Kamenné zdivo: Komplexní přehled a řešení vlhkosti

Kamenné zdi jsou nejstarší a nejtradičnější typ zdi. Kamenné zdi se vyrábějí ze surovin, které se vyskytují v přírodě, jako je kámen, pískovec, žula atd. Kamenné zdi se vyznačují vysokou pevností a odolností vůči povětrnostním podmínkám. S potřebou opravit či postavit kamennou zeď se při rekonstrukci staré chalupy můžete setkat poměrně často. Stavět z kamene není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Zvláště v některých oblastech byl kámen v minulosti dostupným a často používaným materiálem. Stavělo se z pískovce, žuly či opuky, obvykle z místních zdrojů s využitím všech typů a velikostí kamene. Zatímco v minulosti se kamenné zdi na chalupách často maskovaly cihlovou přizdívkou, dnes je kámen žádaným a vítaným materiálem, který dává exteriéru i interiéru specifickou atmosféru. Proto se spousta lidí pouští do oprav kamenných zdí, případně do přestavby stěn ze smíšeného zdiva. Umět zdít z kamenného materiálu se hodí rovněž při stavbě nejrůznějších zahradních staveb či opěrných zídek nebo schodů.

Při opravě či dostavbě zdi je vhodné použít stejný typ kamene, z jakého je postavena původní zeď. Menší množství kamene se vám možná podaří shromáždit z vlastních zdrojů, nákup většího množství pak bývá zpravidla nejvýhodnější v kamenolomu. Prodejci kamene dělí sortiment podle požadovaného způsobu použití a typu zdiva, což vám rovněž usnadní výběr.

Výhody a nevýhody kamenných zdí

Výhody kamenných zdí

• Vysoká pevnost: Kamenné zdi jsou velmi pevné a odolné vůči vnějším vlivům. Kamenné zdivo má dlouhou životnost a odolá vlivům počasí.
• Estetický vzhled: Kamenné zdi nabízejí přirozenou krásu a jedinečný vzhled, který dodává budovám specifickou atmosféru. Kámen je neopakovatelný přírodní materiál, každý kus je originální svým tvarem i barvou.

Nevýhody kamenných zdí

• Vysoká cena: Kamenné zdi jsou obvykle dražší než zdi postavené z cihel nebo betonu. Cena kamene se může výrazně lišit podle druhu kamene a způsobu instalace.
• Obtížnost instalace: Instalace kamenných zdí je náročná a může vyžadovat odborné znalosti. Kamenné zdi musí být pečlivě navrženy a stavěny, aby byly stabilní a odolné vůči povětrnostním podmínkám.
• Vysoká hmotnost: Kamenné zdi jsou obvykle těžší než zdi postavené z cihel nebo betonu, což může způsobit problémy s přepravou a instalací.
• Chybí izolační vlastnosti: Kamenné zdi jsou obvykle špatné v izolačních vlastnostech, což znamená, že mohou způsobovat tepelné ztráty v zimě a tepelné přehřívání v létě.
• Méně flexibilní: Kamenné zdi jsou méně flexibilní než zdi postavené z cihel nebo betonu, což znamená, že jsou náchylnější k praskání a pohybu vlivem zemětřesení nebo vlivu vlhkosti.

Typy kamenného zdiva

Kamenné zdivo v současnosti nahradily moderní zdící materiály, ale stále se s ním setkáme při rekonstrukcích a u historických objektů, navíc jsou oblíbené kamenné zídky a ploty, případně jiné stavební prvky na zahradě. Existuje mnoho typů kamenného zdiva, které se provádí z neopracovaného, lomového, z částečně nebo zcela opracovaného kamene - vždy záleží na materiálu a jeho vlastnostech.

Zdivo z lomového kamene

U tradičních venkovských staveb jde o nejčastější typ kamenného zdiva. Používá se lámaný neopracovaný kámen o velikosti nejméně patnácti centimetrů, v ideálním případě se dvěma rovnoběžnými protilehlými stranami. Nejčastěji se používá lomového kamene o velikosti nejméně 150 mm. Z neopracovaného nebo opracovaného kamene - kopáků (hrubě opracovaný kámen) a haklíků (hrubě opracovaný hranol) se provádí tzv. režné zdivo. Kámen se používá na základy, sokly. Tvar lomového kamene určeného pro soklové zdivo je nepravidelného tvaru s jednou nebo dvěma plochami lomově vyrovnanými.

Čtěte také: Moderní řešení pro váš dům

Řádkové zdivo

Vyzdívá se z takzvaných kopáků, proto se mu někdy rovněž říká kopákové zdivo. Tento typ zdění umožňuje dosáhnout poměrně pravidelného zdiva, v případě hladce opracovaných kopáků dokonce pravidelných svislých a vodorovných spár. I hrubě opracované kopáky však umožňují vytvoření zdi se stejnou výškou kamenů v jednotlivých vodorovných vrstvách. Toto zdivo se vyzdívá z hrubých nebo čistých kopáků stejné výšky v jedné vrstvě. Abychom docílili skutečné „řádky“ je potřeba zarovnat kameny alespoň nahrubo do stejné výšky v rámci jedné vrstvy. Kameny se kladou podobně jako cihelné zdivo s převázáním styčných spár.

Haklíkové zdivo

Jde o svisle provazované zdivo. Od řádkového zdiva se liší tím, že se v jednotlivých vrstvách střídají navzájem provázané kopáky různé výšky s kameny (haklíky), které zdivo provazují svisle přes dvě až tři vrstvy. Haklíkové zdivo je skládané z různě velkých kamenů čtvercového či obdélníkového tvaru. Jde o svisle provazované řádkové zdivo z hrubých nebo čistých haklíků. Svislé kameny jsou na výšku dvou nebo tří vrstev. Hrubé haklíky se od neupravených liší tvarem lícní plochy. Ta je téměř pravoúhlá se zhruba kolmými vodorovnými a svislými plochami. Lícní plocha je čistě špicovaná s bosáží, může být také řezaná rámovou pilou.

Kyklopské zdivo

Kyklopské zdivo se používá především na opěrné zdi a zajištění velmi prudkých svahů. Jeho specifikem je použití větších kusů kameniva opracovaných do nepravidelných mnohaúhelníkových tvarů. Tvar lomového kamene pro kyklopské zdivo je nepravidelný s jednou lomově rovnou (lícní) plochou tak, aby se daly upravovat do šestiúhelníků nebo jiných mnohoúhelníků. Důležitým detailem je styk spár. Nikdy se v kyklopském zdivu nemá vyskytnout v jednom bodě spára z více než třech směrů. Toto řešení bylo převzato i pro betonové opěrné zdivo, kdy se z betonu vyrábí přesné šestiúhelníkové bloky.

Smíšené zdivo

Tradiční způsob zdění, který kombinuje kameny a cihly. Pojem smíšené zdivo označuje spojení cihly a kamene ve zdi, čehož se dříve hojně užívalo při stavbě domů, stodol, maštalí či sýpek na venkově. Zatímco cihly se vyzdívaly na interiérovou stranu obvodové zdi a následně omítaly, kameny zůstávaly z vnější strany zdi. Tento způsob zdění dnes připadá v úvahu zpravidla jen tehdy, pokud byste chtěli beze zbytku dodržet původní technologii stavby. Dřívější stavbaři často kombinovali při zdění zdí různé materiály. Nejčastější kombinace byly kameny a cihly, kdy na vnitřním líci se používaly cihly a tím se vytvářel vhodný rovný podklad pro omítky a také se zlepšily stavebně fyzikální vlastnosti stěn. Pro zajištění lepšího provázání se zdivo prokládalo vrstvami z cihel (řetězy). Smíšené zdivo se dříve na domech užívalo především z důvodu úspory drahých cihel. Z tvarově přesnějších cihel se vystavěla nároží a zbytek zdiva byl dozděn levnějším kamenem z místních zdrojů, zdivo se vzájemně provázalo. Například ale u fortifikačních staveb (barokní a klasicistní pevnosti - Josefov, Terezín aj.) bylo smíšené zdivo tvořeno opačně.

Gabionové zdi

Gabionové zdi jsou specifickým druhem kamenného zdiva. Gabiony se nazývají drátěné koše tvaru kvádru vytvořené z pozinkovaného drátu. Do tohoto koše je skládáno většinou kamenivo. Frakce kameniva musí samozřejmě být vyšší než oka drátěného koše. Takto naplněné koše jsou původně vyvinuty k zajištění svahů, kdy se počítalo s tím, že se v nich usadí vegetace, která po korozi drátu převezme funkci zajištění svahu. Někdy se vegetaci i pomáhá vsypáním substrátu mezi kameny do košů. Gabiony se však pro svou specifickou estetiku staly oblíbeným stavivem i pro opěrné zdi či ploty, někdy dokonce i pro obklady fasád atp. a ponechávají se jako pohledové.

Čtěte také: Cihlová dlažba: Od výroby po pokládku

Technologie zdění kamenných zdí

Pro opracování kamene se používají kladiva, sekáče, případně vrtací kladiva. Kameny se před zděním musí pečlivě očistit a namočit. Očištění kamene od prachu, hlíny a ostatních nečistot. Navlhčit všechny kameny vodou. Kameny pro zdění se hodí o minimální velikosti 150 - 200 mm, menší kusy se hůře převazují ve styčných spárách a neúměrně narůstá podíl malty ve zdivu. Každý kámen musí být plně uložen v maltě. Zdění lze provést i takzvaně „nasucho“ čili bez použití pojící malty.

Zdění pohledových zdí

Pro zdění pohledových zdí, které budeme spárovat, se kameny částečně opracují sekáčem. Na styčných spárách zpravidla do hloubky tří centimetrů, na ložných spárách alespoň do hloubky deseti centimetrů. Opracovat alespoň do částečné roviny je nutné rovněž lícové plochy kamenů. Zdíme tak, že klademe vždy dva běhouny na jeden vazák. V další vrstvě se vazáky posouvají tak, aby střídavě lícovaly s oběma povrchy zdi (přední a zadní stranou zdi). Větší kameny patří do líce, střed zdi se vyplňuje menšími kameny. Šíře spár by měla být od 15 do 40 milimetrů, do rohů se osazují opracované kameny s převazbou alespoň 80 milimetrů. Spárujeme cementovou maltou a kameny čistíme hned po zavadnutí spárovací hmoty nejlépe s pomocí speciálního čisticího prostředku na kameny.

Zakládání zdi

Zeď z kamenů se zakládá tak, že nejdříve usadíme do rohu rohový kámen. Ten by měl mít až trojnásobnou výšku, než ostatní kameny ve vrstvě. Pomocí olovnice nebo laserové vodováhy vyrovnáme kámen do svislé polohy. Rovinu zdi vymezíme šňůrami po obou stranách. Kameny klademe co nejblíže k sobě. Nároží a ostění oken a dveří se vyzdívá z pravidelných částečně opracovaných kamenů, aby se navzájem převazovaly a byly dobře zavázány do navazujícího zdiva.

Malty pro kamenné zdivo

Pokud jde o malty, existuje řada receptů a doporučení. Ty si často navzájem odporují, ale shoda panuje ve varování před použitím vápenné složky. Ta sice dává maltě vláčnost, ale déšť vápno ze spár vyluhuje a kamenné zdi pak pokrývají bílé skvrny, které se velmi obtížně čistí. Malta by neměla být ani z příliš jemného písku. Jedním z možných řešení je spolehnout se na malty, určené přímo ke zdění z kamene. Patří mezi ně například Baumit malta na kameny plus, obsahující speciální pojivo Slagstar. Podle výrobce je tato malta odolná proti tvorbě vápenných výkvětů a mrazuvzdorná a vyzrává bez trhlin. Slagstar je pojivo bez struskového písku, které ve směsi nahrazuje cement.

Řešení vlhkosti silných kamenných zdí

Kámen je pro řešení vlhkosti dost nešťastný materiál. Proto můžeme za silné považovat už zdi o tloušťce 60 cm a více. Když chceme něco trvale vyřešit, musíme pochopit příčinu, proč se to děje. Kdysi, když se budova stavěla, kvalitní vodorovná izolace zdiva neexistovala. Vodě tak nic nebrání, aby kamennou zdí stoupala vzhůru. Říká se tomu kapilární vzlínání. Voda je do zdi přitahována velmi jemným, ale přesto mocným elektrickým nábojem. Vznik tohoto náboje má blízkou souvislost s pohybem podzemní vody. A právě toto je důvod, proč vlhkost ve zdech stoupá někdy třeba až do výšky dvou metrů. Dokud bude náboj ve zdi, bude zeď vodu přitahovat.

Čtěte také: Od Laurin & Klement k okřídlenému šípu

Tradiční řešení a jejich nevýhody

Na tuto vlhkost se používají různé metody, které mají své výhody a nevýhody:

1. Vložit vodě do cesty překážku (izolaci), aby nemohla do zdiva stoupat.
2. Zamaskovat to, že je voda ve zdi (sanační omítky nebo předstěny). Nemají dlouhou trvanlivost.
3. Odstranit ze zdi náboj, aby už voda do zdi nebyla přitahována.

1. Vložení izolace do silné kamenné zdi

Upřímně... je to těžké. Nabízí se několik možností:

• podbourávání
• podřezání zdiva
• chemická injektáž

Podbourávání zdiva

Při podbourávání zdiva se část zdi u země rozebere, vodorovně se zarovná, vloží se na ni izolační materiál a zeď se znovu dozdí. Pak se pokračuje o kus dále stejným způsobem. Vyřešit vzlínající vlhkost podbouráváním není u kamenného zdiva úplně jednoduché. Malta už nedrží, kameny bývají uvolněné a tak vypadávají a některé historické zdi mají mezi dvěma zdmi prostor, kde je nasypaný popel a jiný sypký zásyp. Tohle podbourávat znamená, že se to na vás bude pořád sypat a sypat. Při podbourávání kamenného zdiva také není vůbec jednoduché zarovnat zdivo tak, aby vznikl dobrý podklad pro vkládanou izolaci. Vždycky tam prostě vykukuje nějaký ten velký kámen, který to kazí. To všechno podbourávání ztěžuje natolik, že se pro řešení silných vlhkých kamenných zdí už většinou nepoužívá. Když k tomu přidáme tloušťku zdiva i metr a více a vezmeme v úvahu bezpečnostní rizika a nebezpečí statické (popraskání nebo spadnutí), zjistíme, že není rozumné tímto způsobem u silných kamenných zdí postupovat. Památkáři většinou nebudou nadšeni, že se rozebírá něco, co mohlo zůstat v původním stavu. Takže nejspíš nebudou souhlasit s tím, abyste rozebrali část hradu nebo městské hradby a pak je zase jako puzzle skládali.

Podřezání zdiva

Kámen lze řezat diamantovým lanem. Pohybem lana, které se chladí vodou se ve zdi prořízne spára. Do prořízlé spáry se vloží izolace. Pokud chci někam vložit izolaci, nesmí se mi to zasypat dřív, než tam tu izolaci vložím. Historické kamenné zdi jsou nestabilní, rády se sypou a kameny vypadávají. U slabších kamenných zdí se o podřezání dá uvažovat. Ale u zdí silnějších (a to obvodové zdi starých domů většinou jsou) to vůbec není jednoduché a navíc je to i finančně dost náročné. Představte si historický dům a na jeho fasádě dlouhý řezanec. Jizva viditelná na první pohled. Tak vypadá podříznutá zeď před omítnutím. Jasně že to někdy může překrýt omítka. Ale je to takový zásah do historického stavu, že památkář, který je při smyslech, s tím nebude souhlasit.

Chemická injektáž

Dělá se tak, že se napříč zdí navrtají díry a do nich se dá chemický přípravek. Ten má za úkol proniknout do pórů ve zdivu a ucpat je nebo chemicky upravit tak, aby jimi už voda nahoru nemohla procházet. Používají se různé chemikálie, různé postupy. Je třeba vybrat ty správné. U zdí silnějších než 80 cm je normami stanoveno, že je třeba vrtat z obou stran zdi. To tuto metodu nepříjemně prodraží. Riziko narušení stability budovy není tak velké jako u dvou dříve uvedených metod, ale rozhodně není nulové. I tady platí, že pokud je materiál sypký, budou problémy…vyvrtaná díra se nesmí zasypat, jinak do ní chemie nepronikne úplně. Účinnost a životnost tohoto řešení záleží na kvalitě odvedené práce a na použité chemikálii. Někteří majitelé budov, kteří chemickou injektáž použili, hlásí, že jim injektáž přestala fungovat už po pěti letech. Jestli bude zeď suchá, záleží také na tom, jestli jsou ve zdi dutiny. Ty totiž komplikují rovnoměrné rozlití chemikálie do zdi. A jako všude i tady platí, že podle nejslabšího místa bude vypadat výsledek. Každé zaváhání bude potrestáno tím, že ve slabě ošetřeném místě bude voda proudit do zdi nadále. Bude záležet na lokalitě a názoru památkáře. Ale jedno je jisté…je to velký zásah do přirozeného stavu budovy. Vrty 10 cm od sebe skrz celou zeď narvané chemií…to není moc historické. K chemické injektáži zbývá dodat, že opravdu silné kamenné zdi není lehké ani levné touto metodou obsloužit.

Proč jsou tradiční varianty drahé?

Když se nad tím člověk zamyslí, zjistí, že u všech těchto prací musí být někdo, komu to myslí a kdo není lajdák. Jinak to nedopadne dobře. Takoví lidé jsou dnes nejen vzácní, ale i drazí. Rizika jsou příliš velká. Podíl lidské práce je tady obrovský. A zkušená firma do nabídky nacení i to, že nese značnou odpovědnost za statiku domu, za bezpečnost při práci atd. Z pohledu investora je pak velkým rizikem poměr vysoké ceny k riziku nedostatečného výsledku (v budoucnu stále mokré zdi). Výše uvedené metody nejsou špatné a fungují. Ale jsou vhodné pro slabší zdi a lepší materiály. A mají ještě jednu společnou nevýhodu: co s vodou, která zůstane pod izolací? Pod vytvořenou izolací se hromadí voda. To má vliv na fasádu, stabilitu domu i jeho zachování pro budoucnost. Pokud jde o zdi sklepa nebo suterénu, ty jsou po provedení izolace často mnohem vlhčí než předtím. Je to jako kdyby voda chtěla jít nahoru a izolace jí v tom bránila. Pod izolací je zeď úplně mokrá.

Inovativní řešení: Technologie Biodry

Pokud by elektrický náboj ve zdi nebyl, zeď by ztratila schopnost vodu přitahovat a voda ve zdi by postupně klesla a zeď by vyschla. Tento princip je ověřený na více než 13 tisících nemovitostí ve více než 30 zemích světa. Švýcarská společnost Biodry už přes dvacet let používá a neustále vylepšuje technologii, která zachytává a ruší elektrické ruchy přicházející do zdí a tím udržuje zdi vybité. A tedy neschopné vodu přitahovat.

Funkčnost a omezení Biodry

Funguje to jenom na vlhkost přicházející do zdí zespodu (vzlínající vlhkost). Pokud vám na zeď teče voda z prasklého okapu, bude zeď pořád mokrá. Pokud v ulici prasklo kanalizační potrubí a zeď vašeho domu je smáčená vodou, která z potrubí vytéká, bude potřeba opravit potrubí. Pokud metr za zdí teče potok, jehož hladina je dva metry nad podlahou sklepa, a ta zeď nemá izolaci, pak Biodry nepomůže, protože se vám do domu tlačí potok. Biodry je řešením pro odstranění vzlínající vody. To znamená vody, která je do zdi přitahována zdola, protože pod zdí není izolace. Pokud máte budovu se silnými kamennými zdmi, pak je statisticky téměř jisté, že je v takových zdech vzlínající vlhkost.

Rychlost vysychání

Přesná doba úplného odstranění vlhkosti ze zdí záleží na tom, jak silné jsou zdi, z jak velkých kamenů, jestli jsou s omítkou nebo bez, a pokud omítku mají, jak moc omítka dýchá atd. Zákazníci nám už po 6-8 týdnech říkají, že cítí změnu vzdušné vlhkosti. Zeď už krátce po instalaci přestává aktivně doplňovat vodu do vzduchu. A při roční kontrole (po 12 měsících od instalace děláme celkem už třetí kontrolní měření) vidíme ve zdech pokles vlhkosti o půl metru až metr. Znamená to, že hladina vody ve zdi klesla a zeď je teď suchá o půl metru až metr níž. Úplně suché zdi jsou ve většině případů po dvou letech od instalace. Opravdu hodně mokré zdi jsou pak suché do 3 let.

Životnost a garance

Dokud bude zařízení Biodry v budově, zůstanou zdi suché. Vysoušení zdiva pomocí Biodry je trvalé a garantované. Bude záležet na jednotlivých památkářích. Ale většinou když pochopí, že jde o velice šetrné řešení, které nezasahuje do historického zdiva, s instalací nemají větší problém. Navíc pokud by to bylo třeba, lze vše vrátit do původního stavu tím, že se zařízení odmontuje. Při instalaci technologie Biodry dochází k minimálnímu zásahu do zdiva budovy. Jen několik vrtů za účelem instalace zařízení a měření vlhkosti zdiva. Z pohledu památkové ochrany jde o velice šetrné řešení.

Cena a srovnání s konkurencí

Přesná cena se dá určit až po důkladné prohlídce budovy. Ale čím větší je budova, tím výhodnější je technologie Biodry oproti jiným výše uvedeným řešením.

Proč není Biodry tak známý?

Značka Biodry má v České republice plné zastoupení teprve od roku 2020. Spousta stavařů ji zatím ještě neměla čas vyzkoušet. Ti stavaři, kteří nás už vyzkoušeli na svých vlastních budovách, nás doporučují dále. A přestože už máme za sebou desítky úspěšných použití v ČR, někteří stavaři, architekti a památkáři zatím razí staré, klasické postupy. Inu, zvyk je železná košile. Ovšem před silnými kamennými zdmi nakonec stejně prohlásí, že se s tím nic moc dělat nedá. A často to končí různými předstěnami, sanačními omítkami a jinými maskovacími "řešeními", které ale skutečnou vlhkost ze zdi neodstraní.

Další výhody systému Biodry

Jednou z velkých výhod systému Biodry je jeho šetrná instalace. Není třeba místnosti vystěhovávat, věci někde skladovat a pak zase stěhovat zpátky. Nenapráší se na ně, není třeba generální úklid jako třeba po podřezávání, ze kterého je na podlaze bahno. Trvá podle velikosti budovy jeden až dva pracovní dny. Většinou probíhá za plného provozu. Nedávno jsme například instalovali v hotelu s restaurací za plného provozu restaurační i hotelové části.

Zahradní zídky

Zahradní zídka slouží k ohrazení, k oddělení jednotlivých částí pozemku nebo jako dekorativní zakončení zpevněných svahů nebo vyvýšených záhonů. Zídka z přírodního kamene se hodí také jako ohrazení posezení, protože z ní večer sálá teplo uložené přes den ze slunce. Vznikne tak ideální místo pro letní večery na terase nebo zahradě. Volně stojící zahradní zídka s maltou má navíc dlouhou životnost a je stabilní. V ideálním případě použijte betonové tvárnice, které jsou rovnoměrně zpracované. Pokud budete stavět z přírodního kamene, vyrovnejte výškové nerovnosti přírodních kamenů pomocí malty. Pro stavbu zahradní zídky do výšky 1,50 m většinou nemusíte zařizovat ohlášení stavby. Před stavbou se informujte u příslušného stavebního úřadu, zda je ve výjimečných případech nutné stavební povolení. Pokud zídka slouží k vymezení pozemku, mohou případně platit další předpisy.

tags: #kameno #cihlove #zdivo #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce hloubkou drážek v Ytongu pro elektřinu
• Vyberte si ideální obklady a dlažbu pro váš dům či zahradu v Kroměříži
• Podkrovní prkna vs. OSB desky: Co je lepší pro vaši stavbu?
• výhody hmoždinek bez trnu při zateplení
• Vše o dálkově ovládaných zásuvkách na DIN lištu