Jak zakonzervovat cihlové zdivo

Cihly a zdivo jsou již po staletí základem mnoha staveb, zejména domů, kostelů, mostů a veřejných budov. Cihly jsou robustní a odolné, ale jsou také vystaveny vlivům prostředí, jako je déšť, sníh, slunce, vlhkost a špína. Existují různé způsoby, jak chránit zdivo před těmito vlivy a prodloužit jeho životnost.

Ochrana a renovace cihlového zdiva

Jednou z možností, jak zabránit pronikání vlhkosti, je hydroizolace zdiva cihlami. Hydroizolace cihlového zdiva také poskytuje účinnou ochranu proti vlhkosti a plísním. Při impregnaci cihlové fasády je vnější zdivo opatřeno vodoodpudivou úpravou, která chrání fasádu před poškozením. Existují také speciální výrobky pro utěsnění zdiva v interiéru, které chrání zdivo a zvyšují jeho odolnost.

Souhrnně lze říci, že ochrana a renovace zdiva pomocí impregnace, těsnění nebo nátěrů může pomoci chránit zdivo před poškozením způsobeným vlhkostí, nečistotami a opotřebením.

Impregnace cihlového zdiva

Impregnace cihlového zdiva spočívá v opatření zdiva vodoodpudivou úpravou, aby se zabránilo poškození vlhkostí. Impregnace Smartseal je bez rozpouštědel a obsahuje vysoký podíl polymerů, které zajišťují silný vodoodpudivý efekt. Nátěry slouží jako izolace pro cihly a zdivo, umožňuje jim dýchat a zabraňuje tak vlhkosti. Dejte si pozor na rozdíl mezi impregnací a penetrací, každá totiž slouží k něčemu jinému. Impregnace je ideální pro zeď domu nebo plot.

Pro hydrofobizaci můžeme použít jak kapalné, tak krémové prostředky. Kapalné prostředky (Funcosil SNL, Funcosil WS) nanášíme poléváním, tedy postřikem hrubým proudem kapaliny. Ideální je postupovat odzdola nahoru, abychom měli jistotu rovnoměrného prosycení podkladu hydrofobizátorem.

Čtěte také: Moderní řešení pro váš dům

Mnohem výhodnější je použít krémový hydrofobizátor Funcosil FC. Jedná se o krémovitě nastavenou emulzi silanu a siloxanu ve vodě. Dlouhá doba rozpadu krému na složky je výhodou, na fasádě jasně vidíme natřená a nenatřená místa i spotřebu materiálu. Krém Funcosil FC lze nanášet válečkem i štětkou, v případě hlubších spar je štětka neocenitelným pomocníkem. Rovněž dlouhá doba styku viskózního krému, který nestéká, s povrchem fasády umožňuje větší hloubku průniku hydrofobizátoru do podkladu. Tak provedeme hloubkovou ochranu fasády, kterou bychom kapalným prostředkem provedli po trojnásobné aplikaci! Hloubková ochrana je zvláště potřebná proti tlaku větrem hnaného deště. Pro solitérní stavby je zpravidla vyžadována hloubka hydrofobizace 15 mm.

Upozornění: hydrofobizace, provedená hloubkově, sice ochrání fasádu na dlouhé desítky let před vnikáním srážkové vody a jí nesených rozpuštěných látek. Na druhou stranu nenasákavost podkladu na stejnou dobu znemožňuje použití opravných malt, nátěrů a tmelů na čistě vodné bázi.

Renovace cihlového zdiva pískováním

Čištění cihlového zdiva pískováním je oproti jiným postupům velice jednoduché, účinné a rychlé. Vzhledem k tomu, že při renovaci starého cihlového zdiva obvykle potřebujete pískovat rozsáhlejší plochy, sáhněte po profesionální mobilní pískovačce.

Příprava před renovací pískováním

  • Odležení cihlového zdiva: Pokud se jedná o „čerstvé“ zdivo, počkejte, až malta vytvrdne. Cihly by měly být před čištěním úplně suché a minimálně 7 dní „staré“.
  • Odstranění nečistot: Snažte se pečlivě odstranit všechny velké kusy malty a další nečistoty před samotným čištěním cihel. Použijte zednické kladívko nebo škrabku.
  • Ochrana okolních předmětů: Zajistěte dostatečnou ochranu všech povrchů a předmětů kolem zdiva, které nechcete pískovat.

Oprava poškozené cihlové zdi

Běžná cihla z pálené hlíny nevydrží věčně a její odolnost vůči zubu času není ideální. Ve většině případů chrání zdi z cihel omítka, ale neplatí to vždy. V mnoha případech stojí před majiteli cihlových domů a chalup úkol cihlové zdi opravit, zabránit jejich dalšímu chátrání, případně zvýraznit jejich specifickou krásu a využít jí k dotvoření atmosféry domu, a to zvenčí i uvnitř.

Postup opravy poškozené zdi

  1. Odstranění zvětralých částí: Je nutné začít očištěním a odstraněním veškerých zvětralých a nesoudržných částí omítky, vyškrábat znehodnocenou drolící se maltu ve spárách mezi cihlami a odstranit části cihel, které praskají nebo které se doslova sypou v důsledku zvlhnutí a promrzání. K tomu si vystačíte s kladívkem, sekáčky s různou šířkou čepele, ocelovým kartáčem a koštětem, ale dobře poslouží i menší sekací kladivo. K dispozici byste měli mít i alespoň malou zásobu kvalitních cihel, které však nemusí být nové. Postačí staré očištěné cihly, které se v chalupách obvykle najdou nebo je lze často levně koupit na inzerát.
  2. Dozdívání a vyrovnání podkladu: Důkladně očištěnou zeď (můžete ji nakonec zbavit prachu a posledních nesoudržných částic i tlakovou myčkou) začněte opravovat tam, kde jsou škody největší.
  3. Omítání opravených míst: Po provedení těchto oprav je nutné počkat, až malta či lepidlo dostatečně vyzrají, a poté standardním způsobem omítnout místa, která to vyžadují. Postupovat můžete tradičním způsobem, tedy posílit soudržnost podkladu pomocí „špricu“ z naředěné malty nebo nanést na omítaná místa penetraci (adhezní můstek), s níž se samozřejmě pracuje snadněji. Pak následuje obvyklá kombinace jádrové a štukové omítky, případně pokladová vrstva a fasádní pastovitá omítka. Záleží na velikosti omítané plochy a na tom, zda přizpůsobujete opravená místa původní omítce. Pak připadají v úvahu i omítky vápenné.

Oprava komínů

Krásně vystavěné cihlové komíny jsou ozdobou a viditelnou dominantou mnoha venkovských domů. Destrukci cihel urychluje opadaná omítka, proto je nutné taková místa důkladně oklepat a vrstvy omítky obnovit. Lze také použít postup, který obvykle provádějí pokrývačské firmy při výměně střechy: vnější část komínového tělesa se zbaví veškerých zvětralých částic a zbytků zdiva a omítky, udělá se hrubé vyspárování a poté se komín natáhne vrstvou lepidla. Do ní se v průběhu zavadání vloží armovací tkanina (perlinka) a poté se natáhne další vrstva perlinky podobně jako při montáži fasádní tepelné izolace. Nakonec se na komín natáhne vrstva fasádní omítky, pokud možno co nejkvalitnější a nejodolnější. Nutno připomenout, že takto opravený komín je až stroze geometricky přesný a rovný a nemusí každé chalupě slušet.

Čtěte také: Cihlová dlažba: Od výroby po pokládku

Zdění lícových cihel

Lícové cihly jsou již desítky let velice oblíbené nejen díky svým vynikajícím vlastnostem, ale také jedinečným vzhledem. Ještě než se pustíte do práce, je třeba, aby celá dodávka, celé potřebné množství bylo na staveništi. Lícové cihly jsou většinou dodávány na nevratných paletách a jsou zabaleny PE folií.

Rozměření

Nejdůležitější částí přípravy je důkladné rozměření. V tomto případě platí pravidlo dvakrát měř a co nejméně řež. Pečlivé ustavení svislých spár a rozměření jednotlivých řádků fasády je nejdůležitější etapou přípravných prací před zahájením zdění! Pro rozměření budete potřebovat vědět výškový modul lícových cihel (u formátu WDF se jedná o 65 mm) + šířku spáry, která je dle standardů 8-12 mm (počítáme 10 mm). Modul je tak v případě lícových cihel ve formátu WDF (Belgický formát) 75 mm. To samé platí pro délkový rozměr, který je u WDF formátu 215 mm + 10 mm spára. Nikdy nerozměřujte od spodní hrany zdiva. Pro správné rozměření nás vždy bude zajímat spodní hrana překladu oken. Od této pomyslné nuly rozměřujeme směrem dolů a směrem nahoru.

Malta pro zdění a spárování

Zásadně doporučujeme použít speciální maltu pro zdění, která zaručuje správnou dobu tuhnutí, nízkou nasákavost a má všechny další požadované vlastnosti. Jedná se o tzv. jednokrokovou zdicí a spárovací maltu, které slouží k současnému zdění a spárování. Vyhnete se tak dodatečnému spárování. Malta je pytlovaná po 30 kg a již má požadovanou barvu (antracit, šedá, bílobéžová, krémová, bílá). Spotřeba se udává cca 40-45 kg/m2. Připravíme si takové množství malty, které zpracujeme v intervalu 1-2 hodin. Konzistence malty by měla být mírně tuhá, plastická. Maltu nanášíme na řádek lícových cihel zednickou lžící opatrně, abychom neznečistili lícové plochy. Maltu ložných a styčných spár lze nanášet současně nebo postupně. Přitom je důležité, aby spáry byly zcela vyplněné maltou.

Samotné zdění

Po správném rozměření se pustíme do samotného zdění. Nejprve velice přesně vyzdíme rohy. Po pečlivém vyzdění obou rohů líce do výšky 4-5 řádků nám zbývá vyzdívka vnitřního pole. Pro zachování stejné velikosti styčných spár doporučujeme položit si první vrstvu nejprve nasucho a styčné spáry zvětšit nebo zmenšit do standardních rozměrů 8-12 mm, abychom při dalším zdění zachovávaly stále stejnou šířku spár, jimiž se budeme při dalším zdění řídit. Přesnost spár kontrolujeme u ložných spár dlouhou vodováhou a u styčných spár závažím. Styčná spára z 1. řádku váže na styčnou spáru 3. řádku, atd.

Po ukončení zdění části fasády, nejlépe na začátku procesu tuhnutí malty, doporučujeme proškrábnout styčné i ložné spáry do hloubky kolem 10 mm a dát jim tak finální tvar. Vyškrábnutí se provede např. dřevěným kolíkem nebo kusem staré hadice. Zásadně nezdíme za nepříznivého počasí (déšť, vysoká teplota a přímé sluneční záření, možnost poklesu teploty pod + 5 °C).

Čtěte také: Od Laurin & Klement k okřídlenému šípu

Doplnění a spárování líce

Čím dotmelit líc?

Pro dotmelení Remmers dodává tzv. Pro lícové cihly hladkého líce použijeme maltu s velmi jemnou strukturou, schopnou vyhlazení do nuly - Restauriermörtel SK. Pojivem restaurátorských malt je buď bílý cement, nebo tzv. románský cement (Fugen und Ergänzungs-mörtel RZ), případně trasový cement. Pro speciální památkové účely v případě rozpadajících se materiálů se používají i bezcementové vápenné (Restauriermörtel ZF) a akrylátové malty (Restauriermörtel AC).

Pravidlem pro doplnění líce je vždy:

  • Pevnost doplňku nižší, než originálu (50-100%)
  • Prodyšnost i nasákavost doplňku srovnatelná s originálem (!)
  • Tepelná roztažnost, bobtnavost, deformace - vše podobné doplňovanému originálu
  • Přídržnost na podkladu je výrazně nižší, než soudržnost podkladu (40-80%)

Nikdy tedy nedoplňujeme líc materiálem tvrdším, než je cihla, a rovněž nepoužijeme nenasákavou hmotu.

Jak správně spárovat?

Pro spárovou maltu platí rovněž několik pravidel:

  • Má být výrazně měkčí, než spárovaná cihla (20 až 60% pevnosti cihly)
  • Musí být nasákavá, srovnatelně jako cihla
  • Má být pružnější, než cihla
  • Musí být prodyšná, srovnatelně k cihle

V kostce: při pohybech vyvolaných tepelnou roztažností a smršťováním, případně bobtnáním to musí být spára, která se poddá, kde se odehraje deformace. Případně spára má být tím místem, kde se odehraje porucha. Proč? Spára se opraví snadněji, než cihla. Všechna tato pravidla spárování platí pochopitelně i pro kamenné fasády. Při provádění doplňků poškozených cihelných ploch je třeba doplnit zvlášť cihly a zvlášť spárovou maltu. Spáru doplníme vždy maltou s nižší pevností, aby se zde mohla odehrát deformace.

Pro spárování používáme malty na bázi vápna (Fugenmörtel ZF), vápna s hydraulickými přísadami (Fugenmörtel TK) a jen pro velmi pevné cihly a pásky lze použít tvrdší malty na bázi románského cementu (Fugen und Ergänzungsmörtel RZ) nebo bílého portlandského cementu (Fugenmörtel). Naopak pro velmi křehké a rozpadající se historicky cenné nálezy byla ve spolupráci se Zemským památkovým úřadem Durynska vyvinuta malta s čistě akrylátovým pojivem Fugenmörtel AC. Tato malta je maximálně pružná za minimální pevnosti, takže nepoškodí ani velmi rozpadavé cihly nebo sprašující opuku.

Každá zrnitost malty a každé pojivo vyžaduje jinou tloušťku nanášené malty. Je třeba dodržet doporučení výrobce a pro obnovu tenké vrstvy na povrchu stávající pevné spáry použít jemnou spárovací hmotu, zatímco na vypadané či vyplavené spáry užít hrubší maltu, určenou pro větší tloušťky nánosu.

Jak ochránit fasádu proti vodě?

Prvotní ochranou proti vodě je samozřejmě dostatečný přesah střechy a dalších vodorovných prvků. Většinou starší fasády tímto jsou vybaveny. Lze nalézt i výjimky, podobně nalezneme nechráněné vodorovné plochy na fasádách nově prováděných. Na vodorovných plochách (parapetech, atikách) v zimě taje sníh a voda proniká do zdiva. Pokud se nejedná o závažný technický problém, vápenné výluhy na cihlově červené fasádě jsou nepěkným šrámem.

Jak a kde provádět ochranu?

V sevřené městské zástavbě nebývá problém se svislými plochami. Problém nastává v otevřené krajině i na stavbách otevřených působení větru - příkladem jsou rodinné domky v zahradách. Zde působí po část roku i větrem hnaný déšť, který pronikne i tence ochráněným povrchem cihly, případně spárou.

Sanace vlhkosti ve zdivu

Zdivo lze proti zemní vlhkosti izolovat různými způsoby. Všechny odizolují obydlí od zemní vlhkosti a v konečném efektu se od sebe liší jen výsledným vzhledem. Je tedy na vás, pro který se - podle finančních i fyzických možností - rozhodnete.

Pokud je zdivo vyzděné z kvádrů ve vodorovných řadách, měly by tam být průběžné vodorovné spáry, a tak do výškově vhodné spáry by byla krémová injektáž naprosto spolehlivá. Doporučuji zhotovit injektáž v té nejbližší spáře k podlaze, do které se dostanete vrtem ve vodorovném navrtání. Injektáž doporučuji zhotovit rozhodně v nějaké spáře, která bude výškově ta nejvhodnější. Pokud to je tak, průběžná spára žulového zdiva nebude velmi pravděpodobně navazovat na průběžnou spáru cihelné vnitřní přizdívky.

Navrhoval bych tento postup: zhotovit injektáž do spáry mezi vodorovnými řadami žulového zdiva, která je k podlaze nejbližší a zejména ke spáře cihelného zdiva, kde se bude taktéž provádět injektáž, ale z vnitřní strany. Jednoduše řečeno, kamenné zdivo navrtat a zainjektovat z venkovní strany a cihelné zdivo navrtat z vnitřní strany, aby výšky obou samostatně zainjektovaných zdí byly co možná k sobě výškově nejblíže.

Injektážní krém AquaStop Cream je značně hustý a tak běžné netěsnosti ve zdivu překlene a nemá tendenci zdivem nekontrolovatelně protéci. Injektážní krém má doběh, tzn. vzdálenost, kterou dokáží aktivní látky injektážního krému nasytit póry zdiva, značnou. Záleží to ale na více faktorech: jaká je momentální procentuální vlhkost ve zdivu, jak je zdivo porézní a tím nasákavé a jak se provede samotná injektáž. Vyšší procentuální vlhkost ve zdivu je výhodou, cihelné zdivo a zejména jeho maltová spára je považované za ve velmi porézní materiál a výplň určitě neošidíte. Nevyužití průběžné spáry považuji za ztrátu nabízející se výhody.

Do první spáry, která je viditelná u podlahy, se opravdu ve vodorovném provedení vrtem nedostanete a tak musíte injektáž zhotovit o spáru výš. Je to sice pořád v přijatelné výšce, ale může teoreticky vzniknout nízký zavlhající proužek mezi spodním krajem vzniklé pásové clony a podlahou.

Přizdívka nebo obklad

Ve vašem případě jde o smíšené zdivo z cihel a kamene, které bylo podříznuto zhruba na první celocihelné vrstvě. Vodorovná izolace se v tom případě z podříznuté zdi “pustí” svisle po hladce omítnutém zdivu (přivaří, přilepí) až k podlaze a spojí stejným způsobem s vodorovnou izolací podlahy. Takovou izolaci lze obezdít plnými nebo dutými cihlami, a to na plocho (je 15 cm tlustá), nebo na stojato jako čtvrtka, která je i s omítkou tlustá jen 9 až 10 cm. Vhodnější jsou dvouděrové duté cihly, skládané na stojato, protože i dobře tepelně izolují. K ochraně izolace lze použít i tenčí materiály, např. heraklit, sádrokarton aj., které se musí ke zdivu kotvit (kotvit je třeba čas od času i cihelnou přizdívku). Osvědčené jsou hřebíky, které se přibíjejí zároveň s pivními zátkami (lze použít i kulaté plíšky s otvorem na přichycení pletiva) do zdi nad izolaci. Další možností, jak ochránit izolaci, je obložení zdi dřevem. Lze je přichytit na přizdívku nebo přímo na izolaci.

Tloušťka zdi se nezmění

Dalším známým řešením je výměna celého mokrého smíšeného zdiva. Vybouráváme je opatrně, vždy asi jeden metr (raději méně než více). Lépe je bourat vždy trochu pod úroveň vnitřní vodorovné izolace a do stejné úrovně dorovnat betonovou mazaninou. Po vytažení vodorovné izolace do líce obvodového zdiva znovu prostor vyzdíte buď původním materiálem nebo cihlami. Tak postupujete “na přeskáčku”, až je zase celý obvod světnice souvislý. Poslední vrstvu nového zdiva je třeba dobře uklínkovat. Vhodné jsou k tomu staré střešní tašky - bobrovky. Nezapomeňte u jednotlivých nově vyzděných pilířů na vazbu s vedlejšími částmi. Na kráse ani pravidelnosti vazby tu příliš nezáleží, důležitý však je alespoň 5 cm široký přesah izolace do sousedních vybouraných prostorů. Opatrně je rovněž nutné postupovat na rozích budovy. Z jedné strany vybouráme metr, z druhé jdeme jen na tloušťku zdiva. Lze provést i jisté zpevnění rohu ocelí (buď kruhovou či plochou), dodatečně zapuštěnou do proškrábnuté spáry. Armovat lze i při zdění, ale nastavovat armatury svářením lze při tom velmi těžko. Výsledkem této práce je tedy “jen” vodorovná izolace při stejné tloušťce starého i nového zdiva.

Příprava zdiva a malty

Aby práce probíhala hladce a efektivně, je nutné dodržovat určitou posloupnost prací. Existuje několik variant červeného cihlového zdiva. Nejběžnější typy zdiva jsou víceřadé a jednořadé. Práci je nutno zahájit přípravou stavebních materiálů a nářadí.

Příprava malty

Připravte maltu. To je velmi důležitý bod. Rychlost práce i kvalita zdiva závisí na kvalitě malty. Vezměte cement M400 a jemný písek v poměru 1:4. Vezměte čtyři kbelíky písku na jeden kbelík cementu. Někdy se přidává jíl nebo vápno, protože jsou plastické. Cement a písek se důkladně promíchají. Je velmi důležité přidat správné množství vody. Pokud si vezmete jeden kbelík cementu na hnětení, budete potřebovat asi kbelík vody (je lepší vzít o něco méně). Vše důkladně promíchejte.

Základní techniky zdění

První řada je při pokládání velmi důležitá, závisí na ní další pokládání. Pomocí provázku a vodováhy se snažte první řadu co nejlépe vyrovnat. Velký problém nastává při kreslení svislých úhlů. Nejdříve se vyloží rohy. Chcete-li zobrazit obdélníkové rohy, použijte kovové rohy. Nejprve pomocí vodováhy položte několik cihel a poté pomocí konzol upevněte rohy. Pro kontrolu přesnosti a úrovně pálené cihlové zdi můžete použít kovový profil.

Tloušťka spár

Šev při pokládání cihel musí být dostatečně tenký. Tloušťka vodorovné spáry by měla být 10 až 15 mm a svislé spáry 8 až 15 mm. Pokud plánujete v budoucnu stěnu omítnout, doporučuje se položit cihlu na „pusto“. Za tímto účelem není nutné maltou zcela vyplnit všechny spáry a trhliny, takže omítka do trhlin vtéká již při omítání. Armovací síť se pokládá po pěti řadách cihel. Častěji kontrolujte vodorovné a svislé roviny stěny s vodorovnou rovinou a nezapomeňte na olemování švů.

Zazimování rozestavěné hrubé stavby

S příchodem podzimu klesají teploty a stavebníci řeší, jak by měli co nejlépe zazimovat rozestavěnou hrubou stavbu. Stavební materiály i samotnou konstrukci je třeba chránit před znehodnocením přírodními živly, zejména před nasáknutím vodou. Ochrana zdiva je klíčová i v momentě, když už jsou hotové stropy a stavebník pracuje na zdění druhého patra. „Zdění je ideální provádět při teplotách nad 5 stupňů Celsia. Pojiva, jako je malta nebo lepidlo, totiž obsahují vodu, která za nízkých teplot může způsobit problémy. Pokud se teploty budou pohybovat okolo bodu mrazu, nebo dokonce pod ním, nabízí se varianta s použitím zdicí pěny Dryfix.

Nezastřešená stavba

Nedokončenou stavbu může svépomocník nebo stavební firma zanechat buď s hotovou střechou, druhým patrem, založenou první řadou cihel, nebo jenom základy. Pokud je ale zdivo vystavěné do určité výšky, musí být přes zimu zakryté například asfaltovým pásem nebo tvrdší fólií s přesahem minimálně pět, nejlépe deset centimetrů. Důležité je také zatížení, aby vítr nemohl plachtu odfouknout. Jakákoliv vlhkost v podobě sněhu nebo vody, která se dostane dovnitř cihel, se totiž obtížně vysušuje a může znamenat prodloužení výstavby. „Jestliže už stavebník pracuje na druhém patře, tak u stropní konstrukce je dobré před zimou vyzdít alespoň první řadu zdiva. Důvodem je, že pokud se tam bude usazovat voda, může stékat přes okraje stropu a dostávat se na obvodové zdivo pod ním. V této fázi stavby jsou stropní konstrukce stále odkryté, a tak je potřeba čas od času zkontrolovat, zda se na nich nehromadí sníh.“

Stavba se střechou

Když střechu kompletně pokrývá krytina, stačí pomocí trubek nebo flexi hadice odvádět vodu dál od objektu. Dále je však potřeba zakrýt parapety, kde hrozí promoknutí zdiva. Je-li na střeše stále vidět laťování (nosná konstrukce střešní krytiny a pod ní střešní fólie), opět by se měla využít zatížená plachta, nebo jiný způsob zakrytí. V pokročilých fázích stavby, kdy už jsou na svém místě i okna a dveře, lze uvnitř pokračovat v práci bez ohledu na počasí.

tags: #jak #zakonzervovat #cihlove #zdivo

Oblíbené příspěvky: