PergolyMísto šamponu montážní pěna: Co se stane a mýty o pěnivosti
Opravdu kuriózní případ řešili strážníci v Novém Jičíně. Žena si místo šamponu nanesla na vlasy montážní pěnu a vytvořila si tak na hlavě neuvěřitelný kokrhel. Každý, kdo se někdy potkal s montážní pěnou, tak jistě ví, co je tohle za velký problém. Žena si již nevěděla s vlasy rady a tak musela navštívit policejní stanici. Nicméně si stejně musela poradit sama. Pokud se vám něco podobného někdy stane, tak věřte, že budete muset přejít na krátký sestřih. Montážní pěnu po zaschnutí totiž již nijak nesmyjete. Budete si muset vlasy ostříhat.
Z čeho se skládá šampon a proč pění?
Nejprve si řekněme, z čeho se šampon skládá a která z jeho složek způsobuje tvorbu pěny. Šampon se skládá převážně z vody a tenzidů. Dále pak kondicionačních složek, které pomáhají vyživovat vlasy, usnadňují rozčesávání a neutralizují záporný náboj vlasů, takže potom tolik neelektrizují. Právě tenzidy, jinak také povrchově aktivní látky, mezi něž patří například obyčejné mýdlo, nám umožňují mytí vlasů a jsou odpovědné za tvorbu pěny.
Tenzidy a jejich role
Pro výrobu šamponů se používá kombinace více tenzidů, které můžeme označit jako primární a sekundární. Tenzidy jsou charakteristické svojí strukturou, která se označuje jako amfifilní. Znamená to, že mají jak část, která je přitahována vodou (tzv. hydrofilní), tak část, která je vodou odpuzována (tzv. hydrofobní). Pokud se z vlasů snažíme odstranit nečistotu tukové povahy, například kožní maz, je hydrofobní část tenzidu touto nečistotou přitahována. Amfifilní struktura tenzidů je pak využívána při mytí.
K mytí, tedy odstraňování nečistot, dochází zjednodušeně tak, že molekula tenzidu se svými hydrofobními částmi postupně „nabaluje“ na nečistotu, která je usazena na povrchu vlasu, až ji úplně obalí. Dále je důležité si říct, co to je pěna a jak dochází k jejímu vzniku. Pěna je směs tvořená bublinami vzduchu obalenými vrstvou kapaliny. Tento systém je sám o sobě velmi nestabilní. Pokud do této směsi přidáme tenzid, dojde díky jeho amfifilní povaze k navázání jeho jednotlivých molekul na rozhraní mezi vzduchovou bublinu a vodu, která ji obklopuje. Zjednodušeně tedy dojde k obalení povrchu bubliny tenzidem. Navázáním tenzidu na fázové rozhraní (kapalina-vzduch) dojde ke snížení povrchového napětí, což vede jak ke snazšímu vzniku pěny, tak k její stabilizaci. Tenzid tak vlastně napomáhá lepší pěnivosti.
A proč tedy šampon více pění při druhém nanesení? Je to dáno tím, že při prvním nanesení se většina tenzidu spotřebuje na odstranění nečistot a na tvorbu pěny jej tedy tolik nezbyde.
Čtěte také: Bohatá historie Sušice
Boření mýtů v péči o vlasy: Pravda o pěnících šamponech
V dynamickém světě péče o vlasy jsou běžné mylné představy o účinnosti produktů. Rozšířeným mýtem je, že množství pěny produkované šamponem je ukazatelem jeho účinnosti. Moderní věda však nabízí novou perspektivu, zejména pokud jde o tzv. "free-from" složení. My lidé jsme si v posledních letech zvykli na to, že jakýkoliv mycí prostředek, od šamponu až po mýdlo, vykouzlí dokonale nadýchanou pěnu. Jen hromada mydlinek naši pokožku a vlasy přece zbaví všech nečistot. Bohužel NE. Právě to je totiž mýtus, kterým jsou sprchové gely, šampony i ostatní lidští mydlivci opředeni.
Pěnový klam
Staré přesvědčení ztotožňuje pěnu s čistotou kvůli její viditelné, hmatové přítomnosti v procesu čištění. Realita je však taková, že pěna hraje při mytí menší roli. Pěnidla, jako jsou tzv. sulfáty, mohou zbavit vlasy a pokožku hlavy přírodních olejů, což způsobuje suchost, podráždění a dlouhodobé poškození. Naproti tomu receptury bez sulfátů využívají šetrnější alternativy, které čistí vlasy, aniž by poškozovaly zdraví pokožky hlavy nebo přirozenou vlhkost vlasů.
Pěna se nerovná účinnost. Ta závisí na druhu použitého tenzidu. A je jedno, jestli pění méně nebo více. Některé tenzidy rostlinného původu (například Sodium Coco Sulfate, Cocamidopropyl Betaine či Lauryl Glucoside) možná nezapění koupelnu od podlahy po strop, ale jejich mycí schopnost se tím automaticky nesnižuje.
Objevování free-from šamponů
Šampony bez sulfátů, parabenů a silikonů nabízejí jedinečný přístup k péči o vlasy. Sulfáty nejen vytvářejí více pěny, ale také ředí produkt. V důsledku toho má “free-from” šampon často krémovější texturu a vyšší viskozitu. Zpočátku mohou tyto šampony zanechat vaše vlasy jiné - mohou vám připadat suché anebo naopak mastné. Je to proto, že složení, které je např. v Revalid Triple Active Shampoo DS, jemně čistí a zároveň vyrovnává produkci kožního mazu a obnovuje zdravý mikrobiom pokožky hlavy. To je proces, který může trvat několik týdnů, než se plně přizpůsobí. Výsledek pak ale stojí za to!
Cílení na lupy pomocí Revalid
Účinná péče proti lupům je pro zdravou pokožku hlavy nezbytná. Přístup společnosti Revalid, zejména u šamponu Triple Active Shampoo DS, řeší základní příčiny vzniku lupů, nejen jejich příznaky. Jeho speciálně vyvinuté složení zklidňuje pokožku hlavy a udržuje zdravý mikrobiom. Zajišťuje dlouhodobě zdravou vlasovou pokožku bez lupů.
Čtěte také: Vlastnosti a využití OSB a sádrokartonu
Revalid Triple Active Shampoo DS je ukázkovým příkladem složení "free-from". Je navržen s ohledem na mikrobiom pokožky hlavy a nabízí jemné, ale přitom účinné řešení lupů, svědění nebo suché pokožky hlavy. Jeho složky zklidňují, hydratují a podporují vyvážené prostředí vlasové pokožky. Zařazení šamponu Triple Active Shampoo DS do vaší rutiny může výrazně snížit tvorbu lupů a zlepšit zdraví pokožky hlavy.
Syntetické tenzidy a jejich dopady
Kamenem úrazu jsou právě syntetické látky s mycími a pěnivými vlastnostmi. Tenzidů ale existuje mnohem víc. Jaké látky tedy ve skutečnosti zbavují kůži nečistot a zároveň pění? Jde o tenzidy neboli povrchově aktivní látky a v oblasti čistících prostředků je jich pěkná hromádka. V kosmetice se nejčastěji používá tahle známá dvojka: Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Laureth Sulfate (SLES). Mohou pocházet z přírodních zdrojů (typicky z kokosového či palmového oleje), častěji je však jejich zdrojem ropa. Tyto látky se pak běžně zpracovávají chemickou cestou, při níž mohou být kontaminovány 1,4-dioxanem nebo nitrosaminy, podezřelými karcinogeny.
Odmašťovací účinky SLS/SLES jsou tak silné, že mohou pokožku nepříjemně vysušit a způsobit různá podráždění a alergické reakce. Ty samé látky jsou pak zodpovědné i za pěnivost. A získáváme dojem, že čím víc pěny, tím lépe jsme umytí. Jenže to je ve skutečnosti velký omyl.
Dopad na životní prostředí
Výrobci dnes bohužel používají syntetických tenzidů tolik, že to způsobuje hned několikanásobný průšvih. Neškodí jen naší pokožce, kterou zbaví i té nejposlednější poskvrnky. Tenzidy totiž ve své misi za světem bez mastnoty pokračují, i když je vypustíme do odpadních vod. O své čisticí účinky totiž po mytí naší pokožky rozhodně nepřichází. Pěna, která pak vzniká na povrchu jezer a řek, výrazně zpomaluje přísun kyslíku. To způsobuje útrapy nejen vodním živočichům, ale i vodě jako takové - v létě se v ní zvyšuje zamoření sinicemi. Vodní ekosystém je narušený a nedokáže najít svou přirozenou rovnováhu. A v případě, že se voda plná tenzidů dostane do čističky, i tam může nastat pěnivé nadělení. Obsažené chemie ve vodě se pak zbavíme jak jinak než další chemií.
Dopad na mikrobiom pokožky
Další zásadní problém, který mohou různé mycí tenzidy napáchat, vlastně vůbec nevidíme. Když se od něčeho ušpiníme, hupsneme do vany se svým oblíbeným sprchovým gelem a krásně sledujeme, jak pěna zbavuje naši pokožku nečistot. Mikroflóra je tvořena titěrnými organismy, které pouhým okem samozřejmě nespatříme. Má ale nezastupitelnou roli, když přijde na naše celkové zdraví. Tihle drobečkové, se kterými žijeme v naprosté harmonii, se totiž starají o to, aby si na nás nepřišli jiní, škodící drobečkové. Už dlouho se mluví o střevní mikroflóře, která hraje důležitou roli pro náš imunitní systém. A právě podobnou mikroflóru najdeme i na povrchu naší pokožky. Díky ní funguje kůže jako ochranná bariéra před vnějším světem. A právě mycí tenzidy mohou tuto bariéru tvořenou mikrobiomem narušit. Právě to může být jeden z důvodů, proč časté mytí konvenčními sprchovými gely a šampony způsobuje podráždění a vysychání pokožky. Kůže je po odstranění ochranné vrstvy mnohem náchylnější a “otevřenější” vůči prostředí, které ji obklopuje.
Čtěte také: Moderní řešení pro koupelny
Historie mytí a čistoty
Proč se vlastně myjeme? Mytí je pro nás v dnešní době běžnou každodenní záležitostí. Mohlo by se proto zdát, že se člověk myje od nepaměti. Není tomu tak. Na počátku mydlení sice nestála kluzká kostička, kterou známe z našich koupelen. Historie mytí člověčí kůže ale i tak začala u mýdla. Už kolem roku 2000 př. n. l. vynalezli Babyloňané mycí směs, která vznikla smícháním zvířecího tuku s popelem a vodou. Výsledkem byla kaše s čistícími vlastnostmi. A právě používání mycích směsí v prastaré medicíně souviselo s tím, že si lidé začali spojovat čistotu se zdravím. Staří Egypťané používali speciální směsi pro léčbu onemocnění kůže a dbali na čistotu rukou před každým jídlem. I v antickém Řecku si byli dobře vědomi, že čistota je půl zdraví a stali se jakýmisi průkopníky ve sprchování a stavění veřejných lázní. Svou pokožku ale myli čistou vodou a drhli ji různými jíly nebo pískem.
Nahlížení na pravidelnou hygienu se však v průběhu historie měnilo. Takže i když do Evropy už v 11. století proniklo mýdlo ze Středního východu, dostalo se jen k hrstce lidí. Tajemství jeho výroby nebylo navíc známo kdekomu a mezi hlavní ingredience patřily rostlinné oleje a živočišný tuk. Lidé si pak začali znovu uvědomovat souvislost čistoty se zdravím až v 18. století. I lékaři pochopili, že mytí rukou před léčebným zákrokem není úplně špatný nápad. A právě někdy v této době se začala výroba mýdla rozšiřovat. Díky novým postupům v oblasti chemie začaly vznikat mýdlařské manufaktury. Poptávka po mýdle rostla postupně spolu se sílící nabídkou. Situaci však velmi zkomplikovalo válečné období, kdy bylo všeho nedostatek. Během 20. století se pak začaly objevovat i takzvané detergenty - syntetické náhražky mýdla. Tehdejší detergenty však byly na rozdíl od původních mýdel ryze syntetické. Ty první byly používány jen na mytí nádobí a prádla. Začalo se tak pomalu schylovat k problému, kterému čelíme v mnohem větší míře i dnes - zahlcení člověka přemírou rizikových látek, které škodí nám i přírodě. Mýdla čistě přírodní a naprosto biologicky odbouratelná tak v druhé polovině 20. století ustoupila do pozadí.
Mýt, či nemýt? Bezpečná a šetrná hygiena
Mýt se musíme, přece nežijeme ve středověku! Jde to ale i bezpečně a šetrně. Hromada pěny nerovná se čistoskvoucí kůže. Zkuste se od téhle psychologické berličky oprostit. Pro důkladnou hygienu vám ve většině případů postačí jen čistá voda. Pomocí mycích tenzidů totiž odstraníme jen mastné nečistoty. Kolik mastných nečistot na své pokožce máte po dni stráveném třeba v kanceláři? Věřte tomu, že špínu všedního dne z vás spláchne pouhá voda.
Vybírejte přípravky, které obsahují šetrné alternativy mycích tenzidů: Pokud si bez pěny přece jen nedokážete svůj každodenní mycí rituál představit, sáhněte alespoň po šetrnější alternativě. Spousta výrobců přírodní kosmetiky nahradila SLS a SLES tenzidy, které pokožku tolik nedráždí a nevysušují. Všechny zmíněné povrchově aktivní látky jsou díky svému původu velmi šetrné. Stejně jako původní mýdla se totiž vyrábějí z rostlinných olejů či mastných kyselin a glukózy. Díky tomu jsou vůči pokožce výrazně jemnější a dobře je snáší i alergici a ekzematici. I jemné tenzidy však mají svou stinnou stránku - suroviny pro jejich výrobu se totiž často dováží přes půlku světa. Řeč je zejména o kokosovém oleji a cukrové třtině.
Tipy pro objem vlasů
Hustá hříva lesklých vlasů je určitě snem většiny žen, ale bohužel se spousta musí spokojit s jemnými vlasy, co brzy po umytí zase splihnou. Tahle přírodní nespravedlnost se dá poněkud zmírnit, když se naučíte několik triků, jak docílit bohatého objemu vlasů, co vydrží. Někdy stačí jen správný střih a vlasy obživnou. Dobrá kadeřnice dokáže prostříháním, postupným sestřihováním a dalšími fígly docílit toho, že se vaše přerostlé splihlé vlasy nadlehčí a nabudou na objemu samy od sebe. S dalším pak pomůžou správné vlasové přípravky.
Správné mytí vlasů vlasy povzbudí
Víte, jak si správně mýt hlavu a vlasy? Začíná to výběrem šamponu a kondicionéru, který by měl být vždy na objem vlasů (volume), ty vlasy nezatíží, ale naopak jakoby nafouknou. Pro jedno umytí stačí šamponu asi tolik, co se vejde na jednu lžičku, toto množství v pohodě zbaví vlasy prachu a ostatních nečistot, včetně zbytků stylingu. Šamponování zopakujte, podruhé vznikne bohatá pěna, díky níž budete mít jistotu, že jsou vlasy umyté úplně všude. Pěnu oplachujte tak dlouho, dokud šampon z vlasů úplně neodstraníte. Poznáte to tak, že vlasy mezi prsty začnou jakoby “drhnout”.
Bez fénu to nepůjde
Když necháte vlasy proschnout jen tak na vzduchu, objem nezískáte. Ten jim dodáte foukáním, nejlépe přes kulatý kartáč. Nejdříve na vlasy použijte tužidlo. Pořiďte si to pěnové a hřebenem ho naneste rovnoměrně po celé délce. Delší vlasy foukejte nejprve v předklonu a teprve na závěr přes kartáč. U krátkých vlasů tvarujte přes kartáč ihned. Největší pozornost věnujte vlasům na temeni hlavy, tam je potřebujete přizvednout nejvíc. Když máte vlasy vyfoukané a vytvarované, následuje poslední krok, a to je fixace účesu. Než nanesete na vlasy lak, přesvědčte se, že jsou už opravdu suché, jinak vám účes dlouho nevydrží. I lak vybírejte ten pro objem vlasů, jejich složení vlasy nezatěžuje a nelepí.
tags: #misto #samponu #montazni #pena #co #se
