Hřebíky na asfaltové šindele: Typy, použití a montáž pro dlouhou životnost střechy

Správná pokládka střešního šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy. Střešní asfaltový šindel (v našich končinách též nazývaný jako kanadský šindel) je levnou a lehkou střešní krytinou, která nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž. Pro její bezchybné provedení je klíčové věnovat pozornost i zdánlivě drobným detailům, jako je výběr a správné zatloukání hřebíků. Jen tak se můžete spolehnout na dlouhodobě spolehlivou a funkční střechu.

Výběr správných hřebíků na asfaltové šindele

Na trhu najdete různé druhy hřebíků - ať už zpracováním, materiálem, nebo velikostí. Podle čeho vybírat ty správné hřebíky na asfaltové šindele?

1. Dlouhodobá odolnost proti korozi

Používejte pouze hřebíky dlouhodobě odolné proti korozi. Například nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky. Galvanicky pozinkované hřebíky používat nedoporučujeme, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění (obvyklá tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikrometrů).

2. Speciálně upravené tělo hřebíku

Povrch těla hřebíku (dřík) musí být upraven tak, aby zabraňoval samovolnému „vylézání“ hřebíku ze záklopu. Dít se tak může při kolísání vlhkosti v prkenném záklopu, kdy se dřevo smršťuje a natahuje, nebo za namáhání silným větrem. Tělo hřebíku musí být upraveno (spirála, vroubky), aby hřebík ze záklopu vlivem kolísání vlhkosti postupem času „nevylezl“ a nepoškodil asfaltový šindel. Hřebíky IKO mají kroužkování po celé délce dříku, jež dokonale zabraňuje vylézání hřebíků z OSB či prken.

3. Optimální rozměry hřebíku

Obecně je nutné používat hřebíky o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. „lepenkáče“). Správné rozměry hřebíků určíte finálně podle tloušťky použitého záklopu (jeho minimální tloušťka by měla být min. 25 mm), případně i podle toho, zda hodláte pokládat nový šindel na starý šindel. Hřebíky IKO mají šířku hlavičky 9mm a šířku dříku (nožičky) 3mm.

Čtěte také: Jak vybrat hřebíky pro palcové desky

Hřebíky vhodné pro přitloukání šindelů by měly mít minimální jmenovitý průměr dříku 2,67 mm a minimální průměr hlavičky 9,5 mm. Střešní hřebíky by měly mít vroubkovaný dřík (nožičku) až po hlavičku. To eliminuje prasknutí hřebíků, možnost odfouknutí a zatékání. Velká hlavička a větší průměr dříku poskytují větší sílu udržení.

Tabulka doporučených hřebíků pro asfaltové šindele

Hřebík musí být dostatečně dlouhý, aby pronikl záklopem a byl ve dřevě, OSB desce nebo překližce zachycen alespoň 19 mm, nebo aby projel skrz celé bednění. Díky kroužkování hřebíků IKO není nutné, aby hlavičky hřebíků musely vylézat na rubové straně, a délka hřebíku se tedy může volit přesně dle tloušťky záklopu.

Příprava podkladu pro upevnění šindelů hřebíky

Správně připravený podklad pod asfaltový šindel je klíčový pro správnou funkci i životnost střechy. Dobře připravený podklad pod asfaltový šindel (platí i pro lepenku na střechu) je rovný a podkladový pás na něm přiměřeně napnutý. Proto při jeho přípravě pracujte pečlivě, neboť každá nerovnost podkladu je přenášena na povrch střešního pláště zhotoveného z šindelů. Nejen, že bude na vrchní vrstvě střechy viditelná, ale nedoléhání jednotlivých šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost jejich vzájemného slepení.

Kroky přípravy podkladu

1. Příprava dřevěného bednění: Základem je vhodně zvolit tloušťku i materiál bednění a též správnou délku hřebíků. Používejte dostatečně vyzrálá (vyschlá) prkna, případně OSB desky. Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že při použití OSB desek / prken by jejich tloušťka neměla být nižší než 24 mm.

2. Plechování: Oplechování okapní a závětrné hrany odvádí vodu pryč ze střechy a zajišťuje její ochranu před vniknutím vody či sněhu pod šindel. Pro přesahy dodržte min. 10 cm horizontální překryv podobně jako u podkladových pásů. Pokud se plechování nepoužije, riskujete zatékání a hnilobu ve dřevěných materiálech v podkladní vrstvě. Nikdy nenahrazujte plechování ohybem střešních asfaltových pásů „za hranu střechy“. Časem se v takovém řešení vždy vyskytnou praskliny a do střechy začne zatékat.

   Čtěte také: Druhy hřebíků pro palubky

3. Instalace podkladních pásů: Na dřevěné bednění s oplechováním je třeba instalovat podkladní pásy. Ty slouží jako pojistná hydroizolace, vyrovnávací a nosná vrstva pro střešní asfaltový šindel. V podkladní vrstvě se nikdy nesmí použít asfaltový pás s nosnou vložkou z hadrové lepenky. Vlivem nasákavosti a vzdušné vlhkosti by došlo ke zvlnění střechy a snížení její životnosti.

   Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm (u nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce). K připevnění používejte pouze nezbytně nutné množství hřebíků (přibližně každých 40 cm po okraji pásu). V úžlabí pásy nainstalujete svisle, v normální ploše střechy vodorovně. Na připravený dřevěný podklad (záklop) s podkladními pásy a oplechováním již lze pokládat finální střešní vrstvu. Pod střešní šindele charBIT používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE. Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.

Nejčastější chyby při přípravě podkladu

• Nízká nosnost bednění: Podklad pro asfaltový šindel musí mít dostatečnou nosnost. Vybírejte vyzrálá prkna z kvalitního dřeva, nebo OSB desky (min. 24 mm silné).
• Nevhodné hřebíky: Při použití hřebíků bez vroubků musí být dostatečně dlouhé, aby jejich špička vystoupila z prkna na vnitřní straně. V případech, kdy to esteticky vadí, nebo při použití OSB desek používejte vždy hřebíky s vroubky, které špičkou vystupovat nemusí.
• Moc těsně přibitá prkna: Prkna jako podklad asfaltových šindelů nikdy nepřibíjejte těsně na sebe. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem bobtnání ke zvlnění původně rovného podkladu, protože dřevo nemá dostatek prostoru.
• Špatně zvolený podkladový pás: Používejte vždy jako podkladový asfaltový pás s nosnou vložkou ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákavá a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.
• Nevhodně provedené „oplechování“: Nikdy nenahrazujte oplechování štítů a okapní hrany ohýbáním asfaltových pásů nebo šindelů a přitloukáním jejich přehnutých konců.

Správné přitloukání hřebíků

Každá asfaltová střešní krytina je jen tak dobrá, jak dobré je její upevnění. Proto právě i hřebíky společně s jejich montáží rozhodují o dlouhodobé funkčnosti střechy. Správné přibíjení střešních šindelů je klíčové pro jejich dlouhou a správnou životnost.

Pravidla pro správné přibíjení hřebíků

Správně je hřebík zatlučen vždy kolmo na záklop. V případě, že hřebík zatlučete necitlivě, nebo křivě, projde skrz šindel a poškodí jeho povrch. Hřebíky zatloukejte vždy tak, aby procházely dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Kromě jiného se tím zamezí poškození povrchu šindele.

Pokud je z jakýchkoliv důvodů třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru, nebo pokud nás čeká oprava střešního šindele), je nejlepší použít nový šindel. V případech, kdy původní šindel není poškozen, můžete otvor po hřebíku místo výměny opravit asfaltovým střešním tmelem. Pokud hřebík nepronikne do bednění správně a nemůže být vytažen a umístěn správně, vyndejte hřebík, díru v šindeli utěsněte tmelem a nový hřebík dejte kousek vedle.

Čtěte také: Jak Dlouhé Hřebíky Použít?

Jeden z nejčastějších defektů asfaltových šindelů je nesprávné umístění hřebíků. IKO i jiní výrobci asfaltových šindelů uvádějí specifické instrukce jak upevňovat šindele. Častou a problematickou chybou je umístění hřebíku příliš vysoko na šindeli. Správně má být hřebík umístěn 2,5 cm nad výřezem a 2,5 cm od každého rohu. Pro šindele Cambridge musí být hřebíky přitlučeny do hřebíkovací zóny. Pokud jsou správně umístěné, hřebík zachytí i vrchní okraj šindele ve spodní vrstvě. Pokud ale dáte hřebík příliš vysoko, nezachytíte spodní šindel.

5 pravidel pro správné upevnění šindelů:

1. Používejte výhradně správný typ hřebíků.
2. Vždy dodržte počet hřebíků předepsaný výrobcem.
3. Hřebíky přitloukejte pouze v místech označených výrobcem.
4. Hřebík zatlučte citlivě, aby neprošel skrz šindel.
5. Správně zatlučený hřebík nesmí být viditelně vystaven povětrnostním vlivům.

V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Pokud je hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.

Nářadí pro přibíjení

Ruční přibíjení kladivem

Ruční přibíjení kladívkem je sice pracnější, ale pro řemeslníka příjemné v tom, že získává přesnou odezvu při zatloukání hřebíku. To je výhodou zejména v případě prkenných záklopů, kde se struktura a tvrdost jednotlivých prken mohou lišit. Stejnou silou na různých místech bychom pak hřebík zatloukli do různé „hloubky“ bednění. Zkušená ruka sice pracuje pomaleji než stroj, ale průběžně reaguje na odezvu bednění a sílu při zatloukání dávkuje dle potřeby.

Přibíjení hřebíkovačkou

Přibíjení hřebíkovačkou lze doporučit pro fixaci asfaltových střešních krytin na bednění z homogenních materiálu, které mají přibližně stejné vlastnosti po celé ploše. Klíčem ke kvalitně odvedené práci je správně nastavená hřebíkovačka, která hřebík zatluče do správné hloubky bednění a zároveň šindel nepoškodí. Když je ale tlak nastavený na příliš silný, hřebík se příliš zavrtá do šindele. Pokud jsou hřebíky příliš hluboko zatlučené, hlavička hřebíku prochází přímo materiálem šindele.

Přibíjení sponkovačkou

Přibíjení střešních šindelů sponkovačkou je plýtváním penězi, časem i materiálem.

Spotřeba hřebíků na šindel

Vždy používejte pouze přesně stanovené množství hřebíků, které odpovídá počtu upevňovacích bodů, stanovených výrobcem. Předpokládanou spotřebu hřebíků na střešní asfaltový šindel lze odhadnout v závislosti na sklonu střechy a druhu používaného šindele. Orientačně lze říci, že se jedná o 30 až 45 ks/m2. Protože přepočet na kg záleží na materiálu a délce hřebíků, neuvádíme jej.

Montáž šindelů: Klíčové aspekty

1. Rozvržení pokládky

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli.

Kolmé linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“. Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.

U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

2. Začátek pokládky a startovací řada

Jak položit střešní šindel s ohledem na počasí? Vyvarujte se zejména silného větru, deště a teplot nižších 15° C. Vlivem nižších teplot (nebo při absenci slunečního záření) nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání. Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit.

Vždy kontrolujeme, zda jsou šindele dostatečně slepené. Pokud tomu tak není (např. na trvale stíněné části střechy), podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je při pokládce opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí - pozor, nikdy ne hořákem (termobody by pouze změkly, ale netavily se). Tímto způsobem pokládáme šindele v posledních pěti řadách pod hřebenem, na nárožích, hřebenech, úžlabích a při sklonech vyšších než 85°.

Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů (červeně) přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada. První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.

IKO nabízí APP modifikovaný pás vyrobený v barvách šindelů. Tato startovací řada (starter strip) je navržena specielně jako pevný základ pro Vaše šindele Cambridge Xpress. IKO tmely můžete používat i ve velmi větrných oblastech, na sklony střech větších 60° a ve velmi chladných až mrazivých podmínkách.

3. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy

Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. Jak položit střešní šindel na střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem!

Překryv má vliv na spotřebu krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti) je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů. U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

4. Pokrývání hřebenů a nároží

Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu. K výrobě hřebenáčů nepoužíváme tvar bobrovka, protože bychom nedosáhli dostatečného překryvu. U střech, kde je bobrovka použitá, použijeme k výrobě hřebenáčů jiný tvar (nejlépe obdélník) v odpovídající barvě.

Při aplikaci hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů. Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

5. Pokrývání úžlabí

Pokrývání úžlabí na oplechování

Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem

Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Při délce úžlabí 5 m linka začíná u hřebene ve vzdálenosti 8 cm od středu úžlabí a končí u okapové hrany ve vzdálenosti 13 cm od středu úžlabí. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

Nepřiznané úžlabí

Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků!

Jednostranně zaříznuté úžlabí

U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

6. Opracování složitějších detailů střechy

Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele!

Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.

7. Zpracování větrání střechy

Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Správnou ventilací Vaší šindelové střechy se přirozeně vyrovnají teplotní rozdíly vně a uvnitř střešního pláště.

Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která:

• napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob,
• způsobuje nižší účinnost tepelné izolace,
• výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.

V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání.

U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní částí a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.

Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.

U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích.

U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

Životnost asfaltových šindelů

Obecně můžeme říci, že modifikované šindele mají až dvojnásobnou životnost oproti běžným oxidovaným šindelům. Životnost modifikovaných šindelů se pohybuje v rozmezí 25-50 let. Životnost ve velké míře ovlivňuje celková konstrukce střechy a dodržení základních a zásadních pravidel pokládky (kvalitní originální podložka, použitý kotvící materiál - správná délka, funkční odvětrání - cirkulace vzduchu ve střešním plášti). V případě, že nejsou splněny základní funkční podmínky, může celková životnost výrazně klesnout.

tags: #hrebiky #na #asfaltove #sindele #kratke #typy

Oblíbené příspěvky:

• Interiérové dveře s prosklením: Výhodný nákup z bazaru
• Ekologické dopady výroby cementu
• Montáž solárních panelů na plechovou krytinu: kompletní návod
• Kompletní průvodce izolací základové desky a prostupů
• nedokončený monument obrany