Skladba trámového stropu s betonovou mazaninou a anhydritovou podlahou

Úvod do problematiky

Dobrý den, zvažuji doplnění nového nezávislého stropu v 1.NP provedeného z profilů I, trapézového plechu a patrně lité anhydritové podlahy nad stávající trámový strop. Stávající strop velmi duní, což obtěžuje ve spodních místnostech. Proto uvažujeme o novém nezávislém stropu nad původním trámovým. Můj dotaz tedy směřuje k tomu, jaká má být skladba stropu s použitím anhydritové podlahy na nosnících I, tak aby byl útlum kročejí na solidní úrovni. Tloušťka podlahy mezi horní plochy profilu I a výslednou vrstvou anhydritu může být až 9cm, rozteč I cca 900mm. Na použití trapézových plechů netrvám.

Definice a rozdíly: Betonová mazanina a cementový potěr

Betonová mazanina a cementový potěr jsou dva termíny, které se často používají zaměnitelně, ale skrývají jemné rozdíly. Prakticky se jedná o totéž, přičemž základem obou je stejný materiál - beton. Rozdíl spočívá v tloušťce ukládané vrstvy.

Co je betonová mazanina?

Betonová mazanina je podlahovina vytvořená z vrstvy betonové směsi o tloušťce:

  • 50 až 100 mm (pro obytné a občanské budovy)
  • 100 až 350 mm (pro průmyslové budovy - podle požadavku provozního zatížení a dalších norem).

Může být jednovrstvá nebo dvouvrstvá, opatřená potěrem, který zvyšuje kvalitu podlahy. Jedná se o podkladní, vyrovnávací a roznášecí vrstvu, která je základem pro další podlahové krytiny.

Co je cementový potěr?

Cementový (betonový) potěr je vrstva betonu v podlahové konstrukci o síle do 50 mm. Stejně jako betonová mazanina má funkci podkladní, vyrovnávací a roznášecí. Cementový potěr je směs cementu, písku, kameniva a vody v předepsaném poměru. Smícháním se vytvoří tekutá směs betonu, která se používá především pro vyrovnání podlahové konstrukce. Suchý a zatvrdlý cementový potěr slouží jako podklad pro pokládku dlažby, koberce, vinylu apod., příp. jej lze ponechat přiznaný (například v garáži, sklepě, technické místnosti).

Čtěte také: Trámová střecha

Rozdíly mezi mazaninou a potěrem

Rozlišuje se od cementového potěru hlavně tloušťkou, kde cementový potěr je tenčí vrstva betonu do 50 mm, a plní podobné funkce jako mazanina. Cementový potěr se na stavbách hojně používá pro zhotovení zejména plovoucích podlah. V tom případě se potěr aplikuje na vrstvu akustické izolace a PE separační fólie. Kromě toho se cementové potěry využívají při rekonstrukcích starých podlah a stropů. Lze s ním vyrovnat starou nerovnou betonovou podlahu, nebo ztužit trámový strop s dřevěným záklopem (tzv. "suchá podlaha").

V moderním stavitelství tvoří betonový potěr základ tzv. těžkých plovoucích podlah, což ovšem není totéž jako volně pokládané podlahové desky či lamely, které se rovněž označují jako plovoucí podlahy. V tomto případě jde o konstrukční termín a znamená to vrstvu izolace (obvykle z minerální vlny), na které je položena vrstva betonu. Jak už je zmíněno výše, může tato vrstva (obvykle ve formě silnější mazaniny) tvořit i pohledovou a zároveň nášlapnou vrstvu (technické místnosti, dílny, garáže). I tady, ale především v obytných místnostech, se však většinou dále upravuje.

Výběr mezi mazaninou a potěrem

Zda využít v podlaze betonovou mazaninu či cementový potěr rozhoduje projektant, který tloušťku betonové vrstvy navrhne v závislosti na zatížení podlahy. Roli také hraje výškové vyrovnání. V každé místnosti může být použita jiná skladba (jiná tloušťka izolace, jiná povrchová úprava) a právě díky betonové mazanině, resp. cementovému potěru lze tyto výškové rozdíly ve skladbách podlah vyrovnávat dle potřeby.

Využití mazaniny či potěru, případně kombinaci obojího a rovněž vhodnou tloušťku obou druhů betonové výplně by měl určit projektant stavby v závislosti na přepokládaném zatížení podlahy. Důležitou veličinou ve výpočtu vrstev je i případné výškové vyrovnání mezi místnostmi, což ale nevylučuje použití různých skladeb podlah v jednotlivých prostorách stavby. Může to znamenat zejména rozdílné tloušťky izolačních vrstev či různé typy úprav svrchní podlahové vrstvy. Mazanina či potěr obvykle slouží ke zpevnění a vyrovnání těchto vrstev a jejich odlišná tloušťka může záviset i na případném zvýšeném zatížení podlahy.

Skladby stropů s betonovou mazaninou a potěry

Skladba trámového stropu s betonovou mazaninou pro snížení hluku

Původní betonová mazanina (cca 3cm - 5cm) je častou součástí trámových stropů. Pro snížení kročejového hluku je klíčová skladba stropu. Jedním z řešení je provedení zateplení a skladby stropu následovně (směrem ze zdola): vnitřní sádrokart. a palubkové podhledy - parotěs. folie - miner. vata cca 12cm - paropropust. folie - trámy (výška 20cm) - původní betonová mazanina (cca 3cm - 5cm) - separační PVC folie - lehčený strojní beton (cca 5-8cm).

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Parotěsná folie, uložená pod minerální vatou, zabraňuje pronikání vodní páry z obytných místností do tepelné izolace a tím jejímu znehodnocování. Další vrstvy, ze kterých je složen rekonstruovaný strop a jsou uloženy nad touto tepelnou izolací, by měly být touto parotěsnou folií taktéž před vlhkostí pronikající z obytných místností ochráněny. Předpokladem je, že parotěsná folie byla položena dostatečně pečlivě, bez mezer a ev. překrývání jednotlivých pásů folie bylo spojováno lepením a dále přelepeno. Protože původní betonová mazanina byla při rekonstrukci stropu již dostatečně vyschlá a tedy bez vlhkosti a pronikání vlhkosti z obytných prostor zabrání parotěsná folie, nemělo by dojít k uzavření vlhkosti v konstrukci stropu separační folií. Navrtáním několika děr do jednotlivých vrstev stropu by se odváděla případná vlhkost.

Betonová podlaha na trámový strop

U novostavby - roubenky, kde je původně navržena suchá skladba stropu/podlahy v podkroví, se často zvažuje betonová podlaha pro podlahové vytápění. Strop může být řešen trámy výšky 23cm, šířky 20cm, světlá rozteč mezí trámy cca 78cm a nejdelší rozpon trámů bez podepření příčkou nebo sloupem je 3,3m. Na trámech jsou položeny překládané fošny o síle 3cm a prošroubované vruty k sobě po obou stranách každých cca 30cm. Síla betonu se počítá 6cm, tak aby bylo něco přes 4cm betonu nad podlahovkou 16mm. Kari sítě prý nejsou potřeba, že přimíchávají nějaká vlákna do betonu.

Typy potěrů podle umístění v konstrukci

  • Potěr spřažený s podkladem: Používá se zejména jako vyrovnávací vrstva, nebo pro zlepšení vlastností povrchu podlahy a klade se v tloušťkách cca 10-30 mm. Je náročný na provedení a soudržnost s podkladem.
  • Potěr oddělený od podkladu separační vrstvou: Používá se, pokud nelze zajistit soudržnost s podkladem, nebo kde chceme vyloučit promítnutí trhlin z podkladu do potěru.
  • Plovoucí potěr: Nejčastější typ v bytových a občanských stavbách, kvůli nutnosti izolovat prostory proti přenosu kročejového hluku. Pro plovoucí potěry je rozhodující pevnost v tahu za ohybu.

Příprava a aplikace cementového potěru

Příprava cementového potěru svépomocí

Cementový potěr si můžete připravit svépomocí smícháním cementu, písku, štěrku a vody. Poměr složek cementového potěru by měl být optimálně 1:4-6, tedy jedna lopata cementu a 4-6 lopat písku. Počet lopat záleží na tom, jak pevný potěr potřebujete. Zrnitost písku pro cementový potěr by měla být do 4 mm, v případě, že cementový potěr aplikujete v tloušťce do 40 mm. Cementový potěr o tloušťce do 20 mm by měl obsahovat písek zrnitosti do 0,7 mm.

Poměr složek cementového potěru v tom případě bude:

  • 1:4:4 (tedy 1 lopata cementu, 4 lopaty písku frakce 0/4 mm a 4 lopaty štěrku frakce 4/8 mm),
  • příp. 1:2:4 (tedy 1 lopata cementu, 2 lopaty písku frakce 0/4 mm a 4 lopaty štěrku frakce 4/8 mm).

Voda pro míchání cementového potěru by měla být čistá, nejlépe z vodovodního řadu. Rozhodně nelze použít vodu z přírodního zdroje s velkým obsahem organických látek, které by snižovaly kvalitu cementového potěru. Voda se používá v množství předepsaném na obalu pytlované směsi. Pokud mícháte potěr svépomocí, množství vody musíte umět odhadnout, aby měla směs dobrou konzistenci.

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

Cementový potěr lze namíchat svépomocí z jednotlivých složek v předepsaném poměru, nicméně pokud betonujete na malé ploše, nevyplatí se vám pořizovat cement, písek a štěrk zvlášť. V případě, kdy potřebujete jen malé množství cementového potěru, můžete zakoupit již hotové směsi, které stačí smíchat pouze s vodou v předepsaném množství.

Typy potěrů

Kromě ceny a zrnitosti vybírejte také podle třídy pevnosti. Ta je udávána označením písmenem C s číslem, které udává pevnost v tlaku cementového potěru v MPa. Pokud naopak potřebujete větší množství cementového potěru a míchání svépomocí tak nepřichází v úvahu, uvažujte o litém cementovém potěru. Litý potěr lze použít pro stavbu prakticky jakýchkoli podlah ve zděných domech, ale i dřevostavbách. Litý cementový potěr je obdobného složení, jako ten doma namíchaný, je však obohacený o různé příměsi a přísady zlepšující jeho zpracovatelnost a čerpatelnost.

  • Cementový potěr: Tradičním materiálem je cementový potěr. Obvykle se pokládala a pokládá zavlhlá směs, kterou je třeba na místě důkladně zhutnit. V posledních letech jsou na trhu i lité cementové potěry. Ve srovnání s anhydritovými litými potěry je jeho předností zejména odolnost proti vlhkosti, kompatibilita s dalšími cementovými materiály (např. lepidla) a možnost zajištění mrazuvzdornosti.
  • Anhydrit a hmoty na bázi síranu vápenatého: Druhými dnes velmi často používanými materiály jsou anhydrit a další hmoty na bázi síranu vápenatého. Tyto potěry vyžadují kratší a méně intenzivní ošetřování (pouze minimálně 2 dny ochrany před prudkým vysušením). Jejich další výhodou je prakticky zanedbatelné smršťování, což umožňuje vytvoření velkých ploch bez smršťovacích spár, a relativně malá pracnost pokládky.
  • Asfaltové potěry: Jejich hlavní předností je možnost urychlení výstavby, kdy vyzrání potěru je otázkou jejich vychladnutí.
  • Hořečnaté potěry (xylolit) nebo potěry na bázi syntetických pryskyřic: Výjimečně, zejména u starších domů, se lze setkat také s potěry hořečnatými (xylolit) nebo, ve speciálních podmínkách, s potěry na bázi syntetických pryskyřic.
  • Montovaná (prefabrikovaná) vrstva: Pro úplnost je třeba dodat, že funkci potěru může úspěšně plnit také tzv. montovaná, nebo prefabrikovaná, vrstva složená ze vzájemně spojených desek.

Postup při aplikaci cementového potěru

Novostavba:

Pakliže plánujete udělat plovoucí podlahu, je třeba na nosnou konstrukci položit akustickou izolaci, na kterou položíte separační PE fólii. Po obvodu místnosti poté na stěny připevněte dilatační pásek z minerální vaty. Pokud realizujete podlahové topení, je třeba mít kompletně připravený topný systém.

Rekonstrukce:

Pokud rekonstruujete starou podlahu a pomocí cementového potěru ji chcete vyrovnat, je potřeba povrch řádně očistit od prachu a volných částic a spravit trhliny v betonové podlaze. Na podkladní konstrukci si zhotovte v požadované úrovni strhávací lišty, s pomocí kterých budete následně rovnat cementový potěr do roviny. Horní hrana strhávací lišty představuje horní hranu desky z potěru. Poté namíchaný potěr aplikujte na připravený podklad v předepsané tloušťce a hliníkovou latí srovnejte do roviny. Pomocí ocelového hladítka zahlaďte povrch.

Cementový potěr aplikujte pouze v případě, že teplota okolního prostředí je větší jak 5 °C. Cementový potěr zraje minimálně 28 dní. Za tuto dobu by měl potěr dosáhnout deklarovaných fyzikálních vlastností (zejména pevnost v tlaku), měl by být únosný a rozměrově stálý. I přesto však může být cementový potěr vlhký, a tudíž nepřipravený pro pokládku podlahové krytiny.

Úpravy povrchu cementového potěru

Gletování betonu se používá pro vyhlazení povrchu cementového potěru, který již zůstane jako nášlapná vrstva (například v technické místnosti, garáži, skladu, sklepě apod.). Dříve se gletování provádělo ručně, nyní se pro gletování betonu používá elektrická hladička betonu, lidově nazývaná „gleťák“. Gletování se provádí tak, že se na zavadnutý povrch cementového potěru rozpráší malá vrstva prosátého cementu, a poté se jemnými pohyby „zatočí“ pomocí hladítka, nebo strojní hladičky.

Vyrovnání povrchu cementového potěru lze realizovat také aplikováním samonivelační stěrky, která po vytvrdnutí vytváří dokonale rovný povrch vhodný k položení různých druhů nášlapných podlahových vrstev. Mohou to být plovoucí podlahové lamely či palubky, ale i lepené parkety nebo podlahové pásy z PVC, linolea, koberce či keramická dlažba.

Statika a průzkum trámového stropu

Při rekonstrukci je nezbytné zjistit, jak hluboké jsou základy a zda trámy pod podkrovím unesou novou půdní vestavbu, nebo je třeba je zesílit. A vejde se vůbec nová podlaha místo původních vrstev nad současné trámy? Setkáváme se často s dotazy majitelů domů, zda a kde všude mají sondy udělat.

Sonda je díra nejčastěji do podlahy, stěny, nebo do země kolem domu. Vytvoříte ji kopáním, vrtáním, nebo řezáním. Cílem sondy je zjistit, jakými vrstvami prochází, změřit jejich tloušťku, případně rozměry prvků, které se pod povrchem nachází. Při vytváření sondy se musí dávat pozor, aby se nosné konstrukce nepoškodily, trámy, nebo traverzy neřežeme, ale rozšíříme sondu kolem nich. Musí se dávat pozor, aby se nenarušila statika domu. Je možné využít i improvizované sondy například v prostupech skrz stropy v místě zrušeného vedení vytápění. Nebo sledovat místa, kde je konstrukce odkrytá. Nejčastěji u rekonstrukcí potřebuji nechat vytvořit sondy do podlah.

Příklad: Při budování sondy se odkryl i trám. Když se bude dělat nová podlaha, tak se se vybourají všechny vrstvy až na prkenný záklop nad trámy. Ze sondy tedy vyplývá, že nové podlahové souvrství může mít tloušťku maximálně 144 mm. To je pro běžnou podlahu nad jinou místností dostatečné a vejde se sem i podlahové vytápění. Sondou se zjistila i šířka trámu a rozteč trámů. To je důležitý údaj pro práci statika, který zjistí, zda trámový strop unese zatížení podlahou a užitným zatížením od nábytku a lidí, kteří tam budou chodit. V tomto případě jde o bytový dům, kde jsou stropy nad sebou stejné. Tedy celková tloušťka podlahy nad klenbou je 80 - 120 mm. Nová skladba, pro tuto místnost je ale silná 100 mm. Teď je třeba řešit, kde získat chybějící centimetry kvůli menší tloušťce ve vrchu klenby. Bude vyšší úroveň podlahy v místnosti a v prahu malý schůdek?

Sondy do konstrukcí nejčastěji zadá k vyříznutí a vybourání investor stavby, někdy si je udělá sám. Sondy nejsou ale dokonalé. Odhalují jen malý kousek prostoru, se kterým se bude pracovat. V okamžiku, kdy se celá konstrukce odstraní, může se ukázat, že o metr nebo dva dále to vypadá jinak, betonový podklad na dně sondy, který vypadal rovný se po odkrytí celé podlahy místnosti svažuje, nebo betonové stropní desky jsou každá jinak vysoká. Při výměně skladeb podlah už předem víte, zda se tam nové souvrství vejde nebo nevejde, nebo zda trámy vestavbu unesou a statik má čas spočítat nové konstrukce. Získá se tak čas, který je potřeba pro řešení problému.

Poruchy a jejich opravy

Loni jsem nechal udělat novou podlahu ve skladbě betonová mazanina tl. 6 cm s Kari sítí, izolace svařenými IPA pásy, polystyren EPS 100Z 5 cm, igelitová folie a betonová podlaha tl. 5-6 cm s Kari sítí. Těsně po zhotovení podkladní mazaniny koncem května došlo při červnových záplavách k zaplavení okolí domu v jednom dni do výšky asi 5 cm. Voda nevznikla do budovy. Asi měsíc po dokončení betonové podlahy se objevily dvě praskliny a letos na jaře další praskliny a některé kry se zvedly asi o 10 mm. Při bourání vrchního betonu se loupal na 2 až 3 vrstvy a sice vrstva pod Kari sítí, vrstva nad sítí a někde se tato horní vrstva rozloupla na dvě vrstvy, kde horní vrstva byla asi 10-15 mm silná. Takovéto poruchy mohou být způsobeny rychlým vysycháním horního povrchu desky, nízkou pevnostní třídou betonu nebo nedostatečnou tloušťkou potěru.

Příklady poruch a možnosti opravy

Podlahová konstrukce v přízemí domu:

  • Porucha: Trhliny v cementovém potěru, mezerovitost potěru.
  • Příčina: Nízká pevnostní třída betonu (cca C8/10).
  • Oprava: Odstranění stávajícího potěru a nahrazení novým, vyztuženým KARI sítí.

Podlahová konstrukce v prodejní hale:

  • Porucha: Nadzdvižení rohů dilatačních celků (zkroucení desek).
  • Příčina: Rychlejší vysychání horního povrchu desky.
  • Oprava: Přebroušení nadzdvižených rohů a hran, přiznání dilatačních spár i v dlažbě.

Podlaha ve školních učebnách:

  • Porucha: Nedostatečná tloušťka anhydritové desky v rozích místností, odlomení rohových oblastí.
  • Příčina: Špatná rovinnost povrchu nosné stropní desky.
  • Oprava: Vybourání anhydritové desky v oblastech s nedostatečnou tloušťkou, dolití anhydritové desky, vyztužení pracovních spár ocelovými pruty.

Důležité normy

Důležitá norma pro podlahové potěry je ČSN EN 13813 „Potěrové materiály a podlahové potěry - Potěrové materiály - Vlastnosti a požadavky“, která byla vydána v roce 2003. Je určena pro vlastní stavební materiály a lze v ní tedy získat informace o tom jak rozumět kódu značení potěrových materiálů, či jaké vlastnosti, respektive třídy vlastností, lze předepsat. Obsáhle se věnuje hodnocení shody, což jsou ustanovení důležitá především pro výrobce potěrových materiálů.

S předchozí normou souvisí ČSN EN 13318 „Potěrové materiály a podlahové potěry - Definice“. Ta obsahuje pouze definice, a to vždy v češtině, angličtině, němčině a francouzštině.

Požadavky na vlastní konstrukce, tedy vrstvy potěrů zabudovaných do podlahy, uvádí například nová ČSN 74 4505 „Podlahy - Společná ustanovení“. Jsou v ní uvedeny požadavky na dnes nejčastěji používané potěry cementové a potěry na bázi síranu vápenatého.

Zkušební metody pro ověření mechanických vlastností

  • Stanovení pevnosti v tahu povrchových vrstev.
  • Kontrola vlhkosti potěru (gravimetrická metoda podle ČSN EN ISO 12570).
  • Kontrola rovinnosti povrchu.

tags: #skladba #tramovy #strop #betonova #mazanina

Oblíbené příspěvky: