PergolyLedový vítr a námraza: Výstraha a připravenost v městské zástavbě
Meteorologové přišli s výstrahou, podle které odpoledne pokryje místa České republiky námraza, ledovka a doprovodí je silný vítr. Problémy s počasím by měli lidé očekávat především ve vyšších polohách. Uklidnění čekají odborníci až v noci ze soboty na neděli.
Nebezpečí námrazy a ledovky
Se silnou námrazou se mohou lidé vypořádávat od dnešního poledne až do sobotních 23:00 v celé republice, ale spíše v místech nad 600 metrů nadmořské výšky. Od 17 hodin až do nedělního poledne se může v některých regionech vyskytnout i ledovka, a to v Pardubickém a Královéhradeckém kraji a na Vysočině.
„Ve vyšších a horských polohách se v současnosti vyskytují mrznoucí mlhy, při nichž se vytváří námraza. Při mrznoucích srážkách se místy, zejména ve východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, bude tvořit ledovka,“ tvrdí odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Silný vítr
Silný vítr zasáhne od dnešního podvečera celou Vysočinu a v polohách nad 600 metrů nadmořské výšky také Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský, Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj a Benešovsko a Kutnohorsko ve Středočeském kraji. Nebezpečnější velmi silný vítr se pak může objevit od 21:00 v polohách nad 1000 metrů na Šumpersku, Jesenicku, Frýdecko-Místecku, Bruntálsku a Trutnovsku. Výstraha před větrem platí do sobotního večera.
Změna teploty vzduchu s výškou
Změna teploty vzduchu s výškou se v meteorologii označuje jako vertikální teplotní gradient. Ten se určuje pro interval výšky 100 m a jeho průměrná hodnota v troposféře je 0,65 °C na 100 m. Tato hodnota není neměnná, ale závisí na denní a roční době, nadmořské výšce a poloze místa. V planetární mezní vrstvě atmosféry je hodnota vertikálního teplotního gradientu podmíněna radiační bilancí systému aktivní povrch - atmosféra a turbulentní výměnou tepla. Ve střední a vyšší troposféře (asi 2000 m - tropopauza) dochází ke kondenzaci vodní páry a tvorbě oblaků, během kterého se uvolní latentní teplo. To způsobí zmenšení hodnoty vertikálního teplotního gradientu na 0,5 °C na 100 m. V tomto případě mluvíme o tzv. vlhkoadiabatickém gradientu, přičemž adiabatický děj nazýváme takový děj, kdy nedochází k výměně energie s okolní atmosférou.
Čtěte také: Jak montovat gumové pásy mezi trámy a trapéz
Dochází-li k adiabatickému přemísťování suchého nebo vodní párou nenasyceného vzduchu, vyjadřujeme změnu teploty tzv. V případě přetékání vzduchu přes horské překážky může vzduch být vzduch před výstupem chladnější než po sestupu do původní úrovně. Tyto procesy označujeme jako pseudoadiabatické. V horských oblastech je změna teploty s výškou výrazně modifikována utvářením reliéfu. Ve větších nadmořských výškách se atmosféra díky přítomnosti aktivního povrchu v létě silně prohřívá a v zimě naopak ochlazuje. Inverzí teploty se má na mysli případ vertikálního rozložení teploty neodpovídající normálnímu zvrstvení, kdy se teplota se stoupající nadmořskou výškou zvyšuje. Přízemní inverze zahrnují podle příčin jejich vzniku inverze radiační a advekční.
Cvičení záchranných složek v extrémních podmínkách
Mrazivé počasí a silný vítr jsou reálnými podmínkami, které mohou ovlivnit záchranné operace. Hasiči v Deštném v Orlických horách nacvičovali evakuaci lidí z porouchané lanovky, a to za velmi nízkých teplot a studeného větru. „Nám mrazivé počasí vyhovuje. Protože opravdu simulujeme reálné podmínky zimního zásahu. Teplota spadla hluboko pod bod mrazu, fičí studený vítr, sněžná děla jedou naplno. Tedy je to opravdu jako bychom zasahovali uprostřed zimní sezóny," usmívá se mluvčí krajských hasičů Martina Götzová.
Význam cvičení v náročných podmínkách
Cvičit v podobných těžkých podmínkách je zapotřebí. Čeští a polští hasiči cvičili společně ve skalách. Návštěvníci Adršpašsko-teplických skal se mohli setkat s desítkami zasahujících hasičů. Ne, nikde nehořelo a ani se nikdo ve skalách neztratil nebo nezranil. Hasiči se ale v rámci cvičení připravovali na to, kdyby k podobné situaci došlo. Podle Davida Pouče, ředitele náchodských hasičů, a jednoho z těch, kteří mají krajské hasiče - lezce specialisty na starosti, totiž při zásahu na lanovce může jít doslova o minuty.
A je zapotřebí na vlastní kůži zažít, jak to potom může naostro vypadat: „Největší problém je samozřejmě čas, který utíká. Protože časový dojezd profesionálních záchranných složek na místo může být 25 minut i půl hodiny. Budeme se sjíždět z celého kraje. A rozhodují klimatické podmínky. Protože lidé, kteří na lanovce dvě hodiny sedí, jsou oblečeni na lyžování, nikoliv na sezení, aby se nehýbal.“
Průběh záchranného cvičení
V běžné službě se s podobnou situací hasiči setkávají jen výjimečně. Někteří třeba jen jednou za kariéru. Proto hasiče nikdo nemusel k účasti na cvičení přemlouvat. Jednak je to součást jejich práce. V rámci cvičení musí hasiči-lezci ročně absolvovat 120 hodin výcviku. Ale je to pro ně vlastně i zpestření. „Když fouká, je to zábava, určitě. Kdybych měl dnes službu, byl bych na stanici. Ale tam při zásazích tak otvíráme byty s mrtvolami poslední dobou.“
Čtěte také: Izolace podlahy krok za krokem
Lezci speciálně proškoleni na záchranu osob ve výškách a nad volnou hloubkou obsadili většinu sloupů po celé délce lanovky a nacvičovali zde, jak se dostat k osobám uvízlým na sedačce v několikametrové výšce. Figuranti byli následně spuštěni pomocí lana bezpečně na zem. Hasiči v zimě cvičí také záchranu lidí z lavin. A další výcvik zaměřený na záchranu osob z lanovky plánují v dubnu příštího roku.
Další cvičení integrovaného záchranného systému
Ve čtvrtek 27. června se v dopoledních hodinách konalo na táborském zimním stadionu prověřovací cvičení složek IZS, jehož námětem byl únik čpavku. Hlavním cílem cvičení bylo procvičit řízení zásahu, záchranu a evakuaci osob a koordinaci složek IZS při události spojené s únikem nebezpečné látky.
Plán cvičení předpokládal následující námět: v prostoru ledové plochy, kde se nachází podzemní kanálové čpavkové potrubí, došlo při pravidelné kontrole zaměstnancem strojovny k technické závadě na jednom z rozvodů a k úniku kapalného čpavku do kanálového prostoru. Odpařující se čpavek částečně pronikl do prostoru ledové plochy s 10 sportovci a na hlediště, kde v tu dobu bylo cca 50 návštěvníků. Jako první se na místo dostavila jednotka HZS Tábor. Velitel zásahu vedle pokynů k záchraně a evakuaci osob rozhodl o zřízení místa dekontaminace mimo zasažený prostor. Hasiči zde postavili dekontaminační sprchu. Během řešení situace uvnitř objektu byla průzkumnou skupinou prováděna kontrola koncentrace v okolí stadionu. Na základě naměřených informací vydal krizový štáb města informace pro obyvatele zasažené části nejen o události jako takové, ale doplnil ji doporučením o neotvírání oken a nevycházení z budov.
Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?
tags: #ledový #vítr #v #městské #zástavbě
