Vše, co potřebujete vědět o bojlerech: od instalace po údržbu

Z naší dlouholeté praxe s prodejem a montáží bojlerů jsme vybrali nejčastější otázky spojené s provozem ohřívače vody a v tomto článku na ně odpovídáme. Také rádi uvedeme principy jejich fungování a provozu.

Co je bojler a jak funguje?

Bojler (elektrický ohřívač vody) slouží k ohřevu teplé užitkové vody (TUV). Jedná se o nerezovou, nebo ocelovou nádobu zevnitř opatřenou většinou smaltem, který zabraňuje korozi. Uvnitř nádoby je topné těleso, jímka na termostat a tepelnou pojistku, přívod a vývod vody a často anodová tyč. Celá nádoba je obalena v tepelné izolaci. Dříve používaná skelná vata je dnes téměř výhradně nahrazena polyuretanovou pěnou.

Typy bojlerů a jejich umístění

Bojler může být buď v provedení na výšku, nebo ležatý. V na výšku namontovaném bojleru je lepší rozložení vody (studená je dál od teplé) a nedochází k tak velkému míchání vody. Obecně, funkčně výhodnější jsou bojlery umístěné svisle, protože teplá a studená voda se nemísí tolik jako u bojlerů umístěných vodorovně, kde je větší styčná plocha mezi teplou a studenou vodou.

Vodorovný bojler se používá většinou tam, kde není dostatek místa. Pouze u vodorovných typů s výměníkem má vodorovné provedení výhodu v tom, že voda ohřátá na maximální teplotu je k dispozici téměř okamžitě, neboť výměník ohřívá hned od vršku nádoby.

Doba ohřevu: celková doba ohřevu elektrickou energií je u obou typů stejná, při ohřevu výměníkem je rychlejší vodorovný ohřívač - přibližně o čtvrtinu. Ovšem svislý kombinovaný typ OKC X/1m2 je přibližně stejně rychlý (při stejném průtoku otopné vody). U vodorovného kombinovaného ohřívače je velmi důležité, aby výměník fungoval jako protiproudý (je výkonnější než souproudý). Při nedodržení směru proudění topné vody lze samozřejmě ohřát celý objem též, ale za mnohem delší dobu.

Čtěte také: Výběr a použití šroubů do sádrokartonu

Způsoby uchycení bojleru:

• Závěsný bojler: Nejčastější provedení, uchycuje se na zeď pomocí dodaných konzolí. Ty se upevňují pomocí hmoždinek a šroubů. Uvědomte si, že už malý 50litrový bojler může po naplnění vážit i 70 kg. Vzhledem k těmto hmotnostem byste měli použít dostatečně pevné hmoždinky a šrouby. Zároveň by měl být bojler uchycen do dostatečně pevné (hluboké) stěny.
• Stacionární bojler: Je určen pro položení přímo na zem ve svislé poloze. V závislosti na modelu může být nutné ho ukotvit do země.
• Ležatý bojler: Umisťuje se naležato na horizontální nožičky, resp. konzole. Ty musíte pevně ukotvit do země.

Výběr a umístění bojleru

Pořízení bojleru na ohřev teplé vody není ničím složitým. Je ale potřeba vědět, jaký konkrétní bojler se do vaší domácnosti hodí nejlépe.

Jak zvolit správný objem bojleru pro rodinu?

Výběr velikosti je klíčový pro váš komfort. Obecně doporučujeme:

• 1-2 osoby: 50-80 litrů.
• 3-4 osoby: 100-125 litrů (standard pro běžný byt).
• 5 a více osob: 160-200 litrů a více.

Pokud máte velkou rohovou vanu, počítejte s tím, že její napuštění spotřebuje téměř celý 125l bojler. V takovém případě volte raději větší objem. Rodiny s malými dětmi, nebo zatím bez dětí, by měly vzít do úvahy životnost ohřívačů (5-15 let) a zvažovat objem i pro děti. Norma uvádí spotřebu teplé voda 45 litrů / den, voda se v zásobníku ohřívá třeba ve dvou časech během dne. Největší spotřeba je večer, kdy se spotřebuje cca 60% vody během 2 - 3 hodin.

Ideální místo pro bojler:

Ideální je nalézt takové místo, které je co nejblíže tomu, kde budete teplou vodu nejčastěji odebírat. Zmírní se tak tepelné ztráty v rozvodech vody. Pokud bude od bojleru vést příliš dlouhé potrubí, může se stát, že teplo přes stěnu potrubí unikne a do umyvadla se dostane pouze vlažná voda. Při výběru umístění bojleru je nutné brát v potaz různé zákonné normy, které musí být dodrženy. Bojler například nesmí být umístěn méně než 20 centimetrů od zásuvek.

V případě instalace bojleru do koupelny si však dejte pozor na tzv. elektroinstalační zóny v okolí vany, sprchového koutu, případně umyvadla. V těchto prostorách je totiž vysoké riziko úrazu elektrickým proudem. V určitém okolí od nich tedy nemůžete nainstalovat libovolné elektrické zařízení.

Čtěte také: Špricování cihel: Klíč k trvanlivé omítce

Zapojení bojleru: proč je důležité svěřit práci odborníkovi

Instalace bojleru se zdá být jednoduchý úkon, vždyť stačí zapojit teplou a studenou vodu, bojler do zásuvky a nastavit teplotu. Situace je však složitější a při nedodržení správného postupu montáže můžete způsobit poškození majetku, zdraví nebo samotného bojleru. Ideální je proto svěřit tento úkon do rukou odborníkovi.

Bojlery jsou elektrické spotřebiče. Ty, které jsou bez přívodního kabelu a koncovky do 230 V zásuvky, může zapojovat a opravovat pouze kvalifikovaný elektrotechnik s oprávněním dle vyhlášky 50/1978 Sb. Neodbornou montáží bojleru přijdete o záruku od výrobce a navíc se vystavujete ekonomickým i trestně právním důsledkům.

Většina bojlerů pro domácí použití s příkonem do cca 3,6 kW je vybavena přívodní šňůrou s koncovkou do 230 V zásuvky. Výkonnější bojlery mohou být vybaveny přívodním kabelem bez koncovky, případně pouze svorkovnicí pro připojení kabelu. Bojler je výkonný elektrický spotřebič, nikdy by tedy neměl být zapojován do elektřiny přes prodlužovačku.

Vodovodní připojení a pojistný ventil

K přívodu studené a vývodu teplé vody musíte přidat vhodný ventil. U bojlerů je nezbytný i další, tzv. pojistný ventil, který vypustí malé množství vody z bojleru při dosažení určitého tlaku. Pojistný ventil se zapojuje přímo na přívod studené vody do bojleru - mezi ním a bojlerem již nesmí být zařazen žádný ventil, klapka a podobný prvek. V pojistném ventilu může být již zabudována zpětná klapka, která v případě poklesu tlaku v přívodním potrubí zabrání vytečení bojleru zpět do tohoto potrubí. Pojistný ventil většinou najdete v balení bojleru.

Pojistný ventil má v podstatě dvě funkce. Jedna je upouštění přebytečného tlaku z bojleru při běžném provozu - při ohřívání vody v bojleru se zvětšuje její objem. V pojistném ventilu je zpětná klapka, která zabezpečuje, aby se voda nevracela z bojleru zpět do vodovodního řádu. Pokud není voda vypouštěna běžnou spotřebou, je přebytečný tlak upouštěn pojistným ventilem. Je proto běžné jeho „ukapávání“ v průběhu ohřívání vody. Odkapávání vody během ohřevu bojleru je v pořádku a signalizuje správnou funkčnost pojistného ventilu. Při ohřevu vody dochází ke zvětšení jejího objemu přibližně o 1% z nahřívaného objemu. To znamená, pro objem 120 litrů by Vám mělo vytéci kolem 1,3 litrů vody.

Čtěte také: vše o hydroizolaci zdiva a základů

Druhou a hlavní funkcí je odpuštění přebytečného tlaku v případě selhání termostatu a tepelné pojistky. Tento stav by samozřejmě neměl nastat… Pokud selže termostat i tepelná pojistka bojleru, začne se uvnitř tvořit pára o vysokém tlaku. Pokud není pojistný ventil v bezvadném stavu, může dojít k výbuchu bojleru.

Výstup z pojistného ventilu byste měli nejlépe průhlednou hadičkou svést do kanalizace, ideálně přímo do sifonu, který zároveň dobře utěsníte. Pokud voda odkapává pouze při ohřevu navlékněte na hrdlo hadičku a sveďte ji do odpadu. Před bojlerem musí být sestava armatur dle ČSN 06 0830. Tedy uzávěr, zkušební kohout, zpětný ventil, pojistný ventil jehož součásti je často i zpětný ventil a vypouštěcí armatura. Další součásti jsou nepovinné. Mezi pojistným ventilem a bojlerem nesmí být žádná uzavírací armatura!

Expanzní nádoba

Pokud vám kapání vadí, řešením je instalace expanzní nádoby (cca 5 % objemu bojleru), která tlak pohltí a vy nebudete plýtvat vodou. Mezi přívod studené vody a pojistný ventil je vhodné přes odbočku (T-kus) zařadit expanzní nádobu o objemu alespoň 5 % objemu bojleru. Ta vykompenzuje tlakové rázy při zavírání baterií a zabrání studené vodě, aby při nárůstu (při ohřevu) tlaku vytékala z pojistného ventilu do kanalizace. Expanzní nádoba by měla mít objem přibližně 4-8% z nádoby ohřívače vody.

Zpětná klapka a odvzdušňovací ventil

Zpětná klapka by měla být umístěna na vstupu do výměníku. Zde je nutné dát pozor na zavzdušňování výměníku. Jestliže máte hodně vzduchu ve vodě nebo nemáte dostatečně silné čerpadlo, doporučil bych umístit odvzdušňovací ventil mezi výměník a zpětnou klapku. Podnětem pro uzavření zpětné klapky je už samotné zastavení proudění tekutiny v potrubí v povoleném směru (někdy se používá zpětný ventil, který funguje v různých polohách - mívá pružinu). Klapka funguje jen v jedné poloze.

Provoz a údržba bojleru

První spuštění a nastavení teploty

Před prvním spuštěním naplňte bojler vodou z přívodního potrubí otevřením ventilu. Nikdy nespouštějte ohřev, pokud je bojler prázdný nebo poloprázdný - topné těleso se může poškodit. Většina bojlerů je sice vybavena ochranou proti přehřátí, ne vždy to však stačí. Následně nastavte požadovanou teplotu.

Ideální nastavení je 55-60 °C. Při teplotě 55 °C a vyšší dochází ke zvýšené tvorbě vodního kamene, pokud máte příliš tvrdou vodu, doporučujeme nastavit nižší teplotu nebo nejlépe použít změkčovací zařízení. Nad 60 °C se radikálně zvyšuje tvorba vodního kamene a rostou tepelné ztráty (platíte víc za elektřinu, která uniká pláštěm do okolí). Teplota mezi 20 a 45 °C, vodní kámen, usazeniny a rez zase představují ideální podmínky pro množení bakterií Legionella, které pro člověka mohou být nebezpečné.

Pokud bojler ponecháte v nevytápěném prostoru, můžete na něm nastavit nejnižší teplotu, čímž aktivujete ochranu proti zamrznutí (ohřev na cca 7 °C), aby nemohlo dojít k jeho poškození. Musí však být připojen do elektrické sítě.

Tepelná izolace bojleru

Ztráty bojleru běžné konstrukce jsou skutečně v řádu 1 - 2 kWh za den. Tento údaj je vždy v technických datech a je často zakletý do různých jiných parametrů. Důležité je vědět, že ztráta chladnutím závisí nejen na konstrukci, ale i na rozdílu teplot. V domech se často setkávám s relativně malými zásobníky (120 - 150 l pro 4 lidičky je skutečně málo) a toto majitelé kompenzují nastavením vysoké teploty ohřevu, často na maximum. Takovýto provoz má několik důsledků. Jednak ztráty jsou nejvyšší, dochází ke změně parametrů vody díky lokálnímu varu při konci ohřevu a v neposlední řadě se razantně zkracuje životnost. Ztráta 2 kWh za den znamená roční financ cca 1000 Kč.

Na spodní straně nádoby se rosí spodní část nádoby, i když je pod izolací. No a spodní část nádoby trpí díky kalům také nejvíc i z vnitřní strany. Proto tak často odcházejí příruby. Osobně jsem izoloval akumulační nádrže. Vzal jsem polystyren 10cm a vyzdil jako z cihel. Lepit je možno pur nízkotlakou pěnou, nebo lepidlem na PS. Pak jsem na to nalepil perlinku a naštukoval. Vnitřek jsem vyplnil vatou. Když jsem z toho potřeboval vlézt, tak jsem vyřízl pilkou vhodný otvor a pak jsem vše zelepil zpátky. Přiteplil bych samotný plášť bojleru navinutím vhodné izolace a nahoru na bojler dal kolo polystyrenu "pokličku". Navinutá izolace musí dokonale přiléhat a nesmí být mezi ní a pláštěm bojleru mezera, kde by se mohl pohybovat vzduch. Stejně tak poklička musí přiléhat na namotanou izolaci. Zespodu musí být k bojleru snadný přístup pro případný servisní zásah - výměna anody, či topného tělesa, případně čištění bojleru. Hlavně s rozumem, izolovat elektriku hodně smrdí vyhořením baráku!

Čištění bojleru a anodová tyč

Doporučujeme revizi jednou za 2 roky. Je nutné mechanicky odstranit vodní kámen (v tvrdých oblastech ho může být i několik kilogramů) a zkontrolovat hořčíkovou anodu. Tato tyč chrání smalt před korozí - pokud je zkorodovaná, vyměňte ji. Stojí pár stovek, ale zachrání bojler za 10 000 Kč. Po vypuštění a otevření zásobníku uvidíte, jakým způsobem je výměník zanesen kamenem. Pokud bude kámen měkký, měl by jít opláchnout nebo odstranit proudem vody nebo otřít např. hadrem. Pokud bude tvrdý, doporučujeme kámen odstranit dřevěným předmětem (velmi opatrně, v žádném případě se nesmí poškodit vnitřní smalt). Doporučujeme obstarat si nové těsnění pod přírubu a hořčíkovou anodu, jejíž životnost je počítána na 2 roky a rovnou vše vyměnit. Opotřebení je pak odvislé od provozu a vody v oblasti. Běžná údržba by se měla provádět alespoň jednou za rok. Náhradní anodové tyče je možné zakoupit např. v Piešťanech.

Uvnitř bojleru je dále tzv. anodová tyč/hořčíková anoda/obětovaná elektroda apod. Anodová tyč slouží k omezení tzv. elektrochemické koroze. Ta vzniká na rozhraní dvou rozdílných kovů. Anoda je záměrně vyrobena z takového kovu (Mg, Al, …), který se „rozpouští“ lépe a dříve než zbylé části. Z principu je tedy jasné, že se elektroda opotřebovává a je tedy nutné kontrolovat její stav a jednou za čas ji vyměnit.

Suché keramické těleso

Na rozdíl od levných ponorných těles (vypadají jako spirála v konvici) je keramické těleso uloženo v ocelové jímce. Nepřichází do kontaktu s vodou, takže na něm neulpívá vodní kámen. Má mnohem delší životnost a při poruše ho lze vyměnit, aniž byste museli vypouštět vodu z bojleru. Suché těleso je topné těleso složené z keramických článků a odporového drátu. Toto těleso je umístěno v ocelové jímce, je tedy snadná jeho výměna - není třeba vypouštět bojler.

Běžné topné těleso (většinou se neoznačuje jako „mokré“) je přímo umístěno ve vodě na dně bojleru. Je často provedeno z nerezu, nebo mědi. Při kontaktu tělesa a nádoby bojleru může vznikat elektrokoroze (viz výše), proto je nutné těleso uzemnit přes rezistor (vyrovnání elektrického potenciálu) a mít v bojleru funkční anodovou tyč.

Termostat a tepelná pojistka

Tyto dvě součástky regulují teplotu vody v bojleru. Kolečko, kterým se reguluje teplota vody je spojeno s termostatem. U většiny bojlerů se jedná o obyčejný kapilárový termostat. V jímce je umístěna tzv. kapilára, což je nádobka s kapalinou spojená tenkou trubičkou (kapilárou) s měchem uvnitř termostatu. Vyšší teplota způsobí roztažení kapaliny a „nafouknutí“ měchu. Ten přes mechanické táhlo rozpojí elektrický obvod spirály.

Další důležitou částí je tepelná pojistka. Většinou se jedná o velmi podobnou součástku jako je termostat. Na rozdíl od termostatu má však pevně nastavenou vypínací teplotu, vypnutí je trvalé (po vypnutí musí být restartována tlačítkem) a měla by být spolehlivější, protože odpíná oba póly topné spirály. Pokud teplota vody dosáhne nad určitou mez (většinou okolo 95 °C) pojistka odpojí napájení. Tepelná pojistka má vždy vypínací teplotu vyšší než je maximální teplota nastavitelná na termostatu.

Časté problémy a jejich řešení

Proč teplá voda zapáchá (jako zkažená vejce)?

Tento jev se objevuje u vody s vysokým obsahem síranů (často studniční voda). Bakterie redukující sírany reagují s ochrannou hořčíkovou anodou a vytvářejí plyn sirovodík. Tyto bakterie, zdraví neškodné, ve stojatých vodách, které byly zbaveny kyslíku produkují plyn sulfidu vodíku (zápach) využívající iontu vodíku z anodové ochrany. Čím větší je činnost této anody (horší kvalita vody), tím více je iontu vodíku a tím více vzniká plynu sulfidu vodíku. Tyto bakterie nemohou růst v přítomnosti atmosférického kyslíku, a proto nejsou ve zdrojích studené vody. Pokud se tatáž voda zahřeje, objeví se. Řešení: Krátkodobé přehřátí na 70 °C, vyčištění nádoby, nebo výměna hořčíkové anody za elektronickou (titanovou). V některých případech pomůže vyměnit anodu za jinou, která může mít jiné složení.

Proč z pojistného ventilu kape voda?

Není to závada, ale známka správné funkce. Voda při ohřevu zvětšuje svůj objem (až o 3,5 %). Tento přebytek musí někudy odejít, jinak by hrozilo prasknutí nádoby. Pokud vám kapání vadí, řešením je instalace expanzní nádoby (cca 5 % objemu bojleru), která tlak pohltí a vy nebudete plýtvat vodou. Pokud však voda protéká stále a soustavně, je s největší pravděpodobností v sedle ventilu nějaká nečistota. Často se jedná o usazeniny. Otočením ovladače ventilu (viz návod) lze tyto nečistoty odstranit.

Proč mi teplá voda „dojde“ mnohem rychleji než dříve?

Pokud bojler dříve stačil a dnes ne, pravděpodobně jsou na vině nánosy vodního kamene na dně (zabírají místo vodě) nebo poškozený deflektor na vstup studené vody uvnitř bojleru, která způsobuje, že se přitékající studená voda okamžitě promíchá s tou teplou. Podobná situace nastane, pokud je v bojleru velké množství usazenin (záleží na tvrdosti vody) - při napouštění studené vody probíhá k velkému víření vody uvnitř bojleru. Voda pak po chvíli teče spíše vlažná.

Co dělat, když bojler vydává divné zvuky (hučení, praskání)?

Pokud je těleso zaneseno větší vrstvou kamence dochází na povrchu tělesa k lokálnímu přehřívání. To je typický projev vodního kamene na topném tělese. Kámen pod vlivem tepla vibruje nebo praská. Je to nejvyšší čas na odborné vyčištění, jinak hrozí brzké přepálení topného článku. Tam je poměrně velký výkon vyzářen na malém prostoru a tak se voda v kontaktu s tělesem dostává do varu i když je ještě poměrně chladná. Bubliny páry potom vytváří hluk.

Tabulka: Časté problémy bojleru a jejich řešení

tags: #musi #byt #pod #bojlerem #hydroizolace

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro obývací pokoj
• Jak zdít s PORFIXem
• osvědčené postupy pro odstranění starého emailu
• Estetika otevřené střechy
• dvousložkové tmely na dřevo a kov