Fasádní omítky: Kompletní průvodce výběrem a aplikací

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Zároveň ale musí konstantně odolávat nepříznivým vlivům počasí, izolovat vlhkost a pomáhat domu dýchat. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě a fasáda bude sloužit velmi dlouhou dobu.

Složení a druhy fasádních omítek

Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Minerální omítky

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Minerální omítky se míchají z cementu, minerálních pojiv a modifikátorů. Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Omítka má díky přírodním materiálům vysokou paropropustnost a vysoké pH, které mají pozitivní vliv na životnost a estetický vzhled omítky. Minerální fasádní omítka dlouho vydrží a umožňuje zdem dýchat (faktor difúzního odporu je µ = 15). Díky tomu zabraňuje kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně stěny a následnému vzniku řas, příp. „solných výkvětů“. Minerální omítka také dobře snáší teplotní změny a je odolná vůči plísním. Cenově vyjdou nejlépe a jsou proto velmi oblíbené. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou. Omítku je nutné po natažení dodatečně ošetřit silikátovým, nebo ideálně silikonovým nátěrem, probarveným do požadovaného odstínu. Tyto kroky prodlužují realizaci a navyšují cenu za práci oproti pastovitým omítkám.

Pastovité omítky

Pastovité omítky se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.

Tabulka: Srovnání typů pastovitých omítek

Čtěte také: Fasádní obklady z dřevoplastu: Kompletní průvodce

Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost. Nejvíc paropropustné jsou omítky silikátové, nejméně pak akrylátové. Proto se akrylátové omítky doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi. Naopak silikátové omítky se vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů a při renovaci historických budov. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Jsou také odolné vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní.

Chytré a bezúdržbové fasády

Aby si fasádní omítka udržela estetické a funkční vlastnosti, budete ji muset v průběhu života pravidelně udržovat, případně zcela obnovit. To často bývá časově i finančně náročné. Více a více oblíbenými se proto stávají takzvané bezúdržbové fasády (chytré fasády nebo také chytré omítky). Ty se vyrábí z materiálů, které si v průběhu životního cyklu udržují své vlastnosti a většinou vyžadují minimální, nebo žádnou údržbu. U omítek byste neměli zapomenout na speciální nano směsi. Ty jsou aktuálně nejmodernější variantou bezúdržbové fasády. Bezúdržbová fasádní omítka díky jejímu složení zajistí, že její povrch zůstane déle čistý. Minimalizují se tak náklady na údržbu fasády.

Chytrá fasádní omítka s fotokatalytickým efektem

Chytrá fasádní omítka s fotokatalytickým efektem nabízí samočistící povrch a vysokou odolnost proti růstu mikroorganismů. Rozkládá nečistoty a různé škodlivé organické i anorganické látky ulpělé na povrchu fasády a čistí vzduch proudící kolem fasády. Speciální povrch omítky NANOPORT TOP využívá nanotechnologie. Zbytek nečistot odstraní FOTOKATALÝZA. Fotokatalické aktivní částice se vlivem denního světla aktivují a rozpustí části nečistot, které odpadnou od fasády a následně jsou tyto nečistoty odstraněny působením větru a deště.

Omítky regulující vlhkost

Vlhkost je živnou půdou pro plísně a řasy. Právě na povrchu fasády dochází v nočních hodinách ke kondenzaci vody vlivem ochlazení povrchu zateplovacího systému. Chytrá fasádní omítka, která reguluje vlhkost na povrchu fasády, zajistí rychlejší vysoušení povrchu fasády, a to tak, že aktivně zvětšuje odpařovací povrch každé kapky vody.

Vysoce elastické omítky

Pastovitá omítka CERESIT IMPACTUM je dalším příkladem moderní omítky s unikátními vlastnostmi. Mechanické poškození povrchu fasády vlivem kontaktu s jiným tělesem, jako je náraz míče do fasády, úder kliky od dveří, opírání předmětů o fasádu nebo poškození fasády při stěhování, jsou častá např. u veřejných chodníků, ulic, hřišť a parkovišť a všude tam, kde je vyšší možnost fyzického styku s fasádou. Omítka CERESIT CT 79 obsahuje speciální vysoce elastické elastomerové přísady, které jí propůjčují vynikající pružnost. Díky speciální technologii může tato omítka snášet extrémní mechanické zatížení způsobené teplotními výkyvy. Systém s povrchovou úpravou Ceresit Impactum disponuje nízkou nasákavostí.

Čtěte také: Krok za krokem: Montáž fasádních latí

Výběr barvy fasádní omítky

Při výběru odstínu fasádních omítek a nátěrů se nedoporučuje volit příliš syté a tmavé odstíny. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Při častém přehřívání plochy zateplovacího systému dochází k dilatačním pohybům jednotlivých vrstev. Každá fasádní barva nebo omítka má ke svému odstínu přiřazeno % SVĚTELNÉ ODRAZIVOSTI, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na kontaktní zateplení je vhodné použít odstíny v rozmezí HBW 30 - 100. Omítky se sytým odstínem ztrácí svou schopnost odrážet světlo a pod povrchem omítky tak dochází k velkým teplotním výkyvům. V letních měsících můžou být maxima až kolem 70°C. Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm.

Zásadním faktorem při výběru odstínů je i cena. Každý z předních výrobců fasádních omítek a barev na českém trhu rozděluje své barevné odstíny do několika cenových skupin. Pro tmavší a sytější odstíny je potřeba více barveného pigmentu na probarvení. To má zásadní vliv na cenu. Například u výrobce CERESIT najdete ve vzorníku Colours of Nature 5 cenových skupin A,B,C,D,E. U silikonové omítky je orientační cena skupiny A 41,09 Kč/Kg, u skupiny E je to už ale 73,29 Kč/Kg. Na celém balení už je pak rozdíl ve stokorunách, a na celém domě už je tento rozdíl opravdu znatelný.

Skladba a aplikace fasádní omítky

Skladba fasádní omítky se odvíjí od materiálu použitého na stěny. Jiná bude u zdiva, jiná u betonu, jiná u dřevěné konstrukce stěn. Skladbu podmiňuje také, jaké parametry má mít výsledná fasáda, zda je nutné stěny pod omítkou zateplit, jakou barvu jste si vybrali pro fasádní omítku. Nejčastější skladba je: podkladová vrstva, lehčená či klasická jádrová omítka, penetrace a pastovitá probarvená omítka. Poslední vrstva může být nahrazena také vnějším štukem fasádním nátěrem, případně může být fasádní barva aplikována přímo na jádrovou lehčenou omítku.

Přípravy před aplikací omítky

Před samotným nanášením omítky na fasádu domu je třeba na izolaci natáhnout základní vrstvu lepidla s perlinkou. Nezbytným předpokladem pro finální tenkovrstvou omítku je mít dokončené veškeré klempířské konstrukce, jako jsou parapety či římsy. Důležité je také dostatečně vyzrálá základní vrstva. Jestliže se bavíme o zateplovacím systému, měli bychom ji nechat 3-4 dny vyzrát. Teprve poté můžeme přistoupit k penetraci podkladu. V prvním kroku vyčistěte podklad, zarovnejte nerovnosti a opravte případné praskliny. Vše odstraňte smetákem či kartáčem a prohlubně vyhlaďte stěrkovou hmotou. Před nanášením omítky musí být povrch čistý (bez prachu, špíny) a dostatečně vysušený. Použijte speciální penetrační nátěr, který zlepší adhezi omítky ke stěně. V některých případech se používá i speciální adhezní penetrační nátěr. Vhodný penetrační nátěr předepisuje výrobce dané omítky. Penetrovat můžeme jen na dostatečně očištěný a suchý podklad. Penetrační nátěr nebo odstín musíme přizpůsobit konkrétnímu odstínu dané omítky. Pokud volíme například hnědý odstín omítky, musíme vybrat hnědou penetraci. Je to z toho důvodu, aby po natažení omítky neprosvítala původní vrstva. Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou ve stejném odstínu jako je omítka. Podklad pod omítku se musí nechat řádně vyschnout. Penetrace musí být natřena minimálně 24 hodin před aplikací omítky.

Postup nanášení fasádní omítky

Konkrétní pracovní postup závisí nejen na zvoleném materiálu, ale také na tom, zda je omítka aplikována nástřikem, nebo ručně za pomoci hladítek. Nástřik fasádní omítky budete mít hotový za polovinu času, ale nehodí se pro všechny typy omítek. Pokud fasádní omítku aplikujete klasicky hladítkem, nanášejte ji jedním tahem bez přerušování. V opačném případě byste měli povrch nejednotný. Pro natažení základní vrstvy se vždy používá hladítko nerezové. Nanesenou omítku zarovnejte stržením přebytečné vrstvy a důkladně vyhlaďte. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady. Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled. Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200 mm. Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi. Při strukturování omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením.

Čtěte také: Krása a odolnost dřevěných fasád

Strukturování omítek

Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Pro hladký povrch musíte nejprve nanést omítku a až po 48 hodinách ji dokončit aplikací vyhlazovací omítky se zrny o velikosti do 0,5 mm. Omítky se vyrábí v zrnité a rýhované struktuře. Pokud byste chtěli z rýhované struktury natáhnout zrnitou a naopak, není to možné. U rýhované struktury vytváříte strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu.

Doporučené podmínky pro aplikaci

Klimatické podmínky mohou výrazně ovlivnit výslednou kvalitu provedené omítky. Výrobci omítek jasně doporučují teplotu a vlhkost, kdy aplikaci provádět. Obecně lze říci, že rozmezí teplot je od 5-25 °C. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. I když dnes existují omítky, které lze nanášet v podstatě celoročně, vždy se striktně držte doporučení výrobce. Když počasí ale nepřeje, je možné do kýble s omítkou přimíchat speciální přísadu, takzvaný urychlovač. S jeho pomocí je možné omítku nanášet i při teplotě 0-5 °C. V žádném případě bychom ale omítku neměli natahovat při mínusových teplotách. Před nanášením je nutné omítku dobře promíchat čistým míchadlem. Budete-li omítku aplikovat v letních měsících, kdy hrozí rychlejší zrání, můžete do kýble při rozmíchávání přidat 200 ml čisté vody. Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte předepsané PCV pásky, do kterých se omítka natáhne. Poté se páska sundá a nová nalepí na vyschlou již nataženou omítku a proces natažení se opakuje. Doporučená doba na vyzrání omítky je minimálně 24 hodin při 20 °C. Teprve poté můžeme nanést další odstín nebo typ omítky.

tags: #co #jsou #fasadni #listy #omitka

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a prevence vad bednění
• Vše o REACH a diisokyanátech
• Vlastnosti hoblovaných prken z jilmu
• Hygienické odtokové žlaby Geberit CleanLine
• Vše o betonových podlahách HP Beton