PergolyVlastnosti březového dřeva a jeho využití
Bříza bělokorá je nenáročný a odolný strom, který roste téměř všude od jižní Evropy až po daleký sever. V České republice na břízu narazíme od nížin až do výšky okolo 1 000 m n. m. Podle klimatu může jít o vzrostlý štíhlý strom i zakrslý stromek vysoko v horách, kde čelí chladnému podnebí. Vždy ji však najdeme růst na slunečném místě, kde má dostatek světla.
Bříza patří do skupiny opadavých dřevin a jejím charakteristickým znakem je černobílá kůra a oválná převislá koruna. Mladá kůra mívá hnědou barvu, kterou se postupně mění v bílou. Bílou barvu získává bříza díky obsahu bílého pigmentu betulinu, jenž je znám pro své protizánětlivé a tlumící účinky.
Vlastnosti dřeva břízy
Dřevo břízy je smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé i narůžovělé, bez lesku. Je stejnoměrně husté, středně tvrdé, pevné a dobře se ohýbá. Za syrova se řeže (dláty) mnohem lépe než po vyschnutí. Bříza má jemné fládrování, rovnoměrně husté letokruhy a decentní texturu. Vyznačuje se vysokou pevností v ohybu a tlaku, střední tuhostí a houževnatostí. Velmi dobře schne, a to i v kulatině bez praskání.
Dřevo břízy patří svou stavbou mezi roztroušeně pórovité listnaté dřeviny. Póry nejsou pouhým okem viditelné. Jedná se o dřevinu bělovou, která nevytváří jádro. Za nepříznivých okolností se však může vytvořit nepravé jádro, které podstatně snižuje hodnotu a možnosti využití dřeva. Barva dřeva je bělavá, popřípadě se žlutavým nádechem. Dřeňové paprsky jsou pouhým okem viditelné pouze na radiálním řezu a charakteristický je výskyt tmavých dřeňových skvrn. Kresba dřeva je jednoduchá a málo výrazná.
Nedostatkem tohoto dřeva je velmi nízká odolnost proti napadení dřevokaznými houbami a proti povětrnostním podmínkám. Dřevo proto není vhodné pro použití v exteriéru. Bříza má také velmi malou odolnost proti napadení dřevokazným hmyzem, zejména červotočem, který napadené předměty velmi silně poškozuje.
Čtěte také: MDF a březové dřevo: Ideální pro dětský nábytek?
Palivové dřevo - bříza - vlastnosti:
- Objemová hmotnost (čerstvé dřevo): 850 kg/m3
- Objemová hmotnost (přirozeně vyschlé dřevo): 650 kg/m3
- Objemová hmotnost (přirozeně vyschlé dřevo rovnané): 455 kg/prm
- Výhřevnost dřeva: 2700 kWh/m3
- Výhřevnost dřeva (přirozeně vyschlé dřevo rovnané): 1900 kWh/prm
- Index výhřevnosti (dub=100): 90
- Tvrdost dřeva: střední, 66 MP
- Sesychavost objemová: střední, 13,5 %
- Obsah vlhkosti v % v čase (kuláče po 6, 12, 24 měsících sušení): 6m - 37,3%, 12 m - 28,9%, 24 m - 21,8%
Využití březového dřeva
Důvodem širokého využití dřeva břízy v minulosti nebyly jen dobré mechanické vlastnosti, ale především její snadná dosažitelnost tím, že rostla „téměř všude“. Dříve byla bříza používána pro nízkou cenu a poměrně dobré mechanické vlastnosti, v dnes již zaniklém kolářství pro výrobu vozů a dalších zemědělských potřeb. Tenké kmínky se používaly na obruče. Dřevo bylo využíváno řezbáři a truhláři při zhotovování různých drobných výrobků jako byly cívky, floky, obuvnické kolíčky a dřeváky, kopyta. Používalo se na násady nástrojů i na pažby k puškám. Z proutí se vyráběla košťata a košíky.
Dnes se bříza používá na topení, hlavně v polenech do krbů. Při sušení na vzduchu dřevo proschne bez prasknutí na obvodu i v kulatině (do průměru cca 15 cm), proto je odedávna mají v oblibě především soustružníci. Dodnes se z něj točí korbele, vázy, svícny, kořenky či slánky. Dobře se moří i přijímá lepidlo. Vzrostlé silné kmeny se krájejí i na dýhy.
Dobrým příkladem potenciálu využití dřeva břízy jsou severoevropské státy a Rusko, kde je zastoupení břízy v lesích podstatně vyšší a pochopitelně využití tohoto dřeva častější. I slabší dimenze se užívají po nenáročné úpravě na palivo, dále v celulózkách a při výrobě aglomerovaných materiálů. Silnější dimenze se pak používají pro výrobu krájených dýh a pro výrobu různých typů překližek. Zejména ve Finsku je velmi rozvinutý překližkárenský průmysl, který zpracovává břízu a značné množství výrobků exportuje. Také české stavebnictví je velkým uživatelem finských foliovaných překližek.
