Geologie a zakládání staveb: Výzkum pískovcových oblastí v České republice

Geologie hraje klíčovou roli v mnoha aspektech lidské činnosti, od těžby nerostných surovin po zakládání staveb a ochranu přírody. Zvláště v oblastech s unikátní geologickou stavbou, jako jsou české a slovenské pískovcové krajiny, je detailní pochopení geologických a geomorfologických jevů nezbytné.

Pískovcové krajiny a jejich výzkum

Publikace poskytuje úplný přehled geologických a geomorfologických jevů, s nimiž se lze setkat v českých a slovenských pískovcových krajinách, a podává jejich vysvětlení, založené na nejnovějších vědeckých poznatcích. Zahrnuje i různé formy lidských zásahů do pískovce.

Kromě stovky věcných hesel obsahuje také 80 regionálních hesel s charakteristikou hlavních pískovcových oblastí. Každé heslo je doprovázeno dvěma až čtyřmi barevnými fotografiemi. Kniha je určena pro všechny zájemce o pískovcové skály, ale také pro cestovatele a milovníky přírody vůbec.

Projekt "Databáze starých lomů a dobývek"

Mezioborový projekt, jehož hlavním řešitelem je Muzeum města Ústí nad Labem, založený na propojení přírodních a humanitních věd, se zabýval dosud zanedbávanou problematikou starých lomů, dobývek a důlních děl v přísně chráněné pískovcové oblasti. V rámci tříleté odborné spolupráce geologů, historiků a technických pracovníků byly opuštěné lomy systematicky mapovány v území o rozloze 323 km2, klasifikovány a detailně zdokumentovány s využitím moderních metod, včetně historie a způsobů těžby.

Od poloviny roku 2021 do konce roku 2023 bylo v terénu evidováno celkem 3513 starých lomů a dobývek (včetně prospekce a potenciálních těžeben) a 593 reliktů po těžbě (smyky, nákladiště, terasy, drtičky, kovárny, sklípky a útulny lamačů, otesky žernovů, kovadlinové kameny, rytiny apod.). Detailně bylo popsáno 10 vzorových lokalit, včetně 3D modelů a výpočtů odtěženého materiálu.

Čtěte také: komplexní pohled na těžbu břidlice

Unikátní soubor získaných informací byl zpracován do interaktivní mapové databáze, která je volně přístupná v režimu Open Access, včetně možnosti dalšího rozšiřování. Aplikovaný výzkum byl zacílen na dvě aktuální témata: nestabilitu pískovcové krajiny, která se projevuje často jako skalní řícení lomových stěn či propady starých těžeb, a provenienci stavebního kamene v historických stavbách, jako nutné podmínky zodpovědného přístupu k opravám nemovitých kulturních památek.

Byla vytvořena klasifikace pískovcových těžeben na základě historicko-krajinářského kontextu, metodika pro dokumentaci pískovcových lomů i pro hodnocení rizik, obojí využitelné v jiných pískovcových oblastech. Projekt přispěl také k doplnění a zpřesnění existujících geologických map. Byla založena databáze provenienčních materiálových charakteristik pískovců.

Všechny výsledky projektu jsou dostupné online a poslouží jako informační zdroj nejen pro navazující badatelské aktivity, ale rovněž při rozhodovacích procesech souvisejících s ochranou přírody, územním plánováním či hodnocením rizik spojených se svahovými pohyby (včetně posuzování využití starých těžeben i způsobech jejich zabezpečení). Přizvanými aplikačními partnery projektu jsou Správa NP České Švýcarsko, KÚ Ústeckého kraje a NPÚ. Výstupy projektu jsou k dispozici i všem dalším odborníkům, pracovníkům státní a veřejné správy, památkové péče, vlastivědným badatelům, pedagogům a studentům (včetně začlenění výsledků do vysokoškolské výuky). Projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.

Ocenění a výstupy projektu

Muzeum města Ústí nad Labem získalo Zvláštní cenu na návrh Čestného výboru Národní soutěže muzeí Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2023. Toto mimořádné ocenění získalo za projekt „Databáze starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce“. Projekt byl oceněn jako skvělý příklad aplikovaného výzkumu s velkým společenským dopadem, jehož výsledek je založen na úspěšném propojení přírodních a humanitních věd.

Hlavním z cílů projektu „Databáze starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce“ je co největší dostupnost získaných výsledků a jejich uplatnění v praxi. V rámci projektu TAČR vytvořené nové klasifikace a postupy dokumentace historických těžeben, soubor zkušeností z terénu i zveřejněná souborná mapová databáze se tak mohou stát vzorem pro ostatní pískovcová území.

Čtěte také: Czech Massif: A Geological Overview

Výstava „MY LOMY - pískovcová krajina v rukou lamačů“ byla k vidění v muzeu v Ústí nad Labem a na Přírodovědecké fakultě UJEP v Ústí nad Labem. Nyní je až do jara 2027 možné ji shlédnout v pobočce děčínského oblastního muzea v Rumburku. V Rumburku je prezentované téma nově rozšířeno o kolekci historických nástrojů skalníků a kameníků.

Řešitelský tým projektu

  • RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D. - geolog, vedoucí projektu
  • Mgr. Natalie Belisová - vlastivědná badatelka (historie/archiv)
  • PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. - historik
  • Mgr. Jan Horák - dokumentátor-technik
  • PhDr. Jiří Belis - historik-konzervátor/dokumentátor

Zveřejněné výstupy a akce (chronologicky)

  1. Tisková zpráva 30. 4. 2021: Vařilová Z. (2021): Dokumentace starých lomů - úspěšný projekt TAČR. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2021, č. 23, s. Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal Labských pískovců. Geologové vyrážejí bádat do skal. Právo, 5. 5. Muzeum a FF spolupracují na projektu TA ČR. Ujep.cz, 6. 5. Ústečtí muzejníci vyrážejí bádat do nestabilních skal. Mistnikultura.cz, 11. 5.
  2. 26. 5. 2022: Přednáška pro veřejnost na téma dobývání nerostných surovin (včetně nových objevů v rámci řešení projektu TAČR) Z. Vařilové a N. Belisové v Děčíně.
  3. Vařilová Z. (2022): Workshop o starých lomech. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2022, č. 25, s.
  4. 7. 9. - 8. 9. 2022: Prezentace tématu „stability starých lomových stěn a rajonizace rizik skalního řícení“ formou posteru Z. Vařilovou na „HG a IG kongresu“ v Ústí nad Labem.
  5. 26. 10. 2022: Workshop k projektu „Databáze starých lomů a dobývek na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce“, představení mezioborového projektu zástupcům univerzit, státní památkové péče, ochrany přírody, krajského úřadu a dalším odborníkům.
  6. 13. 2. 2023: Pískovcová krajina v rukách lamačů kamene. Ústecké muzeum připravilo zajímavou výstavu My lomy. Naseveru.net, 23. 6. V ústeckém muzeu začala nová výstava o starých lomech v Labských pískovcích. Sever.rozhlas.cz, 23. 6. MY LOMY: výstava, která odhaluje těžbu pískovce v minulosti. Pozvánka na výstavu, odhalující těžbu pískovce v minulosti. Regionální noviny - Aktuality, 23.
  7. 23. 5. - 27. 5. 2023: Prezentace dílčích výsledků projektu formou dvou posterů Z. Vařilovou na „14. Symposium on Pseudokarst“ (Karłów, Polsko).
  8. 22. 6. 2023: Vernisáž výstavy „MY LOMY: pískovcová krajina v rukách lamačů“ v Muzeu města Ústí nad Labem (prodloužena do 8. 4. 2024).
  9. 12. 9. / 17. 10. / 29. 11. 2023: Cyklus tří speciálních komentovaných prohlídek výstavy s hlavními řešiteli projektu.
  10. 26. 10. - 27. 10. 2023: Podzimní prázdniny v muzeu s doprovodným programem k výstavě „MY LOMY“, včetně kamenické dílny a přednášek.
  11. 14. 5. 2024: Projekt získal Zvláštní cenu v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2023.
  12. 26. 3. 2024: Využití výsledků projektu TAČR v Geoparku Ralsko, návštěva výstavy „MY LOMY“ zástupci Geoparku Ralsko.
  13. 8. 4. 2024: Poslední speciální komentovaná prohlídka výstavy MY LOMY v Muzeu města Ústí nad Labem pro účastníky Geologické olympiády.
  14. 11. 4. 2025: Výstava „MY LOMY“ doputovala do Šluknovského výběžku, do rumburského muzea.
  15. 19. 11. 2024 - 19. 2. 2025: Výstava MY LOMY na UJEP, doprovázená cyklem odborných přednášek.

Kromě toho byly v roce 2024 publikovány články: Vařilová Z., Löbl C. J. (2024): MY LOMY: Pískovcová krajina v rukách lamačů. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2024, č. 27, s.; Vařilová Z. (2024): Výsledky projektu o starých lomech překvapily samotné badatele. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2024, č. 27, s.; Kaucká M., Vařilová Z. (2024): Kamenická dílna a tavba rudy v centru Ústí nad Labem. Příspěvky k ústecké vlastivědě 2024, č. 27, s.

