Vlastnosti dýhy z červeného dubu
Dýha je tenký list nebo pás dřeva, který se používá k výrobě povrchů nábytku a k výrobě překližky. Pro výrobu dýhy se používají tuzemské, ale i exotické dřeviny. Každý kousek dýhy je originální a nenapodobitelný.
Nikde se tedy nestane, že by se sešly dvě stejné skříně, dveře, stolky. Dýha je výjimečným materiálem, který ukazuje přirozenou krásu dřeva.
Červený dub: Charakteristika dřeva
Dub je vysoce odolné a tvrdé dřevo, používané od pradávna. Má jedinečný vzor dřevěné struktury, který je odvozen z hustých letokruhů. Dřevo z dubového stromu je přirozeně světlé barvy a vyznačuje se výrazným strukturovaným vzorem s nerovnoměrnou texturou. Dubové dřevo velmi dobře snáší i vlhkost. Dub postupem času tmavne. Ačkoliv tmavnutí probíhá pozvolně, nabývá dub jantarového odstínu a i struktura vzoru může časem více vystoupit. Dubové spárovky představují vynikající volbu pro různé dřevařské projekty, od výroby nábytku až po obložení schodišť. Dubové dřevo je pro své vlastnosti, tvrdost a barevnou kresbu, jedno z nejoblíbenějších.
Dub červený má vlastnosti podobné dubu letnímu, barva jádrového dřeva je narůžovělá, až krásně červená. Dub cer má širokou běl, jádro načervenalé až červenohnědé, typické jsou načervenalé husté dřeňové paprsky a barevné kresby na podélných řezech. Tvrdé a trvanlivé dřevo dubu červeného nachází uplatnění zejména v nábytkářství a ve stavebnictví.
V ČR se jeho dřevo využívá nejčastěji jako palivo.
Čtěte také: Dýhované dveře Solodoor – recenze
Výroba dýhy
Vlastní výroba dýhy začíná zkrácením kmenů a odstraněním kůry. Poté se opracované kmeny paří - nejčastěji v pařících jámách s vodou bez jakýchkoliv chemických látek.
Poté následuje sušení vyrobených dýhovaných listů v sušícím stroji, který zároveň dýhu žehlí. Tato část zpracování dýhy probíhá ve firmě Jan Ficek Dřevovýroba s.r.o. Sesazení se provádí buď na podélném či příčném sesazovacím stroji, případně i ručně.
Po sesazení je na řadě poslední operace, a to ořezávání a tedy zarovnání tzv. schodů sesazenky. Okraje sesazenky se dále zpevňují tavným vláknem z důvodu ochrany proti poškození při manipulaci. Hotové sesazenky jsou připravené pro expedici, kde se stanou povrchovou úpravou pro dýhované dveře, nábytek atd.
Pomocí tavného vlákna na speciálních šicích strojích, které se nanáší na rubovou stranu dýh tzv. cikcak a listy dýhy k sobě pomyslně přišije. Nejmodernější technologií lepení - na hranu jednoho z listů se nanese lepidlo, a poté se k sobě oba listy dýhy k sobě sesadí.
Už od pohledu tyto dva způsoby sesazení od sebe sami rozeznáte. Na rubové straně sesazenky - metoda tavného vlákna, jsou vidět spoje dýh.
Čtěte také: Flexibilní kamenná dýha
Historie dýhy
Na africkém kontinentě při ústí řeky Nilu se začíná poprvé v historii objevovat dýha. Řemeslníci ve Starém Egyptě uměli vyrobit za pomoci bronzových nožů listy dýhy o tloušťce asi dvou milimetrů a úspěšně je využívat na svém nábytku. Co se týká přesného zpracování - s dnešními dýhami se srovnávat nemohla.
Dochovala se zejména na dýhovaném nábytku. Ten, ač nebyl mezi starověkým obyvatelstvem zpočátku rozšířen, postupem času nabýval ve společnosti na hodnotě a stal se následně symbolem bohatství a vznešenosti. Dýha se kombinovala také se slonovinou či masivním dřevem.
Dýha byla velmi preferovanou nejen pro svůj vzhled, ale i proto, že masivní dřeviny a dřevo obecně bylo nedostatkovým a tedy drahým zbožím. Egypťané si ho velmi vážili a snažili se jej proto v maximální možné míře využít.
Díky zájmu středomořských civilizací o mořeplavectví a v rámci obchodu a pozdějšího stěhování národů se poznatky o dýze šířily do dalších oblastí, zejména pak do Starověkého Řecka a vyspělého Říma. Od tohoto období se datují prví strojně vyráběné dýhy.
Čtěte také: Jak využít bukový regál
tags: #cerveny #dub #dyha #vlastnosti