Na českém trhu se také již několik desetiletí používají kvalitní ruské březové překližky. Značnou zásluhu na využití břízy má od 80. let švédská nábytkářská obchodní firma IKEA, která přišla jako jedna z prvních na trh s dýhovaným, překližkovým a také masivním březovým nábytkem.
Pro nábytkové výrobky z břízy (okrasné dýhy, spárovky), které jsou nejnáročnější na kvalitu, se ve většině případů neužívá středoevropská bříza. Pro představu, největší evropský výrobce okrasné dýhy užívané pro výrobu nábytku - firma Danzer - vyrábí ve svém největším evropském závodě Danzer Bohemia u Mělníka v současnosti okrasnou březovou dýhu z výřezů dovážených z Finska, Lotyšska, Litvy a především Ruska.
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
Velmi ceněné jsou formy břízy s výraznou kresbou. Je to jednak forma břízy se svalovitou strukturou, která se s oblibou používala ve třicátých letech pod názvem „švédská ledová bříza“ na výrobu dýhovaných ložnic. A především pak „karelská“ nebo také „finská“ bříza, která se používá jako cenná dýha, ale také jako masivní řezivo, nejčastěji pro výrobu střenek nožů.
Bříza v lidovém léčitelství
Bříza ve skutečnosti zase tak obyčejná není a od pradávna byla využívána v lidovém léčitelství. Kůra, listy i pupeny obsahují hořčiny, flavanoidy, betulalbin, silice, pryskyřice, karoteny, organické kyseliny, minerály, třísloviny, saponiny, olej, cukr a také vitamín C. Například v Rusku se z březového kmene získává velice cenná léčivá březová šťáva.
V lidovém léčitelství jsou proto využívány zejména mladé ještě lepkavé listy, které se sbírají především v období brzkého jara. Kromě listů se sbírají i březové pupeny využívající se při zánětech a odvápnění kostí. I ony mají pozitivní vliv při zdravotních problémech s ledvinami, podobně jako březová šťáva.
Březový čaj má diuretické a dezinfekční účinky. Pije se 3krát denně při potížích s močovými cestami a ledvinami. Rovněž pomáhá při dně a revmatismu.
Má v léčitelství široké uplatnění díky široké bohaté léčivých látek, obsahuje silice, třísloviny, flavonoid hyperosid, kvercetin, betulosid a různé cukry. Využívají se zejména její listy, pupeny kůra nebo i tzv. březová voda. Užití je k léčení revmatizmu, ledvin močových cest, má detoxikačí účinky, je možné ji použít také na léčbu otoků a pomáhá také pro boji s nadváhou. Cukernatá březová voda se využívá jako vlasové tonikum a pomáhá v boji proti lupům a posiluje vlasové kořínky a pokožku. Dnes je na trhu k dostání celá řada nejrůznějších medikamentů z břízy až třeba po běžně známý březový šampón.
Čtěte také: Průvodce světem plátna
Bříza v přírodě
Bříza produkuje velké množství lehkých semen a velmi brzy nalétne na takto poškozené místo, aby co nejdříve zabránila odnosu půdy, ztrátě živin a půdního humusu. Opadem listí obsahujících vápník snižuje kyselost půdy, což je významné zvláště v našem kraji, kde jsou chudé a kyselé půdy. Zlepšuje její vlastnosti a připravuje půdu pro růst nových stromů. Bříza má měkký stín, který propouští hodně světla a pod její ochranou mohou zdárně odrůstat nové stromy. Tím, že je krátkověká dřevina, z lesního porostu časem zmizí a uvolní místo dřevinám dlouhověkým, jakými jsou např. dub, buk, jedle, habr, atd.
Bříza je neskutečně houževnatá dřevina a dokáže růst na zcela extrémních stanovištích, jako jsou skály, sutě, bažiny nebo dokonce i na střechách domů v mechu či okapech. Objevuje se všude tam, kde je volný prostor a stačí ji jen minimum půdy, aby mohla vyklíčit. V oblasti Ostravsko-Karvinska patří mezi nejrozšířenější dřevinu na výsypkách a haldách. Tyto plochy velmi rychle osídlila a z těžbou zničené šedivé a mrtvé krajiny ji zase přetváří na zelenou a živou. Bříza je odolná i vůči znečištěnému ovzduší a na rozdíl od ostatních dřevin se jí velmi dobře daří i ve městech a na zasolených půdách kolem cest.
Na břízu je vázána celá řada druhů hmyzu a také ptáků, kteří se živí jejími semeny nebo pupeny. Její ohebné větvičky využívají ptáci pro stavbu hnízd. Když břízy zestárnou, tesají do nich strakapoudi dutiny, ve kterých následně zahnízdí sýkorky, nastěhují se do ní netopýři nebo jiní drobní savci. Pod břízou roste velké množství nejrůznějších hub, z nich zejména křemenáči, kozáci a dokonce i praváci patří mezi oblíbené a velmi často sbírané houby. Najdeme pod ní i holubinky, lišky ale i pestrou škálu zajímavých nejedlých hub.
tags: #březové #dřevo #vlastnosti