Geologická práce S. Čecha a J. Adamoviče

Zdeněk Čech, ve spolupráci s Jiřím Adamovičem a dalšími odborníky, se dlouhodobě věnuje geologickému mapování a hydrogeologickým průzkumům v oblasti české křídové pánve. Jejich práce má zásadní význam pro pochopení geologické stavby území a pro efektivní řízení vodních zdrojů.

Vybrané publikace

  • Burda, J., Kůrková, I., Adamovič, J., Čech, S., Herčík, F., Hroch, T., Bruthans, J., Nádaskay, R., Kadlecová, R., Kondrová, L., Bůzek, F. (2023): Křída Obrtky a Úštěckého potoka: hydrogeologický rajon 4523. Praha: Česká geologická služba. ISBN 978-80-7673-029-8.
  • Kůrková, I., Burda, J., Čech, S., Nádaskay, R., Bruthans, J., Švábenická, L., Herčík, F., Kadlecová, R., Bůzek, F., Kondrová, L., Uličný, D., Skácelová, Z., Špičáková, L. (2022): Jizerský coniac: Hydrogeologický rajon 4420. Praha: Česká geologická služba. ISBN 978-80-7673-041-0. GEOLOGIE A HYDROGEOLOGIE, stanovení zásob podzemních vod. Svazek 21.
  • Burda, J., Kůrková, I., Adamovič, J., Čech, S., Bruthans, J., Herčík, F., Nádaskay, R., Valečka, J., Kadlecová, R., Bůzek, F., Kondrová, L., Uličný, D., Špičáková, L. (2022): Křída Košáteckého potoka: Hydrogeologický rajon 4521. Praha: Česká geologická služba. ISBN 978-80-7673-040-3. GEOLOGIE A HYDROGEOLOGIE, stanovení zásob podzemních vod. Svazek 22.
  • Burda, J., Grundloch, J., Čáp, P., Čech, S., Kůrková, I., Bruthans, J., Nádaskay, R., Kadlecová, R., Mlčoch, B., Bůzek, F., Kondrová, L. (2022): Polická pánev: hydrogeologický rajon 4110. Praha: Česká geologická služba. ISBN 978-80-7673-059-5.
  • Hradecký, P., Baldík, V., Baroň, I., Buriánek, D., Čáp, P., Čech, S., Havlíček, P., Hrazdíra, P., Hroch, T., Kycl, P., Mixa, P., Mlčoch, B., Mrázová, Š., Novotný, R., Přichystal, A., Rapprich, V., Stárková, M., Ševčík, J., Vorel, T., Žáček, V. (2021): Čeští geologové ve Střední Americe. Praha: Česká geologická služba. ISBN 978-80-7673-022-9.
  • Čech, S., Adamová, M., Baldík, V., Břízová, E., Buda, J., Burda, J., Čáp, P., Drábková, J., Dvořák, I., Grygar, R., Holásek, O., Hradecká, L., Hroch, T., Janderková, J., Kondrová, L., Krumlová, H., Krupička, J., Mertlík, J., Mlčoch, B., Novotný, R., Prouza, V., Rapprich, V., Rejchrt, M., Rýda, K., Řídkošil, T., Skácelová, Z., Smutek, D., Svobodová, M., Šebesta, J., Šimůnek, Z., … Zajíc, J. (2013): Vysvětlivky k Základní geologické mapě České republiky 1:25 000, 03-342 Rovensko pod Troskami. Praha: Česká geologická služba. ISBN 978-80-7075-848-9.

Geologie Českosaského Švýcarska

Kniha "Geologie Českosaského Švýcarska" má 576 stran a celá je tištěna na křídovém papíře s bohatým obrazovým, mapovým a fotografickým doprovodem. Jedná se o výpravné a obsáhlé dílo, které zaujme hned při prvním prolistování nejen svojí hmotností, ale především výtvarným zpracováním a kvalitou fotografií, map i historických reprodukcí. Kvalitě výtvarného zpracování odpovídá i kvalita odborného textu.

Po úvodní kapitole o historii poznání geologického vývoje oblasti následuje přehled geologické stavby od starších prvohor až starohor po čtvrtohory a dále je vysvětlena tektonická stavba území. Typickou horninou Českosaského Švýcarska jsou pískovce, a proto je zvláštní kapitola věnována jejich geomorfologii - pískovcovému reliéfu všech velikostí a také bohatě zastoupeným pískovcovým jeskyním. Kapitola o těžbě nerostných surovin je zpracována nesmírně pečlivě a podrobně a stačila by na samostatnou publikaci.

Čtěte také: Stabilita stavby: Založení zdiva Porotherm s odskokem

Do poslední kapitoly zařadili autoři popis významných geologických lokalit opět bohatě doprovázený fotografiemi. Součástí knihy je rozsáhlý seznam použité a doporučené literatury rozčleněný podle jednotlivých kapitol a podrobný věcný, místopisný a jmenný rejstřík. Editorce Zuzaně Vařilové z Muzea města Ústí nad Labem se podařilo dát dohromady kolektiv špičkových odborníků z různých institucí, kteří se většinou zabývají geologickou problematikou oblasti dlouhé roky. Autoři jsou z Geologického ústavu AV ČR (Jiří Adamovič, Miroslav Coubal, Radek Mikuláš), Správy NP České Švýcarsko (Natalie Belisová), MPO (Petr Havránek) a z Přírodovědecké fakulty UK (Jaroslav Kukla, Jakub Lysák). Díky autorům z Geologického ústavu AV ČR má obsah knihy vysokou odbornou úroveň a jsou zde použity i aktuální informace z posledních průzkumů oblasti. Na první pohled zaujmou i mapové přílohy využívající digitální stínované modely a stejně tak kapitola o zobrazování pískovcového reliéfu na mapách. Příznivce podzemí jistě uspokojí podrobná kapitola o jeskyních od jednoho z nejaktivnějších současných jeskyňářů na Děčínsku Jaroslava Kukly. Celou knihu doprovází množství krásných fotografií od více autorů.

Kniha "Geologie Českosaského Švýcarska" je podle mého názoru nejen nadprůměrná, ale přímo obdivuhodná publikace.

Digitalizace geologických dat

Sběr a zpracování geoprostorových a popisných dat lokalit lomů a těžeben byl navržen s využitím metod kolaborativního mapování. Infrastruktura dat a aplikací byla vybudována v cloudovém prostředí ArcGIS Online společnosti ESRI. Jde o komplexní mapovací a analytické řešení, které poskytuje prostředí pro konfiguraci a správu prostorových databází, interaktivní webový mapový prohlížeč, nástroje pro sdílení obsahu formou služeb nad daty, prostředí pro centrální správu identit a přístupů uživatelů, licencí a obsahu organizace. Pro práci s daty byla kromě webových map využita plná integrace ArcGIS Online s aplikacemi ArcGIS Pro (využití pokročilých nástrojů GIS) a ArcGIS Field Maps (prohlížení a sběr dat v terénu, podpora offline editace s řízením synchronizace obsahu).

Sběr dat byl realizován prostřednictvím tematických geodatabází - lomy (body pro jednotlivé lomy a dobývky, polygony pro plošně rozsáhlé lomy či težební areály); relikty (body a linie reprezentující dochované pozůstatky po činnosti člověka související s těžbou - např. smyky, cestní síť, stavby, technické zázemí lomů, polotovary výrobků, rytiny ad.); hodnocení stability - rizik (body obsahující hodnocení hazardů).

Geologický význam Novopacka

Novopacko proslulo jako oblast s mimořádným množstvím nadaných rodáků a právě na ně se soustředí knížka Novopacko - Portrét paměti a srdce. Vypravuje nejen o historii místa, ale snaží se čtenářům přiblížit i jeho atmosféru. „Uvědomuji si, že duch nějakého místa není spojený pouze s lidmi, ale i s geologickými silami utvářejícími krajinu, s pohybem zvířat, se směry větru nebo s vůní půdy. O tom se ale těžko píše, proto jsem se rozhodl, že na to půjdu z druhé strany - že představím umělce a lidi, jejichž rody byly nebo jsou s Novopackem pevně spjaty. Věřím, že právě v jejich osudech a dílech se všechny tyhle síly odrážejí,“ říká její autor Jan Stejskal, jinak šéfredaktor serveru Ekolist.cz.

Stranou samozřejmě nezůstalo ani Novopacko jako centrum podkrkonošského spiritismu a významné naleziště drahých kamenů. Velký prostor je věnován umělcům - vždyť jich také z Nové Paky a jejího okolí pochází neuvěřitelné množství.

Knížka, která patří k tomu nejobsáhlejšímu, co o Novopacku vzniklo, se tak může stát nejen ozdobou knihoven místních lidí, ale potěší i čtenáře, kteří se zajímají o české umění a kulturu obecně.

tags: #geologie #a #zakladani #staveb #i #adamovic

Oblíbené příspěvky: