Novela liniového zákona urychluje výstavbu strategicky významné infrastruktury v České republice
Novela zákona urychlující výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury chce zkrátit dobu přípravy staveb pod deset let ze současných třinácti, případně až patnácti let. Vláda Petra Fialy schválila návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací dne 15. března 2023. Rychlejší přípravu staveb schválila vláda již 27. listopadu 2019, kdy liniový zákon mířil do Sněmovny. Dlouhodobým slabým místem budování infrastruktury v České republice je totiž pomalá výstavba a zdlouhavé povolovací procesy. Tato novela má za cíl zjednodušit povolovací procesy, které často brání včasnému zahájení staveb. V roce 2024 přináší celou řadu legislativních novinek, které by rozhodně neměly uniknout pozornosti subjektů působících v oblasti výstavby a údržby liniových dopravních staveb.
Zásadní změny a cíle novely
Novela tzv. liniového zákona reaguje na nové evropské předpisy, především na evropskou směrnici o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). Vytvoření TEN-T má přispět k vytvoření jednotného evropského prostoru dopravy a mobility a posílit tak vnitřní trh a sociální, hospodářskou a územní soudržnost EU. Evropská unie předpokládá, že hlavní síť má být dokončena do roku 2030 a globální do roku 2050.
Zákonodárce si při změně liniového zákona kladl za cíl urychlení povolování strategicky významných staveb a s tím souvisejících správních řízení. Změnou prošel už samotný název liniového zákona. Jeho oficiální verze nově zní „zákon o urychlení strategicky významné infrastruktury“. Tato změna souvisí s rozšířením okruhu staveb, na které se liniový zákon vztahuje. Zákon se nově týká také tzv. těžební infrastruktury a infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého. Současně s postupným rozšiřováním působnosti zákona č. 416/2009 Sb. byl rozšiřován i jeho název, který nyní zahrnuje všechny typy tzv. liniových staveb.
Klíčové nástroje pro urychlení přípravy staveb
- „Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum.“
- „Návrh novely zákona dále zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí.“ V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok.
- „Navrhujeme také zavedení pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s tzv. fikcemi souhlasu“, dodává ministr Kremlík.
Změny v procesních řízeních
Povolovací řízení nově povede Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), pokud půjde o vyhrazenou stavbu. Změnový zákon provedl s účinností od 1. ledna 2024 v souvislosti s přijetím NSZ změny v celkem 58 dalších zákonech. I v LZ se jednalo o změny v souvislosti se zavedením jediného řízení o povolení záměru namísto duality územního a stavebního řízení. Pokud bude vedeno u stavebního úřadu řízení na stavbu, která svým předmětem spadá pod liniový zákon a současně jde o stavbu vyhrazenou podle přílohy č. 3 k NSZ, tyto procesní změny se projeví už u žádostí podaných ke stavebnímu úřadu po 1. ledna 2024. Ve vztahu k jiným než vyhrazeným stavbám se tyto procesní změny při vedení řízení u stavebního úřadu projeví až u žádostí podaných po 1. červenci 2024. Uvedené vyplývá z přechodného ustanovení § 334a NSZ.
Speciální úprava společného jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů oproti jeho obecné úpravě v § 18 odst. 2 a 3 NSZ se však týká pouze staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací. Společné jednání u těchto staveb, jehož cílem je odstranění protichůdnosti závěrů dotčených orgánů, svolá stavební úřad i na žádost stavebníka. Na základě závěrů společného jednání může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a závazných stanovisek nebo o odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání.
Čtěte také: Vše o územním rozhodování
Vyvlastnění a majetkoprávní příprava
Novela chce zrychlit vyvlastnění potřebných pozemků. Ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj také v zákoně o vyvlastnění navrhují stanovení konkrétních lhůt pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu. „Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“ uvádí ministerstva v důvodové zprávě.
Liniový zákon by měl také napomáhat zjednodušení majetkové přípravy staveb. Např. pro účely převodu práv k pozemkům týkajících se stavby dálnic nebo silnic I. třídy, celostátní dráhy či staveb s nimi souvisejících již není vyžadováno rozhodnutí stavebního úřadu o dělení či scelení pozemků. Ve vztahu k těmto stavbám je možné přímo uzavřít kupní smlouvu, jejíž součástí je geometrický plán vyznačující příslušné dělení či scelení pozemků.
Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí. Investor za vyvlastněné pozemky nebo stavby uhradí zálohu ve výši znaleckého posudku, avšak o celkové náhradě za vyvlastnění se rozhodne později samostatným rozhodnutím.
Rozšíření působnosti a nové definice
Liniový zákon č. 416/2009 Sb. se od letošního roku již nejmenuje zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ale nově je nazýván zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.
Do liniového zákona jsou nově zařazeny:
- Těžební infrastruktura, definovaná v § 1 odst. 9 LZ.
- Infrastruktura pro ukládání oxidu uhličitého, definovaná v § 1 odst. 10 LZ jako stavby a zařízení sloužící k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.
- Terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. d) LZ. Důvodem rozšíření definice pojmu „dopravní infrastruktura“ je naplnění závazků České republiky vyplývajících z práva Evropské unie.
Čtěte také: vliv liniových staveb na ekologii a veřejné zdraví
Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu. Liniový zákon nově zahrnuje i teplárenské infrastruktury v rámci definice vybraných staveb energetické infrastruktury, což má zajistit rovnost důležitosti a významu jednotlivých energetických oblastí.
Definici strategické investiční stavby najdeme v § 1 odst. 13 LZ. Jedná se o stavbu pro výrobu a skladování umisťovanou v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha.
Další důležité body novely
Lhůty pro žaloby a odvolání: Lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu; to neplatí, jde-li o řízení podle stavebního zákona. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro uplatnění námitky podle § 191 odst. 1 NSZ delší než 15 dnů.
Elekroenergetické vedení v zastavěném území: Nově se stanovilo znění § 2b odst. 1 LZ, podle něhož se v zastavěném území elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umísťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. f) liniového zákona, pokud záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření, se tyto umísťují rovněž nad zem.
Základnové stanice mobilního signálu: Stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Tato stavba je dočasná s dobou trvání 8 let.
Čtěte také: Specifika kolaudace liniových staveb
Měření a průzkumné práce: Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby. Oprávněný investor je povinen nejméně 14 dní předem písemně oznámit provádění měření nebo průzkumných prací vlastníkům dotčených nemovitých věcí.
Přeložky infrastruktur: Vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury je povinen provést její přeložku do 12 měsíců ode dne, kdy jej k tomu vyzve stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, pokud jsou zajištěna věcná práva k pozemku. Pokud věcná práva zajištěna nejsou, lhůta se prodlužuje na 18 měsíců.
Liniový zákon se v minulém roce setkal s poměrně velkou pozorností našich zákonodárců. Loni byly schváleny čtyři novely, ta pátá novela č. 284 už je z roku 2021, ale účinnost má také k 1. lednu 2024. Celkově byl tento zákon za patnáct let své existence novelizován „jen“ čtrnáctkrát, a to včetně těchto pěti posledních novel.
Přehled vybraných staveb, na které se liniový zákon vztahuje (dle § 1 odst. 2 a 4 LZ)
| Typ infrastruktury | Příklady staveb / zařízení | Poznámky |
|---|---|---|
| Dopravní infrastruktura | Dálnice, silnice I. třídy, železnice, vodní cesty (např. Pardubice - státní hranice s Německem, Praha - Mělník a přístavy na ní), terminály železniční a silniční dopravy (např. Brno-jih, Lovosice, Ostrava, Paskov, Přerov) | Rozšíření definice pro naplnění závazků EU (TEN-T) |
| Vodní infrastruktura | Stavby pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, protipovodňová ochrana | |
| Energetická infrastruktura | Stavby a zařízení elektrizační soustavy (např. vedení 400 kV a vyšší), plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií, stavby pro energetickou bezpečnost, ropovody a produktovody, dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice, čerpací stanice na zkapalněný metan | Zahrnuje nově i teplárenskou infrastrukturu |
| Těžební infrastruktura | Stavby a zařízení související s těžbou nerostů | Nově zařazeno do LZ |
| Infrastruktura pro ukládání oxidu uhličitého | Stavby a zařízení pro ukládání CO2 do přírodních horninových struktur nebo zachytávání CO2, přepravní sítě CO2 | Nově zařazeno do LZ |
| Infrastruktura elektronických komunikací | Základnové stanice mobilního signálu a související elektrické a optické přípojné vedení | Dočasné stavby (8 let) bez územního souhlasu/rozhodnutí o umístění, pokud jsou financovány z NPO a nepodléhají EIA |
| Strategické investiční stavby | Stavby pro výrobu a skladování o rozloze min. 45 ha | Nově zařazeno do LZ |
Resort dopravy aktuálně staví celkem 260,3 km nových dálnic a silnic I. třídy, z toho dálnic na zelené louce 138,1 km, k tomu modernizace D1 v délce 60,7 km a 61,5 km jsou silnice I. třídy. Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou modernizace brněnské D1 a stavba jihočeské D3. V příštím roce to budou především dálnice D6 (Nové Strašecí - Řevničov) a D48 (Rybí-Rychaltice).
tags: #novela #urychlujici #vystavbu #liniovych #staveb

