Dřevěné bednění na beton: Průvodce materiály a aplikacemi

Bednění je nezbytnou součástí mnoha stavebních projektů, ať už jde o základové desky, stěny, nebo speciální architektonické prvky. V kontextu dřevěného bednění na beton se setkáváme s různými přístupy a materiály, které ovlivňují jak funkčnost, tak estetiku finálního betonového povrchu.

Ztracené bednění: Efektivní řešení pro zahrady a terény

Ztracené bednění je ideálním materiálem při tvorbě zahrady a úpravu terénu. Jestli se chystáte na stavbu pevné a odolné zdi, pak je toto řešení vhodné. Jedná se o prefabrikované betonové prvky, které po zalití betonem zůstávají součástí konstrukce.

Typy a ceny ztraceného bednění

Níže uvádíme přehled nejčastěji používaných rozměrů ztraceného bednění a jejich orientační ceny (všechny ceny vč. DPH a bez nákladů na přepravu za kus):

Dřevěné materiály pro bednění

Kromě ztraceného bednění se při práci s betonem často využívají různé dřevěné materiály pro tradiční bednění, které se po zatvrdnutí betonu odstraňuje.

Prkna

Prkno se používá jako stavební materiál. Prkno je takové stavební řezivo, které má svou šířku rovnou nebo větší, minimálně však dvojnásobku své tloušťky. Tloušťka prken je potom maximálně do 38 mm. Na pomoc s bedněním základové desky stačí starší prkna. Nabídne se možnost je protáhnout a srovnat hrany, aby finální beton byl co nejpřesnější. Dále si k tomu lze nařezat hranoly, které budou sloužit jako vzpěry a podpěry. U hřebene a okapu vždy náleží prkno s plnou šířkou. Vlivem vysychání dřeva dochází ke kroucení dřeva, z tohoto důvodu se omezuje šířka prken. Obvyklá šířka prken je 80-150 mm. Výrobci krytin mohou z výše uvedeného důvodu předepisovat šířku prken menší než 150 mm.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

OSB desky

OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění díky své pevnosti a relativně nízké ceně. Lze využít OSB desky KRONOSPAN OSB 3 F0 4 PD nebroušené v různých tloušťkách, například 12 x 625 x 2050 mm nebo 22 x 1250 x 2500 mm. Existují i zvlášť zatížitelné desky pro použití ve vlhkém prostředí, jako jsou OSB/4. Spoje ležící rovnoběžně s podporami musí být umístěny pouze na těchto podporách (např. na krokvích). Šířka uložení na podporách činí nejméně 30 mm. Cyklická změna délky desek může činit až 2 mm na metr. Mezi deskami se proto ponechávají spáry min 2 mm/m x délka (šířka) desky.

Dřevotřískové desky (DTD)

Dřevotřískové desky, jako DTD P3 4 PD 16 x 625 x 2050 mm broušené, také nacházejí uplatnění v bednění. Jsou cenově dostupné a nabízejí dostatečnou pevnost pro mnohé aplikace.

Překližka

Stavební překližka, například borovicová 9 x 1250 x 2500 mm, je další variantou pro bednění. Její cena za metr čtvereční je vyšší než u OSB desek, ale nabízí hladší povrch a dobrou pevnost. Nízkou nasákavost vykazují překližkové desky s povrchovou úpravou z fenolické pryskyřice v běžných gramážích 120 resp. 240 g/m². Tyto desky vytváří hladký povrch betonu. U překližek je nutno počítat s možností vzniku ripplingu, tzn. drobného zvlnění povrchových vrstev desky při prvních dvou až třech nasazeních. Po vyrovnání vlhkosti v desce se zvlnění ztratí.

Střešní bednění

Bednění střechy je poměrně velká částka v rozpočtu a v některých případech se bez něj i obejdete. Určující je zejména sklon střechy a typ krytiny. Dále bednění může být v projektu kvůli těsnosti střešního pláště, a v tom případě typ a značka krytiny může mít vliv na to, zda bednění použít nebo ne. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny. Ten je například pro krytiny Tondach (kromě Samba 11 a Románská 12) >= 30°.

Celoplošné bednění je tedy možné realizovat z prken, případně ze stavebních desek z aglomerovaného dřeva. Tloušťku prken či stavebních desek z aglomerovaného dřeva je nutné volit v závislosti na světlé vzdálenosti krokví. Bednění musí nejen přenést působící zatížení, ale u některých krytin, např. břidlice, musí být dostatečně tuhé.

Čtěte také: Výhody ztraceného bednění

Montáž laťování a dřevěných záklopů ve střešních konstrukcí je důležitá součást pokrývačských prací. Laťování nebo záklop je v podstatě nosná konstrukce střešní krytiny a provádí se téměř výhradně ze dřeva. Lehká opracovatelnost, malá objemová váha, pevnost v tlaku a ohybu, tyto vynikající vlastnosti jsou důvodem, proč právě dřevo je výhradním materiálem při zpracování střešních konstrukcí. Při realizaci platí, že čím je stavba dřeva poctivější s menším množstvím vad, tím je pevnost vyšší. Životnost smrkového dřeva může být i více jak 200 let (samozřejmě dle podmínek, kde je dřevo uloženo).

U zvláštních tvarů střechy a střešních detailů, např. kuželovitá či cibulová střešní plocha nebo u vikýřů „volské oko“, je nutná stejná montáž bednění jako u střešních ploch. Je vhodné zmenšit vzdálenost krokví, anebo použít silnější bednění.

Bednění pro pohledové betony

Bednění je jedním z mnoha faktorů, které se při realizaci monolitických konstrukcí podílejí na konečném vzhledu povrchu betonu. U viditelných ploch je přímo nástrojem k dosažení požadovaného vzhledu betonu. Bednění je tedy nutno navrhnout a sestavit tak, aby splnilo vlastní technické požadavky a zároveň bylo dosaženo předem definovaného vzhledu povrchu betonu. Podle konkrétních požadavků na povrch se bednění pro pohledové betony může výrazně odlišovat od běžného bednění pro monolitické konstrukce.

Typy bednicích systémů

Obecně se bednění rozlišuje na rámové, nosníkové a individuální. Každý z těchto systémů má specifický vliv na tvar konstrukce, strukturu povrchu a členění betonových ploch. Každé bednění otiskne do betonu svoje nosné prvky.

Rámové bednění

Nosný prvek rámového bednění tvoří ocelový, příp. hliníkový rám, v němž je osazena překližka potažená pryskyřicí nebo plastem. Jednotlivé prvky se mezi sebou spojují pomocí upínačů. Rám přesahuje překližku a zřetelně se otiskuje do betonu. Otisk rámu je výhodné použít pro členění ploch. Velikost rámových prvků a rastr spínacích míst jsou dány systémem a nelze je měnit. Pro potřeby pohledového betonu se zpravidla stanovuje tzv. spárořez, tedy přesné umístění jednotlivých prvků bednění. Prvky se umísťují nastojato i naležato. Rámové bednění je možno použít i jako nosný systém a plášť bednění vytvořit např. vložením matric, dřevěných prvků nebo bednicích desek (na povrchu betonu pak není zřetelný otisk rámu).

Čtěte také: Inspirace pro dřevěný obklad

Nosníkové bednění

Nosný systém tvoří dřevěné nosníky a ocelové profily. Plášť bednění je volitelný, např. třívrstvá laťovka, překližka, hoblovaná/nehoblovaná prkna apod. Na povrchu bednění se otiskují pouze spáry mezi bednicími deskami. Bednění lze s ohledem na statické vlastnosti jednotlivých prvků přizpůsobit různým požadavkům na členění ploch, rastr spínacích míst nebo max. tlak betonové směsi (např. při použití samozhutnitelných betonů). Pro montáž nosníkového bednění je nutné kromě plánů nasazení zhotovit i výrobní výkresy.

Individuální bednění

Nosný systém tvoří zpravidla prvky nosníkového bednění doplněné o prvky vyrobené speciálně pro betonáž konkrétní konstrukce, např. ramenáty nebo atypické ocelové díly. Individuální bednění se používá zejména pro bednění dříků a hlav mostních pilířů, atypických tvarů pozemních i inženýrských staveb nebo betonových architektonických prvků. Geometrie, rastr spínání, plášť bednění i max. tlak betonu jsou volitelné, při návrhu je nutno respektovat statické možnosti jednotlivých prvků bednění.

Výběr pláště bednění a jeho vliv na povrch betonu

Výběr pláště bednění má zásadní vliv na charakter pohledové plochy. Mezi nasákavé patří např. hoblovaná/nehoblovaná prkna, palubky a povrchově neupravené překližky. Používají se zejména pro výraznou strukturu povrchu betonu. Vlastnosti těchto materiálů bývají velmi různé a mění se v průběhu nasazení na stavbě. Postupné přijímání vlhkosti má za následek rozdílné odstíny šedi jednotlivých taktů betonáže. Vyrovnaných výsledků lze dosáhnout ošetřením pláště bednění cementovým mlékem před prvním nasazením bednění. U těchto plášťů je obzvláště důležité správné skladování.

Částečně nasákavé jsou zejména třívrstvé desky s povrchovou úpravou močovino-melaminovou pryskyřicí. Tyto desky tolerují drobné chyby při zpracování betonu a nanášení odbedňovacího prostředku. Zanechávají na povrchu betonu slabou strukturu dřeva, ve které se ztrácí drobné vzduchové póry a jiné vady povrchu. Nařezáním desek na pruhy lze dosáhnout efektu pláště bednění z prken, ale se stabilnějšími vlastnostmi.

Nenasákavé bednicí pláště netolerují chyby při zpracovávání betonu, zdůrazňují rozdíly v odstínech betonové směsi, mramorování a vzduchové póry. Jsou obzvlášť náchylné na předávkování odbedňovacího prostředku. Desky s plastovým povrchem (polypropylen) vytváří hladký, lesklý a velmi rovnoměrný povrch betonu, odpadá možnost ripplingu.

Důležité aspekty při realizaci bednění pro pohledový beton

• Těsnost bednění: Bednění je nutno sestavit tak, aby bylo dokonale těsné, únik cementového tmele vážně znehodnocuje povrch betonu. Nutné je také těsnění vodorovných a svislých spár (napojení taktů betonáže).
• Ošetřování bednění: Bednění je nutno udržovat dokonale čisté. Všechny nečistoty na bednění se negativně projeví na povrchu betonu. Nanášení odbedňovacího prostředku na zbytky betonu a cementového závoje významně ovlivňuje jeho funkci, dochází ke zvýšené tvorbě pórů. Bednění se nesmí při čištění mechanicky poškodit. Vhodné je (zejména u bednicích desek s plastovým povrchem) čištění vysokotlakou vodou.
• Ochrana smontovaného bednění před znečištěním: V pohledových konstrukcích jsou často vedeny různé instalace. Jejich uložení do bednění před betonáží velmi prodlužuje dobu, po kterou musí bednění stát na místě, a tím se zvětšuje riziko znečištění.
• Skladování bednění: Pokud bednění není nasazeno, je nutné ho chránit před povětrnostními vlivy, zejména slunečním zářením. Zvláště u nasákavého bednicího pláště dochází ke snížení vlhkosti, které se v dalším nasazení bednění projeví jiným odstínem betonu.
• Používání stejnorodého a stejně opotřebeného bednění: Nasazení nestejnorodého a různě opotřebeného bednění se projevuje rozdílnou strukturou povrchu a různými odstíny betonu (rozdílná nasákavost).
• Zamezení vzniku nestejnoměrné savosti bednicího pláště: Např. popsáním (očíslováním) bednicího dílce barvou, nebo nevhodně zvoleným prokladem pro transport bednění.
• Odbedňovací prostředek: Je nutné správně používat vhodný odbedňovací prostředek. Vždy je nutno sladit typ odbedňovacího prostředku s použitým bedněním (materiál, nasákavost), betonovou směsí a okolní teplotou. Nanášet jej rovnoměrně v co nejmenší vrstvě, používat postřikovač a vhodnou plochou trysku. Před uložením betonu nechat prostředek předepsanou dobu odvětrat. Po nanesení odbedňovacího prostředku chránit bednění před znečištěním (prach, kouř).

Řešení spár a hran

Často diskutovaným problémem, který v podstatě nemá řešení, je přesné zalícování dvou sousedních desek v bednicím prvku. Přijímáním vlhkosti z betonu dochází zejména poblíž hran k bobtnání desky, což způsobuje vzájemný posun desek. Nejjednodušší prevencí je minimalizovat počet těchto spár. Obecně se doporučuje dávat přednost svislým spárám před vodorovnými. Dalším tématem k diskusi je způsob těsnění spár mezi jednotlivými prvky bednění. Ve většině případů se spáry netěsní a prvky jsou k sobě pouze stlačeny běžnými spojovacími prostředky, což může mít za následek lehký únik cementového mléka a vznik mapy kolem spáry. Do spáry je možné přidat těsnící pásek, spoj řešit na pero a drážku, nebo spáru přiznat vložením krycí lišty (negativní otisk na betonu).

Před realizací je vhodné zpracovat výkresy členění pohledových ploch, tzv. spárořezy. Na těchto výkresech by měl být vidět otisk rámů nebo spojů bednicích desek (podle druhu použitého bednění), rastr spínacích míst, průběh spár apod. V případě potřeby také řešení hran konstrukcí, způsob uzavření otvorů po spínání a řešení přiznaných spár. Všechny hrany konstrukcí se obvykle srážejí lištou. Provádění ostrých hran je náročné (únik cementového mléka) a při odbedňování nebo pozdějším užívání objektu může dojít k jejich olámání. Zvláštní pozornost vyžaduje řešení pracovních spár. Při návrhu je třeba posuzovat umístění a proveditelnost spáry z hlediska statiky konstrukce, vzhledu i způsobu bednění a těsnění. Problematické bývají zejména spáry mezi stěnou a stropem. Spáry je možno těsnit vhodnými prostředky, nebo je přiznat vložením lišty do bednění. Lišty však mohou omezovat odchod vzduchu při hutnění betonu, což může vést ke vzniku pórů a dutin v betonu.

Praktické zkušenosti s bedněním základové desky

Při stavbě základové desky se řeší otázka, jak a čím se vyšaluje deska na finální zalití betonem. Často se na tuto akci používají starší prkna. K nim se nařežou hranoly, které slouží jako vzpěry a podpěry. Nejprve se může zdát, že chytit rovinu na desce bude problém. Pro dosažení absolutní roviny se používá laser k doladění výšky potřebných bodů na desce. Například se použijí 110 mm dlouhé hřebíky, které se natlučou po obvodu zhruba co dva metry do škvír mezi bednění, aby držely, a laserem se doladí výška, od které se odráží vodováhou při stavbě bednění. Tyto body se pak zastříkají fosforovým sprejem, aby byly vidět a někdo je omylem neukopal.

Nejhorší bývá chytit první prkna, ale pak už to jde krásně, celkem na tom nic není, když máte dané výšky, a dále si vše doměříte pomocí vodováhy. Poté zbývá vyšalovat sklípek a mohou se pokládat kari sítě. Používají se například sítě 150x150x5mm, vždy se minimálně o jedno oko překládají a vážou k sobě vázacím drátem, aby se docílilo tzv. monolitu. Pod sítě se podkládají kamínky, aby se síť lehce zvedla a beton krásně natekl pod ně. Po veškerých přípravách se začne objednávat beton.

Při objednávání betonu je vhodné rozeslat požadavek na cenovou nabídku do více betonárek, jelikož cenové rozdíly mohou být veliké. Vše by mělo klapnout jak má, počasí by mělo přát. Pro zarovnání desky se často používá vibrační lať. Je důležité správně odhadnout množství betonu, aby se předešlo zbytečným nákladům nebo naopak jeho nedostatku. V případě nedostatku betonu se zbývající část domíchá ručně. Realizace základové desky může trvat několik měsíců, například od srpna do listopadu.

tags: #dřevěné #bednění #na #beton

Oblíbené příspěvky:

• Využití sanačních omítek
• Vše o střechách a obvodových pláštích s PST FAST
• Stavba skleníku
• Izolované OSB desky: Proč je zvolit?
• inovativní ochrana fasád