PergolyNegativa prosklených střech a střešních oken: Co je třeba zvážit před instalací
Přirozené denní světlo v podkroví je klíčové pro duševní vyrovnanost a zdraví. Navíc prostory bez přirozeného světla by musely být osvětleny žárovkami, což znamená svícení během dne a zvýšení spotřeby elektrické energie. Množství prosvětlení obytných podstřešních prostor je stanoveno normou. Velice zjednodušeně řečeno: z půdorysné plochy místnosti by prosklené plochy měly tvořit cca 10-12,5 %, přičemž součet šířek všech oken by se měl rovnat cca 55 % délky místnosti. Mezi faktory, které ovlivňují množství světla v místnosti, patří sklon střechy, počet oken a jejich rozmístění, orientace oken vzhledem ke světovým stranám a zastínění okolní zástavbou či vzrostlými stromy.
Obytné podkroví lze projasnit díky štítovým oknům, ale i v rovině střechy pomocí vikýřů a střešních oken. Pro snazší orientaci v neobydlené půdě, která může sloužit jako skladovací prostory, můžeme jako zdroj světla použít výstupní okna nebo prosvětlení světlovody. Každá z těchto možností má své plusy i mínusy. Pro co se rozhodnete? Je dobré znát všechny klady a zápory, i když o tom, kterou variantu prosvětlení podkroví si vyberete, velmi často rozhodují nejen finanční možnosti, ale také normy a předpisy.
Historický vývoj prosklených střech
Vývoj prosklených střešních plášťů je datován už na počátek 18. století. Nejstarší dochované skleníky v České republice jsou na zámku Veltrusy a zámku Lednice. Skleník zámku Lednice se začal budovat v roce 1843 podle projektu anglického architekta P. H. Desvignese a dokončen byl v roce 1845. Skleník je 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký. Střešní konstrukci nesou dvě řady litinových štíhlých sloupů ve tvaru bambusových stvolů. Objekt kryje skleněná střecha obloukovitého tvaru, složená z malých skleněných šindelů, které lomí světlo. Se svou moderní konstrukcí a zvláštní půlkruhovou formou byl v tehdejší době mimořádnou stavbou. Další zajímavou stavbou s historickou skleněnou střechou je pražský Palác Lucerna. Skelet budovy vznikl v letech 1907 až 1921.
Prosvětlovací prvky na střešních pláštích se v minulosti uplatnily též ve formě světlíků. Střešní světlíky se začaly objevovat na střešních pláštích od dob průmyslové revoluce od poloviny 18. století. S nástupem nových konstrukčních řešení moderní architektury se postupně od 90. let čím dál tím ve větší míře začínají uplatňovat nejen střešní světlíky, a to i velkoplošné, ale i prosklené střešní pláště atrií nad prostory s trvalým pobytem lidí.
Konstrukční a normativní aspekty prosklených střech
Prosklené střechy musí splňovat vysoké energetické požadavky a stavebně fyzikální nároky na tvorbu těchto konstrukcí. To vyžaduje komplexní projektový návrh a přesné stavebně fyzikální výpočtové postupy při návrhu prosklených střešních plášťů a prosvětlovacích střešních prvků.
Čtěte také: Problémy s frakováním
Střešní světlíky a jejich normy
Střešní světlíky jsou samostatné zasklené (průsvitné) části konstrukce osazené do otvorů ve střešních pláštích, které slouží k prosvětlení vnitřních prostorů, případně k jejich větrání. Pro navrhování ocelových střešních světlíků je v současnosti stále platná návrhová norma ČSN 74 6350 „Ocelové světlíky - Základní ustanovení“. Střešní světlíky plastové pásové mají pouze výrobkovou normu ČSN EN 14963, bodové plastové světlíky pak normu ČSN EN 1873.
Prosklené střešní pláště
Prosklené střešní pláště, tedy pláště se skleněnou krytinou, se navrhují k prosvětlení podstřešního prostoru, a to nejen u zimních zahrad, skleníků apod. Většinou se jedná o rozsáhlé střešní plochy a pasáže, kde nosné stropní prvky jsou ocelové vazníky či rámy. Ty tvoří nosný systém pro prvky kostrového systému lehkého obvodového pláště, na kterém jsou aplikovány zasklívací jednotky, které tvoří střešní krytinu, a zároveň musí zajistit i tepelněizolační vlastnosti navržené prosklené střechy.
Sklon a odvodnění
Sklon prosklených střech je tvořen především sklonem konstrukce střechy. Obecně lze říci, že jednoduchý tvar a dostatečný sklon přispívají k bezpečnému a plynulému odtoku vody ze střechy a jsou základem spolehlivé funkce střešního pláště. Pro prosklené střešní systémy jednotliví výrobci prosklených systémů deklarují minimální sklon v rozmezí 5 ° až 7 ° podle typu systému.
Krytina z tabulového skla se navrhuje z kombinace tepelně tvrzeného skla pro exteriér a bezpečnostního vrstveného skla pro interiér. Sklo střešního pláště na základě tepelnětechnických požadavků se aplikuje ve formě dvojskla nebo trojskla s teplým distančním rámečkem. Vzhledem k mechanickým vlastnostem skla je nutné zajistit dokonalou dilataci skleněných tabulí ve stycích a v napojení na ostatní konstrukce, v kombinaci se základní funkcí střešního pláště - vodotěsností. To je pro konstrukční řešení obtížný úkol. Spoje a styky zasklívacích jednotek se navrhují jako volné s přesahem či zasunutím, nebo těsněné těsněním či pružnými tmely.
Návrh odvodnění střechy a průřezů odvodňovacích konstrukcí závisí na velikosti odvodňované plochy, na tvaru odvodňovacích prvků, specifické vydatnosti deště v daném místě stavby, na detailech střechy, na prvcích střechy a na součiniteli odtoku. Odvodňovací prvky a dešťové odpadní potrubí se dimenzují nejméně podle norem ČSN EN 12056-3 a ČSN 75 6760. Vždy musí být zajištěno bezpečné odvedení srážkových vod vně stavby.
Čtěte také: Masivní prosklené dveře do interiéru: Proč zkusit bazar?
Tepelněizolační vlastnosti a požární odolnost
Součinitel prostupu tepla prosklené střechy se stanovuje, stejně jako u lehkých obvodových plášťů, výpočtem podle ČSN EN ISO 12631 Tepelné chování lehkých obvodových plášťů - Výpočet součinitele prostupu tepla s využitím principů zakotvených v normě ČSN EN ISO 10077 - 2 Tepelné chování oken, dveří a okenic - Výpočet součinitele prostupu tepla - Část 2: Výpočtová metoda pro rámy. Hodnoty se stanovují vždy ve svislé poloze konstrukce. Součinitel prostupu tepla se však se zvyšujícím se náklonem značně zvyšuje (zhoršuje), a to až do vodorovné polohy, kdy vykazuje nejvyšší hodnoty. Na tuto skutečnost má majoritní vliv navýšení podílu přenosu tepla prouděním v zasklívací jednotce. Další fyzikální jev ovlivněný náklonem konstrukce je odpor na přestupu tepla na vnitřní straně.
S normovými požadavky uváděnými normou ČSN 73 0540 - 2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky se porovnávají hodnoty součinitele prostupu tepla stanovené ve svislé poloze. Normový předpis zde hovoří pouze o šikmých výplních otvorů a o světlících. Protože prosklené střechy patří také mezi konstrukce, které mění své tepelněizolační vlastnosti v závislosti na jejich náklonu, je toto pravidlo přenositelné i na ně. Požadavek na součinitel prostupu tepla prosklených střech však norma ČSN 73 0540 - 2 nezmiňuje. Není tak pro tento druh konstrukce ani jasně určena referenční hodnota pro stanovování požadavků na energetickou náročnost budov podle předpisu č. 78/2013 Sb., Vyhlášky o energetické náročnosti budov. Hodnotu stanovenou pro svislou polohu v případě jiných skutečností však nelze u nesvisle osazených prosklených konstrukcí použít. Jedná se především o případy výpočtu tepelných ztrát objektu anebo výpočty Průkazu energetické náročnosti budov, a prokázání tak splnění závazných požadavků uváděných předpisem č. 406/2000 Sb., Zákona o hospodaření s energií. Další velmi důležitou skutečností je, že v případě výpočtu minimální vnitřní povrchové teploty je nutné vždy používat tepelněizolační vlastnosti konstrukce, resp. zasklívací jednotky ve skutečném stavu, tedy součinitel prostupu tepla jednotky v daném náklonu.
Požární odolnost prosklených střech musí být navržena v souladu s platnou normou ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Základní ustanovení. U prosklených střech nastává jedna speciální vlastnost - parametr R, tedy označení „nosné konstrukce“. Pokud je střecha většího rozsahu (rozponu), potom není uvažována jako výplňová konstrukce nebo fasádní plášť, ale jako součást nosné konstrukce objektu - krov. Z toho vyplývá požadovaná odolnost, např. REI30 pro jednotlivé nosné profily (systémové nebo nosná konstrukce) musí vykazovat stabilitu po dobu požáru 30 minut.
Problémy a poruchy prosklených střech
Navzdory své kráse a funkčnosti mají prosklené střechy i svá negativa. Hlavní nevýhodou panoramatické střechy je zvýšená tepelná vodivost. Z důvodu takové střechy v místnosti bude vždy horko, zejména v letní sezóně. Skleněná střecha bude muset být neustále čistá. Panoramatická skleněná střecha se zpravidla nemůže chlubit dostatečnou hydroizolací mezi jednotlivými prvky střechy. V tomto případě je přípustné používat pouze silikonový tmel. Nelze však zajistit dostatečně spolehlivou izolaci konstrukce. Požadavky na sklon těchto střech jsou považovány za velmi přísné. Mezi časté poruchy patří:
- Nedostatečný sklon proskleného střešního pláště: Sklon střechy, který je menší než 5 °, není bezpečným sklonem pro prosklenou střešní krytinu. Důsledkem malého sklonu je ohrožena nejen těsnost spojů a spár zasklívacích jednotek, které tvoří střešní krytinu, ale dochází vlivem pomalého odtoku srážkové vody ze střešní plochy k nadměrnému hromadění nečistot na zasklívacích jednotkách, především v okolí zasklívacích spár a krycích lišt.
- Netěsnost spádových systémových lišt: Lištované spoje jsou zpracovány z odpovídajícího materiálu, jeho zabudování je provedeno v rozporu s technickými zásadami montáže spádových lišt, přímým kotvením.
- Netěsnost prostupujících konstrukcí a v napojení oplechování: Opracování prostupů vykazuje netěsnosti a je často utěsněno chybně provedeným tmelením. V napojení střešního pláště na oplechování je podklad oplechování nestabilní, tím neumožňuje plynulý odtok vody.
- Poruchy zasklívacích jednotek: Zasklívací jednotky s poškozenou skleněnou vnější tabulí z tepelně tvrzeného skla vlivem samoexploze, jejíž iniciace je patrná charakteristickým místem, kde se sloučenina NiS nacházela. Příčinou samoexploze jsou kulovité vměstky minerálu síranu nikelnatého. Sloučenina NiS prochází během kalení změnou krystalické mřížky, a někdy zůstává v nestabilní formě. Součinitel tepelné roztažnosti NiS je větší než součinitel tepelné roztažnosti skla. Tato kombinace je příčinou samovolného zničení tepelně tvrzeného skla bez zjevné příčiny. Samoexploze nastává někdy ihned, a jindy po určité, i značně dlouhé době. Charakteristický lom rozbitého skla v důsledku příměsí NiS vytváří tzv. „motýlí křídlo“.
- Zanesení doplňkového systému odvodnění nečistotami: Dlouhodobé působení prachových částic může způsobit zanesení doplňkového systému odvodnění. Doplňkový hydroizolační systém je nutné za určité časové období vyčistit, a to bez ohledu na sklon střešních rovin.
Na závěr lze říci, že návrh i realizace prosklených střešních plášťů musí být provedeny vždy komplexně a systematicky. V současné době není zpracována platná ČSN pro navrhování prosklených střešních plášťů, lze se proto řídit výše uvedenými normami. Pro návrh i realizaci spolehlivých a trvanlivých prosklených střešních plášťů je to situace nejen obtížná, ale i nepřehledná.
Čtěte také: Prosklené palubkové dveře 80 - vše, co potřebujete vědět
Prosklené střechy a střešní okna v automobilech
Panoramatická střecha je velká prosklená střecha automobilu, která poskytuje více světla v interiéru a širší výhled než klasické střešní okno. Může být pevná nebo otevíratelná. Výhody panoramatické střechy jsou optické zvětšení auta a tím lepší pocit z jízdy, výhled ze střešního okna ocení zejména spolujezdci, kteří se mohou ve dne kochat modrou oblohou a v noci hvězdami. Pokud je okno i otevíratelné, dá se jím zlepšit proudění vzduchu a ochladit interiér. Dnes se už dělají skla tónovaná a s roletkou, takže v létě nehrozí extrémní rozpálení vozu.
Historie prosklených střech v automobilech
Historie říká, že kabriolety byly oblíbené a vcelku běžné na silnicích. Jednak proto, že látka byla levnější než plech a pak proto, že klimatizace zdaleka nebyla součástí aut jak dnes. Takže dostat čerstvý vzduch do auta bylo nejjednodušší stažením střechy. Postupem času se auta rozšiřovala mezi větší množství lidí a s tím vznikaly i nové tvary karoserií. Látkové střechy byly postupně nahrazovány plechovými, které se staly lehčeji udržitelnými, bezpečnějšími a výrobně jednoduššími. Přišly však o možnost otevřeného nebe nad hlavou. Výměnou za ztrátu nebe nad hlavou jste mohli na střeše naopak převážet věci, které by látková střecha neunesla.
Postupem času se ale začaly do plechových střech dávat různě velké tvary skla. Pojem střešní okno je v našich končinách dobře známý. Jen si vzpomeňme, kolik Favoritů a Felicií jezdilo se střešním oknem. Když bylo nové, tak přes něj ani neteklo. Postupem času se začaly objevovat vůle a buď se objevil aerodynamický svist, nebo jste okno úplně nedovřeli, protože se nadzvedávalo. Vyřešit to šlo koupením nového těsnění, aby byla zachována funkčnost celého mechanizmu, nebo třeba na starých Land Roverech to řešili zalepením okna. Řada střešních oken byla k dispozici už v 60. letech. Třeba i Škoda 110 R nabízela tuto možnost. Cílem konstruktérů však bylo dostat do aut více světla a zároveň umožnit lepší proudění vzduchu ve voze.
Jak vývoj postupně pokračoval a nároky zákazníků se zvyšovaly, přišli konstruktéři s nápadem udělat celou střechu ze skla. Jak to tak bývá, nejdříve tuto možnost dostaly auta z vyšších cenových kategorií. Mezi jedno z prvních aut, do kterých bylo možné pořídit prosklenou střechu, patřilo Lamborghini Espada. Krásné 2+2 kupé s tvarem shooting brake. To se psal rok 1968. Většího rozmachu do běžných aut jsme se dočkali až na přelomu milénia. Asi nejznámějším autem s prosklenou střechou z tohoto období lze označit Renault Megane CC. Ten nabízel kromě složení střechy i její verzi, kde místo plechu bylo právě sklo. To se psal rok 2003. Před Meganem se prosklenou střechou pyšnil i extravagantní Renault Avantime (2001 - 2003).
Nevýhody panoramatických střech v automobilech
Konstrukční řešení prosklené střechy není jednoduché. Přidává váhu navíc na nejvyšším bodě auta. Dnes se už dělají skla tónovaná a s roletkou, takže v létě nehrozí extrémní rozpálení vozu. Nicméně, kromě odvětrání, uměla i pěkně zatopit. Skla nebyla tónovaná a roletky nepatřily ke standardu. Nevýhodou je samozřejmě právě příplatek, který může být i v desítkách tisíc. Dále máte sníženou nosnost střechy a v případě nehody může prasknout. To vám v pojišťovně taky zohlední a připlatíte si u pojistky. V případě panoramatických střech, které lze otevírat, pak občas může pozlobit i mechanizmus otevírání. Střešní okna také bývají v zimě velmi studená a může déle trvat, než se auto vyhřejete.
Problémem ovšem je, že sklo je náchylnější k poškození než standardní plechová střecha, a tak představuje riziko zejména při nehodě. Sklo se může také roztříštit, doslova explodovat a vysypat se na hlavy cestujících, a to bez jakékoli zpozorovatelné příčiny. Nejde o výmysly, k tomuto problému skutečně dochází, a to stále častěji. Kupříkladu data společnosti Transport Canada prokazují, že v roce 2007 byl počet roztříštěných prosklených střech nulový. Loni se ovšem již zvedl na více než 110, v letošním roce je evidováno již 103 incidentů. Agentura za posledních 10 let zaznamenala celkem 351 případů.
Agentura Transport Canada přitom není jedinou, která daný problém eviduje. Dle Consumer Reports dorazilo ve Státech k institutu NHTSA (National Highway Traffic Safety Administration) od roku 1995 859 stížností týkajících se praskání prosklených střech, přičemž 71 procent z tohoto množství dorazilo od roku 2011. Všechny případy měly společného jmenovatele - k roztříštění skla došlo zcela náhodně a bez zjevných příčin.
Consumer Reports dokonce zmiňuje, že dané případy se odehrávají „v každém měsíci v roce v každé části země, a u vozů z celého světa“. Tedy jinými slovy, nikdo si nemůže být jist, zda náhodou nedojde k prasknutí u Audi či Buicku, v Kalifornii nebo Washingtonu, jakkoli u některých aut se to i zde stává častěji než u jiných - NHTSA jmenuje Hyundai Veloster, Kiu Sorento, Nissan Murano a Kiu Optima jako nejohroženější.
Problém je ale daleko závažnější, než ony vyšetřované případy naznačují. Protože zdaleka ne každý lidé hlásí - leckomu se prostě roztříští panoramatická střecha, ne vždy musí být v autě a řeší to buď jako reklamaci nebo běžnou opravu. To nakonec potvrzují interní záznamy Kie, dle nichž se měla u modelu Sorento střecha neočekávaně rozletět na kousky ve 156 případech - institutu jich ale bylo hlášeno jen 43. Ještě větší rozdíly panují u modelu Optima (173 versus 25), u takového Fordu Edge je realita 11krát horší než hlášené případy.
Jasnou příčinu, proč se tak děje, není nikdo přesně schopen určit. Podle odborníků jich bude více a zřejmě nelze přesně určit, co bylo pravým důvodem v tom či onom případě. Lidé z firem zabývajících se opravami prosklených střech zmiňují například to, že při temperování, jež probíhá kvůli zesílení, se mohou do skla dostat nečistoty. Při velké námaze a teplotních rozdílech pak sklo může snadno prasknout, navíc díky onomu temperování se rovnou roztříští. Jen to ale všechny případy nevysvětluje.
Nutno také připomenout již výše vzpomínaný nárůst velikosti a hlavně fakt, že se sklo začalo přizpůsobovat tvaru střechy. Je tak mnohem zaoblenější či vytvarovanější. V takové chvíli stačí třeba jen ťukanec od malého kamínku na okraji střechy, a ta se vlivem dalších faktorů - od namáhání materiálu při zatáčení až třeba po otřesy způsobené jízdou po horším povrchu - snadno změní v tříšť.
Jaké je východisko? Podle Consumer Reports by náprava měla probíhat ve třech bodech. Tím prvním jsou svolávací akce automobilek, jež by měly proběhnout pokaždé, kdy se objeví více ojedinělých případů. Dále by NHTSA měla dané incidenty mnohem důkladněji prověřit. A ve finále by se měl změnit celý průmysl, respektive standardy pro prosklené střechy.
Je však otázkou, zda k něčemu takovému dojde. Na druhé straně je ovšem nutné také dodat, že byť nad celou záležitostí nelze jen tak mávnout rukou, rostoucí počet případů explodujících střech má svou logiku - roste také počet prodaných aut s nimi. Riziko, že se něco podobného stane i vám, přesto existuje a sami zvažte, jak moc jej chcete podstupovat. Neočekávaná exploze střešních oken začíná být stále častějším problémem, spojen přitom není s konkrétní zemí, automobilkou či modelem.
Tipy pro údržbu a pojištění
V první řadě věnujte pozornost těsnění střechy. Zkontrolujte, zda není poškozené, popraskané nebo opotřebované. Pokud se jedná o otevíratelnou panoramatickou střechu, několikrát vyzkoušejte její mechanismus. Otevírání i zavírání by mělo být plynulé, bez zadrhávání nebo neobvyklých zvuků. U ojetých vozidel je důležité prověřit historii střechy. Zjistěte, zda nebylo sklo v minulosti měněno, například po poškození. Pokud ano, ověřte kvalitu provedení opravy, protože špatně namontované sklo může být zdrojem budoucích problémů. Vyplatí se také sledovat hluk při jízdě. Při řešení problémů s panoramatickou střechou je důležité rozlišovat, zda se jedná o závadu skla, nebo mechanismu otevírání a zavírání. U otevíratelných panoramatických střech se často setkáte s poruchou mechanismu, například zadrháváním při otevírání nebo úplnou nefunkčností. Společným rizikem pro oba typy střech (pevné i otevíratelné) je zatékání vody. To bývá nejčastěji způsobeno opotřebeným nebo poškozeným těsněním. Dalším problémem může být prasknutí skla, například vlivem mechanického poškození, teplotních změn nebo nárazu.
Moderní konstrukce musí splňovat přísné bezpečnostní normy a projít náročnými crash testy, jinak by nemohla být vůbec schválena pro provoz. Panoramatické střechy jsou vyráběny z vrstveného nebo tvrzeného bezpečnostního skla, které je navrženo tak, aby při nárazu odolalo poškození nebo se nerozpadlo na ostré střepy. Součástí panoramatických střech je také ochrana proti UV záření, která omezuje pronikání škodlivého slunečního záření do interiéru. Povinné ručení si můžete rozšířit o připojištění skel, které vás ochrání před vysokými náklady při jejich poškození.
Prosklené střešní konstrukce pro terasy a pergoly
Na českém trhu terasových zastřešení se v současné době nabízí nepřeberné množství rozličných zastřešovacích systémů, protože terasová zastřešení jsou hitem posledních let. Vždy platí, že zastřešení terasy si ideálně pořizujeme na několik dekád a je proto třeba důkladně vybírat.
Lamelové pergoly a jejich nevýhody
Jednou z oblíbených možností zastřešení terasy je lamelová pergola. Běžné lamelové pergoly jsou složeny z několika vrstev tenkých lamel, které jsou umístěny na speciální nosné konstrukci. Lamely lze ovládat ručně nebo elektronicky, aby se umožnilo regulovat množství slunečního světla a větrání pod pergolou. Mnoho odborníků toto uspořádání střešní části vnímá jako limitující. Naprostá většina lamelových pergol montovaných v Evropě je osazena pouze otočnými lamelami. To je také zároveň jedna z nevýhod lamelových pergol, protože klasické otočné lamely se neposouvají, pouze se natáčejí v rozsahu 0-140°, takže v létě je slunění na terase značně omezeno.
Pokud je pergola přisazena k domu, např. k obývacímu pokoji, znamená zatažená pergola razantní zatemnění světla v místnosti. Otevření lamel sice přinese dostatek světla, na druhou stranu přestává být chráněn vnitřní prostor pergoly před deštěm či sněhem. Toto se může neblaze odrazit na stavu nábytku či vybavení, které se na pergole nachází.
V případě spadu hrubších nečistot na lamelovou střechu se mohou tyto nečistoty dostat mezi lamely a způsobit netěsnost lamel. Při otevření lamel např. po zimě, tyto nečistoty padají dovnitř. Další otázka vzniká při myšlence, jak se dá vůbec taková lamelová střecha čistit? Již víme, že po otevření lamel se veškeré usazené nečistoty nahrnou dovnitř terasy.
Při výběru dodavatele lamelové pergoly se doporučuje pečlivě se před podepsáním smlouvy seznámit s návodem na používání a s rozsahem záruky. Není výjimkou, že někteří dodavatelé doporučují při prudkém dešti nebo sněžení z preventivních důvodů lamely otevřít, aby nedošlo k deformaci střešních lamel. Často bývá problémem již vítr o rychlosti 60 km/h.
Alternativy a řešení
Nikdo nestojí o praskání či slepení lamel, o prolomení sněhem či poškození větrem. Společnost Alukov na všechna tato negativa myslela a vyvinula pergolu nové generace. Jedná se o bioklimatickou pergolou, jejíž průhledná střecha, kterou Pergola VENTI disponuje, přináší klientovi mnohem větší využití v průběhu roku, než dovoluje lamelová pergola. Díky tomu, že Pergola VENTI otevře cca 50% plochy své střechy, vzniká dostatek místa na lehátko a slunění bez nežádoucích proužků či různého přemísťování. Rozsuvná střecha také podporuje přirozenou ventilaci a pohyb čerstvého vzduchu v pergole. Minimalizuje se tím nepříjemné horko a zpříjemňuje se tak pobyt na pergole.
Je důležité dbát na kvalitní materiály, které jsou odolné proti povětrnostním vlivům a mají delší životnost. Profesionální montáží a následným pečlivým zacházením se zajistí, že pergola vydrží dlouholeté užívání. Díky vynikající odolnosti střechy vůči sněhu lze tento systém zastřešení využívat po celý rok. Pokud se v průběhu let zákazník rozhodne, že by si chtěl pobyt na pergole prodloužit na delší časové období, ale výbava jeho pergoly tomu neodpovídá, je možné jednotlivé komponenty Pergoly VENTI jednoduše dokoupit. Ať už se jedná o pevné prosklení, posuvné prosklení, screeny, látkové závěsy, posuvné slunolamy, infrazářiče, LED osvětlení s proměnlivou chromatičností.
tags: #negativa #prosklene #strechy
