Rekonstrukce střechy: Kdy je potřeba stavební povolení a kdy stačí ohlášení

Při rozhodování o nové střeše je důležité nezapomenout na zákonné povinnosti, které s takovým projektem souvisejí. Z praktického hlediska se doporučuje mít k realizaci nové střechy vypracovaný projekt, který definuje rozsah a postup prací. Klíčovým bodem je rozhodnutí, zda bude pro rekonstrukci střechy nutné stavební povolení nebo zda postačí pouhé ohlášení stavebnímu úřadu. Právě zde se řeší vztah mezi rekonstrukcí střechy a stavebním povolením.

Stavební povolení vs. ohlášení stavebnímu úřadu

Stavební zákon upravuje tři možnosti, jimiž lze rekonstrukci provést:

1. Rekonstrukce bez ohlášení stavebnímu úřadu.
2. Stavební záměr je třeba ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu.
3. Je nutné žádat stavební úřad o povolení.

Odpověď na otázku, kdy je potřeba stavební povolení, je obsažena ve stavebním zákoně, konkrétně v § 55 odst. 2 písm. c) a § 103 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V případě prací na již kolaudované stavbě je rozhodující, zda jde o činnosti směřující k její změně nebo jen údržbě. V prvním případě se jednání s úřadem určitě nevyhnete. V tom druhém může být situace snazší.

Kdy stačí ohlášení?

Podle stavebního zákona, konkrétně § 55 odst. 2 písm. c), stavební povolení není vyžadováno v případě, že úpravy střechy:

• nezmění výrazně vzhled budovy,
• nezasáhnou do nosných konstrukcí,
• nemění se ani způsob jejího užívání.

V takových případech stačí před zahájením prací podat ohlášení na stavebním úřadě.

Čtěte také: Jak na rekonstrukci stěny z dřevotřísky?

Kdy je nutné stavební povolení?

Stavební povolení bude potřeba v situacích, kdy instalace nové střechy zahrnuje zásadní změny, například:

• významný zásah do nosných konstrukcí,
• změna typu střešní krytiny, která výrazně ovlivní vzhled budovy,
• změna způsobu užívání budovy (např. půdní vestavba),
• změna tvaru, sklonu či konstrukce střechy,
• vybudování nového střešního okna či vikýře.

I z tohoto důvodu ustanovení § 108 stavebního zákona upravuje postup stavebního řízení, kterým musí stavebník projít a pro vydání stavebního povolení splnit určené podmínky v podobě např. dodání projektové dokumentace, aby mohl stavební úřad celou věc posoudit.

Udržovací práce a výměna střešní krytiny

Za udržovací práce se podle stavebního zákona typicky považuje např. výměna oken a střechy. Důležitou podmínkou je, aby se neměnil vzhled střechy či oken v podobě jejich barvy nebo členění. Pokud tedy potřebujete vyměnit okapy a jejich svody, doplnit sněhové zábrany nebo odvětrání, pak tyto investice spadají právě sem. Do kategorie udržovacích prací se ale můžete vměstnat i s mnohem velkorysejším záměrem - novou střešní krytinou. A klidně i s výměnou latí a doplňkové hydroizolace. Důležité je, abyste nezasáhli do nosné konstrukce.

Pokud měníte střešní krytinu za jiný typ, například za populární uhlově černou namísto dosavadního cihlového odstínu, není ve většině případů potřeba s úřady nic řešit. Změnou vzhledu stavby se totiž myslí zásadní změna materiálu, ne zpravidla nová barva. Nicméně i v tomto případě doporučujeme místní stavební úřad kontaktovat a ubezpečit se, že se na chystanou rekonstrukci nevztahuje žádná zákonná povinnost. Pozor si dejte také u změn v požární bezpečnosti stavby.

Specifické situace a dotčené orgány

Kulturní památky a památkové zóny

V případě, že je nemovitost označena za kulturní památku, je třeba ohlášení či stavebního povolení vždy. Není-li nemovitost označena za kulturní památku, ale nachází-li se v památkovém ochranném pásmu městské památkové rezervace, je stavebník povinen vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu s rozšířenou působností.

Čtěte také: Typy dřeva pro dřevěné obklady

Národní památkový ústav doporučuje před rekonstrukcí střechy v památkově chráněné oblasti konzultovat záměr s jeho odborníky. Nejlepší je pozvat je přímo na místo, kde vysvětlí, jaké zásady památkové péče se na váš objekt vztahují a jak je možné je sladit s vaším plánem. K žádosti o vydání závazného stanoviska je oprávněn vlastník nemovitosti. Žádost se podává u příslušného orgánu státní památkové péče. Přílohami této žádosti jsou následně doklad o vlastnictví nemovitosti a v případě udržovacích prací postačí i popis prováděných prací s uvedením použitých materiálů.

Přestupek při nezajištění povolení

V případě nevyžádání si tohoto závazného stanoviska se stavebník dopouští přestupku, za který lze uložit pokutu dle zákona č. 20/1987 Sb., zákon o státní památkové péči. Za takové porušení zákonem stanovené povinnosti lze následně uložit osobě pokutu až do výše 2 000 000,- Kč, resp. v případě národní kulturní památky až do výše 4 000 000,- Kč.

Azbestové střechy

Náhrada střešní krytiny z vláknitého cementu, obecně nazývanou jako eternit, obsahuje potenciálně nebezpečný azbest. Ani v takovém případě sice nemusíte žádat o souhlas se záměrem, pokud nezasahujete do tvaru střechy a její nosné konstrukce, vztahují se na vás ale jiné povinnosti. Pokud při rekonstrukci střechy přijdete do styku se stavebními materiály s obsahem azbestu, budete muset k jeho odstranění získat povolení. Do detailu se tomuto tématu věnují hned tři odstavce v §128 Stavebního zákona (Stavební řád), konkrétně odstavce 1), 5) a 6). Přísná pravidla má i nakládání s odpadem.

Souhlasy sousedů

Spolu s ohlášením musí stavebník předat stavebnímu úřadu mimo jiné i souhlasy sousedů, kteří mohou být rekonstrukcí dotčeni. Pokud nebudou souhlasy kompletní nebo se ozve nějaký opomenutý soused, že s rekonstrukcí nesouhlasí, stavební úřad přejde do režimu stavebního řízení a bude rozhodovat o vydání stavebního povolení. Stejně bude postupovat i v případě, pokud nelze získat souhlas souseda z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti.

Doporučení

Doporučuje se před započetím instalace nové střechy či výměny střešní krytiny konzultovat vše s odborníky a striktně dodržovat zákonné povinnosti. Pokud si ovšem sami nejsme jisti, zda spadáme do kategorie udržovacích prací, je vhodné náš zamýšlený záměr stavebnímu úřadu alespoň ohlásit dle ustanovení § 104 stavebního zákona. Vyhneme se tím případnému správnímu řízení o odstranění stavby, které by stavební úřad mohl z úřední povinnosti zahájit po provedené rekonstrukci. Lze jen doporučit stavební záměr ohlásit vždy, pokud si není stavebník úplně jistý, zda zamýšlená rekonstrukce spadá pod udržovací práce.

Čtěte také: Rekonstrukce paneláku s dřevěnými prvky

Vzhledem k výše uvedenému je důležité nepodcenit přípravu celé rekonstrukce. Tato část může stavebníku ušetřit spoustu času a nervů při následných problémech se stavebním úřadem. Doporučuje se vždy konzultovat s odborníkem a důsledně dodržovat zákonné povinnosti. Vyhnete se tak nejen nedostatkům v samotném návrhu a provedení střechy, ale také případným sankcím ze strany stavebního úřadu.

Příklad z praxe

Marek Kovář je majitelem domu, který poslední výraznou úpravou prošel v 90. letech. Teď plánuje další investici, která má dům technicky i esteticky posunout dál. Plechové šablony chce nahradit betonovou střešní krytinou, spolu s tím vymění současná střešní okna a dvě další přidá.

Výměna krytiny, pokud nezasáhneme do konstrukčních částí střechy, spadá do kategorie udržovacích prací. Takže ani v případě, kdy měníme její materiál, není stavební povolení potřeba. Stejná situace platí i pro výměnu střešních oken, pokud je zachován jejich rozměr. Marek Kovář ale chce přidat i nová. A v tomto okamžiku už musí na stavební úřad. Dochází totiž ke změně stavby. Navíc nová okna mohou být i důsledkem jiného využití částí podkroví, což opět znamená jednání s úřady.

tags: #dotčené #orgány #rekonstrukce #střechy #povolení

Oblíbené příspěvky:

• Přehled rozměrů liaporbetonových tvárnic
• Průvodce kotvením do cihelného zdiva
• jak vybrat správné lišty a profily k podlazeKompletní sortiment LOGOCLIC® lišt
• Střešní PVC desky z OBI: kompletní průvodce
• Přečtěte si článek o tvárnicích ABW