Jan Marušák: Pohled na volby, Green Deal a budoucí výzvy v lesnictví

Jan Marušák, předseda Opavského zastupitelstva dětí a mládeže, zdůrazňuje klíčovou roli občanů v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Cílem je motivovat studenty k účasti na volbách, které považuje za nejdůležitější občanskou součást.

Volby a jejich význam pro mladé lidi

Opavské zastupitelstvo dětí a mládeže, založené v roce 2002, patří mezi nejstarší v Česku a pravidelně pořádá předvolební debaty. Jan Marušák k tomu dodává:

„Cíl je jako vždycky edukovat a namotivovat v té dopolední části studenty jít k těm volbám, protože je to za mě nejdůležitější občanská součást, ať to není, jak už někteří řečníci říkali, o nás bez nás.“

Témata debat jsou zaměřena na studenty, s otázkami jako „Proč jít k volbám, co jim kdo je schopný poskytnout?“. V odpolední části se pak diskutuje o ostřejších tématech, jako je například Green Deal nebo imigrační pakt. Jeden z obyvatel Opavy zdůrazňuje důležitost evropských voleb pro mladé:

„Já půjdu konkrétně ke svým prvním volbám a myslím, že jelikož jsou zrovna evropské volby, je to velké téma pro nás pro mladé, jelikož využíváme benefity EU na té nejvyšší možné úrovni. Jsem třeba ráda, že je zde tolik kandidátů, celé to široké spektrum, což je určitě unikátní, nicméně ten čas nevyužívají pro to, aby mluvili o tom, co bude.“

Čtěte také: Dřevěné sudy: tradiční výroba

Jiný názor doplňuje:

„Já si myslím, že jsou často podceňované, protože si myslí, že EP pro nás není nic podstatného, což je naprostá chyba a myslím si, že je velice důležité k nim přijít jako za každého člověka, který může jít volit.“

Volby do Evropského parlamentu v České republice probíhají ve dvou dnech, zatímco ve většině zemí EU se volí v neděli.

Green Deal a lesnicko-dřevařský sektor

Aktuální geopolitická a hospodářská situace vede Evropskou unii k přehodnocování cílů Green Dealu. Evropský lesnický institut uvádí, že v letech 1992-2024 vzniklo téměř 100 strategických dokumentů či právních předpisů EU dotýkajících se lesů a lesnického sektoru, z toho přes polovinu právně závazných a s více než 550 cíli.

Nové předpisy, jako například nařízení EU o monitoringu lesů, stále vznikají. Jan Marušák je přesvědčen, že environmentální cíle v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a adaptace na změnu klimatu mají smysl, ale problém vidí v nekvalitních návrzích Evropské komise a nedostatečně zpracovaných hodnoceních dopadů.

Čtěte také: Venkovní sezení ze dřeva

Jako příklad nařízení, které nefunguje správně a ve svém důsledku je kontraproduktivní, uvádí nařízení č. 841/2018, které se týká zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v lesnictví. Toto nařízení jednostranně upřednostňuje krátkodobé cíle v ukládání uhlíku na úkor dlouhodobého budování lesů odolných ke změně klimatu. Odhadované množství přirozených propadů na úrovni EU ve výši až 400 Mt CO₂ ročně v roce 2040 se jeví jako příliš ambiciózní.

Pro budoucí nastavení nařízení je třeba zohlednit, že adaptace lesů na změnu klimatu může v krátkodobém horizontu způsobit snížení množství uloženého uhlíku v lesích. Dále je vhodné sjednotit přístup k disturbancím. Pragmatický přístup na národní úrovni může mnohé vyřešit.

Certifikace lesů a její dopady

Jedním z připravovaných nařízení je dobrovolná certifikace lesů podle pravidel „Guidelines on Closer-to-Nature Forest Management“, která vychází z evropské směrnice pro lesy „New EU Forest Strategy for 2030“. Tato pravidla jsou zobecněním konceptu „Closer-to-Nature Forest Management“, aby vyhovovala napříč přírodním podmínkám členských zemí EU.

K existujícím certifikačním systémům PEFC a FSC nyní přibude další „komerční“ systém AEFC, který oficiálně odstartuje v srpnu ve Finsku. Analýzy porovnávají různé hodnocené parametry, jako například (ne)přípustnost nepůvodních dřevin nebo velikost holé seče. Problém nastává, když se začne pracovat s neměřitelnými parametry, jako je „maximální využití přírodních sil pro přirozenou obnovu“ nebo že „50 % lesní půdy musí být kryto ekologicky adaptovanými lesy“. Ing. Jan Marušák k tomu dodává:

„Kdo bude definovat parametry pro ekologicky adaptované lesy - vždyť budou naprosto odlišné pro Španělsko a třeba pro Polsko. Nejenže tyto obecné parametry měřit nelze, ale ani nelze na úrovni EU nějaké parametry sjednocovat, protože lesy jsou nádherně variabilní (naštěstí).“

Čtěte také: Grilování: uhlí nebo brikety?

V minulosti přinášely certifikace bonus vlastníkům lesů v podobě lepší ceny dříví. Poslední bonifikace, kterou zažil autor textu, byla v roce 2019 od jednoho obchodního partnera, který požadoval FSC certifikaci. Ve chvíli, kdy dosáhl 100% nákupu FSC certifikovaného dříví, bonifikaci zrušil. Od té doby platíme „výpalné“ oběma stávajícím certifikačním systémům a žádné výhody na trhu certifikace nepřináší. Jan Marušák, celoživotní protagonista přírodě blízkých modelů hospodaření, je přesvědčen, že žádná certifikace nemůže přinést automaticky změnu hospodaření. Kdo chce přejít k uplatnění přírodě blízkých modelů hospodaření, tak to prostě postupně udělá, protože racionálně uvažuje s výhledem do budoucnosti.

Dopady legislativy EU na lesnické a dřevozpracující podniky

Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků intenzivně sleduje legislativu EU a její implementaci. Pravidelně předkládá připomínky, konstruktivní kritiku a návrhy na její přehodnocení orgánům EU i české státní správě. V aktuální komunikaci se zaměřuje na závaznou legislativu. Její představitelé jsou přesvědčeni, že by velmi pomohlo, kdyby Evropská komise alespoň přechodně naprosto zastavila „tvorbu“ nové legislativy. Přijímání velkého množství zákonů a nařízení zatěžuje firmy legislativně i byrokraticky.

Navrhuje se zastavit proces přijímání nařízení o monitorování lesů a směrnice o monitorování půdy, neboť jde o nadbytečnou legislativu vzhledem k tomu, že členské státy ji mají vyřešenou samostatně. U platných nařízení, jako jsou nařízení o obnově přírody (1. 9. 2026), EUDR (30. 12. 2025) nebo ECODESIGN, by stálo za zvážení alespoň odložení odkladu účinnosti, než budou zpracovány kvalitní dopadové studie na úrovni členských států. Záměrem Evropské komise je aktualizace klimatického zákona, aby odpovídal závazkům, které si stanovila v Green Dealu. Ten je však postaven na podmínkách včetně ekonomické a geopolitické situace před více než šesti lety, což by mělo být ve světle současného vývoje přehodnoceno.

Nakládání s odpady a sběrné dvory v Opavě

V Opavě jsou momentálně tři sběrné dvory plus Reuse centrum, které zahájily letní provoz a jsou otevřeny denně kromě neděle. Lidé sem mohou vozit veškerý odpad, který nepatří do kontejnerů, včetně nebezpečného odpadu. Andrej z Technických služeb Opava komentuje situaci:

„Hodně tu jezdí, plníme celý kontejner za tu směnu. Lidí je strašně hodně. Tam máme dřevo, suť, tady komunál zbytečný, tam máme plasty, dřevo a železo. Tady máme klece, tam jsou televize, rádia, počítače a takové, tady máme vrtačky a takové ty věci. A tady máme barvy a tady máme ledničky.“

Technické služby od dubna zavedly zcela novou službu pro lidi, kteří mají problém s odvozem odpadu. Mohou si ji nově objednat. Martin Girášek, provozně technický náměstek, Technické služby Opava, upřesňuje:

„Tato služba je zejména určena pro občany, kteří nemají možnost jinak ten kusový odpad na ten sběrný dvůr odvézt. Nemají například motorová vozidla, nebo nějakou jinou šanci. Tím kusovým odpadem je myšleno třeba drobné skříňky, sedačka, stůl, kancelářské křeslo nebo židle, lednička, pračka, tady takové drobné věci.“

Anketa mezi obyvateli Opavy ukazuje, že sběrné dvory využívají často:

„Jednou měsíčně určitě, to je tráva a teď zrovna nahoře v bytě dělám rekonstrukci, takže teď častěji. Teď 2x do měsíce, 3x.“

„Jednou za 14 dní, vyvážíme teď starý nábytek a ze sklepa nějaké věci. Sem tam nějaká suť.“

Tabulka: Příklady odpadu pro sběrné dvory

tags: #pan #marusak #drevene #listy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Inovativní dřevěné stavby v Minecraftu
• Průvodce pokládkou PVC podlah s textilní podložkou
• Přečtěte si komplexní analýzu penetrace vltavínu
• Srovnání akrylátových a plechových van
• Nivelační stěrka pro dokonalou podlahu