Jemná jádrová omítka: Vše, co potřebujete vědět o vápenocementových omítkách

Ať už plánujete rekonstrukci, nebo stavbu nového objektu, kvalitní jádrová omítka je základem pro trvanlivý a esteticky dokonalý povrch. I když ve výsledku uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky.

Co je jádrová omítka a proč je důležitá?

Jádrová omítka slouží k vyrovnání nerovností na stěně. Jedná se o nejtlustší vrstvu ve skladbě omítky a může mít tloušťku až několik centimetrů. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Následně jádrová omítka slouží jako podklad pro nanesení finální pohledové vrstvy - štuku. Jádrové omítky vyrovnávají povrch stěny a zakrývají veškerou instalaci.

Kdy může jádrová omítka sloužit jako finální vrstva?

V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.

Typy jádrových omítek

Při výběru jádrové omítky je důležité zohlednit její složení a vlastnosti, které ovlivňují její použití a trvanlivost.

Vápenocementová jádrová omítka

  • Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát.
  • Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná.
  • Má charakteristickou šedou barvu, a proto se obvykle nepoužívá jako finální vrstva.
  • Je vhodná pro vnitřní i vnější použití.
  • Příkladem je Knauf Jádrová omítka jemná MV1, ručně zpracovatelná vápenocementová omítka určená pro vnitřní a vnější jádrové omítky na zdivo z pálených cihel a také na všechny obvyklé stavební podklady. Tato omítka umožňuje "zatočit" povrch čerstvé omítky tak, že není nutné provádět následné štukování. Hotová omítka je vhodným podkladem pro vnitřní nátěry, stěrky, štukové a šlechtěné omítky. Touto omítkou lze také vytvořit povrch hrubé (ostré) nahozené omítky, případně smítané povrchy historických staveb (obsah cementu do 7 %).

Vápenná jádrová omítka

  • Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá.
  • Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
  • Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
  • Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.

Sanační omítka

  • Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností.
  • Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
  • Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.

Tepelně-izolační omítka

  • Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
  • Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren).

Příprava podkladu a aplikace jádrové omítky

Příprava podkladu

Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot. Podklad musí být suchý, pevný, čistý, nezmrzlý, rovnoměrně nasákavý, nezaprášený či jinak znečištěný (oleje, mastnota, zbytky izolačních nátěrů, odbedňovacích olejů, starých omítek, solných výkvětů nebo sádry), a navíc nesmí být vodoodpudivý. Z betonových podkladů se musí odstranit veškeré případné výkvěty a odformovací prostředek. Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu. Přichycení elektro rozvodů se provede pomocí rychletuhnoucího cementu, stavební sádra se nesmí používat.

Čtěte také: vše o jádrové omítce

Vyplnění případných nerovností zdiva, ložných spár, drážek po elektroinstalaci apod. se provede pomocí např. MV 1 v předstihu minimálně 2 dnů před samotným omítáním. Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku, který slouží ke zdrsnění a zpevnění povrchu zdiva. Do jádrové omítky MV 1 se doporučuje následně osadit ve svislém směru armovací výztužnou tkaninu pro omítky s okem min. 8 x 8 mm s přesahem min.

Typy podkladů a doporučení:

  • Smíšené zdivo, kámen, beton, betonové, pórobetonové, liaporové aj. lehčené tvárnice: vždy celoplošně použít cementový nástřik Knauf ve vrstvě cca 5 mm.
  • Ve vnějším prostředí: zdivo musí být opatřeno vždy cementovým postřikem OM-201.
  • Ve vnitřním prostředí: doporučujeme buď postřik nebo důkladné navlhčení.
  • Postřik se musí nechat min. 2-3 dny zrát.
  • Hladké plochy ošetřete vhodnou penetrací.

Míchání omítky

Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy. Omítku je možné rozmíchat s čistou vodou v samospádové bubnové míchačce, v kontinuální míchačce (např. PFT HM 2, HM 200, HM 24), ručním elektrickým pomaluběžným mísidlem (max. 300 ot/min). Omítku připravujte smícháním s předepsaným množstvím vody v bubnové nebo kontinuální míchačce. Směs vždy rozmíchejte do rovnoměrné konzistence bez hrudek. Rozmícháme si omítku na vhodnou konzistenci, nesmí být příliš řídká, aby nestékala po zdivu, ani příliš hustá, vytvářela by tuhé koláče (ve stavební míchačce promícháváme asi 1 minutu). Dodatečné přidávání kameniva či jiných přísad, nebo prosévání směsi je nepřípustné.

Nanášení omítky

Omítku nahazujte zednickou lžící do předem připravených úseků, s vymezenou tloušťkou (platle, omítníky, profily). Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy. Připravíme si omítníky (laťky nebo dráty, které lze za tím účelem zakoupit), upevníme je na omítkové terče, které jsou srovnané pomocí vodováhy a olovnice. Terče se umísťují přibližně 1,5 m od sebe v obou směrech. Jejich průměr je 20-30 cm. Omítku nanášejte ručně zednickou lžící do připravených polí s vymezenou tloušťkou a stáhne se latí. Připravenou jádrovou omítku nabíráme zednickou lžící a nahazujeme na stěnu, nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat.

Tloušťka vrstvy:

Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.

  • Aplikovaná tloušťka omítky v jedné vrstvě musí být celoplošně v rozmezí 10-20 mm.
  • Při tloušťce omítky nad 20 mm je nutné její nanášení ve dvou vrstvách. První vrstvu je nutné pročesat ozubeným hladítkem (velikost zubu cca 8 x 8 mm). Druhá vrstva se nanáší na již zavadlou první vrstvu omítky.
  • Při celkové tloušťce omítky nad 30 mm je nutné její dvouvrstvé nanášení spolu s vložením armovací výztužné tkaniny pro omítky s okem min. 8 x 8 mm.
  • Na stropy nanášíme vrstvu o tloušťce maximálně 10 mm.

Konečná úprava a zrání

Ihned po nahození jádrovou omítku strháváme latí, pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru. Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Zavadlý povrch se rozfilcuje vlhkým pěnovým hladítkem a lehce rovnoměrně zatočí tak, aby byl stejnoměrný. Jemnější struktury lze dosáhnout použitím měkkého molitanového hladítka.

Čtěte také: výhody jemných vápenocementových omítek

Nanášení štukové nebo konečné omítky je možné až po vyschnutí a vytvrdnutí jádrové omítky. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Minimální doba zrání se počítá 1 mm / 1 den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.

Důležité podmínky při práci

  • Práce se nesmí provádět za mrazu.
  • Omítka nesmí být zpracovávána při teplotě vzduchu nebo podkladu nižší než 5 a vyšší než 25 °C.
  • Při zpracování je nutné zabránit předčasnému vysychání, vyloučením průvanu, přímého slunečního záření a nepříznivým povětrnostním účinkům vyvolanými silným deštěm, nárazovým větrem a mrazu.
  • Je zakázáno dodatečné přidávání cizích látek a prosévání směsi, nezpracovávat již tuhnoucí směs.

Skladování

Knauf Jádrovou omítku jemnou MV1 lze skladovat pouze v suchém prostředí na dřevěném roštu a musí se chránit před vzdušnou vlhkostí (max. možná relat. vlhkost vzduchu je 75 %).

Čtěte také: aplikace jádrových omítek

tags: #jemna #jadrova #omitka #cementova #vse #o

Oblíbené příspěvky: