PergolyBeton jako podloží zámkové dlažby: Kompletní průvodce pokládkou
Zámková dlažba je oblíbeným řešením pro zpevněné plochy kolem domu, jako jsou příjezdové cesty, chodníky, terasy a parkovací stání. Její pokládka patří mezi nejčastější úpravy okolí domu. Zámková dlažba, vyrobená z lisovaného betonu, je dostupná v různých odstínech provedení, většinou laděná šedivě. Mnoho lidí často zapomíná, že správná úprava podloží je mnohdy důležitější než výběr samotné dlažby. Správně upravené podloží prodlouží životnost dlažby a zabrání některým nechtěným efektům, jakým může být například zvlnění povrchu, propad jednotlivých kamenů či popraskání. Věnujte tedy stejné úsilí úpravě podloží, jaké jste věnovali i správnému výběru betonové dlažby.
Výhody pokládky betonové dlažby
Samotný proces pokládky dlažby je velmi jednoduchý a nenákladný. I přesto, že se dlažba musí pokládat na dobře zhutněné podloží, je možné pokládat dlažbu na sucho. Pokládka je tedy cenově dostupná a navíc i rychlá. Zejména u novostaveb či terénních úprav v zahradě oceníte možnost rychlé výměny jednotlivých kusů dlažby. Venkovní plochy se často zpevňují záhy po dokončení závěrečných úprav a podloží tak sesedává i několik let po zhutnění a to i při vynaložení nejlepší péče. V případě vzniku nerovností či narušení části plochy je pak oprava velmi jednoduchá. Při menším rozsahu umožňuje dlažba snadnou výměnu jednoho či několika kusů kamene. Při vzniku větších nerovností lze dlažbu rozebrat, podloží znovu zhutnit a následně dlažbu znovu položit.
Při správně provedené drenáži umožňuje vydlážděný povrch rychlý vsak dešťové vody a nedochází tedy ke vzniku kaluží a vlhkých míst. Místa, kde eventuálně hrozí hromadění vody, lze doplnit o mikroštěrbinové trouby, které odvedou vodu do vsaku. Voda naší dlažbě a ani ostatním betonovým výrobkům neškodí. Pokud však při špatném odvodnění dlažba dlouhodobě stojí ve vodě. Na takto stále vlhkých místech se může také začít dařit mechům a houbám, které dlažbu sice nezničí, ale kazí celkový dojem.
Beton jako podklad pro zámkovou dlažbu
Přímá pokládka zámkové dlažby na betonový podklad se používá zejména při nových výstavbách, kdy lze zámkovou dlažbu uložit do vlhkého betonu. Tento proces však vyžaduje naprostou preciznost, jelikož odchylky a nerovnosti beton neodpouští. V případě, že pokládáte zámkovou dlažbu na vytvrzený beton, musí být tento podklad rovný, stabilní a dobře odvodněný. U starého betonu zkontrolujte, zda se na něm nevyskytují například praskliny, prohlubně zadržující vodu či větší poškození narušující soudržnost povrchu. Pokud beton nesplňuje kritéria, je lepší jej odstranit a vytvořit nový štěrkový podklad.
Pokud pod starým betonem byla nějaká původní dlažba, bude už asi zničená. Takže klasika, příslušná vrstva písku, udusat a na to tu dlažbu. U nás bylo obvyklé, že stará dlažba, nyní třeba i ta poměrně ceněná, udělaná z říčních oblázků uložených na výšku, se zalila a zvýšila o 10 - 15 cm betonem. Zámková dlažba položená na ten beton by dvůr zvýšila ještě nejméně o dalších 10 cm. Jedná se o to, že potom jsou základy baráku a barák sám utopený v zemi, barák snadněji saje vlhkost z půdy a rychleji stárne. Takže bych doporučil ten beton odstranit. Jako nejlepší řešení vidím rozřezat beton tou diamantovkou, získají se tak dobré betonové placáky pro chodníky na zahradě. No a potom podle toho, co je pod ním.
Čtěte také: Efektivní dotazníky v Surviu
Postup úpravy podloží před pokládkou dlažby
Nejdůležitějším předpokladem správného položení zámkové dlažby je příprava podloží a podkladních vrstev, na které závisí životnost, účelnost i estetika výsledného díla. Samotný postup pak kombinuje několik kroků, které zabezpečí dokonale zhutněné podloží před pokládkou betonové či zámkové dlažby. Celý proces pokládky zámkové dlažby je možné shrnout do 5 základních kroků. Na žádném z nich se nevyplatí šetřit, protože by se mohly poměrně rychle objevit závady. První je nutné se věnovat přípravě podloží pro zámkovou dlažbu, následně položit obrubníky, vyrovnat podklad, položit dlažbu a zapískovat.
Vyměření a výkop (Úprava pláně)
Nejprve si zvolenou plochu přesně zaměřte. Následně ji pečlivě vyznačte pomocí měřicí techniky v podobě provázku a kolíků. Znovu proměřte a skutečně pečlivě zkontrolujte, zda vše sedí. Nyní můžete přistoupit k výkopu plochy. Pláň, nebo-li plocha vytvořená skrývkou či násypem zeminy, je úplným základem zpevněných ploch. Jedná se o prvotní vrstvu, jejíž úprava by měla respektovat projektovou dokumentaci, materiál podloží a účel zpevněné plochy. Dle této charakteristiky je nutné plán dostatečně zhutnit a minimalizovat tak riziko pohybu nejnižšího podkladu zpevněné plochy.
Hloubka výkopu závisí na tom, k čemu bude dlažba sloužit. U pochozích ploch, jakou je například chodník, stačí hloubka cca 20-25 cm. Když ovšem plánujete dlažbu pouze pro pěšinky, kde se budete procházet a nebudete ji nijak zatěžovat, bohatě stačí, když vykopete 24-29 cm terénu. Příjezdová cesta či parkovací stání vyžadují o něco hlubší výkop a stabilní podloží v hloubce okolo 30-40 cm. Pro pojezd autem potom budete muset kopat hlouběji, a to 32 - 37 cm hluboko. Tato hloubka je spolu s výběrem správného typu zámkové dlažby velmi důležitá, protože by jinak mohla zámková dlažba popraskat. Nezapomeňte počítat také s finální výškou dlažby a s mírným spádem, cca 2-3 % na 1 metr plochy směrem od budovy. Ve výkopu je nutné zhutnit dno kvalitním válcováním, aby se podloží dostatečně zpevnilo. Nezapomeňte, že dno musí úplně přesně kopírovat sklon budoucí dlažby.
Položení základní štěrkové vrstvy (Podkladní vrstvy)
Na dno výkopu je nutné vytvořit tzv. štěrkové lože. Pro konstrukce těchto vrstev lze použít drcené kamenivo o různých frakcích dle účelu použití plochy. Příprava této vrstvy je ovlivněna zeminou, tedy základem celé zpevněné plochy a předpokládaným zatížením. Jinak je nutné upravit podloží pro pochozí plochy a jinak pro plochy pojezdové. Zde je nutné pamatovat, že každá vrstva podloží musí být zhutněna zvlášť. Zpravidla by pak jedna vrstva neměla přesáhnout 100 - 150 mm. Po těchto částech by tedy plocha měla být vždy zhutněna vibrační deskou. Na její položení se používá štěrkodrť - drcené kamenivo s plynulou čárou zrnitosti frakce 0-32 mm nebo 0-63 mm. Zcela zásadní je právě ta plynulá čára zrnitosti (začíná od nuly), která zajistí řádné zhutnění. Hutněním se jednotlivá zrna poskládají a zaklíní tak, že zabrání průniku dalších materiálů do vrstvy.
Na dno výkopu je nutné vytvořit tzv. štěrkové lože o frakci asi 16-32 mm. Základová vrstva ze štěrku se následně hutní pomocí vibrační desky. Tento krok má zásadní vliv na životnost a stabilitu celé dlažby. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8. Když máte dokonale zválcované dno, které přesně odpovídá sklonu plánované dlažby, můžete se pustit do další práce. Podklad pro cestu, po které budete jezdit automobilem, musí mít ve zhutněném stavu již zmiňovanou tloušťku 32-37 cm.
Čtěte také: Vše o betonových plotech
Osazení obrubníků
Před tím, než přistoupíte k položení dlažby, nezapomeňte na obrubníky. K jejich fixaci se využívá betonu, do kterého se obrubníky pečlivě osazují. A proč jsou vlastně obrubníky potřeba? Zajišťují totiž, že se dlažba nebude časem rozjíždět do stran a zachová si stabilitu a plnohodnotnou funkčnost i při vysokém zatížení. Jakmile je vytvořena zhutnělá podkladová vrstva, nastává okamžik, kdy je třeba vytvořit okraje pokládaných ploch, tedy usadit obrubníky. Ukládejte je do betonového lože cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu. Následně je musíte pomocí vodováhy a provázku srovnat. Každá zámková dlažba je lemována buď obrubníkem či palisádou. Obrubník lze sice udělat i monolitický, ale příprava dřevěného bednění je časově náročná.
Obrubníky a palisády se ukládají do betonového lože tl. 8 - 10 cm ze zavlhlého betonu. Před pokládkou je třeba napnout šňůru v linii budoucího obrubníku, aby byly obrubníky v jedné výškové a podélné rovině. Na štěrkovém podkladu o výšce cca 50 mm udělejte základnu z betonu o šířce cca 20 cm a výšce takové, aby mezi betonem a šňůrou byla mezera o něco málo menší, než je výška obrubníku. Obrubník poté položte na beton a poklepáním gumovou paličkou urovnejte obrubník do požadované pozice. Obrubník poté z obou podélných stran zamázněte betonem pod úhlem cca 30° - 45°, a to alespoň do výšky 1/3 výšky obrubníku.
Následuje kladecí vrstva a příprava ložní vrstvy
Přistupujeme ke čtvrtému kroku pokládky, kterou je tzv. kladecí vrstva. Na zhutněný štěrk se rozprostře geotextilie a na ni jemná štěrková drť o velikosti 4-8 mm. Tato vrstva by měla mít tloušťku cca 3-5 cm. Vrstva se nehutní, pouze se pečlivě vyrovná. Pátým krokem postupu je příprava ložní vrstvy jemné drtě o zrnitosti 2-5mm, případně 4-8 mm. Tato vrstva je již určena pro pokládku zámkové dlažby a proto je velmi důležité aby její povrch byl rovný a její hloubka rovnoměrná v celé ploše cca 30 až 40 mm (ve zhutněném stavu). Pečlivě si ohlídejte, aby vznikl naprosto dokonale rovný povrch s rovnoměrnou hloubkou v rámci celé plochy budoucí dlažby. K docílení roviny se neobejdete bez některých pomůcek.
K vytvoření této vrstvy se obvykle používá dřevěných, nebo ocelových latí o výšce cca 40 až 50 mm (výška kladecí vrstvy před zhutněním) položených na zhutněném povrchu jemné podkladové vrstvy a vyrovnaných do roviny. Tyto latě slouží jako vodící pásy při srovnávání zasypané drtě kladecí vrstvy do roviny pomocí hliníkové lišty. POZOR: Na tuhle vrstvu už nesmíte vstupovat. Nedochází k jejímu hutnění, už jde o hotovou plochu určenou k položení zámkové dlažby. Teď už jenom opatrně stáhněte z plochy vodící lišty. Do dutin, které po nich vznikly, opatrně doplňte jemnou drť.
Pokládka zámkové dlažby
Nyní vám už nic nebrání pustit se do zámkové dlažby. Pokládka zámkové dlažby začíná od pevného okraje, tedy od obrubníku nebo zdi domu. Zámková dlažba se pokládá na připravený podklad a jemně se přiklepne gumovou paličkou. Systém pokládky je závislý především na zvoleném tvaru a vzoru dlažby. Jednotlivé kusy se skládají těsně k sobě podle zvoleného vzoru. Každý přiložený kus je nutné pečlivě vyrovnat a následně přiklepnout gumovou palicí tak, aby těsně přiléhal k ostatním.
Čtěte také: Nebezpečí nevyhovujících podlah a prevence
Pro dlažbu pěších cest vám budou stačit dlaždice o tloušťce 60 mm, v případě dlažby pro automobilový provoz volte tloušťku 80 mm. Dlaždice pokládejte tak, abyste nenarušili podkladní vrstvu a používejte při pokládce gumovou palici. Dlaždice poklepávejte od spodního okraje nahoru, totéž platí pro směr jejich pokládky. Během pokládky dlažby je třeba kontrolovat rovinatost položené dlažby v několika směrech, především je třeba zkontrolovat vodorovnost, příp. spády ke žlabům a podlahovým vpustím. Během pokládky dlažby je třeba kontrolovat, zda jsou podélné a příčné spáry v jedné rovině a nevlní se. Malé odchylky je možné upravit přiložením desky z boku dlažby a lehkým poklepem.
Při pokládce dlaždic je vhodné brát dlaždice z více palet najednou, tedy jednotlivé palety střídat, protože na každé může být trochu odlišný odstín a barevný výsledek tak bude velice pěkný. V opačném případě, by se mohlo stát, že každý úsek cestičky bude mít jinou barvu. Nejprve vždy pokládejte celé dlaždice, pokud vám někde celá dlaždice nevychází, vrátíte se k těmto místům později.
Nutné úpravy zámkové dlažby, např. u okrajů plochy nebo okolo poklopů kanalizace, se provádí pomocí pákových, příp. hydraulických lámaček nebo pomocí pily na beton. Pokud je potřeba zámkovou dlažbu zaříznout (okraje, přechody dlažeb), zaznačte si na dlažbě místo řezu tužkou a formátování proveďte buď úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem či na stolové pile s diamantovým kotoučem. Ještě lépe však může posloužit štípačka zámkové dlažby. Úhlovou bruskou je však vždy potřeba dlažbu zahranit. Teprve až máte položené všechny celé dlaždice, přichází na řadu úprava dlaždic na míru.
Finální hutnění a spárování
Po položení se plocha znovu zhutní. Tentokrát však přes ochrannou podložku, která zajistí rozprostření vibrací a rovnoměrné vyrovnávání povrchu. Jakmile máte kompletně položenou dlažbu, je na řadě zhutnění zámkové dlažby pomocí vibrační desky. V celé ploše dojde k zhutnění dlažby, která poklesne o pár milimetrů dolů a zhutní se tak. Na závěr pak přichází spárování zámkové dlažby, jinak řečeno zapískování. Je to velice důležitý poslední krok pokládky, který zabezpečí její dlouhodobou funkčnost.
Spáry se vyplňují jemným křemičitým pískem. Pro spárování zámkové dlažby se používá jemný písek frakce 0/2 mm. Použití hrubší frakce není možné, písek by do spár nezapadl. Nachystejte si k tomu dostatek křemičitého písku. Měl by vykazovat zrnitost 0-4 mm. Zasypte jím pečlivě a dostatečně mezery mezi dlaždicemi. Proč musíte používat právě křemičitý písek? Vápenný a hlinitý písek představuje velké riziko, že dlažbou proroste tráva a mech, nebo se na ní vytvoří vápenný výkvět. Proto si také na pokládání dlažby a hlavně na její spárování vyberte slunné a suché dny. Také samotný písek musí být dokonale proschlý.
Spárování zámkové dlažby se provádí tak, že na dlažbu se naveze písek, který se rozhodí po celé ploše a pomocí smetáku písek do spár mezi dlažbou postupně zapadává. Poté je vhodné písek nechat na dlažbě po nějakou dobu volně ležet. Poté je možné dlažbu zamést. Je zapotřebí počítat s tím, že písek si bude sedat. Spáry tak kontrolujte a v průběhu prvních 2-3 měsíců i znovu vyplňujte. Po vyspárování je nutné plochu dlažby zhutnit vibrační deskou opatřenou plastovým návlekem, aby nedošlo k poškození dlažby. Úprava musí proběhnout jak v příčném, tak v podélném směru. Následuje další zasypání. Tímto pískem nejprve zasypte mezery mezi dlaždicemi, následně dlažbu zavibrujte vibrační deskou, na kterou použijete plastový kryt, aby nedošlo k poškození dlaždic. Následně znovu dlažbu zasypejte další vrstvou písku a konečně máte hotovo a můžete se těšit ze skvěle odvedené práce. Doporučujeme provést po určité době opětovné zapískování, aby nedocházelo k uvolňování jednotlivých dlažebních bloků (dlažby) v ploše a tím i k jejich poškození.
Závěrečné hutnění betonové dlažby
Závěrečné hutnění betonové dlažby je také velmi žádoucí. Jen v některých případech se hutnění samotné dlažby nedoporučuje. A to v takových případech, kdy jednotlivé kameny jsou velmi štíhlé a dlouhé. V takovém případě by vlivem zatížení vibračního stroje mohly praskat. Jsou to například: CSB - LEGANTO o výšce 50 mm a pro dlažbu CSB - VALENCIA o výšce 60 mm nedoporučujeme plochu hutnit vibrační deskou. Pouze u dlažby CSB - VALENCIA u výšky 80 mm je možné plochu zhutnit vibrační deskou s maximální hmotností 50 kg.
Závěrem je nutno upozornit, že pokládku zámkové dlažby je vhodné provádět za příznivých klimatických podmínek, nejlépe v suchých letních měsících, kdy venkovní teploty neklesají pod 5 °C nad bodem mrazu.
Zámková dlažba: Jaký vzor pokládky zvolit a proč?
Správně zvolený vzor ovlivňuje nejen vzhled, ale také stabilitu plochy, a tedy i její životnost. Vzory na zámkové dlažbě nejsou jen estetickým prvkem. Rybí kost - zámková dlažba se skládá pod konkrétním úhlem do tvaru písmene “V”. Bloková vazba - funkční a odolná. Jednotlivé vzory a způsoby provázání dlažby lze kombinovat. I na členitých a terénně různorodých plochách tak lze vytvořit stabilní a odolnou zámkovou dlažbu.
Cena zámkové dlažby od A po Z
Cena pokládky zámkové dlažby se liší podle složitosti, podkladu a členitosti terénu. Řádově se však pokládka zámkové dlažby pohybuje okolo stovek Kč za m². V celkovém rozpočtu je dále zapotřebí počítat také s dalším materiálem jako jsou obrubníky, štěrk či písek. Pokud se rozhodnete pro pokládku svépomocí, značné náklady ušetříte za práci odborníků.
Pokládka zámkové dlažby svépomocí je zcela reálná. Stačí trocha zručnosti, času a pečlivosti při přípravách i samotném procesu. S vhodně zvoleným nářadím a pomůckami je to poté hračka. U menších ploch zvládne práci i zručný laik.
tags: #beton #jako #podloží #zámkové #dlažby
