Kolaudace liniových staveb: Proces a specifika

Kolaudace je klíčovým krokem, který potvrzuje, že je stavba bezpečná, dokončená a připravená k užívání. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který platí od 1. července 2024, sjednotil proces kolaudace tak, že již nerozlišuje mezi kolaudačním souhlasem a kolaudačním rozhodnutím, ale používá pouze kolaudační rozhodnutí.

Co je kolaudace a kdy je nutná?

Kolaudace je rozhodnutí stavebního úřadu, že je možné stavbu užívat k danému účelu. Ze zákona je kolaudace stavby povinná pro většinu staveb, ať už jde o rodinný dům, přístavbu, garáž, nebo třeba průmyslovou halu. Kolaudace je nutná, pokud stavba splňuje dvě kritéria: typ stavby a určité vlastnosti.

Typy staveb podléhající kolaudaci:

  • Kolaudační rozhodnutí je povinné pro všechny stavby, které vyžadují povolení.
  • Stavba bez nutnosti stavebního povolení (kůlna, zahradní domek, rozvod tepla a jiné) - kolaudace je nutná, pokud stavba splňuje určité vlastnosti.
  • Stavba s povinností ohlášení (chatka) - kolaudace je nutná, pokud stavba splňuje určité vlastnosti.
  • Stavba podle zvláštních předpisů (škola, nemocnice a jiné) - kolaudace je nutná vždy.

Co musí stavba splňovat pro povinnou kolaudaci?

  • Jde o stavbu veřejné infrastruktury (silnice, rozvody plynu, vody a dalších).
  • Jde o stavbu, jež má vlastnosti, které budoucí uživatel nemůže ovlivnit (průmyslové stavby, bytové komplexy).
  • Jde o stavbu, u které stavební úřad nařídil zkušební provoz.
  • Jde o stavbu, která je kulturní památkou.

Pokud stavba spadá do některé z těchto kategorií, není možné ji užívat bez kolaudace. Kolaudační rozhodnutí je vyžadováno pro všechny stavby, které potřebují stavební povolení a pro některé jednoduché stavby.

Nový stavební zákon a kolaudace liniových staveb

Od 1. července 2024 postupují stavební úřady plně podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů (NSZ). Oblastí, kde se to projevuje jednoznačně nejvíce, je kolaudace staveb. Z ustanovení § 230 NSZ vyplývá, že vydání kolaudačního rozhodnutí vyžadují všechny stavby vyhrazené (uvedené v příloze č. 3 k NSZ), všechny stavby ostatní (stavby, které nejsou uvedeny v přílohách 1, 2 a 3 k NSZ) a z jednoduchých staveb jsou to stavby uvedené v odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

Novostavby rodinných domů se tedy opět všechny povinně kolaudují, a to i ty, které byly podle starého stavebního zákona povoleny a tedy v té době nepotřebovaly kolaudaci, avšak stavebník nejpozději 30. června tohoto roku nepodal žádost o kolaudační souhlas. Povinně kolaudovanou stavbou pro bydlení jako stavbu jednoduchou se rozumí jak rodinný dům, tak i bytový dům při splnění všech požadovaných parametrů (zejména dodržení podmínky podlažnosti).

Čtěte také: Vše o územním rozhodování

Učebnicovým příkladem v tomto ohledu jsou rodinné domy povolené podle předchozího stavebního zákona. Ty se po novele s účinností 1. ledna 2018 až na určité výjimky nekolaudovaly. Stavebník je mohl začít užívat po dokončení stavby. Jedinou podmínkou zde bylo, že stavebník ohlásil dokončení této stavby stavebnímu úřadu podle uvedeného ustanovení.

Jedinou výjimku, kdy kolaudace i po 1. červenci 2024 probíhá podle předchozí právní úpravy, je ve smyslu § 330 odst. 1 NSZ situace, kdy stavebník podal na stavební úřad žádost o vydání kolaudačního souhlasu (u staveb povolených podle zákona č. 183/2006 Sb.) nebo o vydání kolaudačního rozhodnutí (u staveb povolených podle zákona č. 50/1976 Sb.) nejpozději 30. června tohoto roku (tento den postačilo i podání neúplné žádosti).

Pokud by u jednoduché stavby rodinného domu byla provedena přístavba, nástavba či stavební úprava a po její realizaci už by stavba měla např. tři nadzemní podlaží, pak by se jednalo o změnu dokončené stavby, která by se musela kolaudovat.

Pojem liniové stavby v legislativě

Zřejmě nejdéle platným a stále účinným předpisem definujícím pojem liniových staveb není právní předpis, ale česká technická norma č. 730401 (Názvosloví v geodézii a kartografii), která nabyla účinnosti 1. 9. 1990. Ta uvádí, že liniová stavba je stavba, u níž podstatně převládá jeden rozměr. S účinností od 28. 2. 2017 je pojem liniové stavby definován přímo v kodexu soukromého práva, v občanském zákoníku, a to v části pojednávající o rozdělení věcí. Ustanovení § 509 občanského zákoníku obsahuje soukromoprávní definici liniové stavby a současně stanoví, že liniové stavby nejsou součástí pozemku.

V odvětví práva veřejného jde především o úpravu stavebního zákona. Stavební zákon s liniovými stavbami počítá, nenazývá je však stavbami liniovými, ale stavbami dopravní a technické infrastruktury. Pokud jsou tyto stavby zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, pak naplní i definici ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona pro zařazení stavby dopravní nebo technické infrastruktury do kategorie veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Čtěte také: vliv liniových staveb na ekologii a veřejné zdraví

Bližší konkretizaci demonstrativních pojmů používaných v definicích občanského zákoníku a stavebního zákona lze nalézt v jiných právních předpisech, které regulují příslušné odvětví (sektor) příslušné dopravní či technické infrastruktury zřizované a provozované ve veřejném zájmu - např. pozemní komunikace, energetická vedení, produktovody, elektronické komunikace, apod. Kromě toho, že tyto zákony upravují podmínky podnikání v těchto odvětvích, stanovují práva a povinnosti jejich správců, provozovatelů či vlastníků, obsahují také již poměrně detailní popis jednotlivých částí a součástí zařízení těchto infrastruktur, které mají liniovou i lokální povahu.

Pro přehlednost je třeba zmínit i definice zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (dále jen „ZoUV“), které však neslouží k faktickému vymezení částí a součástí (popisu) jednotlivých druhů infrastruktury. Tyto definice vymezují druhy staveb, pro které je možné ustanovení ZoUV aplikovat.

Většina liniových staveb, o kterých pojednává tento článek, a jejichž povolovací procesy je třeba zjednodušit a urychlit, jsou stavby, které jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Deklarace veřejného zájmu je obsažena ve výše uvedených zvláštních (sektorových) zákonech. Přínos těchto významných zákonných prohlášení spočívá např. v možnosti využití procesu vyvlastnění.

S pojmem veřejného zájmu úzce souvisí i další z definic stavebního zákona - veřejně prospěšná stavba, která je uvedená v ustanovení § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona. Veřejně prospěšnou stavbou může být pouze stavba veřejné infrastruktury, která je zřizovaná nebo užívaná ve veřejném zájmu, avšak současně musí jít o stavbu určenou k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, která je za veřejně prospěšnou stavbu výslovně označena v územně plánovacích dokumentacích.

ZoUV a jeho přínosy pro liniové stavby

Za účelem zjednodušení povolovacích procesů a urychlení výstavby liniových staveb byl v roce 2009 přijat ZoUV. V době svého vzniku obsahoval jen několik stručných ustanovení a především - byl určen pouze pro stavby dopravní infrastruktury. Do současné doby byl ZoUV sedmkrát novelizován, díky čemuž došlo postupně k rozšíření jeho věcné působnosti.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

ZoUV obsahuje pravidla odchylující se od pravidel stanovených v obecných právních předpisech, vůči kterým je proto předpisem speciálním (lex specialis). Správní úřad, který vede řízení týkající se stavby splňující definici jedné z v ZoUV vyjmenovaných infrastruktur, je povinen automaticky aplikovat právní režim (pravidla) ZoUV.

ZoUV bez jakýchkoli pochyb obsahuje mnoho ustanovení, která účinně zjednodušují a urychlují výstavbu nejen liniových staveb:

  • Zkracuje lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaných v řízeních vedených v režimu ZoUV (včetně lhůt pro podání opravných prostředků proti rozhodnutí soudu o žalobě), přičemž je soud zároveň povinován k rozhodnutí o nich ve zkrácené lhůtě 90 dnů.
  • V případě řízení o vyvlastnění je zajištěno zachování (prodloužení) platnosti povolovacího rozhodnutí stavby, když po dobu probíhajícího řízení o vyvlastnění se běh platnosti rozhodnutí staví.
  • Komplikace s doručováním velkému množství účastníků řízení se řeší doručováním veřejnou vyhláškou.
  • Déletrvající prodlévání úřadu v dohledávání a stanovování účastníků řízení po zemřelé osobě je vyloučeno stanovením časové lhůty, po jejímž uplynutí musí být neznámému účastníkovi ustanoven opatrovník.
  • Umožňuje se, aby výjimečně, namísto stavebníka, zajistil závazná stanoviska přímo stavební úřad.
  • Zavádí se nový procesní postup neveřejného tzv. společného jednání stavebního úřadu s dotčenými orgány k zajištění stavebníkem nedodaných závazných stanovisek a rovněž i jako platforma pro vyřešení případných vzájemných rozporných stanovisek dotčených orgánů.
  • Obtíže při provádění vstupů na cizí pozemky a vykonávání nezbytných přípravných prací (např. geologických průzkumů) na nich jsou řešeny oprávněními i ve fázi před získáním povolovacího rozhodnutí.
  • V případě převodu podílu k pozemku potřebnému pro výstavbu se nepřihlíží k zákonnému ani případnému smluvnímu předkupnímu právu.
  • Nájem či pacht pozemku, který brání výstavbě, je možné vypovědět.
  • V případě konfliktu stavby s dopravní či technickou infrastrukturou je stanovena povinnost provést přeložku těchto infrastruktur včetně lhůt k jejímu provedení.
  • Povinnost zahájení účelu, pro který byla vyvlastněna práva k cizím pozemkům (či stavbám), se oproti obecné úpravě uvedené v zákoně o vyvlastnění, prodlužují na 5 let od uzavření smlouvy o získání těchto práv, v případě vydání rozhodnutí o vyvlastnění pak na 4 roky od jeho právní moci.

Jak probíhá kolaudace?

To, jak probíhá kolaudace, není nic složitého. Každý kolaudační proces vyžaduje následující kroky:

  1. Podání žádosti o kolaudační rozhodnutí: Žádost podáte na příslušný stavební úřad, ideálně přes Portál stavebníka. K žádosti je třeba doložit vyplněnou žádost na formuláři (příloha č. 10 vyhlášky č. 149/2024 Sb.), který je k dispozici na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Dále je nutné připojit podklady pro kolaudaci: projektovou dokumentaci skutečného provedení stavby, zaměření skutečného osazení stavby, kopii stavebního deníku a revizní zprávy.
  2. Ověření souladu s územním plánem: Prvním krokem je ověření, zda je váš záměr v souladu s územním plánem.
  3. Zpracování projektové dokumentace: Poté nechte projektanta nebo architekta zpracovat základní náčrt a studii stavby, kterou doložte úředníkovi na posouzení.
  4. Získání závazných stanovisek: Dále je třeba nechat si zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí. S nákresem navštivte krajskou hygienickou stanici, hasičský záchranný sbor a odbor životního prostředí v dané obci. U těchto orgánů je třeba získat souhlas k stavbě, který následně doložíte stavebnímu úřadu.
  5. Stanovení termínu závěrečné kontrolní prohlídky: Úřad musí do 30 dnů od podání kompletní žádosti stanovit termín závěrečné kontrolní prohlídky a oznámit jej minimálně 10 dnů předem.
  6. Závěrečná kontrolní prohlídka: Přímo na stavbě kolaudační komise zjišťuje zejména to, zda byla stavba realizována podle projektové dokumentace a zda byly dodrženy podmínky, které určil územní plán a stavební povolení. Stavební úřad dle NSZ nemá v kolaudačním řízení povinnost vždy provádět závěrečnou kontrolní prohlídku. Zákon totiž dává stavebnímu úřadu na uvážení, zda je provedení závěrečné kontrolní prohlídky nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby.
  7. Vydání kolaudačního rozhodnutí: Pokud prohlídka dopadne bez závad, úřad vydá kolaudační rozhodnutí do 15 dnů od provedení prohlídky. V případě, že stavební úřad neprovádí závěrečnou kontrolní prohlídku, vydá kolaudační rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení do 15 dnů od podání žádosti. Pokud k úplné žádosti přiložíte odborný posudek autorizovaného inspektora o souladu skutečného provedení s povolením, může úřad upustit od prohlídky a vydat rozhodnutí do 15 dnů od podání žádosti.

Kolaudační rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Právo na podání odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí mají ale pouze účastníci. Obsah kolaudačního rozhodnutí upravuje § 235 odst. 2 NSZ. Podle § 235 odst. 5 NSZ je možné vydat kolaudační rozhodnutí i pro část stavby, lze-li ji užívat samostatně, pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

Kolaudace po rekonstrukci

Pokud jste koupili starší nemovitost a chystáte se na rekonstrukci, ze všeho nejdřív si zjistěte, jaké jsou vaše povinnosti vůči stavebnímu úřadu a zda náhodou nebudete nejdřív potřebovat stavební povolení. To je nutné zejména v případech, kdy se zásadním způsobem zasahuje do stavby, plánujete přístavbu, či budete zasahovat do nosných konstrukcí domu. V případě, že jste rekonstrukci prováděli na základě stavebního povolení, čeká vás na jejím konci také kolaudace po rekonstrukci. Postup je stejný jako při stavbě nového objektu, tedy nejdříve pošlete žádost a počkáte na určení data prohlídky nemovitosti.

Pokud naopak plánujete zasahovat do nosní konstrukce, změníte vnější vzhled budovy, vytvoříte další obytnou místnost nebo změníte způsob užívaní stavby (garáž změníte na autodílnu) je třeba podat ohlášení stavby. V případě, kdy nesplníte podmínky pro ohlášení stavby (nedodáte souhlasy sousedů, stavba pro rekonstrukci překročí rozměry 1 podzemního podlaží (hluboké maximálně tři metry), 2 nadzemní podlaží a podkroví, je třeba zažádat o stavební povolení.

Specifické typy kolaudace

Kolaudace studny

Pokud jste na svém pozemku postavili studnu, po jejím dokončení budete ještě potřebovat povolení k odběru podzemní vody a kolaudaci studny. V tomto případě vydává rozhodnutí nebo oznámení o užívání stavby vodního díla odbor životního prostředí místně příslušného úřadu, který vám také vydá kolaudační rozhodnutí.

Kolaudace garáže

Přistavovali jste garáž? Tuto stavbu bude nutné také zkolaudovat. Podmínky kolaudace garáže jsou stejné jako při každé jiné stavbě, tedy musíte předložit potřebné doklady jako projektovou dokumentaci či revizní zprávy. Pak stačí postupovat podle výše uvedených bodů.

U drobné stavby, která splňuje kritéria zákona, kolaudace není nutná.

Poplatky za kolaudaci

Vyřízení samotné kolaudace je zdarma, ovšem poplatky vás neminou při získávání potřebných dokumentů jako jsou revizní zprávy, nebo vklad do katastru nemovitostí.

Důsledky užívání stavby bez kolaudace

Podle § 301 odst. 1 písm. d) stavebního zákona se přestupku dopustí ten, kdo užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí. Za tento přestupek lze podle § 301 odst. 3 písm. d) uložit pokutu do 500 000 Kč. Dále stavební zákon stanoví v § 301 odst. 1 písm. e), že se přestupku dopustí ten, kdo v rozporu s § 230 odst. 3 stavebního zákona užívá nedokončenou stavbu. Za tento přestupek lze podle § 301 odst. 3 písm. e) uložit pokutu do 500 000 Kč. Přestupku se podle § 301 odst. 1 písm. f) stavebního zákona dopustí také ten, kdo užívá jednoduchou stavbu bez kolaudačního rozhodnutí podle § 230 stavebního zákona. Za tento přestupek lze podle § 301 odst. 3 písm. f) uložit pokutu do 50 000 Kč.

Stavbu lze užívat pouze k účelu, který je stanoven v kolaudačním rozhodnutí. Může se však stát, že chce vlastník stavbu užívat k jinému účelu, než k jakému byla zkolaudována. V takovém případě je nutné požádat o změnu účelu užívání stavby, což je proces označovaný jako rekolaudace. Žádost musí obsahovat identifikační údaje stavby, rozsah a důsledky zamýšlených změn v užívaní a jejich odůvodnění. Povolení změny účelu stavby vždy obsahuje informaci o původním a nově stanoveném účelu. V některých případech může stavební úřad rozhodnout o rekolaudaci ve zrychleném řízení.

tags: #kolaudace #liniovych #staveb #postup

Oblíbené příspěvky: