OSB desky s parotěsnou úpravou: Komplexní přehled

Při výstavbě dřevostaveb je klíčové správné řešení vlhkostního režimu. V zásadě existují dva přístupy: difúzně uzavřená obvodová stěna a difúzně otevřená obvodová stěna. Obě varianty mají svá specifika a je důležité pochopit jejich fungování, zejména v kontextu použití OSB desek a parotěsných úprav.

1. Difúzně uzavřená konstrukce

U difúzně uzavřené konstrukce je zásadní, aby se vlhkost z vnitřního prostředí nedostala do konstrukce, kde by v důsledku nízkých teplot mohla zkondenzovat. Proto se vkládá vrstva s vysokým difuzním odporem - parozábrana.

Co je parozábrana?

Parozábrana je vrstva materiálu, který nepropustí vodní páru z interiéru do konstrukce stěny. Pro představu, faktor difuzního odporu μ se u parozábrany pohybuje mezi 600 až 900. Většina PE fólií tuto hodnotu splňuje. Používá se polyetylenová (PE) anebo hliníková (Al) fólie, přičemž hliníková fólie se vyznačuje vyšší pevností. Nejčastěji se uvádí v technických listech ekvivalentní difúzní tloušťka Sd - ta by u parozábran difúzně uzavřených konstrukcí měla být alespoň v rozmezí 100 až 150.

Problémy s parozábranou

U fólií je velký problém s porušením, které nemusí být ani patrné. Veškeré spoje musí být absolutně těsné, jinak fólie neplní svoji funkci - zabránění prostupu vodní páry. Pak již jako parozábrana nefunguje ani ten nejlepší výrobek. Na bezchybné provedení parozábrany jsou při standardním návrhu stěny kladeny velmi vysoké nároky a tato parotěsnící vrstva musí spolehlivě plnit svoji funkci po celou dobu životnosti dřevostavby. Její skutečné provedení však není vždy bezchybné. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci.

Umístění parozábrany

Už při samotném návrhu skladby je důležité si uvědomit, že parozábrana je dost často umístěna pod interiérovou desku, například pod sádrokarton. V tomto případě je téměř nemožné dosáhnout těsnosti kolem zásuvek a dalších instalačních zařízení. Další problém se vyskytne v případě přidělání poliček, obrázků atd., kdy se fólie může porušit vrutem. Proto se doporučuje umístit parozábranu až pod interiérový rošt, který plní funkci prostoru pro instalace a nosnou funkci interiérové desky. Další výhoda použití dřevěného roštu je, že umožní pevné sevření styků fólie. Proto se doporučuje klást fólii tak, aby přesahy neboli spoje vycházely na dřevěný rošt.

Čtěte také: Výhody OSB desek

Dále je důležité si uvědomit, že parozábrana musí být vedena bez přerušení okolo celého pláště budovy. Toto je potřeba si uvědomit již při návrhu a snažit se omezit různé prostupy parozábranu, např. prostupy nosníků, krokví. Tento typ obvodových stěn se poslední dobou realizuje méně často, protože je časově náročnější na výstavbu a hlavně se dost často setkáváme s chybami při provádění velmi důležité parozábrany.

Pro porovnání například OSB deska v tloušťce 22 mm má Sd 5,5. To je hodnota, která již funguje jako parobrzda a používá se v difúzně otevřených konstrukcích již bez dalších fólií. Ale pozor - Vaše skladba je koncepčně navržená jako difúzně uzavřená. To by shora nesmělo být OSB, nýbrž materiál s mnohem nižší difúzní tloušťkou. Použití OSB desky bez parotěsné fólie v difúzně uzavřené konstrukci je nesmysl, protože OSB deska vlhkost částečně propouští. Tato vlhkost by zůstala v konstrukci, protože by se přes fasádní polystyren nemohla dostat ven.

2. Difúzně otevřená konstrukce

Difúzně otevřená obvodová stěna je modernější způsob, při kterém se lehce porušitelná fólie nahrazuje jistějším řešením, a to tzv. parobrzdou. Difúzně otevřená skladba je již z principu navržena tak, aby umožňovala průchod molekul vodní páry konstrukcí. Tato vrstva musí zároveň splnit přísná kritéria na vzduchotěsnost celé konstrukce. K rosnému bodu musí v difúzně otevřené konstrukci docházet v minimálním měřítku a ideálně na vnější straně konstrukce směrem do exteriéru. Obvodový plášť neobsahuje žádné parozábrany a materiály, které by bránily prostupu vodních par a suchého vzduchu stěnou či střechou.

Princip difúzně otevřené konstrukce

V tomto principu je volba takové sestavy konstrukčních materiálových vrstev, kde směrem z interiéru do exteriéru difuzní odpor materiálů klesá. Žádný z těchto materiálů nesmí mít větší difuzní odpor než parobrzda. Používají se takzvané parobrzdy, což jsou fólie s ekvivalentní difúzní tloušťkou Sd v rozmezí nejčastěji 3 až 10.

OSB deska jako parobrzda

OSB deska je sice vzduchotěsná, ale není parotěsná, proto se nazývá parobrzda. Jestliže použijeme OSB desku, je důležité zjistit její přesnou hodnotu difuzního odporu, v nejhorším případě kolem hodnoty 200. Kvůli nižší hodnotě faktoru difuzního odporu a drobným štěrbinkám u OSB desek, je lepší využívat desky přinejmenším o tloušťce 15 cm. Z tohoto vyplývá, že ostatní materiály ve skladbě musejí mít hodnotu nižší. OSB deska v tloušťce 22 mm má Sd 5,5, což je hodnota, která již funguje jako parobrzda a používá se v difúzně otevřených konstrukcích již bez dalších fólií. Logicky použití OSB desky bez parotěsné/paronepropustné fólie v difúzně uzavřené konstrukci je nesmysl, protože OSB deska sama o sobě vlhkost částečně propouští.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Realizace difúzně otevřené konstrukce

Při realizaci difúzně otevřených konstrukcí je potom nutné důsledně zachovat jak přesnou materiálovou specifikaci, tak tloušťky, řazení a vzájemná napojení jednotlivých vrstev. Při použití OSB desek je velmi důležité správně vyřešit jejich styky a následné ošetření styků. Jedná se buď o prolepování anebo přelepování styků. U obou variant musí být použit materiál, který vykazuje parotěsnící funkci. Materiály, které můžeme do takovéto konstrukce použít, musejí mít otevřenou pórovitost, která umožňuje transport plynů a par. Stavba difúzně otevřených konstrukcí, tak oproti jiným systémům vyžaduje absolutní stavebně technologickou kázeň. Používané materiály do difúzně otevřených konstrukcí jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Používají se izolace z dřevěných vláken, ovčí vlny či konopí. Hlavní podíl na možnosti vyvinout difúzně otevřenou skladbu stěny nesou dřevovláknité izolační desky na bázi dřeva používané z vnější strany konstrukce jako venkovní izolace stěn společně s certifikovaným omítkovým systémem nebo dřevěným obkladem. Vynikajícím materiálem je pro exteriérovou aplikaci izolace - deska z dřevěných vláken, která je dostatečně difúzně otevřená, tuhá.

U difúzně otevřených konstrukcí je rosný bod posunut směrem ven, což eliminuje kondenzaci vody uvnitř konstrukce. Difúzně otevřené stěny jsou schopny zbavit se případné nadměrné vlhkosti. Nadměrná vlhkost se může objevit v konstrukci, dojde-li například k uzavření nadměrné vlhkosti během výstavby nebo dojde-li k havarijní situaci (kapající rozvody vody, poškození konstrukce apod.).

3. Vlhkost a kondenzace ve stavbách

Vodní pára je v prostorech stěn, střech, základů nebo podlah neustále přítomná. Vzniká při výdechu, vaření, koupání i dalších činnostech. Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje. Hermeticky utěsněné objekty s malou nebo žádnou výměnou vzduchu jsou ze zdravotního hlediska značně rizikové: vytvářejí podmínky pro vznik povrchových plísní v interiérech staveb, jsou příznivým prostředím pro růst a šíření kolonií bakterií a dalších mikrobiologických kultur. Vnitřní prostředí utěsněných staveb s malou výměnou vzduchu také obvykle obsahuje zvýšené koncentrace chemických látek, těkajících z předmětů a chemických prostředků používaných při provozu domácností. Ukazuje se, že slepá snaha po dosažení energeticky úsporných řešení u rodinných domů bez ohledu na kvalitu vnitřního prostředí může vést k velmi problémovým výsledkům. Vlhkost je tedy nutno odvětrat - mikro-ventilací v oknech, digestoří, krbem.

Rosný bod je bod, ve kterém dochází ke kondenzaci vodní páry na vodu a při návrhu skladby stěny je nutno se vyvarovat tomu, aby tento bod (v případě difúzně uzavřeného systému) byl ve stěnách, tj. ještě před vnější EPS izolací. V zimě zde bude kondenzovat voda a ta se nemá díky neprodyšnému polystyrenu jak dostat ven. Proto ne nadarmo se říká - co nejtenčí nosné stěny a co největší vnější izolace.

Tabulka: Porovnání Sd hodnot vybraných materiálů

4. Praktické aspekty a osobní zkušenosti s OSB deskami a parotěsnou úpravou

Rizikovým místem popsané skladby je horní zaklopení pochozí vrstvou z OSB desek tloušťky 18 mm. Na spodní OSB desce tloušťky 10 mm se nachází parotěsná fólie. To je jistě správné provedení. Velkou výhodou této pozice parotěsnicí fólie je to, že byla pokládána shora, na rovné ploše a tudíž bylo možno velmi pečlivě provést vzducho a parotěsné přelepení všech spojů včetně napojení na okolní konstrukce (zdivo nadezdívek apod.). Záleží však na tom, jaký typ parotěsné fólie byl použit, jaké jsou její technické parametry.

Čtěte také: DTD Mramor: Detaily a benefity

Difúzně uzavřená skladba může být ověřena výpočtem, avšak aby výsledek byl alespoň trochu relevantní, je nutno zadat správné technické parametry z technických listů jednotlivých použitých materiálů, především zmíněné fólie. Pokud je vše hotovo, lze i tak provést v pravidelných roztečích nebo rozestupech odvětrávací štěrbiny proříznutím desek nebo vyvrtáním otvorů. Pokud máte v plánu realizovat pod trámy sádrokartonový podhled, lze jistě provést další parozábranu i tam. Avšak ta se již bude velmi špatně provádět, protože nebudou podložené spoje pro přelepování, bude zde také dost perforací apod. Naopak v tom případě bude nutno řešit akustiku stropní konstrukce, tedy vzduchovou neprůzvučnost a především kročejový hluk.

Osobní zkušenost se zateplením stropu a instalací OSB desek

Strop z OSB desek slouží jako parobrzda. Spodní OSB desky jsou ve výšce 45 cm, takže zbyde i menší spára mezi celulózou a OSB deskami. Použily se OSB 3 25 mm s perodrážkou, které se svazovaly pro spoje do T. Perodrážka se lepila PU lepidlem, které se naneslo na pero a pak zasunulo do drážky a natlouklo a zajistilo vruty. Vata, ač byla kvalitně špagáty našponovaná, se prověsila a pružila proti deskám. Udržet proto desku na správném místě, než ji druhý člověk přivrutoval, byla velmi vysilující záležitost.

Před páskováním se použil stavbařský butylový tmel od Den Bravenu na umazání spár po obvodu zdiva a hlavičky vrutů. Pásky na přelepení spojů se použily Airstop flex od isocellu. Na OSB-zeď se použila 100mm a na průběžné spáry 60mm šíře. S páskami se pracovalo velmi dobře. Drží jak klíště, jen na zdivo se po obvodu aplikovala ještě vrstva flexi lepidla, aby páska lépe chytla na rovnoměrném podkladu. Vždy se ještě uválečkovala plastovým válečkem od Illbrucku. Potom se strop přetřel dvakrát latexovým nátěrem. Dále se stětcem přetíraly všechny šrouby a místa, která se nezdála. Jednotlivé desky trvaly poměrně hodně dlouho. Je důležité mít dostatek šroubů a správně spočítat počet OSB desek.

tags: #osb #deska #s #parotesnou #upravou #komplexní

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce odstraněním skvrn z koberce
• Přečtěte si více o betonových bazénech z těžké fólie
• Zjistěte vše o vápenné omítce do exteriéru
• Typy plovoucích podlah
• kompletní průvodce betonovou dlažbou