Beton, Břasy, Boletice: Brutalismus v Praze a historie Juditina mostu u Juditiny věže

Dne 9. prosince 2019 se v Juditině věži uskutečnila přednáška Ing. arch. Mgr. Kláry Brůhové, Ph.D. a Doc. Ing. arch., která představila knihu "Beton, Břasy, Boletice. Praha na vlně brutalismu". Tato událost se věnovala tématu a různým podobám takzvané "brutalistické" architektury v českém (československém) pojetí.

Brutalismus v československém kontextu

Po éře furiantského socialistického realismu a hravě dekorativního bruselského stylu začali českoslovenští architekti ve druhé polovině šedesátých let vyhledávat inspiraci v myšlenkových proudech, jež už bezmála desetiletí ovládaly západní kulturní scénu. Takzvaný nový brutalismus přinášel návrat k syrovosti, opravdovosti a materialitě, který konvenoval dosud živým vzpomínkám na kořeny našeho modernismu. Nabízel rovněž vděčnou alternativu k étosu zprůmyslněného, centralizovaného stavebnictví, zhmotněnému při výstavbě panelových sídlišť. Důraz kladl naopak spíše na sošnost, osobitost a identitu místa, na rehabilitaci zanedbaného historického prostředí a jeho napjaté soužití s novou architekturou.

Kniha "Beton, Břasy, Boletice / Praha na vlně brutalismu"

Architektura brutalismu se stala v posledních letech jedním z ústředních témat, přitahujících zájem odborné i laické veřejnosti. Svou barvitostí a autentičností upoutává a v pozitivním i negativním slova smyslu provokuje. Kniha se věnuje fenoménu a různým polohám této architektury v Praze, kde brutalismus a s ním spřízněné projevy získaly velmi širokou škálu nezaměnitelných, svébytných podob. Ze staveb, které autoři vybrali a zahrnuli do knihy, lze jmenovat ukázky ryzího brutalismu (např. Urologickou kliniku Karlovy univerzity, Hotel Intercontinental), skulpturálně tvarovaná díla (věže kláštera Pod Slovany, Barrandovský most, výdechy metra), plasticky pojednaná průčelí (Centrotex, Hadovka), strukturalismus (Kotva), technicistní a konstruktivní linii (Federální shromáždění, pošta a celnice v Košířích) nebo první náznaky postmoderního přehodnocování (Transgas, Metrostav na Moráni). Kniha z nakladatelství ČVUT zaručuje odbornou kvalitu a není pouze obrázkovým katalogem.

Juditin most: První kamenný most v Praze

Juditin most byl v evropském mostním stavitelství pravděpodobně první celokamenný obloukový most v zaalpské oblasti. Málokdo si dokáže představit, že Juditin most zde stál paralelně s mostem Karlovým, a to minimálně do doby dostavby Karlova mostu, někdy kolem roku 1402. Doposud prezentovaná informace, že Juditin most postavilo regensburské mostní bratrstvo, je pouze nepodloženou hypotézou.

Juditin most byl v kontextu mostního stavitelství své doby kvalitně architektonicky i stavebně vydařeným dílem. Měl 20 oblouků, v takzvaném římském dělení, což znamená, že oblouky se směrem do středu řeky rozšiřovaly, a byl postaven v modulu římské stopy. Z uvedených informací lze usuzovat, že mostní bratrstvo a stavitel pocházeli z Itálie. Tehdejší biskup Daniel, který cestoval po Itálii, mohl být pravděpodobným důvodem této stavební mise v Praze.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Vznik a historie Juditina mostu v datech

  • 1158: 11. ledna je v německém Řezně kníže Vladislav II. korunován na krále Vladislava I. z rukou německého císaře Fridricha Barbarossy.
  • 1159: V Praze se počíná stavba kamenného mostu, který záhy ponese jméno Juditin. Stavitelem byl zajisté cizinec, snad Ital, kterého do Prahy přivedl buď sám Vladislav, či mu byl zprostředkován biskupem Danielem. Most měl 20 oblouků a byl přibližně 500 metrů dlouhý.
  • 1172: Kolem této doby je dílo kamenného mostu přes řeku Vltavu v Praze dokončeno. Vltavské břehy tak spojuje první kamenný most v Českém království a druhý ve střední Evropě. Most byl dokončen roku 1172 a podle dobových svědectví trvala stavba jenom tři roky.
  • 1174: Stavebník kamenného mostu, bývalý král Vladislav, umírá na statcích své ženy v Durynsku.
  • 1252: U paty Juditina mostu se usazuje první a vůbec jediný ryze český duchovní řád, Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Získává rozsáhlá privilegia, mezi nimiž je také vybírání cla a mýtného při přechodu mostu. Na staroměstské straně je vybudován klášter a vztyčena věž, chránící most.
  • 1272: Most je pobořen povodní. Křižovníci nemají dostatek prostředků na jeho opravu. Král Přemysl Otakar II. proto vydává privilegium, že mohou po kostelích konat sbírky na opravu. Součástí opravy mostu po povodni v roce 1272 byla pokračující stavba křížovnického kostela s klášterem a věží. Tento raně gotický komplex v podobě „vodní tvrze“ opevnil staroměstskou stranu pozdně románského Juditina mostu.
  • 1342: „Jako by padla koruna království, když rozpadl se most...“ píše kronikář František Pražský. Na začátku února povolily mrazy a dalo se do deště. Řeky se rozvodnily, ledy začaly tát. Veliká povodeň smetla vše, co jí stálo v cestě. Nad pražskou hladinou Vltavy hrdě se vypínající kamenný most musel již poněkolikáté sklonit hřbet. Tentokrát však již nepovstal. Katastrofa byla tak rozsáhlá, že most již nebyl obnoven.

Kámen na stavbu mostu

Kámen na stavbu Juditina mostu, takzvaný červený pískovec, byl velice kvalitní s tvrdým tmelem a získával se na svazích vrchu Petřín. V době stavby Karlova mostu však bylo toto ložisko vytěžené a červený pískovec byl při stavbě Karlova mostu používán pouze na nejexponovanější části z rozpadajícího se mostu Juditina.

Juditina věž a archeologické nálezy

Vstup na Karlův most z Malé Strany hlídají dvě mostecké věže spojené branou. Nižší věž, která byla původně vyšší, se nazývá Juditina a sídlí v ní Klub za starou Prahou. Věž, která byla postavena ve 12. století pro obranu Juditina mostu, skrývá nejeden poklad. Tím nejvýznačnějším je románský reliéf z 12. století, který je vtesán do zdi věže. Jeden z výkladů říká, že výjev zobrazuje stavitele mostu, který předává panovníkovi model mostu k užívání.

O reliéfu se dlouhá léta nevědělo. Byl zazděn a objeven až koncem 19. století. Prostor vedle zdi se zazděným reliéfem byl dokonce provizorně obestavěn pro účely záchoda, po kterém zůstalo dodnes v domovní zdi přiléhající k věži odvětrací okénko. Věž byla součástí opevnění, takže plnila své obranné funkce. Byl v ní i těžký žalář a nakonec byla upravena na šest bytů.

Archeologický průzkum Juditina mostu

Nejnovější informace archeologického průzkumu, prováděného PhDr. Zdeňkem Dragounem (NPÚ) při právě probíhající opravě Karlova mostu, nám přibližují a doplňují do mozaiky další část podoby staré Prahy. Podvodní archeologický průzkum, prováděný pod dohledem dr. Dragouna a arch. Šefců, potápěči Policie ČR, nám může přiblížit způsob stavby, respektive založení původních pilířů.

Říční koryto Vltavy bylo totiž prouděním vody při povodni v roce 2002 vymleto v některých místech až o několik metrů hlouběji. Díky tomuto odstranění naplavených částic můžeme lépe než dříve zkoumat často v odkrytém stavu základy pilířů Juditina mostu. Je možné, že po rozboru právě probíhajících výzkumů dr. Dragouna získáme nové informace, které by nám mohly blíže určit technologii stavby mostu a tím eventuálně identifikovat původ mostního bratrstva.

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

Čtěte také: Beton Brož: Alternativa k pravému dřevu

tags: #boletice #beton #juditina #vez #informace

Oblíbené příspěvky: