Betonové sochy Michala Olšiaka: Putování krajinou plnou fantazie

Procházíte krajinou a najednou se před vámi objeví drak, zubr nebo mamut v (nad)životní velikosti. Že to není možné? Právě tohle můžete zažít při svém putování Vysočinou, hlavně v okolí Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě, kde najdete spoustu velkých betonových soch od výtvarníka Michala Olšiaka. Jeho specifické sochy zvířat a bájných tvorů, které jsou na první pohled dobře rozpoznatelné, naleznete na mnoha místech Vysočiny, nejvíce je jich u sochařova rodného města Žďáru nad Sázavou. Jeho díla baví děti i dospělé. U dětí má úspěch hlavně socha raka, draka, hub nebo hejkala. Většina betonových soch Michala Olšiaka má životní nebo nadživotní velikost.

Kde jinde v České republice najdete velké betonové sochy představující skutečné i nadpřirozené tvory zasazené přímo do krajiny? Jsou oblíbené a zároveň kontroverzní. Dostupné jsou po celý rok - v zimě i v létě. Najdete je na veřejných prostranstvích.

Kdo je Michal Olšiak?

Michal Olšiak se narodil v roce 1978 ve Žďáře nad Sázavou. Po vystudování místního gymnázia se střídavě věnuje malířství, sochařství a cestování. Většinu obrazů maluje olejem, nebo kombinovanou technikou. Jeho obrazy již ozdobily několik samostatných výstav. Má již za sebou přes 10 samostatných výstav. Plastiky Michala Olšiaka najdete v Česku, Německu (např. u Bodamského jezera) a Itálii. Michal se také zúčastnil mezinárodních soutěží v sochání z písku, odkud si přivezl i několik ocenění. Účastnil se také několika mezinárodních mistrovství v sochání z písku, kde se umístil na předních místech. Poslední dobou pracuje na monumentálních plastikách z pískovce a betonu, které umisťuje do krajiny.

Než ale Olšiaka napadla myšlenka vytvořit dílo z betonu, začal u písečných soch. Tehdy na Zélandu půl roku pracoval ve vinných sadech. To byla těžká dřina. Řekl, že už to nechce nikdy dělat. Tak si, stejně jako v Itálii, sedl na pláž a přemýšlel. Písečné sochy pak vytvářel na Apeninském poloostrově s přestávkami přibližně sedm let. Po přibližně deseti letech vyměnil Olšiak beton za písek. Důvodem bylo mimo jiné i fakt, že tvoření soch z betonu bylo velmi fyzicky náročné. S pískem udělal Michal Olšiak díru do světa na jižní Moravě, kde s týmem tvůrců představuje každý rok výstavu „Cesta do fantazie“ čítající hned několik písečných soch. Je spoluautorem písečných soch vystavovaných od roku 2021 v Lednici na jižní Moravě. Velkou měrou se žďárský rodák Michal Olšiak podílí také na výstavě s názvem MegaBrouci. Výstava představuje obří modely hmyzu v životní až několikanásobně zvětšené velikosti. Návštěvníci si díky ní mohou zblízka prohlédnout detaily brouků, které běžně unikají lidskému oku, a dozvědět se zajímavosti o jejich životě, stavbě těla nebo významu v přírodě.

Olšiakovy betonové sochy na Vysočině a v ČR

Kolem Žďáru nad Sázavou na Vysočině se před deseti lety začaly objevovat betonové sochy v nadživotní velikosti. Stojí na návsích, ve městech, ale i uprostřed přírody. Někdy mají reálnou podobu zvířat, jako třeba rak v Račíně nebo želva v Obyčtově, často ale narazíte na příšery, které snad ani nejde k něčemu přirovnat. Michal Olšiak kdysi začínal se sochami z písku. Chtěl ale, aby jeho díla byla trvanlivější, a tak zvolil beton. Samotné sochy pak vyjadřují například název obce, nějakou pro dané místo typickou postavu, zvíře nebo tvora z místních pověstí. Tak například vznikla socha čerta sedícího u šachového stolku v Chotěboři. Vše, co bylo po ruce: Olšiakovy sochy mají z betonu jen povrch, uvnitř jsou vyplněny lecčíms. Například kostru mamuta tvoří vše, co bylo po ruce. „Cihly, dřevo, staré pražce, co jsem našel,“ směje se sochař a dodává, že časem si už materiál vybíral s ohledem na trvanlivost výsledné sochy.

Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky

Sochy v okolí Žďáru nad Sázavou

• Mamlas: Socha Mamlase je umístěna u žďárského Starého Dvora. Jedná se o první vytvořenou sochu Michala Olšiaka v okolí Žďáru z roku 2005. Dojít k ní se dá buď úvozem od Klafaru nebo Dvorskou ulicí od zámku rodiny Kinských. Z místa je pěkný výhled na město Žďár a Zelenou horu.
• Hlava mamuta: Socha hlavy mamuta se nachází od července 2006 u obce Hamry nad Sázavou, v malebném údolí řeky Sázavy pod Rozštípenou skálou. Mezi nejoblíbenější výtvory patří hlava mamuta, která stojí na louce u řeky Sázavy, pod Rozštípenou skálou, v lese nedaleko Najdku. Místo najdete jen několik kilometrů od Žďáru nad Sázavou. Hlava dávného zvířete má prý reálné rozměry. Jen jeho kly jsou dlouhé dobré čtyři metry.
• Hamroň: Hamroň je abstraktním tvorem, jakýsi kříženec šneka se žábou. Socha se od října 2007 nachází v obci Hamry nad Sázavou (ze Žďáru směr Hamry n. S.). Kousek pod Mamlasem, viditelná ze silnice v Hamrech, stojí pod rozložitým trojkmenným modřínem Hamroň.
• Výr: Socha výra vysoká asi 3 metry se nachází nedaleko obce Tři Studně, v chatové osadě Yukon mezi rybníky Medlov a Sykovec.
• Rak: Socha raka se nachází na břehu rybníka Jordán v centru obce Račín (ze Žďáru směr Polnička, kde odbočíte vlevo směrem na Račín a Vepřovou). Hladinu rybníku Jordán zdobí stovky leknínů. Břeh rybníka Jordán tu zdobí kouzelná socha raka i s velkými klepety.
• Hroši: Sousoší hrochů v kašně se nachází před vchodem do hotelu U hrocha v obci Škrdlovice (ze Žďáru po silnici I/37 směr Vojnův Městec). Sousoší bylo dokončeno v září 2008. Před hotelem U hrocha ve Škrdlovicích jsou zase dva bojovně naladění obrovští hroši.
• Hraniční kámen, lev a orlice: Sousoší, slavnostně odhalené 6. listopadu 2009, symbolizuje hranici Čech a Moravy, i když se přímo na historické zemské hranici nenachází. Socha orlice hlídá moravské a socha lva české území, mezi nimi je umístěn hraniční kámen.
• Sv. Florián: Zhruba metr a půl vysokou plastiku patrona hasičů sv. Floriána ve tvaru hydrantu najdete od 27.
• Pohádkový strom: Pohádkový strom vysoký 3,5 metru najdete od června 2010 v obci Poděšín. V jeho dutině lze nalézt malého skřítka Poděsa, případně se schovat před deštěm.
• Charlie Chaplin: Podobiznu komika Charlieho Chaplina s černou buřinkou na hlavě najdete od roku 2011 ve Veselské ulici poblíž náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou.
• Josefína: Asi 2 metry vysoká a 4 metry široká socha znázorňující dívčí tvář s dlouhými vlnitými vlasy se nachází před penzionem U Strašilů v obci Hluboká nedaleko Krucemburku.
• Jelen: Třímetrového jelena naleznete na okraji lesa u vyhlídky nad vesničkou Slavětín u Ždírce nad Doubravou (ze Ždírce směrem na Havlíčkovu Borovou).
• Český drak: Zhruba pět metrů vysoká socha českého draka vyrostla uprostřed obce Ronov nad Sázavou přímo u silnice I/19 ze Žďáru do Přibyslavi před areálem firmy Apoly.
• Houby: Sousoší Houby se nachází u penzionu Fryšava v obci Fryšava pod Žákovou horou. Slavnostní odhalení cca 2,5 m vysokých suchohřibů proběhlo 15. 6.
• Káně: Obří socha káněte se nachází v areálu hotelu Horník ve Třech Studních (lyžařský areál Tři Studně), nedaleko rybníka Sykovec.

Další sochy v České republice

• Čert: Tři metry vysoká socha čerta, který hraje šachy, byla slavnostně odhalena 22. 12. 2013. Najdete ji v Chotěboři v ulici F. X. Šaldy, u silnice směr Ždírec nad Doubravou.
• Gryf: Takřka třímetrová socha bájného mýtického Gryfa s tělem lva a hlavou a křídly orla se nachází před branou k prelatuře zámku v obci Pohled, nedaleko Havlíčkova Brodu.
• Zubr: Čtyři metry dlouhý, jedenáct tun vážící zubr byl slavnostně odhalen 20. Sochu najdete u pasivního penzionu U Stromového mužíka ve Studenci nedaleko Třebíče.
• Kavka: Socha kavky sedící na mostě byla slavnostně odhalena 24. června 2017 v obci Sazomín, v rámci oslav 700 let od 1. písemné zmínky o obci. Kavka je obecním symbolem.
• Žába: Tři metry vysoká socha žáby se nachází v obci Tršice u Olomouce (v centru nedaleko kostela Narození Panny Marie).
• Krkavec: Sochu krkavce naleznete v Bítově u restaurace a rozhledny Rumburak, nedaleko parkoviště u státního hradu Bítov.
• Chodský pes: Socha je umístěna před restaurací Chodská chalupa na vrchu Hrádek u obce Újezd, cca 4 km od Domažlic. Jedná se o jednu z největších Michalových soch, 3,8 m vysokou a 8,1 m dlouhou, dokončena byla 28. května 2011.
• Zběhlík s rybou: Sochu Zběhlíka s rybou v náruči naleznete u rodinného penzionu U Zběhlíka v obci Čistá nedaleko Litomyšle.
• Velký Krtek: Sochu slovanského boha podsvětí, bohatství, magie a stád se nachází u restaurace Rybí dům v Chotěbuzi, nedaleko Českého Těšína. Slavnostní odhalení proběhlo 29. 9.
• Rumburak: Obří plastiku krkavce Rumburaka naleznete na jihu Moravy v Bítově u hotelu a rozhledny Rumburak.
• Pohádkový kůň: Socha pohádkového koně se nachází od června 2013 na ranči Ztracená podkova v Dobroníně (cca 11 km od Jihlavy).
• Křišťál kalcitu: Socha krystalu kalcitu (vápence) se nachází v areálu muzea Berlova vápenka (též Vápenka Závratec) na okraji města Třemošnice v okrese Chrudim. Je vysoká cca 2 metry, váží necelé 2 tuny a byla slavnostně odhalena 28.
• Duběnka: Socha Duběnky se nachází v lokalitě Lom Svatá Anna v Měšicích u Tábora, která je první soukromou přírodní zónou v České republice. Duběnka je vysoká přes 2 metry a byla odhalena při slavnostním otevření areálu pro veřejnost dne 5.
• Žába na leknínu: Pítko ve tvaru listu leknínu, na kterém sedí žába, se nachází ve Šlapanicích (nedaleko Brna). Je součástí nově vybudované Klidové zóny - nábřeží Říčky. Socha je vytvořena z částečně leštěného kamene.

Zahrajte si turistickou hru „Koruna Vysočiny“

Destinační společnost Koruna Vysočiny připravila turistickou hru, která vás provede tímto regionem. Zahrajte si s námi turistickou hru, která vás provede regionem Koruny Vysočiny. Hra je určená nejen pro rodiny s dětmi. Bavit bude i dospělé. Seznámíme vás se všemi sochami Michala Olšiaka v regionu i mimo něj. Dozvíte se spoustu zajímavostí o okolí, ve kterém se sochy nachází, a navrch přibalíme pár tipů na příjemné občerstvení. Vyzvedněte si svou hrací kartu, objevujte a sbírejte razítka! Anebo si hrací kartu vytiskněte doma. Seznam všech soch autora zapojených ve hře najdete v některém z turistických informačních center Koruny Vysočiny.

Putování krajinou Vysočiny po sochách Michala Olšiaka je zábavné i poučné. Nechte se inspirovat alespoň některými z míst, kde si sochy našly domov. Je jich zde kolem dvaceti.

Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů

Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu

tags: #olsiakovy #betonove #sochy

Oblíbené příspěvky:

• Jak ošetřit dřevo napadené bílou plísní?
• Návod na práci s Ytongem: Založení první řady a otvor pro dveře
• Rekonstrukce střechy kina Mír
• Údržba betonových povrchů
• Tipy pro práci s fotografickým pozadím