Daň z pozemků a staveb: Kompletní průvodce a důležité informace

Vlastníte pozemek, dům či byt? Pak byste měli být obeznámeni s povinnostmi, které jsou s vlastnictvím uvedených nemovitostí spojeny. Tou aktuální je zaplacení daně z nemovitých věcí, která musí být uhrazena do konce měsíce května. Pokud si nevíte rady, rádi vám prostřednictvím tohoto článku zodpovíme nejčastější a nejdůležitější otázky.

Co je daň z nemovitých věcí?

Na úvod je třeba vymezit, že se jedná o tzv. daň majetkovou. Platí ji tedy vlastník určitého druhu majetku - nemovitých věcí. Příjemcem této daně je obec, v jejímž katastrálním území se daná nemovitá věc nachází. Správa této daně však náleží státu prostřednictvím finančních úřadů. Problematiku daně z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDN").

Za co se daň z nemovitých věcí platí?

Co všechno spadá pod daň z nemovitých věcí (dříve daň z nemovitosti), respektive z jakých nemovitých věcí musí vlastník tuto daň platit? To specifikuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí v úvodním ustanovení § 1, kde stanoví, že daň z nemovitých věcí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. V následujících ustanoveních (§ 2 a § 7) pak konkretizuje, na jaké pozemky, stavby a jednotky se tato daň vztahuje.

Daň z pozemků

Pozemky, které se nacházejí na území České republiky a jsou uvedené v katastru nemovitostí, se stávají předmětem daně. Za předmět daně se nepovažují ty pozemky, které jsou určené pro obranu státu; ochranné lesy a lesy zvláštního určení dle Zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Daň z pozemků upravuje zákon o dani z nemovitých věcí. Základem daně u lesního pozemku je součin skutečné výměry pozemku v m² zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období a průměrné ceny půdy. Základem daně u ostatní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, stavebního pozemku a zpevněné plochy pozemku je skutečná výměra pozemku v m² zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.

Daň ze staveb a jednotek

Předmětem daně ze staveb a jednotek podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona o dani z nemovitých věcí je dokončená nebo užívaná budova (například budova obytného, resp. rodinného domu), kterou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Zdanitelná jednotka se zařadí do skupiny odpovídající převažujícímu účelu jejího užívání. Do základu daně se započítává výměra půdorysu nadzemní části zdanitelné stavby v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.

Čtěte také: Oceňování nemovitostí v České republice

Kdo daň z nemovitých věcí platí?

Daň platí ten, kdo zdanitelný pozemek, stavbu nebo jednotku vlastní. Jinými slovy jsou to všechny osoby, které nemovitost získaly do svého vlastnictví, ať už koupí, darem či jiným způsobem. Dále jsou to ale také v určitých případech stavebníci, nájemci, pachtýři nebo uživatelé pozemku.

Daň z pozemku platí každý vlastník zapsaný v katastru k 1. lednu daného roku. Poplatníkem daně se stává vlastník pozemku. Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, s nimiž hospodaří příslušný Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky.

Kdy musím podávat daňové přiznání a kdy ne?

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daň z nemovitých věcí se stanovuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je stanovována. Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro stanovení daně.

Daňové přiznání je nutno podat vždy do konce ledna, a to v případě, že jsme v předcházejícím roce nabyli do vlastnictví nemovitou věc, případně, pokud jsme na nemovitosti provedli přístavbu, nástavbu nebo jinak změnili výměru nemovitosti, přičemž jsou rozhodné skutečnosti k 1. lednu příslušného roku. Jde o vymezení nejběžnějších situací, ve kterých musí být podáno daňové přiznání, zákon však zmiňuje i další.

Čtěte také: Vše o listu vlastnictví

Vedle toho zákon stanovuje i výjimky, kdy osoba nemusí daňové přiznání podat. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr nemusí obsahovat odůvodnění, založí se do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Pokud dojde pouze ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny zemědělského pozemku přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím nebo ke změně koeficientů, není třeba podávat nové daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Daň stanoví správce daně hromadným předpisným seznamem a poplatníkovi zašle informaci o výši daně.

Povinnost podat daňové přiznání v konkrétních situacích:

  • Koupě (nabytí) nemovité věci: V souvislosti s nabytím vlastnického práva k nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci daně (finančnímu úřadu) nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl.
  • Nabytí podílu na nemovité věci: V souvislosti s nabytím vlastnického práva k podílu na nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem daně a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl, pokud nepřiznal jiný ze spoluvlastníků celou nemovitou věc jako společný zástupce. Pokud se všichni spoluvlastníci nedohodnou a pro daň z nemovitých věcí si společného zástupce nezvolí, mohou podat daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl na nemovité věci, a to pouze ve lhůtě do 31. ledna příslušného zdaňovacího období.
  • Zahájení stavebního řízení: Povinnost podat daňové přiznání vzniká, dojde-li ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně, čímž je i zahájení stavebního řízení, jehož výsledkem má být zdanitelná stavba, zpravidla budova, protože na základě těchto skutečností vzniká tzv. stavební pozemek. Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně.
  • Dokončení stavby nebo zahájení užívání: Jestliže došlo k dokončení nebo užívání zdanitelné stavby, vznikl tak nový předmět daně z nemovitých věcí, čímž vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období následující po roce, v němž tento nový předmět daně vznikl, a to ve lhůtě do 31. ledna tohoto následujícího zdaňovacího období.
  • Ztráta postavení poplatníka: Ztratil-li ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí, postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

Podání daňového přiznání:

Formulář daňového přiznání najdete na webu Finanční správy, nebo si jej můžete vyzvednout na jakémkoli územním pracovišti finančního úřadu. Tiskopis daňového přiznání lze rovněž získat na všech finančních úřadech a jim náležících územních pracovištích.

Pro vyplnění daňového přiznání můžete využít služby předvyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, která je dostupná po stisknutí tlačítka PŘEDVYPLNIT PŘIZNÁNÍ a přihlášení se do daňové informační schránky Plus (DIS+).

Prostřednictvím DIS+ je možné činit zejména podání vůči správci daně, aniž by poplatník musel mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, či datovou schránku. Do online finančního úřadu se lze přihlásit několika způsoby. Například prostřednictvím tzv. Identity občana, tedy elektronickým ověřením Vaší totožnosti. To je možné provést pomocí elektronického občanského průkazu s aktivovaným čipem, službou MojeID nebo třeba prostřednictvím projektu Bankovní IDentita. Přihlášení přes internetové bankovnictví už dnes nabízí většina velkých bank. Pro nezkušené uživatele, kteří nechtějí využít služeb DIS+, doporučujeme aplikaci průvodce daňovým přiznáním k dani z nemovitých věcí, tj. kliknout na tlačítko VYPLNIT Z PRŮVODCE. Pro zkušené uživatele, kteří nechtějí využít služeb DIS+, doporučujeme elektronický formulář daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, tj. kliknout na tlačítko ELEKTRONICKÝ FORMULÁŘ.

Vyplněný a podepsaný tiskopis můžete podat osobně na podatelně nebo zaslat poštou na adresu místně příslušného finančního úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Při podání prostřednictvím datové schránky musíte vždy dbát na to, aby daňové přiznání bylo podáno ve zveřejněném formátu xml a ve stanovené struktuře.

Čtěte také: Jak na rovnání pozemku a dlažbu k obrubníku

Do kdy se platí a jak?

Tyto skutečnosti stanovuje § 15 a § 16 zákona o dani z nemovitých věcí. Poslední den, kdy je možné daň zaplatit, připadá každoročně na 31. května. V případech, že daň přesáhne částku 5 000 Kč, je možné rozložit zaplacení daně do dvou splátek, a to první v termínu do již zmíněného 31. května a druhou do 30. listopadu. U poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb jsou splátky nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu.

Daň platí majitel nemovitosti po obdržení složenky, a to buď na poště nebo přes internetové bankovnictví, například prostřednictvím QR kódu. Ten je na složence uveden spolu s podrobnějšími informacemi, jak požadovanou částku uhradit. Ti, kteří mají datovou schránku, obdrží složenku do datové schránky. Další možností je platba přes SIPO, kterou si ale musíte předem zařídit.

Při nezaplacení daně do 31. května vám od 4. června daného roku nabíhají úroky z prodlení.

Jak se sazba daně vypočítá?

Výše daně závisí na druhu a velikosti pozemku a na místním koeficientu. V následujících letech bude ještě třeba počítat s inflačním koeficientem, který byl zaveden v minulém roce.

Příklad výpočtu daně z pozemku:

Řekněme, že vlastníte stavební pozemek o výměře 600 m², který se nachází v obci s 12 000 obyvateli. V tomto případě činí koeficient 2,0.

Druh pozemku Výměra (m²) Koeficient obce Sazba daně (Kč/m²) Výpočet Výše daně (Kč)
Stavební pozemek 600 2,0 2 600 * 2 * 2,0 2400

Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient zvýšit o jednu kategorii podle členění koeficientů pro všechny pozemky na území jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0.

U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se sazba daně podle odstavce 1 písm. f) a g) zvyšuje na dvojnásobek.

Které nemovitosti jsou od daně osvobozeny?

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí stanovuje výčet nemovitostí, které jsou od daně osvobozeny.

Osvobození od daně z pozemků

  • Pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí. V národních parcích pozemky zařazené do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké a v chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny.
  • Zemědělské pozemky, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území podle stavebního zákona nebo v zastavitelné ploše podle stavebního zákona, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky.
  • Nejdéle na dobu 5 let pozemky ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona upravujícího investiční pobídky pořízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže obecně závaznou vyhláškou obec zcela nebo částečně osvobodí pozemky označené způsobem podle § 12e odst. 1 ve zvýhodněné průmyslové zóně.
  • Zemědělské a lesní pozemky po rekultivaci (na dobu 5, resp. 10 let).
  • Pozemky sloužící k sanaci kontaminace nebo veřejnému výzkumu a vzdělávání.

Pozemky jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Jsou-li tyto pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání.

Osvobození od daně ze staveb a jednotek

  • Nejdéle na dobu 5 let zdanitelné stavby ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona upravujícího investiční pobídky pořízené nebo zřízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže obecně závaznou vyhláškou obec zcela nebo částečně osvobodí zdanitelné stavby.
  • Zdanitelné stavby sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku.

Zdanitelné stavby, s výjimkou budov obytných domů, a zdanitelné jednotky, které zahrnují nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Jsou-li pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání.

Pokud podmínky osvobození splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část; v případě zdanitelné stavby podle odstavce 1 písm. i) nebo j) je osvobozena celá zdanitelná stavba.

Bude se daň z nemovitých věcí zvyšovat?

V současné době se projednává návrh změny zákona, který by měl vést k navýšení této daně za účelem navýšení státních příjmů. Od 1. 1. 2025 se ZDN opět novelizuje zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, neboť nabývá účinnosti druhá část tohoto zákona. Dále dochází ke změně ZDN na základě zákona č. 183/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a také na základě zákona č. 251/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách.

Od roku 2025 může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient zvýšit o jednu kategorii podle členění koeficientů pro všechny stavební pozemky na území jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části. Koeficient 1,5 (kterým se mohla zvýšit sazba daně u vybraných zdanitelných staveb a jednotek) se ruší!

tags: #dan #z #pozemku #a #staveb #informace

Oblíbené příspěvky: