Jak správně zateplit fasádu a vyhnout se nejčastějším chybám

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Investice do zateplení fasády vám dokáže ušetřit desítky procent nákladů na vytápění a zároveň zvýšit hodnotu nemovitosti. Je však zásadní vědět, na co si dát pozor a jak zateplit fasádu správně, jelikož jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. V některých případech chybné provedení ani opravit nelze.

Proč zateplovat fasádu? Výhody a nevýhody

Zateplení fasády patří mezi nejefektivnější investice do domu. Největším benefitem je výrazná úspora energií, která může dosáhnout 20 až 40 % nákladů na vytápění. Zateplení fasád zároveň výrazně zvyšuje tepelný komfort v interiéru - v zimě udrží teplo uvnitř a v létě naopak pomáhá bránit přehřívání. Důležitým přínosem je také ochrana samotné konstrukce, která je bez izolace vystavena výkyvům teplot, vlhkosti a mrazu, což vede k postupnému poškození. Nelze zapomenout ani na estetiku a vytvoření zdravějšího vnitřního prostředí. Správné zateplení pomáhá stabilizovat vnitřní klima, čímž se snižuje riziko kondenzace vlhkosti a následného vzniku plísní či hub. Zateplením se zároveň zlepšují i akustické vlastnosti stavby, jelikož kvalitní izolace dokáže účinně tlumit venkovní hluk.

Na druhou stranu je potřeba počítat s vyšší vstupní investicí. Nevýhodou může být také nesprávná realizace, která je nejčastější příčinou problémů. Špatné lepení, nedostatečné kotvení nebo podceněné detaily mohou vést ke vzniku tepelných mostů, vlhkosti či dokonce plísní. U některých materiálů je potřeba počítat i s kompromisy.

Čím zateplit fasádu: Přehled materiálů

Při rozhodování, čím zateplit fasádu, nejde jen o cenu. Každý materiál má své specifické vlastnosti, které ovlivňují tepelnou účinnost, životnost i celkové chování domu. V našich podmínkách se setkáte se dvěma druhy fasádního zateplení - s kontaktním zateplovacím systémem a systémem odvětrávaných fasád. Pro izolace mezi trámy stropu se často používají foukané izolace, zatímco u provětrávaných fasád se uplatňuje především minerální a skelná vata. Dále jsou k dispozici:

• Expandovaný polystyren (EPS): Patří mezi nejpoužívanější materiály pro zateplení fasády, především díky příznivé ceně. Nevýhodou je nižší paropropustnost a horší akustické vlastnosti, což znamená, že dům „méně dýchá“ a hůře tlumí hluk. Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost.
• Minerální vlna (kamenná nebo skelná): Je ideální volbou pro ty, kteří hledají kvalitní a bezpečné řešení. Používá se především u novostaveb nebo tam, kde je důležitá difuzní otevřenost konstrukce. Je vhodná tam, kde je požadována vyšší požární odolnost, paropropustnost a nehořlavost.
• PIR desky (polyisokyanurátové): Představují technologicky nejpokročilejší řešení. PIR desky jsou pevné, rozměrově stabilní a mají minimální nasákavost. Často jsou opatřeny hliníkovou fólií, která zlepšuje jejich vlastnosti. Mají výraznou výhodu v tepelné vodivosti, což umožňuje menší tloušťku izolace srovnatelnou s jinými materiály, což znamená méně zásahů do detailů stavby a jednodušší řešení ostění, parapetů či napojení.
• Desky z fenolické pěny: Řadí se mezi jeden z nejlepších tepelně izolačních materiálů. Jelikož je ale poměrně drahý, používá se často jen v těch místech, kde je nutné minimalizovat tloušťku izolace.
• Stříkaná PUR pěna (polyuretanová): Má schopnost mnohonásobně expandovat, díky čemuž se snadno dostane i na hůře přístupná místa a perfektně utěsní všechny škvíry. Během času nemění tvar, ani se nedrolí. Její vlastnosti zůstanou stejné až po dobu 30 let - a dost možná i déle. Lze použít tvrdou Chytrou pěnu, která umožňuje tenčí vrstvy izolace a přitom srovnatelný výsledek. U odvětrávaných fasád se používá měkká PUR pěna s otevřenou buněčnou strukturou.

V praxi platí jednoduché pravidlo: pokud chcete co nejnižší cenu, sáhněte po EPS. Pokud řešíte kvalitu a bezpečnost, zvolte minerální vlnu. Nezapomeňte, že výrobci zateplovacích systémů ročně vynakládají na vývoj, prověření, zkoušky a certifikáty miliony korun, aby zajistili nejlepší ochranu fasády domu, úsporu tepla, funkčnost, životnost a dlouhý krásný vzhled. Proto je doporučeno používat systémové řešení od jednoho výrobce.

Čtěte také: Minerální podhled a kondenzace: Návod

Správná tloušťka izolace

Správná tloušťka izolace je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují účinnost zateplení fasády. Při návrhu tloušťky izolace se vychází z tepelně-technického výpočtu, který zohledňuje typ konstrukce, použité materiály i požadovaný součinitel prostupu tepla (U). Důležité je uvědomit si, že šetření na tloušťce izolace se dlouhodobě nevyplácí. Cenový rozdíl mezi 15 a 22 cm tlustou izolací je totiž s ohledem na realizační náklady a možné tepelné úspory zanedbatelný. Co dříve stačilo zateplit 5-8 cm, dnes vyžaduje 12-14 cm, a to se bavíme o minimálních hodnotách. V zásadě platí čím více, tím lépe.

Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.

Orientační tepelný požadavek na celou konstrukci (dle katalogu Isover):

Postup zateplení fasády krok za krokem

Správný postup zateplení fasády rozhoduje o tom, zda bude izolace fungovat desítky let, nebo začne po pár sezónách způsobovat problémy. Doporučuje se neprovádět nic pod +5°C.

1. Příprava podkladového zdiva

Každé zateplení začíná důkladnou přípravou fasády. Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Pro zbavení se nánosu špíny se doporučuje například omytí tlakovou vodou. Důležitá je soudržnost podkladu. Starou nesoudržnou omítku je nutné odstranit. Stabilní omítky stačí zpevnit penetrací. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky (tloušťky 1 - 10 mm).

Čtěte také: Vše o zateplení fasády minerální vatou

Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích.

Důležité upozornění: Pokud je stavba vlhká, je třeba provést řádnou hydroizolaci. Pokud by se tak nestalo, problémy s vlhkostí se po zateplení mohou ještě zhoršit. U novostaveb postavených z pórobetonových tvárnic nebo keramických cihel se doporučuje zateplovat až za 12 měsíců po postavení, aby se zdivo zbavilo zbytkové vlhkosti.

2. Založení zateplovacího systému

Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. Mezi jednotlivými profily je potřeba ponechat dilatační mezeru přibližně 2 až 3 mm. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.

Zakládací profil není povinností. V mnoha případech se od něj již upouští. Dalším možným řešením je vystartování lepení polystyrenu od základu extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem a následné zachování roviny a tloušťky izolace fasády až po střechu. Obecně se doporučuje založit zateplení fasády 30 cm pod stávající podlahu v domě. Ideálním řešením je zateplení celé soklové části domu a částečně zateplit (pokud možnosti a situace dovolí) základové zdivo domu cca 80 cm pod terén. Soklové a základové zdivo doporučuji zateplit extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem. Výška vytažení extrudovaného nebo perimetrického polystyrenu nad terén se doporučuje min 30 cm, ideálně na výšku desky polystyrenu.

Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Doporučuje se použít všechny spojovací materiály (natloukací hmoždinka, PVC spojka, PVC podložky včetně LE-V okapového plastového profilu, který se na LOS lištu nasune).

Čtěte také: Zateplení papírovou lepenkou

3. Lepení tepelné izolace

Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Desky se na zeď lepí vždy naležato.

Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné, zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

4. Kotvení izolačních desek

Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinku následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku.

Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Počet hmoždinek by měl být v souladu s normou ČSN 73 2902, respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny a brát ohled na umístění objektu v terénu. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. U desek z minerální izolace o rozměru 600 x 1000 mm to může být 5 až 12 kusů na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky.

5. Vyrovnání a přebroušení fasády

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. "hoblíkem na fasády".

6. Výztužná vrstva ("STĚRKA")

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Chrání fasádní izolant před působením UV záření. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Výztužná vrstva má za úkol přenášet ty největší teplotní pohyby, tahy a tlaky na izolantu.

7. Nanesení finální omítky

Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah, shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Doporučuje se neprovádět nic pod +5°C.

Nejčastější chyby při zateplování fasád

Zateplování se může zdát jednoduchým pracovním úkonem, ale není to pravda. Chyb lze udělat celou řadu a tím pak znehodnotit celou investici. Právě technologická nekázeň na stavbě a nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád.

1. Částečné zateplení domu

Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. To může vést ke kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní na nezateplených částech. Jsou případy, kde je částečné zateplení nevyhnutelné (řadové zástavby), zde se nabízí kombinace venkovního zateplení stěn s částečným vnitřním zateplením.

2. Špatné založení zateplovacího systému

Způsoby založení na dřevěnou lať v kombinaci perlinka a větší vrstva lepidla vždy dopadly nefunkčně a nevzhledně. Hliníkové zakládací lišty mohou způsobovat značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Další chybou je špatná výška založení zateplovacího systému. Pokud je zateplení fasády založeno příliš vysoko, tj. ne minimálně 30 cm pod stávající podlahu v domě, vzniká tepelný most, vlhnutí omítky a plísně v oblasti podlahy. Do výšky 300 mm od povrchu země se zásadně používají nenasákavé izolanty z extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo perimetrického polystyrenu se sníženou nasákavostí.

3. Kombinace nesystémových prvků

Používání nesystémových materiálů a necertifikovaných lepidel vede k tomu, že celý systém nemusí správně fungovat a zaniká záruka. Výrobci zateplovacích systémů dodávají kompletní systémy, tedy nejen izolační materiály, ale i související materiály, jako jsou zakládací profily, kotvy či lepidla. Levnější materiál nemusí automaticky znamenat levnější zateplení, často je to naopak.

Konkrétní chyby zahrnují:

• Lepení izolantu obyčejným cementovým lepidlem C1: Izolační desky je doporučeno lepit pouze na předepsaná a certifikovaná lepidla.
• Použití nekvalitních, levných hmoždinek: "NO NAME" hmoždinky jsou z nekvalitního plastu, který silně vodí teplo a následně prokresluje hmoždinky v zimě na fasádu. Jsou křehké a nedrží.
• Dovozová "čínská perlinka": Tento materiál je pro zateplené fasády naprosto nevyhovující kvůli postupnému rozkladu v stěrkovém tmelu, protože není poplastovaná a není schopna odolat alkáliím.
• Nevhodný stěrkový tmel: Různé tepelné izolanty vyžadují různou kvalitu a druh stěrkové hmoty.
• Nevhodný penetrační nátěr pod omítku nebo jeho nepoužití: Každá pastovitá omítka má doporučenou penetraci podkladu.
• Použití minerální štukové omítky s nátěrem místo pastovité omítky: Štuková omítka je nevhodná, nemá pastózní konzistenci a není schopna trvale přenášet zatížení způsobená povětrnostními vlivy. Doporučuje se min. zrnitost omítky 1,5 mm.

Vždy dbejte na dodání certifikované skladby fasádního zateplovacího systému a nakupujte ho jako produkt se všemi doporučenými materiály a příslušenstvím.

4. Nedostatečná tloušťka izolace

Častou laickou chybou bývá volba zbytečně tenké izolace. Méně než 15 cm izolantu se nevyplácí. Zateplení s izolanty o tloušťce 50 mm (z let 1992-2000) často vedlo k vlhkým a zplesnivělým povrchům stěn pod izolanty, kde se za roky nakondenzovala voda. To se projevovalo zvlhlými stěnami v interiéru a tvorbou plísní, v některých případech i zborcením celého zateplovacího systému.

5. Příliš nízká cena a opomíjení kvality

Snažit se ušetřit na ceně za každou cenu se nevyplácí. To se vždy odnese na kvalitě práce nebo na výběru a nákupu materiálu. Fasáda je jedním z nejdůležitějších plášťů budovy, který ji chrání od povětrnostních vlivů, chladu, horka, sucha, mrazu, deště. Šetření na tloušťce izolantu nebo na lepidle či povrchové úpravě může vést k prasklinám nebo plísním na fasádě již za 8 let, což si vyžádá další náklady na opravu.

6. Použití nevhodných barevných odstínů

Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Tato hodnota je důležitá pro budoucí barevnou stálost omítky. Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo“ ze svého povrchu, což vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou (až +70°C v létě) a má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. V případě, že trváte na aplikaci omítky v odstínu pod HWB 25%, doporučují výrobci použít disperzní stěrková lepidla s kevlarovými vlákny a silnější výztužnou vrstvu.

7. Zateplení na poslední chvíli (v nevhodném ročním období)

Zateplování v podzimních a zimních teplotách je nejisté a zbytečně komplikované. Doporučuje se neprovádět nic pod +5°C. Všechna fasádní lepidla a stěrky jsou na bázi cementu a ty potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody. To samé platí u povrchových úprav, tj. při natahování fasádních pastovitých omítek. Ideální období pro zateplení je jaro až podzim, kdy se teploty pohybují přibližně od 5 do 25 °C.

8. Nevhodný či neupravený podklad

Lepit tepelnou izolaci na uvolněnou či jinak poškozenou fasádu je velká chyba, která se dříve nebo později vymstí. Hrozí opadávání izolace či šíření plísní pod povrchem zateplení. Nejčastější hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Toto řešení nám ale vytvoří nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu. Doporučuje se tomuto řešení vyhnout a podklad pod zateplení srovnat.

Cena zateplení fasády

Cena za zateplení fasády patří mezi nejdůležitější rozhodovací faktory. Při standardních podmínkách se orientační cena materiálu pohybuje přibližně od 320 do 810 Kč za m², přičemž nejdostupnějším řešením je EPS polystyren, střední třídu představuje minerální vlna a nejvyšší investici vyžadují PIR desky.

Cena zateplení fasády za m² zahrnuje kompletní zateplovací systém, tedy nejen samotnou izolaci, ale i lepidla, armovací vrstvu se síťkou, kotvicí prvky, penetrační nátěr a finální omítku. Významnou část rozpočtu tvoří práce, která se běžně pohybuje na úrovni 40 až 60 % z celkové ceny. Výslednou cenu výrazně ovlivňuje také tloušťka izolace, členitost fasády, výška objektu či lokalita.

Orientační cena izolace pro rodinný dům (150 m² fasády):

Při zateplení fasády se nevyplatí orientovat výhradně podle nejnižší ceny. Příliš tenká izolace nebo nekvalitní realizace mohou vést k nedostatečné účinnosti, vzniku tepelných mostů a následným problémům s vlhkostí.

Jak ušetřit při zateplení fasády?

Zateplení fasády je investice na desítky let, ale to neznamená, že musíte zbytečně přeplácet.

1. Výběr materiálu: Nejčastější chybou je automatické sáhnutí po nejlevnějším řešení. EPS může být ideální pro běžný rodinný dům, ale v některých případech se více vyplatí minerální vlna nebo PIR desky - například při omezeném prostoru nebo vyšších nárocích na vlastnosti.
2. Tloušťka izolace: Tenčí izolace sice sníží počáteční náklady, ale dlouhodobě vás bude stát více na energiích. Investice do optimální tloušťky se vrátí v úsporách za vytápění.
3. Výběr realizační firmy: Ceny za zateplení fasády se mohou mezi firmami výrazně lišit. Rozdíly často nejsou jen v ceně, ale i v kvalitě materiálů a provedení. Extrémně nízká cena bývá varovným signálem. Zateplení fasády svěřte odborníkům - jinak hrozí, že nedosáhnete optimálních vlastností produktu a zateplení nebude tak účinné, jak by mohlo být.
4. Technologický postup a dozor: Pokud nechcete zbytečně chybovat, vyžádejte si od dodavatele zateplovacího systému doporučený technologický postup. Dodržení technologického postupu je také podmínkou pro uplatnění záruky. Závěrečným doporučením je si pro zateplení zajistit technický dozor, který by měl dohlédnout na všechny fáze zateplení a zabránit vzniku zbytečných chyb. Dozor by měl být vybrán stavebníkem, nikoli realizační firmou.

tags: #jak #zateplit #fasadu #spravne #a #bez

Oblíbené příspěvky:

• efektivní odvodnění pozemku
• Přečtěte si o penetraci pro trvanlivé úpravy
• opravy kovových povrchů
• Přehled odvodňovacích systémů
• Vlastnosti a výroba Porothermu