
• Jasné stanovení přístupu k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb.
• Detailní definice minimálních počtů vyhrazených míst ve shromažďovacích prostorech, které jsou na rozdíl od vyhlášky č. 369/2001 Sb. daleko přísnější.
• Informační a signalizační prvky musely být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; bylo nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.
• Stavby se přednostně vybavovaly výtahy. Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použily jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musely vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesměly být ryté a vpravo od ovladače musel být příslušný Braillův znak s parametry standardní sazby.

Přílohy vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Nová vyhláška měla celkem 18 paragrafů a 4 obsáhlé přílohy, které podrobně upravovaly náležitosti technického řešení:

• Přílohy č. 1 a 2: Podrobně rozpracovávaly obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání dotčených staveb, staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství.
• Příloha č. 3: Stanovovala technické požadavky pro stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce. Členění požadavků podle charakteru úpravy bylo v přílohách systematicky vymezeno pro osoby s omezenou schopností pohybu, osoby s omezenou schopností orientace (tj. se zrakovým nebo sluchovým postižením).
• Příloha č. 4: Obsahovala symboly pro označování bezbariérových prvků a zařízení.

Výjimky a technické normy

Na rozdíl od dřívějšího předpisu, nová vyhláška připouštěla možnost odchylek. Využívala příslušné ustanovení stavebního zákona k možnosti povolení výjimky z některých ustanovení, a to pouze z těch, která jsou jako výjimková ve vyhlášce jmenovitě uvedena (§14). Možnost povolení odchylky, resp. výjimky byla využita pouze v přílohách 1 až 3 vyhlášky. Stavební zákon v § 169 odst. 2 až 6 podrobně stanovil pravomoc orgánů pro povolování, postup a podmínky, za nichž mohlo být povolení výjimky vydáno. Výjimku bylo možné povolit výjimečně, v jednotlivém případě za předpokladu, že odchylným řešením nebude ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby, a že bude dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Další zásadní podmínkou byl souhlas dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů a kterého se odchylné řešení týkalo.

Vyhláška nově upravovala vztah technickým normám, který byl řešen obdobně jako ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Ve smyslu definice se normovou hodnotou rozuměl konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož splnění se považovalo za dodržení konkrétního ustanovení vyhlášky (§ 3).

Čtěte také: Přečtěte si článek o bezpečnosti a bezbariérovém užívání

Praktická aplikace a problémy

Přes veškeré úsilí, které bylo vynaloženo na zlepšení informovanosti společnosti o této oblasti, byly znalosti problematiky bezbariérového užívání odborné i laické veřejnosti neúplné. Všeobecně stále přetrvával mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranství se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to na osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu. Na tvorbu prostředí bez bariér je nutné nahlížet jako na tvorbu prostředí pro všechny.

Velký úkol v řešení bezbariérového prostředí spočívá v předcházení těmto bariérám již v procesu návrhu a vlastního navrhování, tzn. prevenci. Uměle vytvořené životní prostředí je součástí rozvoje osobnosti každého člověka a projektanti musí brát v úvahu různorodost společnosti a lidskou potřebu nezávislosti. Přístupnost je oborem, který se významnou měrou neustále vyvíjí. Principy přístupnosti nejsou zaměřeny pouze na handicapované spoluobčany, ale dotýkají se celé populace.

Role nestátních neziskových organizací (NNO)

Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou organizace nezřizované státem a na státu nezávislé, které jsou určeny k obecně prospěšné činnosti. Některé NNO mají v předmětu své činnosti různé formy rozvoje a péče o bezbariérové prostředí staveb. Jejich předností je, že pracují s cílovou skupinou uživatelů staveb. Na základě získaných zkušeností šíří příklady dobré praxe, poukazují na nebezpečná místa stávajícího prostředí či zpracovávají metodické materiály pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Z hlediska stavebního zákona nejsou tyto organizace z titulu své činnosti účastníky stavebního řízení (§ 109). Za projektovou činnost ve výstavbě odpovídá projektant (§ 159), za přezkoumání podané žádosti o stavební povolení a připojených podkladů odpovídá stavební úřad (§ 111), který v případě potřeby může využít konzultaci či poradenství, popřípadě si může pro svou potřebu obstarat písemné vyjádření (posudek). Posudek NNO k bezbariérovému užívání staveb tak není závazný a tímto způsobem ani nelze přenést odpovědnost stavebního úřadu nebo účastníka řízení na jiné osoby nebo organizace.

Současná legislativa a normy

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. V návaznosti na § 329 odst. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst.

Aktuálně platí nová norma ČSN 73 4001: „Přístupnost a bezbariérové užívání“, která vychází z Vyhlášky 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a nahrazuje ji, protože uvedená vyhláška byla k 1. lednu 2024 zrušena. Nová vyhláška o provádění staveb 146/2024 Sb., platí od 1. července 2024 a určuje normu jako závaznou. ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelném území v návaznosti na předpokládanou výstavbu. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Definice klíčových pojmů

Pojem přístupnost je nezbytné vnímat v souvislosti s požadavky ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Funkční požadavky. Níže jsou uvedeny základní definice pojmů relevantních pro bezbariérové užívání staveb:

• Porucha - morfologická nebo funkční porucha na úrovni orgánu či celého systému. Postižený o této poruše nemusí vědět, neboť ji lze diagnostikovat pouze v odborném prostředí.
• Zdravotní postižení - postižení vadou tělesnou, duševní nebo smyslovou, která může mít charakter trvalý nebo dočasný a omezuje vykonávání běžných denních aktivit.
• Handicap - ztráta nebo omezení příležitostí mít rovnoprávný podíl na společenském životě.
• Přístupnost - vlastnost prostředí či charakter poskytování informací a provoz komunikačních prostředků, které nevytvářejí žádným uživatelům omezení participace na společenském životě.
• Bariéry - překážky vytvářející omezení aktivit či participace na společenském životě.
• Bezbariérové prostředí - vlastnost prostředí a jeho parametrů, ve kterém nedochází k omezování aktivit nebo participace na společenském životě.

Pod pojem omezená schopnost pohybu a orientace nelze zahrnout pouze osoby se zdravotním postižením, tedy osoby, které z důvodu nemoci nebo vrozeného stavu se mohou jen obtížně pohybovat, vidět, slyšet nebo vnímat.

Zvláštní druhy postižení

Zvláštním druhem postižení je hluchoslepota, daná různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. Způsobuje především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Hluchoslepotu nelze chápat jako součet dvou postižení - sluchového a zrakového, ani jako součet jejich důsledků. Míra postižení obou smyslů se nesčítá, ale násobí. Hluchoslepý člověk si nemůže postižení jednoho smyslu kompenzovat smyslem druhým. Každá z uvedených dílčích skupin má svá specifika a potřeby, která musíme respektovat při vytváření jednotného přístupného prostředí.

Vybrané požadavky na bezbariérové užívání staveb (dříve dle vyhlášky č. 398/2009 Sb.)

Chodníky a veřejná prostranství

Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.

Pro podjezd sedátka vozíku musí být výška nejméně 700 mm, při šířce nejméně 800 mm a hloubce nejméně 600 mm. U pokladny a přepážky musí být zajištěn průchod šířky nejméně 900 mm. Ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky. Manipulační plocha před těmito ovládacími prvky nebo slotem poštovní schránky smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %); musí mít šířku nejméně 1000 mm a hloubku nejméně 1200 mm. Tyto požadavky musí být dodrženy také u veřejné telefonní hovorny.

Vodicí linie je součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru i exteriéru. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné předměty; vodicí linie jsou přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přirozenou vodicí linii tvoří přirozená součást prostředí, zejména stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky šířky nejméně 400 mm a výšky nejméně 300 mm. Umělou vodicí linii tvoří podélné drážky a její šířka je v interiéru nejméně 300 mm a v exteriéru 400 mm.

Přístupy do staveb a vnitřní komunikace

Přístupy do staveb občanského vybavení, staveb pro bydlení a staveb pro výkon práce musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce. Brání-li tomuto řešení závažné územně technické nebo stavebně technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihací plošinou.

Přístup ke stavbám se musí vytýčit přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a přístup k budově se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnici, krajskému úřadu, výpravní budově, odbavovacímu terminálu veřejné dopravy a stanici metra také akusticky.

Přístup do všech prostorů určených pro užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy. U změn dokončených staveb na přístupu pouze do vstupního podlaží lze v odůvodněných případech použít zdvihací plošinu. U změn dokončených staveb s nejméně dvěma podlažími, které nejsou vybaveny výtahem nebo bezbariérovou rampou a výtah ani bezbariérovou rampu nelze z technických důvodů dodatečně zřídit, musí být zajištěno bezbariérové užívání alespoň vstupního podlaží. U staveb veřejné správy musí být v tomto podlaží umožněno užití všech služeb poskytovaných v budově.

Hygienická zařízení

Ve stavbě, ve které je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky uvedenými v bodech 5.1.1. až 5.1.7. přílohy č. 3 k této vyhlášce. Kabina nemusí mít předsíňku v případech, kdy je přístupná z prostoru, který není pobytovou místností. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zřídit pouze jednu z nich, určenou pro obě pohlaví a přístupnou přímo z veřejného komunikačního prostoru.

Stavby určené pro děti do tří let s hygienickým zařízením pro veřejnost musí mít nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro ženy a nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro muže, popřípadě nejméně jednu přebalovací kabinu přístupnou ze společného prostoru nebo nejméně jeden přebalovací pult v oddělení pro ženy a nejméně jeden přebalovací pult v oddělení pro muže.

Ve stavbě, ve které je sprcha nebo vana určena pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna sprcha nebo vana v oddělení pro ženy a nejméně jedna sprcha nebo vana v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky.

Ubytovací a sportovní zařízení

V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch a pobytových zařízeních musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky na bezbariérovost. Veřejně přístupné plavecké bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory musí mít zajištěný bezbariérový přístup do vody řešený prostřednictvím schodů a bazénového zvedáku nebo schodů a zvýšeného okraje. U staveb pro sport musí být bezbariérově řešeno rovněž sportoviště a závodiště a jejich zázemí, zejména hygienické zařízení a šatny, při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků.

Školy, předškolní a školská zařízení musí mít bezbariérově řešeny prostory rovněž pro děti, žáky a studenty.

Tabulka: Změny v bezbariérových požadavcích na parkovací stání (Vyhláška č. 398/2009 Sb.)

tags: #398 #2001 #bezbarierove #uzivani #staveb

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace Překližkou
• Šroubováky Makita na sádrokarton
• Kompletní návod na instalaci dlažby na terče
• Fascinující svět rorýsů
• Kompletní průvodce samolepicími lištami