Jak správně na laťování střechy

Chcete mít od střechy klid na dlouhá léta? Provedeme vás krok za krokem, abyste byli v klidu - teď i za pár let. Laťování je důležitý krok mezi realizací konstrukce krovu a montáží skládané střešní krytiny. Tento název se stále používá, u dnešních moderních střech ale už zdaleka nejde jen o uchycení latí samotných. Správné laťování je kostrou každé kvalitně zpracované skládané krytiny.

Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)

Než vezmeme do ruky první lať, je potřeba zvážit instalaci doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV). Její role je patrná z názvu - chrání před vlhkostí to, co je pod ní - krov a případnou tepelnou izolaci. Častými rizikovými faktory jsou větrem hnaný déšť, prachový sníh, vzlínající voda z tajícího ledu nebo kondenzát. Použití doplňkové hydroizolační vrstvy je doporučeno v případě rodinných domů vždy. Typicky jde o případy, kdy bude využíváno podkroví. Aplikuje se i tehdy, pokud není dodržen bezpečný sklon pro vybranou střešní krytinu.

Fólii přitom nestačí jen položit, musí důsledně zajistit odvodnění mimo plochu střechy. Proto jsou k dispozici okapní plechy, k nimž se fólie připevňuje vhodnou lepicí páskou, například butylkaučukovou. Obdobně se zakončuje fólie na hranách, kde se uchycuje k závětrným lištám. Před touto fází výstavby domu musí být střecha nejprve pokryta paropropustnou fólií, jedná se o počáteční vrstvu krytiny, která chrání tepelnou izolaci před vlhkostí.

KM Beta má v portfoliu prvek, který stavebníkům šetří čas a nabízí skvělou ochranu před průnikem vody. Jde o hydroizolační prostupový kroužek, dodávaný automaticky s odvětrávacími komplety.

Na bednění je ideální použít klasická prkna. Oblíbené OSB desky nejsou v tomto případě vhodné. Jsou neprodyšné a vlhkost z interiéru by jimi neprošla.

Čtěte také: Jaké dřevo na krov?

Kontralatě a střešní latě

Laťování střechy se skládá z kontralatí a vlastních střešních latí, na které se zavěšují střešní tašky. Střešní latě i kontralatě jsou dřevěné hranoly čtvercového nebo obdélníkového průřezu. Střešní latě jsou používány ve dvou základních pozicích.

Kontralatě

Kontralatě se umisťují přímo na krokve, které svou délkou kopírují. Jejich nejběžnější průřez je 4 x 6 cm. Jsou rozmístěny podél krokví. Tvoří osnovu pro instalaci vodorovných závěsných latí a svou výškou vymezují odvětrávanou mezeru mezi hydroizolační fólií a střešní krytinou. Tloušťka kontralatě pak určuje velikost vzduchové vrstvy, nejmenší doporučená tloušťka kontralatí činí 40 mm. Při sklonu střechy menším než 25 ° se pak můžete setkat i s doporučením na tloušťku latě 60 mm. Tato vzduchová vrstva zaručuje snížený tepelný odpor konstrukce střechy a odvětrání vlhkosti. Rozteče kontralatí jsou určeny vzdáleností jednotlivých krokví, do kterých jsou kontralatě upevňovány. Bez instalace kontralatí nelze střešní latě položit. Umožňují také regulovat nerovnosti na sklonu střechy. Pomocí kontralatí je možné zvednout latě na klínech, což pomáhá vyrovnat nerovnosti.

Běžně se prodávají v rozměrech 40 × 60, 30 × 50, nebo 60 × 60 milimetrů. Nejčastěji se volí varianta kontralatí s výškou 40 a šířkou 60 milimetrů, což je dostatečné z hlediska větrání běžné šikmé střechy a statiky a zároveň bezpečné pro uchycení k podkladu.

Pokud kontralatě kotvíme přímo ke krokvím, použijeme pozinkované stavební hřebíky 120 milimetrů. Zatloukáme je pod úhlem 60 stupňů. V případě, že má střecha izolaci nad krokvemi, použijeme vruty. Na spodní plochu kontralatě, přiléhající k hydroizolační fólii, vždy aplikujeme pěnovou pásku nebo těsnicí tmel.

Střešní latě

Když se řekne „střešní latě“, každému by se měly vybavit latě, na které se pokládají střešní tašky. Na střešní latě se instaluje střešní krytina, proto musí být jejich průřez a rozteč pod taškami velmi přesně vyměřeny. Jejich průřez je obvykle 3 x 5 cm až 4 x 6 cm. Záleží na typu střešní krytiny zvolené stavebníkem, úhlu sklonu a klimatických podmínkách v dané oblasti.

Čtěte také: Průvodce výběrem šroubů

Rozteč střešních latí se pohybuje dle konkrétních výrobců a typů střešní krytiny od 320 do 360 mm. Minimální průřez střešních latí je 30x50 mm a jsou vždy položené na jejich delší hraně. Tento průřez je uváděn jako minimální u většiny výrobců střešní krytiny. Běžně se průřez 40x60 mm používá do rozpětí do 1,2 m (vzdálenosti dvou krokví). Minimální rozměr větrané mezery je u izolované střechy v případě použití latí a kontralatí 6 cm. Teoreticky tedy stačí dvě latě 30x50 mm.

Výpočet správného průřezu střešní latě je důležitým úkolem již ve fázi návrhu a měl by být zahrnut do projektu. Profil latě na střechu se odvíjí od požadavku na její únosnost, minimálně však musí být 24 x 50 mm (tloušťka x šířka). Latě s větším průřezem mohou mít horní hranu směrem k okapu zkosenou. Protilehlá horní hrana, sloužící k zavěšení tašek, musí zůstat ostrá. Aby latě správně fungovaly, nesmějí se prohýbat, a to nejen při zatížení taškami, ale ani při nahodilém zatížení, třeba vrstvou sněhu. Proto je správná volba profilu latě velmi důležitá. Střešní latě se běžně prodávají v délkách 4 a 5 metrů a pokládají se přes několik krokvových polí. Staticky potom fungují jako spojitý nosník (musí být uloženy aspoň na 3 podporách), což zmenšuje jejich průhyb. Volný přesah latí přes krokve (např. ve štítu) může být max. 20 cm. Při stykování latí nad úzkými krokvemi se osvědčilo šikmé seříznutí konců latí.

Materiál a impregnace

Pro střešní latě se používá řezivo pevnostní třídy C24. Písmeno „C“ (Coniferous) označuje jehličnaté dřeviny a číslo „24“ vyjadřuje charakteristickou pevnost v ohybu 24 MPa, běžnou pro konstrukční řezivo. Nejčastěji se vyrábějí ze smrkového dřeva.

Standardně se latě na střechu impregnují proti dřevokazným škůdcům. Do impregnační látky se kvůli identifikaci přidává barvivo, takže střešní latě mají hnědé nebo zelené zabarvení. Cena střešních latí se udává jak v ceně za m3, tak v ceně za mb. Je však třeba si zjistit, zda je výrobcem uvedená cena bez impregnace nebo včetně impregnace. Střešní latě by totiž před použitím měly být impregnované, a pokud to neudělá výrobce, budete si to muset udělat sami. Standardně se cena střešních latí bez impregnace pohybuje okolo 4500-5000 Kč/m3 bez DPH.

V České republice se nejčastěji setkáme s impregnovanými latěmi, tedy s konstrukčním řezivem obdélníkového průřezu napuštěným chemickou látkou, která má mj. zabránit tvorbě plísní a napadení dřevokazným hmyzem a houbami. Suché nebo také sušené latě jsou jejich alternativou, která je svými konstrukčními vlastnostmi s běžnými latěmi srovnatelná.

Čtěte také: Jak správně cvičit plank?

Poměrně rozšířeným mýtem je představa, že impregnací se latě stávají voděodolnými či nenasákavými. Dle ředitelky Dřevařského ústavu Jitky Beránkové je pro životnost stavby zásadní konstrukční ochrana, tedy správně navržené a provedené detaily stavby. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že chemická impregnace je u správně vysušených a správně zabudovaných latí nadbytečná. V Německu je použití impregnovaných latí již zakázáno, v Rakousku jsou mimořádně vzácné. Evropské normy jasně upřednostňují konstrukční ochranu dřeva před tou chemickou.

Poškození střešních fólií kvůli impregnační látce je málo známý fakt, na který v ČR teprve v posledních letech upozorňují akademici i výrobci hydroizolačních fólií. Dle výzkumů společností Dörken a JUTA dochází při kontaktu polypropylenové hydroizolační fólie s impregnačními látkami k protečení, ztrátě mechanických vlastností a snížení životnosti membrány. Impregnační roztoky obsahují pomocné látky usnadňující proniknutí impregnace do dřeva tím, že výrazně sníží povrchové napětí.

Použití suchých latí oproti impregnovaným výrazně snižuje riziko narušení izolační fólie a následných problémů s vlhkostí v konstrukci. Suché latě se vyrábí ze sušených fošen, které jsou nejdříve egalizovány a následně rozmítnuty na latě. Sušené dřevo je tvarově stálé a nedochází k jeho dalšímu sesychání. Díky vysušení jsou suché latě lehčí než impregnované. Sušením dochází k zahubení případného dřevokazného hmyzu a nízká vlhkost zamezuje napadení dřevokaznými houbami a plísněmi. Ochrana dřeva je zajištěna bez nadbytečné chemie, která má negativní vliv na zdraví a životní prostředí. Suché latě se cenově pohybují mezi mokrými/impregnovanými latěmi a KVH hranoly. Jsou tedy o něco málo dražší než latě nesušené, naopak levnější než KVH hranoly stejného rozměru.

Nicméně, existují případy, kdy je přesto vhodné dřevo impregnovat - ať už je to zabránění plesnivění mokrého dřeva před dalším zpracováním (i sušením), či se jedná o dřevěné prvky, které nelze dostatečně konstrukčně ochránit před vlhkostí. Pokud jsou z důvodu špatné konstrukce latě dlouhodobě vystaveny vysoké vlhkosti (například špatně odtékající vodě), hrozí samozřejmě riziko hniloby. Přestože jsou technickým sušením biologičtí škůdci zahubeni, nelze ani u suchých latí vyloučit budoucí napadení dřevokazným hmyzem. To se ale týká i impregnované varianty, protože impregnace postupně ztrácí svoji účinnost. Výrobci impregnace doporučují preventivní aplikaci chemické ochrany dřeva kvůli prodloužení životnosti dřeva. Zdůrazňují také obecně kratší životnost mnohých hydroizolačních fólií ve srovnání se zbytkem konstrukce a upozorňují na jejich nespolehlivost - vliv impregnace není jediným činitelem, který životnost fólií zkracuje.

Tabulka porovnání suchých a impregnovaných latí:

Montáž a rozteče laťování

Před zahájením laťování je třeba si uvědomit, pro jaký typ krytiny laťování provádíme. Každá krytina má taky jiné nároky na rozteče laťování, takže původní rastr nemusí vyhovovat. Pravidla pro pokládku laťování platí stejně pro nové střechy i pro rekonstrukce. Při výměně krytiny se totiž vyplatí rovnou udělat i nové laťování, abyste za krátký čas nemuseli novou krytinu rozebírat kvůli tomu, že staré latě dožily. Nové laťování je často nutné provést i při pouhé výměně krytiny. Kvůli vlhnutí od sněhu proniklého spárami mezi taškami totiž latě bývají ve špatném stavu. Dalším důvodem je nutnost nalaťovat na rozpon pro novou tašku, který se nemusí s původním shodovat. Řešením sice může být volba tzv. posuvné tašky, která má pro laťování větší toleranci, ale když už je střecha rozkrytá, vyplatí se výměnu laťování pečlivě zvážit.

V počátku realizace nové střechy je třeba přesně a detailně promyslet rozměření krovu a tudíž následně i určit vzdálenost střešních latí a tedy počet/spotřebu střešních latí na m2. Každý výrobce střešní krytiny má přesně daná doporučení pro vzdálenost střešních latí. U kvalitně realizované střechy nesmí dojít k situaci, že by byla různá vzdálenost střešních latí po celé délce krokví. Při kalkulaci vzdálenosti střešních latí v jednotlivých kategoriích je třeba kalkulovat vzdálenost okapové latě 33 cm a vzdálenost hřebenové latě 5 cm v závislosti na sklonu střechy.

Postup montáže

1. První fáze laťování: Zahrnuje přibíjení dřevěných kontralatí ke krokvím. Každou lať ke krokvi připevněte jedním hřebíkem. Pro latě 30 x 50 mm se hodí hřebíky 3,55/70 mm nebo 4/80 mm. Pro větší průměr latí 40 x 60 mm jsou hřebíky větší, a to 4/90 mm, 4,5/120 mm nebo 5/140 mm. V místě stykování latí nad krokví je vhodnější volit menší hřebíky, které eliminují štípání konců latí.
2. Instalace závěsných latí: Poté se latě umístí kolmo na kontralatě. Když máme vše připraveno k instalaci závěsných, tedy vodorovně situovaných latí, přichází čas na zmíněné měření. Začínáme od okapu. První lať, nazývanou jako okapní, přichytíme na výšku na spodní hranu kontralatí. Jejím úkolem je podepřít do roviny okapní řadu tašek. První závěsná lať se umístí tak, aby taška přesahovala okapní hranu a směřovala zhruba do třetiny okapu. V případě tašek Beta a Hodonka je to 79 milimetrů.
3. Hřebenová lať: Poté se přesuneme na opačný konec krokví. Hřebenová lať se instaluje 30 mm od hřebene.
4. Rozměření dalších latí: Následně odměřit vzdálenost obou latí a délku mezi nimi vydělíme krycí délkou krytiny. Ta je u tašek Hodonka a Beta 320 až 340 milimetrů, takže pro výpočet použijeme hodnotu 330 milimetrů. Výsledek zaokrouhlíme na celé číslo a získáme počet řad. Kolmá instalace latí vzhledem ke kontralatím umožňuje volný odtok vody do okapu. Důležité je dodržet dostatečné rozestupy mezi latěmi a předsazenou krycí vrstvou. Tím je zajištěno volné proudění vzduchu pod střešní krytinou a dostatečné větrání. Správná poloha střešních latí by měla záviset na horní části sklonu střechy. Je důležité, aby první lať byla vzdálena přibližně 4 cm od vrcholu střechy. Následně se další střešní latě přibíjejí na kontralatě a měly by být přesně vyrovnány. Důležité je eliminovat případné deformace, které by mohly vést k nerovnostem při pokládce finální vrstvy střechy.

Laťování lze provádět za pomoci pomůcky, které se říká „laťouch“, „léra“ atd., dle regionu. Jednoduše jde o lať, ve které jsou zářezy přesně pro požadovaný rozměr laťování. Také můžeme použít kovový nastavovací laťoměr nebo ho provádět s použitím šňůrovačky a každou řadu jednotlivě tzv. „nabrnknout“.

Důležité detaily a chyby

Součástí laťování, které je přípravou na pokládku střešní krytiny, je i instalace ochranných mřížek a pásů. Mřížka slouží k ochraně prostoru mezi spodní stranou střešní krytiny a okapní latí. Její materiál a konstrukce zajistí, že se přizpůsobí členitému rubu tašky a bezpečně chrání prostor před vlétáním ptáků. Ochranu před ptáky zajišťuje i větrací pás. Ten se instaluje tak, aby uzavřel prostor mezi hydroizolační fólií a horní hranou okapní latě.

Správná rozteč latí je při montáži střešní konstrukce nesmírně důležitá. Pokud je rozteč mezi latěmi špatně změřena a přesahuje extrémní hodnoty, může to mít za následek nesprávnou montáž tašky nebo střešní krytiny, což následně povede k problémům s montáží střešní krytiny. Pokud je rozteč latí příliš malá nebo příliš velká, může se stát, že střešní krytina nezapadne na své místo. Jedná se o častý problém, se kterým se setkávají nezkušení pokrývači. Důsledkem je riziko nestabilní střešní konstrukce, což může v případě nepříznivého počasí vést až k poškození nebo zničení střešní krytiny. Proto je vhodné svěřit pokrývačské práce profesionálnímu stavebnímu týmu a při hledání kvalitních střešních krytin se neřídit pouze cenou. Velmi důležité jsou také správné parametry, použité metody zpracování nebo impregnace.

Sklon střechy

Sklon střechy se obvykle udává ve stupních nebo procentech a vypočítá se jako poměr výšky (výstupu) ke vodorovné základně (šířce). V praxi použijete vzorec: tg α = výška / půdorysná vzdálenost. Např. pokud je výška 2 m a půdorysná šířka 6 m, sklon bude tg⁻¹(2/6) ≈ 18,4°. Zohlednit je nutné typ krytiny, neboť každá má své minimální požadavky na sklon. Důležité je, aby výpočet sklonu střechy odpovídal skutečné konstrukci, včetně přesahů a tloušťky vrstev. Důležitá je v tomto ohledu statika nosné konstrukce střechy. Pokud řešíte otázku "Jak spočítat sklon střechy?", tak musíte také zohlednit klimatické podmínky (sníh, vítr). U pultové nebo sedlové střechy se sklon často navrhuje tak, aby byl zároveň funkční i estetický.

Orientace a cena

Základní cena za laťování střechy se pohybuje kolem 35-45,-Kč za m2 bez DPH, samozřejmě se jedná o cenu pouze za práci bez materiálu. Další položkou je také montáž kontralatí, kde se cena pohybuje okolo 17-25,-Kč za běžný metr bez DPH.

Pokud potřebujete s laťováním a montáží krytiny pomoci, obraťte se na některé z regionálních manažerů. Zajímá vás, kolik a čeho budete potřebovat? Můžete si to pro představu spočítat prostřednictvím webové aplikace. A to i tehdy, když nemáte projekt. Stačí zadat základní parametry jako jsou rozměry, tvar a sklon střechy. Poté se vám otevře nabídka nejen s taškami, ale i příslušenstvím - fóliemi, pásy, mřížkami, okapními plechy a podobně.

tags: #jake #late #na #strechu

Oblíbené příspěvky:

• Zabraňte vlhkosti v dřevostavbě s parozábranou
• Vliv zrnitosti štuku na výsledný vzhled stěn
• proč zvolit dům s pultovou střechou
• Záhadné Zmizení Fanoušků na Facebooku
• Vše, co potřebujete vědět o kabelových konektorech