Nejjednodušší spádování ploché střechy: Metody a postupy

Ploché střechy bytových, ale i rodinných domů a jiných budov vyžadují důkladné vyspádování a s tím související odvod srážek, ale i zateplení a účinnou hydroizolaci. Staré ploché střechy často vykazují mnohé poruchy a jednou z nich je právě nedostatečný spád, díky čemuž se na střechách drží voda a způsobuje poškození střešního pláště, již tak nedostatečného. Fatální následky pak přichází v zimě, kdy voda zamrzá a porušuje střešní plášť právě změnou svého skupenství. To ale není jediný problém starých plochých střech.

Proč musí být ploché střechy vyspádované?

Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky (poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů, napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy apod.).

U novostaveb se správný spád ploché střechy provádí vždy, ale většina vodorovných konstrukcí střech, především starších bytových domů, nemá vytvořené dostatečné spády. Dochází proto ke špatnému odtoku dešťové vody a tvoří se zde často kaluže, které snižují životnost hydroizolací, obzvláště v zimě, kdy voda zamrzá. Vyspádování povrchu ploché střechy je proto klíčové, stejně jako zateplení střechy a aplikace hydroizolační vrstvy.

Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech - Základní ustanovení“ se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 % (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní). Minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %.

Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. V projektech obytných budov se poměrně často vyskytuje spádování střechy s různými spády v jednotlivých směrech. Objevují se také úžlabí, směřující od vpustí pod různými neobvyklými úhly, například do rohů střech.

Čtěte také: Postup stavby kanalizace a terasy

Materiály a postupy pro spádování

Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.

Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, což ovšem není vždy možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně.

V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Lehčený beton Ekostyren

Představujeme materiál, který pomůže se spádováním a zateplením plochých střech starších budov i novostaveb. Tímto materiálem je lehčený beton Ekostyren, který spáduje i zatepluje. Lehčené betony obsahují speciálně upravenou drť pěnového polystyrenu, která je snadno mísitelná s vodou, cementem a pískem. Lehčený beton si snadno připravíme ručně, v míchačce nebo domíchávači, přičemž může v konkrétních případech plochou střechu nejen vyspádovat, ale i dostatečně tepelně izolovat. Ekostyren je prostě lehčený beton, který hřeje, resp. izoluje teplo.

U novostaveb se na betonový základ aplikuje spádová vrstva z Ekostyrenu, ta se nechá vytvrdnout, napenetruje se asfaltovou penetrací a již můžeme aplikovat asfaltové pásy (podkladní pás + modifikovaný pás), případně hydroizolaci ze speciální svařované PVC fólie. Hydroizolaci lze aplikovat přímo na spádovou vrstvu z lehčeného betonu, což je obrovská výhoda. Toto řešení je vhodné pro ploché střechy domů bytových, rodinných, ale i jiných typů budov, pro rekonstrukce i novostavby.

Čtěte také: Tvorba kladečských plánů pro spádové desky

Lehčený beton lze navíc při rekonstrukcích střech aplikovat přímo na původní hydroizolaci, nemusíme ji proto odstraňovat, čímž ušetříme. Díky nízké hmotnosti lehčeného betonu navíc minimálně zatěžujeme konstrukce budov a získáme dokonalý podklad pod hydroizolaci. Polystyrenbeton však není určen jako nosný prvek, pouze jako prvek výplňový a tepelně izolační.

Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k velkým čerpacím výškám i dost problematické.

Dalším problémem je to, že u lehčených betonů (např. keramzit beton) je problematické dosáhnout přesného spádování. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm. Pro pojížděné střechy jsou lehčené betony velmi vhodné.

Spádování pomocí desek EPS (pěnový polystyren)

Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem spádování plochých střech. Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Pokud je přesto tepelně izolační schopnost materiálu pro konkrétní účel nedostatečná, není problém přidat na vyspádovanou plochu ještě další tepelný izolant.

Pěnový polystyren pro vybudování zateplení a spádování střech zabere na stavbě poměrně dost prostoru. Sestavovat spádování střech z desek pěnového polystyrenu s různými spády z různých směrů a upravovat rozměry a tvar desek na střechách a vytvářet základní úžlabí pod různými úhly je pro většinu pracovníků realizačních firem opravdu velmi obtížné.

Čtěte také: Spádovací lišta 1500 mm

• Výhody:
  • Suchý montážní proces.
  • Rychlý postup prací.
  • Minimální přitížení konstrukce.
  • Žádné dilatační spáry.
  • Možnost dodávky libovolných spádů.
  • Velmi dobrá izolační funkce.
• Nevýhody:
  • Velmi náročné na přesnost při návrhu, výrobě a manipulaci.
  • Transport a pokládka je náročnější na organizaci a s sebou nese vyšší finanční náklady.
  • Množství spár může způsobovat změny tvaru.
  • Desky mají nízkou pevnost.
  • Mírný problém bývá při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a místa, kde materiál nedoléhá, vyplňovat.
  • Problematické může být natavování dalších vrstev.

Spádové desky pěnového polystyrenu pro střechy se v převažujícím množství případů vyrábějí v rozměrech 1 m x 1 m, a to se spádem na jednu stranu. Ve stavební praxi se někdy označují jako klíny. Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. To v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd. Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm.

Při objednání výroby spádových desek pěnového polystyrenu je také potřeba přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešních plášťů po tepelných izolacích chodí a přemísťují se stavební materiály je potřeba používat spádové desky pěnového polystyrenu od tloušťky 20 mm, nebo optimálně od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).

Klíny z pěnového polystyrenu se používají v detailech například u atik anebo se umísťují do některých úžlabí, před světlíky a různé nástavby na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS.

Desky pěnového polystyrenu je potřeba pokládat s vystřídáním spár tzv. na vazbu. Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.

Pěnový polystyren se nesmí skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda.

Jako spádové klíny je možno použít, jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.

Spádování pomocí desek MW (minerální vlna)

U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %.

V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí. Pro vyspádování úžlabí se používají dvouspádové klíny z MW Isover DK.

Spádování pomocí cementových pěn

Cementové pěny jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády až do 4 % či 8 %.

Při zatížení konstrukce svou objemovou hmotností od 500 kg/m³ totiž nabízejí minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 MPa (u varianty PORIMENT PS 500). Střecha realizovaná pomocí cementových pěn je bez problémů pochozí, na rozdíl od střechy z pěnového polystyrenu. Výhoda pěn je, že díky vzduchovým pórům, případně polystyrenovým perlám, dobře kompenzují objemové a tepelné délkové změny a není nutné do jejich vrstev příliš zasahovat smršťovacími či dilatačními spárami. Cementové lité pěny se nehodí pro inverzní střechy, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé.

Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 20 cm.

Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Ze 7 m³ cementového mléka lze za hodinu vyrobit až 17 m³ cementové pěny. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodicími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. hráběmi.

Srovnání metod spádování

Návrh spádování

Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Ve snaze o co nejvhodnější kombinaci technického řešení a výsledné ceny poskytuje naše společnost projektantům, investorům a zejména realizačním firmám, návrh připravený technickým oddělením.

Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a to zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.

Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:

1. Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
2. Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).

Pro návrh spádování je třeba zaslat:

• Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
• Výšky atik.
• Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
• Minimální požadovaný spád střechy.
• Stávající spád střechy.
• Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
• Typ hydroizolace.
• Typ projektovaného EPS či MW.
• Popis podkladních vrstev.
• Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).

Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.

tags: #nejjednodusi #spadovani #ploche #strechy #metody #a

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce vytvořením zelené střechy
• Detailní průvodce hydroizolací asfaltovými pásy
• Ceresit CE 40 Aquastatic
• Mont Blanc: Majestát mezi střechami Evropy
• Konstrukce dřevěných vorů