Beton s pískovaným nebo broušeným povrchem: Vlastnosti a použití

Beton je univerzálním stavebním materiálem, který se používá jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů. V dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů a vozovek dálnic, zatímco v podzemním stavitelství se využívá jako dočasná i trvalá výztuž. U betonu je jedno, je-li použit na suchu nebo pod vodou, jeho vlastnosti se tím nemění. Optimální vlastnosti, minimální nároky na údržbu, nízká cena a vysoká životnost předurčuje tento materiál k použití na dopravních komunikacích.

Beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost(i), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysokopevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton a mnohé další. Prostý beton je odolný především vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží - vzniká železobeton. Další možností je přidat různá vlákna, drátky apod., vzniká vláknobeton či drátkobeton. Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou uhlíková vlákna, a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent.

Beton při posuzování vodotěsnosti a jeho vlastností se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání vody a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou maltou nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný. K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit. V betonu během hydratace a tvrdnutí probíhají fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začne asi hodinu po namíchání a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší. Beton při tuhnutí není závislý na atmosféře a proto tuhne i pod vodou. Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva. Beton s větším obsahem cementu (1:2) má za teplého počasí už druhý den téměř poloviční tvrdost. Při krystalizaci se v betonu vytváří tzv. vnitřní teplo.

Pohledové betony a povrchové úpravy

Pro neznalého mohou pohledové betony působit dojmem nedodělanosti, pro architekty a designéry jsou naopak výrazem haute couture. Prvky z tohoto moderního, industriálně působícího materiálu tvoří samu tvář interiéru (nebo exteriéru) a jsou výsledkem originálního architektonického návrhu. Technologie výroby a zpracování se navíc neustále posouvá kupředu, a tak vznikají nové a nové varianty dekorování povrchu. Mezi ty nejběžnější patří například broušení, leštění, hlazení, škrábání nebo vymývání. Pro tyto úpravy jsou pak charakteristické různé vzhledové vlastnosti, jako je hladkost či naopak hrubost, drsnost či lesk a další. Při sestavovaní požadavků na kvalitu betonových povrchů je třeba mít na paměti vzdálenost, ze které bude navrhovaný povrch konstrukce pozorován. Používání nejpřísnějších kritérií je doporučováno pouze v případech, kdy je pozorovací vzdálenost nanejvýš 5 m. Při jednání o površích je od raných stádií projektu kladen důraz na používání vzorků povrchů ve formě vzorkových panelů (nejmenší o rozměrech 300 x 300 mm). Vlastní výroba je zahájena až po odsouhlasení návrhů a prohlídkách kontrolních vzorků povrchů. O všech poradách je sestavován protokol. Světlost neupraveného povrchu ovlivňují různí činitelé. Největší vliv mají kvalita a čistota povrchu formy, typ pojiva, barva jemných složek kameniva a poměr vody a pojiva v betonu - čím menší je poměr vody k pojivu, tím tmavší je povrch betonu. Čím vyšší je poměr vody k pojivu, tím světlejší, ale méně odolný je povrch betonu. Na povrchu betonu, který obsahuje hodně vody, mohou při jejím odpařování vznikat usazeniny sublimátu a výsledný povrch bude skvrnitý.

Povrchy opracované v měkkém stavu

Do této skupiny jsou zahrnovány povrchy upravované hlazením, válečkováním a poťukáváním. Houbovým hladítkem jsou upravovány zblízka viditelné povrchy průčelí, od kterých je vyžadován hladký, jakoby omítnutý vzhled. Ocelovým hladítkem jsou upravovány hladké povrchy, které by měly mít vzhled, jako by byly lité do formy, např. povrchy průmyslových prostor nebo kanceláří. Dřevěné hladítko se používá k úpravám venkovních ploch a povrchů na průčelích, kterým je třeba dát hrubý vzhled, a soklů staveb. Cílem hlazení je dosáhnout pomocí nástroje stejnoměrného výsledku. Je-li cílem vytvořit hlazením opakující se vzorek, je vždy nutné nejprve vytvořit vzorek, který je následně opakován. K dalším typům povrchů opracovávaných v měkkém stavu patří známé vymývané povrchy. Zajímavě působí kombinace povrchů vymytých do různé hloubky. Velmi atraktivními se staly vymývané povrchy s grafickým vzorem. Oblíbené jsou rovněž kartáčované nebo škrábané povrchy, které působí klidně a elegantně ve velkých plochách i při střídání ploch kartáčovaného/škrábaného a hlazeného betonu.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Povrchy opracované v tvrdém stavu

Pískované povrchy

Pískované povrchy jsou užívány na průčelí staveb a na jiné povrchy, které zůstávají viditelné jak na vnitřních, tak na venkovních plochách. Pískování se provádí obyčejně na površích litých do bednění. Místo suchého pískování lze použít i další způsoby užívané k čištění povrchů staveb tryskáním, např. vodní pískování nebo tryskání broků. Pískování odstraňuje zejména cementový kámen a odhaluje více pórů a změní povrchovou strukturu betonu na stejnoměrně „matnou“.

  • Mělké pískování: Odstraňuje pouze tenkou prachovou vrstvu cementového kamene z povrchu a odhaluje póry po lití. Barva a rozdíly v lesku povrchu se srovnávají.
  • Středně hluboké pískování: Odhaluje jednotlivá velká kamenná zrna a části kamenné složky s menším průměrem než asi 2 mm. Odhalené menší póry splynou se strukturou povrchu. Beton s viditelnou kamennou složkou vytvoří konečný vzhled.
  • Hluboké pískování: Odhaluje velká kamenná zrna rovnoměrně na celém povrchu. Pískování silně opotřebovává místa, kde byl poměr vody v cementu nadprůměrným. Hloubka pískování se určí na základě tvrdosti složek kameniva v betonu a velikosti zrn. Barvu a vzhled povrchu ovlivňuje hlavně barva kameniva v betonu. Na povrchu po hlubokém pískování nejsou póry po lití patrné v rušivé míře.

Pískované povrchy jsou děleny do tří skupin: mělké, středně hluboké a hluboké pískování, z nichž každá je dále dělena na dvě třídy dle závažnosti stavby. Požadavky se týkají zkoumaného povrchu, kterým je obvykle povrch litý najednou, např. jeden panel. Oblíbené jsou rovněž kamenické úpravy betonových prvků na nárožích budov, kolem portálů nebo na jiných místech vyžadujících zdůraznění.

Pískování neboli tryskání je jednou z nejrozšířenějších metod přípravy povrchu před jeho (finální) úpravou. Je efektivní a zároveň rychlé. V závislosti na zkušenosti „tryskaře“ lze docílit různého stupně přípravy povrchu. Tryskání je až 3x rychlejší nežli klasické ruční čištění. Pískování dokáže nejen velmi rychle vrátit vzhled povrchu do původního stavu, ale také ho vyhladit nebo naopak zdrsnit a připravit pro nanášení nových vrstev materiálu nebo pro atraktivní vzhled. Anebo vytvořit malby, nápisy a strukturované vzory. Pro pískování betonových podlah lze spíše doporučit jako vhodnější technologii broušení. Tryskání je příliš hrubé, v materiálu by mohly vzniknout výraznější rýhy, vrypy a prohlubně. Obecně je tryskání betonu mimořádně variabilní. Proto je nutné adekvátně rozsahu práce vybrat vhodné abrazivo i pískovačku. Pokud pracujete s čerstvě odlitým betonem, nejlepší doba pro tryskání povrchu je do 24 až 72 hodin po odlití. Pískovat lze za využití vysokotlakého zařízení suchou nebo mokrou cestou. Využít tedy lze klasické tryskání abrazivem. U takzvaného mokrého tryskání dochází pomocí speciální trysky k mísení natlakované vody s abrazivem přímo v této trysce. Další alternativu v tomto směru představuje i čištění vysokotlakým vodním paprskem. Postup však není tak účinný, jako kdybychom tryskali abrazivem. V praxi se užívá méně často vzhledem k tomu, že lze odstranit účinně pouze jemnější nečistoty.

Pokud připravujete betonový povrch pro aplikaci nových materiálů, je důležité povrch nejen důkladně očistit, ale zároveň zdrsnit. Pro zdrsnění horizontálního betonového povrchu (podlahy) se nejlépe hodí profi tlakové tryskací zařízení s použitím ocelové drti. Ocelová drť se vyrábí ve třech variantách různé tvrdosti s označením GP-nejměkčí, GL-střední, GH-nejtvrdší. Pro tryskání vertikálních betonových povrchů se nejlépe hodí přírodní granát nebo uhelná struska. Přírodní granát má oproti uhelné strusce nízkou prašnost, je 100% ekologické a dá se opakovaně používat. Jedlá soda očistí povrch maximálně šetrně, bez jeho narušení. Dokáže pouze odstranit nežádoucí nánosy. Nevýhodou jedlé sody je to, že „špiní“. Pro pískování betonu se v praxi používají mobilní pískovačky vzhledem k tomu, že je nutné často tryskat prvky venku v terénu. Tryskání můžeme využít i ke kreativním účelům, kdy vytváříme malby, nápisy nebo pomocí šablon strukturované vzory na betonovém povrchu. Oblíbené jsou rovněž kamenické úpravy betonových prvků na nárožích budov, kolem portálů nebo na jiných místech vyžadujících zdůraznění.

Kvalitativní třídy pískovaných betonových povrchů
Typ pískování Třída 1 (nejpřísnější) Třída 2 (méně přísná)
Mělké pískování Stejnoměrné odstranění tenké prachové vrstvy, sjednocení lesku a barvy. Žádné viditelné vrypy nebo poškození. Drobné rozdíly v odstínu a lesku povoleny, minimální známky po opracování.
Středně hluboké pískování Viditelná jednotlivá velká kamenná zrna, menší zrna do 2 mm částečně odhalena. Rovnoměrná struktura povrchu. Viditelnost větších zrn s drobnými lokálními variacemi. Menší póry splynou se strukturou.
Hluboké pískování Velká kamenná zrna rovnoměrně odhalena na celém povrchu. Bez viditelných pórů. Barva a vzhled dle kameniva. Rovnoměrné odhalení zrn s možnými drobnými nepravidelnostmi v místech s vyšším poměrem vody.

Broušené a leštěné povrchy

Broušení, brokování a tryskání podlah z betonu se používá při obnovení struktury betonových podlah a hloubkově se tak vyčistí a zcela odstraní zašlé nečistoty. Broušené plochy se snadněji udržují v naprosté čistotě. Ideální řešení pro bytové a panelové domy, školy, nemocnice, atd. Následná povrchová úprava zabraňuje opětovnému znečištění. Samozřejmostí je i broušení kamenných soklů. Broušení betonu vytváří hrubší, matný, neklouzavý povrch.

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

Vysokootáčkové leštění betonu se provádí pouze za předpokladu, že kamenný povrch je již v dobrém původním stavu, pokud tak není, musí se před leštěním kamenné povrchy nejprve vybrousit, aby se povrch srovnal a vyčistil od nečistot. Pak nastupuje několikanásobná fáze diamantového leštění. Leštění dodává plochám hladký povrch a vysoký lesk, zvýrazní strukturu i texturu betonových podlah. Zvýrazní také barevnost (získá se tmavší odstín) a uzavřením povrchu zvýší odolnost proti zvětrávání. Díky výhodám diamantu a kompozitní technologii nepotřebuje tento systém vodu. To poskytuje výrazné úspory v personálu, vybavení a řízení. Eliminováním vody může být celý proces broušení dokončen v polovičním čase.

Broušený beton je materiál vytvořený smícháním kameniva, přísad, vody a pigmentů. Konkrétně se jedná o vrstvu rafinovaného cementu, ke kterému se přidává barvivo, které se poté brousí speciálním strojem. Tento materiál, jehož použití je výhradně na podlahách, byl jedním z prvních povrchových úprav, které se používaly k pokrytí podlahy komerčních zařízení, jako jsou továrny, kanceláře nebo prodejny. Broušený beton je technika dlažby, která klade důraz na funkčnost a trvanlivost před estetikou. Kromě své trvanlivosti a odolnosti má leštěný beton mnoho dalších vlastností, které ho činí vysoce univerzálním a ekonomickým materiálem. Především je leštěný beton vysoce odolný a odolný vůči pěšímu provozu a každodennímu použití. Proces broušení betonu zahrnuje odstranění vrchní vrstvy povrchu, což odstraňuje jakékoliv vady nebo nedokonalosti a zanechává hladký a rovnoměrný povrch. Za druhé, leštěný beton je univerzální materiál, který lze použít jak v interiéru, tak v exteriéru. Lze jej přizpůsobit jakémukoli stylu dekorace přidáním pigmentů a dalších materiálů pro změnu jeho vzhledu a textury. Za třetí, leštěný beton je snadno čistitelný a udržovatelný. Nevyžaduje nákladnou údržbu ani další těsnění. Také můžete použít jemné čistící roztoky na čištění skvrn. Nakonec je leštěný beton cenově dostupnou možností ve srovnání s jinými dokončovacími materiály. Proces leštění betonu nevyžaduje instalaci další vrstvy nátěru, což šetří čas a peníze.

Broušený beton je vodotěsný, což ho činí ideálním materiálem pro vlhké prostředí. Koupelny jsou vlhkým prostředím par excellence. Koupelny s leštěným betonem se dokonale spojují s minimalistickým stylem. Podlahy z leštěného betonu nabízejí hladký povrch s lesklým efektem, který zdůrazňuje krásu prostoru, ať už je to uvnitř nebo venku. Je to dokonalá úprava pro tento typ povrchů. Kuchyně z leštěného betonu fungují dokonale a integrují se se sklem, kovem nebo kamenem, aby vytvořily exkluzivní atmosféru. Broušený beton je univerzální a odolný materiál, který se v posledních letech stal velmi populárním v interiérové a exteriérové dekoraci. Jednou z hlavních výhod leštěného betonu pro venkovní podlahy je jeho odolnost vůči počasí a vnějším podmínkám. Je schopen vydržet stálé vystavení slunci, dešti a dalším povětrnostním vlivům bez významného poškození. Při instalaci broušeného betonového podlahy venku je důležité, aby práci prováděl zkušený a kvalifikovaný odborník. Proces instalace broušeného betonu může být složitý a vyžaduje vysokou úroveň dovedností a zkušeností.

Leštění betonových podlah se provádí speciálními stroji, které odstraní až 5 milimetrů povrchové vrstvy. Beton po obroušení získá vzhled připomínající povrch přírodního kamene. Broušení lze provádět na stávajících betonových površích nebo lze nalít zcela nový betonový potěr, který bude broušen. V druhém případě můžete ovlivnit výsledný vzhled leštěného betonu, protože můžete kontrolovat složení betonové směsi, která se lije. Cena broušení betonové podlahy závisí na stavu podkladu (jak je rovný a tvrdý, zda jsou či nejsou praskliny nebo díry, o jaký typ betonu se jedná) a účelu broušení.

Je relativně snadné zaměnit dokončovací práce na leštěném betonu a mikrocementu, protože na první pohled mohou vypadat stejně. Hlavní rozdíl mezi oběma povlaky spočívá ve strukturální hmotnosti obou materiálů. Ten mikrocement, na rozdíl od leštěného betonu, nepotřebuje dilatační spáry a vede k souvislým povrchům, které zvyšují světlost jakéhokoli prostoru. Leštěný beton vyžaduje po aplikaci lešticí stroj, což komplikuje jeho aplikaci v prostorech umístěných ve vysokých patrech. Mikrocement nabízí větší univerzálnost. Jeho použití není omezeno na podlahy, protože je to materiál vyrobený pro obklady vertikálních a horizontálních povrchů jak v interiérech, tak v exteriérech.

Čtěte také: Beton Brož: Alternativa k pravému dřevu

Použití betonu v interiéru a exteriéru

Využití betonu už dávno není omezeno jen na stavby a venkovní prostory. Dnes se s ním setkáme i v interiérech, kde nachází široké uplatnění díky své odolnosti vůči vodě a nečistotám. Beton se používá na podlahy, stěny, dekorativní předměty, a dokonce i v koupelnách a kuchyních. Díky doslova „high-tech“ receptuře betonů EASYCRETE, což je značka lehce zpracovatelných až samozhutnitelných betonů od společnosti Českomoravský beton, lze dosáhnout doslova dokonalého vzhledu pohledových betonů. Betony EASYCRETE se lehce roztékají a vyplní záhyby konstrukce až do těch úplně nejmenších detailů. Plocha z pohledového betonu je na dotyk kupodivu velmi příjemná, navíc nepotřebuje žádnou náročnou údržbu a přesto dlouho vydrží krásná. Vzhled, který se někomu může zdát poněkud chladný, lze zútulnit použitím jiných materiálů, jako je například dřevo nebo sklo. Možnosti betonu jsou navíc téměř neomezené - může být nejen stěnou či stropem, ale stejně tak i podlahou, barovým pultem, umyvadlem a klidně i netradiční kuchyňskou linkou.

Kuchyňské pracovní desky z betonu jsou stále populárnější, zejména pro kuchyňské ostrůvky. Jsou odolnější a levnější než nerezové nebo laminátové pracovní desky. Beton se může „proměnit“ v různé předměty a získat téměř jakýkoli tvar a formu. Vyrábějí se z něj sochy, různé umělecké instalace a dekorativní předměty, jako jsou květináče a lampy. Beton našel široké uplatnění i v koupelnách. Pro minimalisticky zařízené koupelny jsou dobrou volbou betonová umyvadla, která jsou dostupná v různých tvarech. Taková umyvadla jsou odolná a pevnější než mnoho jiných materiálů. Betonové stěnové panely jsou skvělou alternativou k obkladům. Jsou snadno udržovatelné, odolné a dostupné v různých rozměrech. Betonové podlahy se také čím dál častěji objevují v interiérech. Dříve se používaly především ve skladech, továrnách, garážích a dalších průmyslových objektech, ale nyní se stále více objevují i v obytných prostorech.

Při návrhu pokládky betonových podlah je nejprve nutné posoudit, k čemu mají sloužit jednotlivé plochy. Vzhledem k mnoha pozitivním vlastnostem betonu, jeho vysoké odolnosti, trvanlivosti a stálosti často uvažujeme o betonových plochách i pro exteriérové podmínky. Nutnost odolávat mrazu a dalším povětrnostním podmínkám a často i chemickým látkám zajišťují betonu využití také na našich zahradách. Kromě vysoké odolnosti od betonu v exteriéru požadujeme také neklouzavý povrch. Beton v exteriéru musí mít větší sílu, než je tomu u pochozí dlažby. Musí zvládnout zátěž v podobě projíždějícího automobilu i váhu kovového zahradního nábytku včetně slunečníku. Mezi betonové doplňky patří také betonové ploty, květináče, sloupky. Fontány a kašny jsou z betonu. Betonové fontány na dvůr jsou nejjednodušší na údržbu. Betonové fontány jsou nejčastější volbou. Také nejběžnějším materiálem používaným pro stavbu bazénů je beton. Betonové bazény mohou být různých tvarů, jsou trvanlivé a odolné.

Dekorativní beton

Další dobrou volbou, pokud jde o podlahy, je potištěný beton nebo dekorativní beton. Nejčastěji ho můžeme vidět na parkovištích, cestičkách v parcích a stále více i v soukromých objektech. Tímto způsobem dostane beton barvu a texturu, tedy vzor. Získává se nasypáním speciálního prášku na povrch čerstvého betonu a následným lisováním různých vzorů požadovanými formami. Na závěr se takto získaný betonový povrch natře speciálním lakem, který zlepší jeho mechanickou a UV ochranu, ale také zdůrazní barvu a dekor. Barvu lze do potištěného betonu přidat dvěma způsoby: první je přidat ji okamžitě, během procesu míchání betonu, a poté je celá betonová struktura v určité barvě. Lisovaný beton může imitovat různé materiály, takže je těžké si všimnout, že jde vůbec o beton. Jak silný bude potištěný beton, závisí především na tom, zda jej budou využívat výhradně chodci, nebo se po něm budou pohybovat i vozidla. Použití tištěného betonu v exteriéru má oproti klasické dlažbě určité výhody. Tím prvním je určitě rychlost pokládky - potištěný beton se nalije na místě a lisuje, nedochází k pokládce kus po kusu jako u dlažby. Lisovaný beton se také snáze čistí - postačí omývání vodou, kartáčem a jemným saponátem a k tomuto účelu lze použít i tlakovou myčku. Má však i určité nevýhody. Zpevněné plochy mají lepší odvodnění než betonové. Další nevýhodou oproti zpevněným plochám je, že tištěný beton nekopíruje konfiguraci terénu jako například betonové desky.

Mezi betonové doplňky patří také betonové desky. Na výběr jsou desky z praného betonu, pískované, hladké betonové desky a rastr. Desky z praného betonu jsou dvouvrstvé desky, u kterých se myje vrchní, povrchová vrstva. Pískované betonové desky jsou desky, u kterých je povrchová vrstva rovněž odstraněna, ale jemným pískováním a tímto způsobem se získá hrubý povrch. Hladké betonové desky jsou jednoduchým minimalistickým řešením, které má široké možnosti použití. Rastry nebo travní desky se skládají ze dvou vrstev: horní vrstva je křemičitý písek a spodní vrstva je beton.

Barevný beton

Při výrobě barevného betonu jsou nejvíce používány červené, hnědé a černé pigmenty. Méně používané jsou bílé, žluté, modré a zelené. Jednotlivé barvy jsou tvořeny mícháním barevných pigmentů. Čistou bílou barvu lze vytvořit pouze současným použitím bílého cementu. Barevný beton je používán na vnější a vnitřní stěny, pilíře a podlahy a na betonové výrobky, např. střešní tašky a obkladové desky a dlaždice. Barevné pigmenty a barevný cement se používají i ve spárovací maltě a ve vymývaném betonu. I když se barevný beton dosud používal téměř výhradně na výrobu panelů, je vhodný i pro monolitickou technologii. Při použití barevného betonu je doporučováno odstranit cementový kámen, který zůstává na povrchu (např. jemným omýváním nebo omýváním kyselinou) a impregnovat povrch kvůli zamezení vyblednutí barvy. Z barevného betonu lze vytvořit povrch podobný přírodnímu materiálu (kameni) nebo mozaiku podle toho, je-li mezi kamenivem a barveným cementovým pojivem rozdíl v barvě nebo ne. Použití pigmentů obyčejně zvětšuje rozptyl barev, ale s jejich pomocí lze dosáhnout jasnějších nebo tmavších odstínů než jen použitím barevných složek kameniva. Při použití reaktivních pigmentů je nutné předem vyzkoušet jejich vliv na vlastnosti betonu. Do betonu jsou používány buď syntetické nebo přírodní minerální pigmenty. Přírodní barviva jsou ve většině nevyhovující. Nejčistších barev lze dosáhnout kombinací pigmentů a bílého cementu. Jediná použitelná bílá barva je oxid titaničitý, čistý TiO2.

Údržba a životnost povrchů

Vzhled vnějšího betonového povrchu se jeho stárnutím mění hlavně vlivem prachu, deště a zarůstáním mechem. Znečištění může být způsobeno také úniky vápna a rostlinami, které zapustí kořeny do povrchu. Stárnutím získává povrch také patinu, která však obvykle nenarušuje požadovaný vzhled. Údržbu betonového povrchu je nutné plánovat společně s údržbou celého objektu. Rovněž je třeba brát v úvahu změny související s přirozeným postupným stárnutím betonového povrchu. Mezi opatření pro údržbu jsou zahrnována např. čištění povrchů a jejich krycí vrstvy (impregnace) nebo plánované obnovování krycí vrstvy. Broušený beton je skvělou volbou pro podlahy jak uvnitř, tak venku, ale jeho údržba a čištění jsou nezbytné pro udržení jeho vzhledu a trvanlivosti v průběhu času. Doporučuje se každodenně zametat nebo vysávat podlahu a pro hloubkové čištění používat čistič s neutrálním pH a vlhký hadřík. Navíc, pokud na podlahu vyléváte tekutiny, okamžitě je vyčistěte, abyste zabránili jejich vyschnutí a způsobení trvalých skvrn. Betonové leštění v interiéru také vyžaduje pravidelnou údržbu pro prodloužení jeho životnosti a udržení jeho vzhledu. Doporučuje se podlahu zametat nebo čistit vodou pod tlakem týdně, aby se zabránilo hromadění nečistot a růstu mechu nebo řas. Chcete-li udržovat podlahy z leštěného betonu na venkově v optimálním stavu, je důležité každé 2 až 3 roky aplikovat specifický venkovní těsnicí materiál.

tags: #beton #s #pískovaným #nebo #broušeným #povrchem

Oblíbené příspěvky: