PergolyPěstování akvarijních rostlin ve štěrku: Kompletní průvodce
Pěstování rostlin v akváriu je nesmírně návyková činnost a pro mnohé akvaristy se stalo skutečnou vášní. Dobře udržované rostliny potěší svým vzhledem a vytvářejí jedinečnou podvodní zahradu přímo u vás doma. Rostliny však nemají pouze dekorativní funkci; jsou základem rovnováhy v akváriu a potlačují růst řas.
Pokud se chystáte pořídit si první akvarijní rostliny a nevíte, které jsou nejvhodnější pro začátečníky, nebo již nějaké pěstujete a chcete je rozmnožit, tento průvodce vám poskytne důležité rady.
Substrát: Základ pro zdravý růst rostlin
Substrát je důležitou součástí akvária, zejména pro rostliny. Poskytuje jim oporu a umožňuje jim absorbovat živiny. Při výběru substrátu je důležité zvážit typ rostlin, které chcete pěstovat.
Pěstování rostlin ve štěrku bez speciálního substrátu
Akvarijní rostliny nepotřebují nevyhnutelně speciální substrát. Lze je hezky pěstovat i v písku nebo štěrku. Mnoho akvarijních rostlin v písku koření jen kvůli uchycení, ale živiny přijímají hlavně z vodního sloupce.
Pro začátečníky je jednoznačně nejvhodnější tříděný říční štěrk nebo křemenný písek o zrnitosti dva až čtyři milimetry. Důležité je, aby ten "štěrk" nebyl z vápence, protože pak v něm rostliny rostou hůře. Zkuste vyndat několik kamínků a mimo akvária je polijte octem. Jestli nebudou šumět, mohou v tom dně dobře růst rostliny.
Čtěte také: Jak vybrat správné dno pro vaše akvárium
Je také důležité, aby "štěrk" nebyl příliš hrubý. Pak mezi kousky zapadá organický odpad a nedá se odtamtud odkalit, což může dlouhodobě způsobovat zhoršení kvality vody. Pokud se budete zhruba držet těchto požadavků na materiál dna, neuděláte chybu a můžete se obejít i bez substrátu pro rostliny.
Naopak naprosto nevhodné (přesto často v obchodech nabízené) jsou vápencové nebo mramorové drtě (bílé, černé) s ostrými hranami. Negativně ovlivňují vodu obsahem vápníku, který zvyšuje její pH.
Další typy substrátů
- Štěrk s výživným substrátem: Štěrk je vhodný jako substrát pro rostliny jen tehdy, pokud je pod ním použit výživný substrát, protože neobsahuje žádné živiny. Jeho tvar je však vhodný na zachycení kořenové soustavy rostlin a umožňuje neustálý přívod vzduchu na dno akvária. Navíc nemá vliv na parametry vody.
- Písek: Je vhodný pro rostliny s jemnými kořeny. Dodává akváriu přirozený vzhled. Nevýhodou je, že se může snadno zhutnit, což může bránit provzdušňování kořenů.
- Soil: Skládá se z různých organických a anorganických materiálů a je bohatý na živiny, které se postupně uvolňují do vody. Dokáže snížit pH a tvrdost vody, čímž se vytvoří prostředí vhodné pro rostliny preferující měkkou a kyselou vodu. Pórovitá struktura soilu umožňuje kořenům rostlin snadno se rozrůstat a absorbovat živiny.
- Rašelina: Známá také jako staré dno, obsahuje mnoho živin pro rostliny. Využívá se jako podklad pod štěrk nebo písek. Má nízké pH, což je prospěšné pro rostliny, které preferují kyselé prostředí. Rašelinový substrát je lehký a porézní, což umožňuje dobrou drenáž a provzdušnění kořenů rostlin. Toto dno je však třeba po nějaké době vyměnit, protože časem z něho rostlinky vyčerpají všechny živiny.
Jak sázet rostliny do akvária
Akvarijní rostliny jsou po zakoupení často v košíčcích v minerální vatě. Kvalitní rostliny jsou již zakořeněné. Jakmile budou vaše vzorky doma, odstraňte všechny shnilé nebo zvadlé listy a další položky, včetně mrtvých kořenů. V těchto činnostech vám pomohou univerzální nůžky.
Po vyjmutí plastového koše a netkané textilie pečlivě odstraňte minerální vatu. U stonkových rostlin to půjde snadno. U růžicových rostlin, jako jsou Cryptocoryne, Microsorum či Echinodorus, však bude minerální vata pevně přichycena ke kořenům. Je proto potřeba použít pinzetu a vatu odstranit, jinak by hrozilo uhnívání kořenů.
Kobercové rostliny po vyndání z košíčku rozdělíte na velké množství malých rostlinek, které následně sázíte pomocí pinzety několik centimetrů od sebe. Zde je použití pinzety nutné.
Čtěte také: Vliv zrnitosti štěrku na kvalitu vody v akváriu
Některé rostliny nelze sázet do substrátu, protože by jim uhnívaly kořeny (Anubias, Microsorum). Proto je nutné je přivázat silonovým vlascem ke kamenům a kořenům. Stejně tak připevníte silonem ke kořenům mechy. Nepřivazujte ke kořenům příliš velké chuchvalce mechu.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy (např. šípatkovce rodu Echinodorus), které kolem sebe vyžadují dostatek volného prostoru.
Rostliny s kořenovým systémem sázíte do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vyhloubíte ve štěrku jamku, vložíte rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíte a opatrně přihrnete písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhnete tak, aby šel vidět kořenový krček. Rostliny do písku nikdy násilím nevtlačujete, aby nedošlo k jejich poškození.
Rostliny s olistěnými lodyhami (tzv. stonkové rostliny) se sázejí do skupin, kdy buď umístíte každou rostlinu do vlastní jamky, anebo můžete do společné jamky zasadit několik kusů současně. Tyto rostliny se sázejí většinou jako řízky, kdy ze spodní části stonku odstraníte ze dvou až čtyř pater listy a v místě uzlin, zasazených do dna dostatečně hluboko, se pak vytvářejí nové kořeny.
Osvědčeným postupem je zasadit rostliny do částečně zatopeného akvária, do kterého nalijeme vodu pokojové teploty.
Čtěte také: Kdy začít krmit akvarijní potěr?
Uspořádání rostlin v akváriu
Rostliny, stejně jako postavy ve filmech, mohou hrát v akváriích první, druhé nebo dokonce třetí housle. Akvárium netvoří jen rostliny a rybičky, ale solitérní kameny, kamínky, písek, dřevěné kořeny a další.
- Primární rostliny: Vysazujeme do přední části akvária. Jsou krátké a obvykle vyžadují péči zkušeného akvaristy. Pro začátečníky se doporučuje vybrat si snadněji pěstovatelnou malou rostlinku. Za žádných okolností nepřitiskujte rostliny k čelnímu sklu, protože by to bránilo růstu kořenů.
- Sekundární rostliny: Zabírají střední část nádrže. Jsou expanzivní a potřebují hodně místa. Mezi rostlinami je třeba ponechat poměrně velké mezery. Mezi zástupce sekundárních rostlin patří mimo jiné penízovka japonská a blyxa japonská.
- Vysoké rostliny: Umístěné v zadní části akvária tvoří pozadí pro jiné rostliny. Snadno se pěstují a lze je sázet v trsech, blízko sebe, nebo jednotlivě. Perfektně skryjí filtr a další příslušenství.
- Plovoucí rostliny: (např. okřehek, salvinie) často vyžadují ruku zkušeného akvaristy. Vytvářejí fantastický vizuální efekt a jsou skvělými čističi vody od těžkých kovů.
- Epifyty: Na rozdíl od plovoucích rostlin se snadno pěstují (např. anubias a játrovky). Nejčastěji se umísťují na kameny nebo kořeny.
Do nově založeného akvária jsou vhodné nenáročné akvarijní rostliny, které nemají kořenový systém. Další nekořenící rostlinou je růžkatec ponořený (Ceratophyllum submersum).
Doporučené rostliny pro začátečníky
Třeba růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum). Je to typická vodní rostlina, u které zcela chybí kořeny. Může se volně vznášet ve vodním sloupci a pod hladinou nebo je možné přichytit a upevnit ke dnu několik stonků. Růžkatec se velmi rychle množí a jeho vidličnatě dělené listy i stonky jsou tuhé, ale velmi křehké a lámavé. Tato snadno pěstovatelná a nenáročná rostlina je vynikajícím konkurentem řas při nadbytku živin ve vodě. Na stoncích v úžlabí listů mohou vyrůstat drobné bělavé kulovité květy.
Šípatkovec velký (Echinodorus martii) kvete i v akváriu, kdy květní stvol vyrůstá nad hladinou.
Péče o akvarijní rostliny
Péče o akvarijní rostliny vyžaduje čas a úsilí, ale odměnou pro vás bude krásné a zdravé akvárium plné života. Dodržováním základních aspektů můžete dosáhnout optimálního růstu akvarijních rostlin a vytvořit tak krásnou scénu života pod vodou přímo u vás doma.
Správné osvětlení
Dostatečné osvětlení je klíčové pro fotosyntézu a zdravý růst rostlin. Délka a intenzita osvětlení se liší podle druhu rostliny. Standardně se doporučuje svítit 6-8 hodin. Kromě intenzity a doby svícení věnujte pozornost také světelnému spektru. Spektrum můžete regulovat pomocí kvalitního osvětlení s nastavitelným spektrem, jako například Juwel Helialux nebo Chihiros WRGB II Slim. Při koupi rostlin si tyto požadavky akvarijní rostliny ověřte. Vyhnete se tak problémům rostlin v akváriu a nadměrné produkci řas.
Voda vhodná pro rostliny
Kvalita vody není důležitá jen pro živočichy, ale také pro rostliny. Proto je nutné pravidelně sledovat parametry vody, jako pH, tvrdost, dusičnany (NO3) nebo fosforečnany (P04). Je třeba mít na paměti, že každý druh akvarijních rostlin může mít odlišné preference na parametry vody. Rovněž důležitá je teplota vody. Většině rostlin vyhovuje teplota od 22 do 28 °C. Co však mají všechny rostliny společné, je, aby teplota vody byla stabilní a nedocházelo k prudkým výkyvům.
Pravidelné hnojení
I když substrát poskytuje určitou dávku živin, rostliny často potřebují pravidelné doplňování živin ve formě hnojiv, aby rostly optimálně a zůstaly zdravé. Hnojení v akváriu je klíčem k tomu, aby měly rostliny přístup ke všem potřebným živinám, včetně makroživin (dusík, fosfor, draslík) a mikroživin (železo, mangan, zinek a další).
Typy hnojiv:
- Tekutá hnojiva: Jsou vhodná pro rostliny, které přijímají živiny především přes listy. Obsahují směs makroživin a mikroživin, což z nich dělá univerzální prostředek pro většinu akvarijních rostlin. Taková hnojiva jsou například Seachem Flourish nebo Tropica Premium Nutrition. Hnojiva od jednoho výrobce jsou navržena tak, aby se doplňovala a zajistila optimální poměr živin pro rostliny.
- Hnojivové tablety a kapsle: Používají se přímo do substrátu a jsou vhodné pro rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem, jako jsou například echinodorus nebo kryptokoryna. Hnojiva v tabletách, jako Tropica Nutrition Capsules nebo Seachem Tabs, se pomalu uvolňují, čímž poskytují dlouhodobý přísun živin přímo ke kořenům rostlin.
Při hnojení je klíčové dodržovat správné dávkování. Nadměrné hnojení může vést k přemnožení řas, zatímco nedostatek živin může způsobit zakrnělý růst nebo choroby rostlin. Proto je nutné před hnojením zkontrolovat aktuální hodnoty živin. Je třeba dávat pozor na složení, protože některé živočichy, jako krevetky, raky a kraby, jsou citlivé na měď a další těžké kovy.
Pravidelná údržba
Údržba je pro akvárium velmi důležitá, protože pomáhá udržovat akvárium čisté se správnými parametry vody. Pravidelným odstraňováním odumřelých nebo nemocných listů a stonků zbavujete akvárium rozkládající se biomasy, která by postupně snižovala kvalitu vody. Navíc tak podporujete růst nových a zdravých výhonků. Nemocné listy poznáte tak, že mají nažloutlou barvu, hnědé skvrny nebo pomalu rostou. K odstranění nemocných částí akvarijních rostlin vám doporučujeme použít nůžky nebo pinzety, které můžete využít i při jejich zastřihávání.
CO₂
Oxid uhličitý (CO₂) je klíčovou složkou pro fotosyntézu akvarijních rostlin a má zásadní vliv na jejich růst. Pro některé druhy rostlin, zejména ty náročnější, může být nutné dodávat CO₂ do akvária, aby se zajistil jejich optimální růst a zdraví. Existuje několik způsobů, jak zvýšit hladinu CO₂, včetně používání specializovaných CO₂ systémů, tekutých hnojiv obsahujících CO₂ (Seachem Flourish Excel nebo Easy-Life EasyCarbo) nebo přírodních metod, jako je produkce CO₂ pomocí kvašení droždí.
Množení akvarijních rostlin
Zvládne začínající akvarista sám rostliny rozmnožit? Samozřejmě. Nejjednodušší je vegetativní množení. Rostliny tvoří postranní výhonky a šlahouny, na jejichž konci roste mladá, samostatně zakořeněná dceřiná rostlina.
Šípatkovce rodu Echinodorus vytvářejí květní stonky, které vyrůstají nad hladinu, kde se objevuje i květenství. Pokud tento květní stvol zatížíte a ponecháte pod vodou, vyrazí na přeslenech mladé rostlinky. Šípatkovce rodu Echinodorus patří mezi nejoblíbenější akvarijní rostliny.
Druhy jako kapradiny Microsorium, Ceratopteris nebo mokřanky Hygrophila mohou vytvořit nové mladé rostliny přímo z pupenů na starých listech či stoncích. Užívanou metodou je také dělení oddenků (rhizomů). Rostliny s dlouhými olistěnými lodyhami se dají množit řízkováním. Z postranních výhonků, z vegetačního vrcholu rostliny nebo i z prostřední části stonku nůžkami nastříhejte řízky (odnože). Původní stonek nechte zasazený a z paždí listů na něm vyrostou nové výhonky.
Choroby akvarijních rostlin
Trpí akvarijní rostliny nějakými chorobami? A pokud ano, dají se léčit? Choroby se u akvarijních rostlin nevyskytují. Známá je takzvaná kryptokorynová nemoc, jež se projevuje děravěním listů a jejich následným rychlým rozpadem. Nejedná se ale přímo o nemoc, ale o reakci rostlin na radikální a prudkou změnu podmínek. Objevuje se například při náhlé změně parametrů vody, výměně osvětlení, přesazení rostlin při dlouho odkládané výměně části vody v neudržované nádrži. Při takovém poškození rostlin postačí nechat zbytky oddenků zasazené na původním místě, rostlinám po čase opětovně dorostou zdravé listy.
Dále se do určité míry dá považovat za nemoc výskyt řas i sinic. Projevuje se pouze při závažných chovatelských chybách, jako je například nedostatečná údržba, překrmování ryb, přehnojení nádrže nebo nedostatečné osvětlení. Je zbytečné se snažit proti řasám bojovat používáním různé chemie, neboť tyto látky mají negativní vliv na vyšší vodní rostliny a ostatní obyvatele akvária. Vhodná je celková změna podmínek v nádrži k lepšímu. Zjednodušeně řečeno: v nádrži, kde se dobře daří vodním rostlinám, je jen minimum řas a naopak.
Jedovaté druhy akvarijních rostlin
Mají si pěstitelé akvarijních rostlin dát pozor na jedovaté druhy? Ne, není to nutné. Akorát si vybavuji, že jsem v jedné z knižních příruček četl úsměvné upozornění: „Nejezte vodní rostliny.“
Délka života akvarijních rostlin
Jak dlouho akvarijní rostliny žijí? Při pěstování ve správných podmínkách a při dostatečné péči (množení, přesazování a podobně) vydrží bez problémů i několik let. Osobně pěstuji jeden druh kryptokoryn již více než dvacet let.
Praktické tipy a řešení problémů
Po zakoupení rostlin
Pokud nemůžete rostliny zasadit hned, v košíčku s vodou nebo v kýblu s vodou při teplotě kolem 18°C by měly vydržet do druhého dne. Nic se jim nestane, pokud jsou zavíčkované a na světlém místě.
Pokud jsou rostliny pěstované in-vitro v kelímku, je nejlepší postup postavit kelímek na místo s dostatkem světla a vydrží bez problému i týdny. Výživu si rostliny odebírají přímo z gelu. S otevřením se dostanou do kelímku bakterie a hrozí riziko plísní.
Karanténa pro rostliny se dá udělat lehkou koupelí v roztoku hypermanganu (růžová voda) tak půl hodiny a následným opláchnutím vodou před samotným sázením do akvária. Stačí opravdu pár zrnek, barví to velice intenzivně.
Problémy s kořeněním a ancistrusy
Pokud rostliny nemají kořínky a ancistrusy je vyrývají, zkusil bych je předpěstovat v jiné nádrži a až budou mít nějaké kořínky, teprve pak bych je dal na definitivní místo. Pokud jsou rostlinky po dvojicích na šlahounu, tak bych ten šlahoun mezi rostlinami zatížil kamínkem, aby ty kytky pořád neplavaly. S tím už by ten ancík hnout neměl a kytky by měly čas na zakořenění.
Co s emerzními listy u Echinodoru?
U koupeného nového Echinodoru se doporučuje odstřihnout dlouhé emerzní listy, nebo je nechat? Četl jsem v atlasech, že je u nich po zasazení vhodné je trochu povytáhnout ze substrátu a odstranit většinu emerzních listů, aby se podpořil submerzní růst. Listy nestříhat, až začnou žloutnout.
V praxi se doporučuje využívat minimum chemie a za pomoci základní techniky se tak snažit napodobit (alespoň do určité míry) přírodní biologické procesy, které pak zdárně probíhají i v miniaturním prostoru za sklem domácích akvárií.
tags: #akvarijni #rostliny #jen #ve #sterku #jak
